ZRÁDCE
Spitfire se nezastavila dokud nenašla Sukirena. Už dávno nepršelo, což byla svým způsobem výhoda, ale zdálo se, že Sukireno není sám. Šel spolu s chlapcem a dívkou. Spitfire věděla, že Sukireno je sleduje, stejně jako ona sledovala Sukirena, ale nevěděla co chce Sukireno dělat. "Mohli byste se na sebe přestat TAKHLE dívat?" Napomenula dívka oba chlapce. "Cestler..." Zašeptala Spitfire její jméno. Sukireno a chlapec s Aerodactylem-Raven, šli každý z jedné strany vedle Cestler a každou chvíli po sobě vrhli nenávistný nebo podezřívavý pohled. "Tak ať se na mě tak přestane dívat on." Zavrčel Raven. "Já? Ty si začal." Odsekl Sukireno. "Já? Co to meleš?" Vyjel na něj Raven. "Co proti mě sakra máš?" Vyštěkl na něj Sukireno. "Už jenom to,že žiješ!" Nedal se Raven zmást změnou tématu. 'Souhlasím.' Pomyslela si Spitfire. "To se mám tobě pro radost zabít, nebo co?" Odpálil Airen. "Přesně tak!" Zařval na něj Raven. Spitfire si nemohla pomoci a musela s ním souhlasit. Přecejen, jejím úkolem bylo Sukirena zabít. "Hele, co je to támhle?" Ukázala Cestler před sebe. Za lesem byl vidět obrovský dům. Okolo domu byla obrovská zahrada ohrazená vysokým železným plotem. Brána byla otevřená a cesta po ní vedla až ke vchodu do domu a při tom se větvila do několika menších cestiček které vedly k různým místům. Podle lidí kteří všude pobíhali s prkny a různými věcmi se zdálo že se něco připravuje. Na pravé straně od domu bylo pódium na kterém stál muž a rozkazoval lidem okolo. Bylo nemožné proplížit se za nimi dovnitř a tak Spitfire mohla jen sledovat, jak se s ním Cestler baví a potom se vrací k Sukirenovi a Ravenovi. Po chvíli ale Spitfire ztuhla. To jediné zabránilo tomu, aby vběhla dovnitř a zabila ho. "Itarukošima..." Zavrčela v nejvyšším stupni nenávisti a odporu. Jen s velkým přemáháním zůstala na místě a sledovala, jak je všechny tři Itarukošima zve dovnitř. Spitfire ráno vzbudil křik u brány. "Hej, co se děje? A kde je Airen?" "Airen s vámi už dál nepůjde." Itarukošima si to zrovna mířil od domu k bráně. "Cože?! Jak to myslíte, že už s námi nepůjde?" "Já osobně proti vám dvěma nic nemám, ovšem Airen už vás prý nechce nikdy vidět a proto chtěl, aby vás odsud vyhodili. Je mi líto." Vysvětil a odešel. "Počkejte!" Vykřikla za ním ještě Cestler těsně před tím než zmizel v domě. 'Takže Sukireno s nimi už dál nepůjde? To je na tebe až moc průhledný trik, Itarukošimo.' Spitfire počkala až Raven s Cestler odejdou a potom se vydala k Itarukošimově domu. "Takže ses nakonec rozhodl, že to uděláš, Itarukošimo? Nikdy bych si nepomyslela, že budeš tak velký zrádce." Uhodila na něj Spitfire tvrdě, když otevřel dveře své pracovny. Dostat se tam pro ni nebylo zase tak těžké. "Dlouho jsme se neviděli, Spitfire..." Ušklíbl se Itarukošima. "Jak je to dlouho? Dvacet let...?" "Dvacet čtyři." "Přesná jako vždy, Spitfire? Co tu chceš?" "Já chci jen Sukirena. Airena Sukirena." Odpověděla mu chladně. "A myslíš že ti ho snad tak snadno dám? Vím, o co ti jde, vím to až moc dobře, Spitfire. Vím, že tě Mistr poslal ho zabít, protože ví že jsem naživu. Ano, Spitfire, škoda, že ti tehdy nikdo nevěřil, že?" Ušklíbl se Itarukošima. Spitfire se zarazila. Takže měla pravdu...Vždycky jí tvrdili že ne, nevěřili jí, ale ona měla pravdu... *Bylo jí šest let a byl to den před tím, než se měla vydat skupinka lidí v čele s jejím bratrem do chrámu Nejvyššího pro Černý Pokeball. "Neee!" Spitfire vykřikla a vzbudila se. "Spity, co se děje?" Její bratr byl vždy poblíž, když ho potřebovala. "Kisao...já nechci, abys odešel..." Spitfire ho se slzami v očích objala. "Neboj, za pár dní se vrátíme..." Usmál se na ni. Spitfire zavrtěla hlavou. "Zdálo se mi o tom. Byl jsi tam ty a ostatní, a dostali jste se do chrámu Nejvyššího, ale potom... Potom...potom jste zjistili že Černý Pokeball už někdo vzal a Itaru, Itaru byl s někým dohodnutý nebo co a oni vtrhli do chrámu a vrhli se na vás a...a..." Spitfire se rozbrečela. "Já nechci, aby se to stalo!" Vykřikla. "Ššš, neboj, nestane..." Zašeptal jí do ucha a vzal ji do náruče. "Kisao, musíme jít!" Dveře se otevřely a dovnitř vešel Itaru. Kisao si povzdechl. "Dobrou..." Zašeptal jí a uložil ji do postele. "Dobrou..." Zašeptala Spitfire. Kisao vyšel ven a Itaru za ním zavřel. Před tím ale ještě vrhl na Spitfire nenávistný pohled. Spitfire vstala z postele, pootevřela dveře a sledovala je jak chodbou odchází. Bavili se spolu jako dobří přátelé. To bylo naposledy co svého bratra viděla. O měsíc později se vrátili zpět...přesněji, vrátil se jen bratrův nejlepší přítel Cedrik a bratrův Pokemon Percy-Perian. Spitfire pro Percyho dělala všechno co mohla, ale po pár dnech zemřel.