STOPA
'Takže jsi znovu vrah.' Pomyslela si Spitfire. Kráčela polorozpadlou ulicí a rozhlížela se. Všechny domy byly spálené nebo rozpadlé. Tabulka hlásající její název byla ohořelá natolik, že nebylo možné přečíst její původní nápis. Přes něj bylo pouze napsáno velkým písmem *SMOLNÁ* K jejímu vzhledu to rozhodně sedělo. Domy se zjevně ani nikdo nepokusil opravit a pokud ano, zjevně znovu spadly nebo shořely. Spitfire vkročila do prvního domu, ale nikdo tam nebyl. Ve druhém narazila jen na párek lidí, kteří se zde zjevně jen ukrývali. "Su-Suki? My-myslíte Airena Sukiho? T-t-ten před chvílí odešel..." Zakoktal se jeden z nich, když se z něj snažila dostat odpověď. Mohl snad Sukirena napadnout, že by mohla přijít? Ne, to nebylo příliš pravděpodobné... ~Ve škole... rozdávání Pokemonů...ve škole...~ Spitfire si to konečně uvědomila a vydala se tím směrem. Pozdě...příliš pozdě...Proč jen nemohla Sukirena dostihnout? Věděl snad něco, a snažil se skrýt? Kráčela temným, šedivým lesem uprostřed deště. Bylo jí jedno, že je promočená skrz naskrz, bylo jí jedno, že se musí brodit potoky vody, jediné, co jí zajímalo bylo, aby našla Sukirena. Najednou se zastavila a přikrčila se. Sukireno a jeho Pokemon byli uprostřed lesní cesty a vypadali vyčerpaní. Spitfire zajela rukou pod plášť a přejela prstem po jednom z nožů. Stačil jediný pohyb, jen jediná věc a měla by po starostech...tak proč to neudělala? Spitfire tam jen tak seděla a sledovala ho, bez jediného pohybu, kromě přejíždění prstem po noži. 'Udělej to!' Poručila si. 'Jen to udělej! Hned!' Ale seděla tam dál. Nedokázala se pohnout... "Musíme se...dostat...do toho...Pokecentra..." Sukireno se zvedl. Vytáhl Pokeball a vrátil do něj Skarmoryho, který ho do té chvíle pozoroval. Potom se otočil a vykročil směrem, o kterém si myslel že vede k Pokecentru. Sotva ale udělal první krok, podklouzla mu na rozbahněné cestě noha a sletěl do bláta. 'Teď máš šanci! Dělej!' Řvala Spitfire v mysli sama na sebe, ale neudělala nic. 'Jsi snad vážně už tak slabá?' Z křoví kus od cesty vylezl ňejaký kluk a vzal Sukirena směrem k Pokecentru. Spitfire v tu chvíli nenáviděla sama sebe. Měla jedinečnou šanci a neudělala nic. 'Tolik šancí...tolik šancí ztraceno. Proč?' Spitfire to nechápala. Vždyť by stačilo jen tak málo... Z domu okolo kterého procházela vyběhlo několik pištících dětí. Spitfire se automaticky podívala na dům. Hořel. Většina domů kolem byla spálená nebo spadlá. "Sukireno..." Zavrčela a vplížila se do domu. Rána, která se ozvala ji donutila se ukrýt. Stropem a podlahou kus od ní proletěl Aerodactyl. Spitfire se vyplížila z úkrytu a vyběhla na půdu. Všude kolem hořelo, ale to Spitfire nezajímalo. Sěděl tam bez toho, že by si jí všimnul. Sukireno... Už nebyl důvod čekat. Nad její hlavou ale náhle cosi zavřeštělo. Sukirenův Skarmory. Sukireno zvedl hlavu a rozhlédl se, ale nikdo tam nebyl. Spitfire seděla na trámu u stropu pod ním a sledovala ho. Stačilo jen tak málo...Spitfire zajela rukou pod plášť a vytáhla jeden ze svých nejlepších nožů. 'Sbohem, Sukireno...' "Odejdi." Ozvalo se najednou pod ní. Na půdě se objevil kluk, kterému patřil Aerodactyl, který prorazil podlahu a strop. "Tak na to zapomeň!" Zařval, ale sotva se stačil vyhnou plamenům, které po něm vyšlehly. "Říkám, jdi!" Vykřikl Sukireno a zvedl se. To byla její šance. Nůž ho ale minul a prorazil dřevěnou podlahu kus od něj. To ale stačilo k tomu, aby praskla. Oheň okolo vyšlehl tak vysoko, že i Spitfire měla co dělat, aby se plamenům vyhnula. Než stačila navrátit svojí pozornost zpět k dění pod ní, zjistila, že ani jeden z chlapců už tam nejsou. "Skarmory!" Ozvalo se najednou a Sukireno vyběhl zpět a vrátil svého Pokemona do Pokeballu. Spitfire seskočila a chytla ho. "...počkej!" Na půdu vyběhl kluk s Aerodactylem. "Pohni se a zabiju tě..." Zašeptala Spitfire Sukirenovi s nožem na jeho krku. Tiše čekala, až Aerodactylí kluk odejde. Spitfire se jen ušklíbla. "Děláš mi to ještě snažší, než si zasloužím..." Řekla a přitlačila nožem. Sukireno ale najednou zmizel beze stopy. Spitfire ještě chvíli zamteně stála na místě. Když vyšla z domu a přešla několik ulic, zaslechla hodiny, které odbíjely dvanáct. Spitfire se zarazila-dvanáct odbíjelo, když přišla do města! "Sukireno..." Zavrčela. |
