Při konuzmaci díla se vždycky snažím vybrat si původní verzi. Když jazyku nerozumím, preferuju titulky.
Přeloženým verzím se vyhýbám proto, že se v nich často ztratí něco z původního příběhu (např. místo překladu je pozměněn, překlad je nekvalitní apod.). Avšak existují i výjimky, jako třeba Mrazík, kde konkrétně český dabing dodává jinak obyčejné pohádce obrovské kouzlo. Je jich ale jako šafránu.
Pokud jde o pokémony, seriál jsem sledoval v době, kdy byl v televizi, v češtině. Filmy jsem pak viděl ve všech třech jazycích (nejstarší česky, další anglicky, další japonsky... okolo 6-7 jsem to začal ignorovat). Na pořádné hodnocení bych si to musel pustit znova.
V japonské verzi jsem narážel na malý problém neznalosti japonských jmen pokémonů a postav. Základ jsem rychle vypozoroval. Občas byla japonština dokonce ve výhodě - třeba když se ztratí Togepi, Pikachu ho volá "Pipipi", což je japonské jméno Togepiho.
Z japonských písníček znám pořádně jen úplně první opening, který se mi velmi líbí. Kdysi jsem měl doma na kazetě českou i anglickou verzi soundtracku 2.B.A. Master. Anglickou jsem si s odstupem let stáhl. Anglický první opening je docela pěkná písníčka. Druhá sloka je mnohem lepší btw ;)
Souhlasím s názorem, že z toho čiší Amerika v tom, jak zdůrazňujou důležitost toho být nejlepší. Ono totiž vůbec japonská (a kompletně asijská/východní) mentalita nemá zakořeněnou tu nesmyslnou soutěživost, která je vidět ve všem západním. Třeba bojová umění - v Asii je to umění, je to životní styl, cesta jak poznat sám sebe... ale na západě je to akorát sport. Princip stejný. V tomhle mám velmi blízko k východní filozofii a velmi daleko k té americké, proto je má volba jasná.
tl;dr :D