* "Takže jsi to skutečně udělal." zavrčela Spitfire nenávistně a vytáhla jeden ze svých nožů. "Byl jsi to ty, kdo zabil Kisaa a ostatní!" "Ale kdepak, drahá Spitfire...já je nezabil. Jen jsem se díval, jak umírají..." Ušklíbl se Itarukošima. "Vydej mi Sukirena a možná tě nezabiju." Vrátila se Spitfire zpět k tématu. "Hm...to je docela odvážné tvrzení, Spitfire..." Usmál se Itarukošima. "Myslíš si snad, že bych ti tak snadno vydal vlastního syna?" "Nezáleží ti na něm." Poukázala Spitfire chladně na smutnou skutečnost. "Jediné co tě zajímá je to, že s jeho pomocí přivedeš Nejvyššího zpět k životu..." Spitfire mu pevně hleděla do očí. "Copak si vážně myslíš, že ti Groudon bude vděčný? Nebo že tě snad dokonce bude poslouchat? Moc si věříš, Itaru." Upozornila ho. "Až se Groudon vrátí, první co zlikviduje budeš ty, Spitfire. A potom chrám Velké šelmy." "To, že zradíš svou rodinu, do které tě chrám Velké šelmy přijal, a své nejlepší přátele, to jsem od tebe očekávala." Řekla Spitfire ledově. "Ale to, že vydáš Groudonovi třináctileté dítě, kterému jsi zničil celý život, když je to navíc tvůj vlastní syn, jen proto, abys mu dovolil zničit vše, na co přijde...To bych nečekala ani od takového bastarda jako jsi ty, Itarukošimo." Dodala zhnuseně. "Ale, ale, Spitfire...copak to slyším?" Usmál se Itarukošima sladce. "Má to být snad jistý projev lítosti? Myslím, že Velké šelmě by se tohle nelíbilo..." "Já už k Velké šelmě nepatřím, Itarukošimo. Řekl jsi mu vůbec, co se s ním stane?" Odpověděla Spitfire ledově. "Už mě nebaví se s tebou vybavovat." Odsekl Itarukošima. Do místnosti vstoupili čtyři muži v kápích a odvedli ji. "Nečekej, že ti Groudon bude vděčný, Itarukošimo! Protože ty budeš první, kdo mu bude stát na ráně!" Vykřikla za ním ještě, těsně před tím, než ztratila vědomí. Výbuch a otřesy Spitfire donutily otevřít oči. Sledovala, jak se stráž, která na ni měla dohlédnout, vydala podívat co se stalo. 'Je příliš pozdě...' Pomyslela si. Vše již bylo ztraceno. Groudon se vrátil a s ním i utrpení, které přinášel. Spitfire věděla, že teď už s tím nemůže nic udělat. Byl čas jít... "Haru, Geko, Iren..." Zašeptal Groudon a stoupl si před Ravena. "Ale mají být čtyři...Messo..." Řekl tiše a přejel rukou Ravenovi před očima. Raven se najednou zhroutil-omdlel. Groudon si k němu přiklekl a dal mu ruku na čelo. Jakoby z Ravena se zvedl šedivý stín a zmizel v Čeném Pokeballu, který ležel na kamenném oltáři pod sochou Groudona. Raven otevřel oči a zvedl se. Nebyl to už ale Raven. Stejně jako tři muži v kápích měl prázdný pohled, jako by byl zhypnotizovaný...nebo mrtvý. "Messo..." Zašeptal Groudon se zlomyslným úsměvem. "Pane..." Odpověděl Raven. Groudon se ušklíbl. "Takže jsi se vrátil?" Spitfirina duše stála u Černého Pokeballu a prohlížela si ho. Groudon se ohlédl. Jeho duše v těle Airena vypadala zvláštně. "Ty? Co ty tu děláš?" Zavrčel. "Od doby, kdy jsem se narodila se tě snažím zničit. Jak je možné, že mi vždy proklouzneš mezi prsty?" Zeptala se Spitfire chladně. "Protože lidé jdou po moci. Je snadné je přesvědčit, aby mi pomohli když jim nabízím stejně velkou moc," "Kterou jim nikdy nedáš." Doplnila ho Spitfire. "Jednou...jednou se najde člověk, který tě zničí..." Řekla Spitfire ledově a rozplynula se. "Vždycky tak věříš svým milovaným lidem, andílku z pekel..." Ušklíbl se Groudon. *** "Žádná síla nemůže zastavit moc Nejvyššího, protože jeho mocí je nenávist. Láska se může změnit v nenávist ale nenávist se nemění v lásku. Díky své síle byla Groudonova duše v těle Airena nedotknutelná. Jeho bouře postupně zničila celý svět. Bez možnosti dalšího života nechal Groudon zemřít všechno i Airena a jeho duše se vrátila zpět do Černého Pokeballu, kde čeká do doby, než se historie bude znovu opakovat..." |
