Joshiho první dobrodružství

Rakeťáci aneb slizká obluda

Mezitím na ten samý ostrov, jen z jiné strany připlula další loďka, vezoucí tři Rakeťáky. Byli celý mokří a loďka doplula tak tak, neboť v trupu měla obrovskou díru. "Kdybysme měli nějakého vodního Pokémona, dostali bychom se sem bez potíží!" Kroutila si Candy vlasy a na zem jí z nich tekla voda.

"Neměli sem ty víry dávat. Stejně sem i bez nich nikdo nejezdí." Stěžovala si Jessie a vylévala si z bot chaluhy a písek. "Kam ale zmizel ten kluk s Chikoritou?" Rozhlédl se James po ostrově. "Už je asi uvnitř." Poznamenala Candy a ukázala na velký tmavý vchod. "Tak tam mě nikdo nedostane!" Ohradil se James.

"Pomysli na Chikoritu, Lugiu a šéfovu úctu." Povzbudila ho Jessie. James ale i přesto zakroutil hlavou na nesouhlas. "Tak pomysli na mou pěst. Je to dost velký pohon pro tu tvou línou zadnici?" Pohrozila mu Jessie. James už nic nenamítal a šel přímo k jeskynnímu vstupu, i když se mu klepala kolena. Joshi byl v tu chvíli asi někde uprostřed. Vzduch tam byl hustý a těžký. Chikorita bázlivě cupitala po jeho boku a Poliwag si pochutnával na plísni, která zde obrůstala kameny.

"Co myslíte, jsme už blízko... nebo moc daleko?" Pohlédl Joshi na Chikoritu, ta jen zakroutila hlavou a sledovala zem, na kterou svítil baterkou.

Jejich rozpravu vyrušil podivný výjek. Joshi sebou trhl a zasvítil na místo, kde ještě před chvílí stál Poliwag. Nikdo tam nebyl.

"Poliwagu?" Zhrozil se Joshi a začal nervózně těkat baterkou. Všude kolem byla tma a každý další krok byl velkou záhadou. Spolu s Chikoritou se točil v kruhu a svítil baterkou na všechny strany. "Poliwagu?" Zakřičel znovu, ale jediná odpověď byl jeho hlas v ozvěně. "Chikorito, kam se poděl?" Pohlédl na Pokémona po svém boku. Chikorita zavětřila, ale posléze jen zakroutila hlavou.

"Musíme ho najít." Rezignoval Joshi, ale sám cítil velkou úzkost. Nevěděl, jestli má pokračovat v cestě vstříc Lugiovi, nebo hledat svého Pokémona.

"Neslyšeli jste něco?" Ozval se hlas Candy o několik metrů dál za Joshim. Šli v hluboké tmě, jen James každou chvíli zapaloval novou a novou zápalku, která jim ale při cestě vpřed moc nepomáhala. "Já nic neslyšela!" Vyjíkla Jessie poněkuď vystrašeným hlasem. "Znělo to nějak povědomě." Zadumala Candy. "Jak povědomě?" Nechápala Jessie, jen na malý okamžik z jejího hlasu zmizel strach. "Už asi vím, jak to myslíš!" Ozval se do ticha James podivně uškrceným hlasem. Zapálil další zápalku a nasměřoval ji přímo ke svému obličeji. Jen na malý okamžik, kdy sirka prosvítila malou plochu, měly Jessie a Candy možnost spatřit, jak se mu na hlavě trůní malý Poliwag a smál se na ně, jako by mu to dělalo dobře. Sirka pomalu dohořela, a když tak učinila, celou jeskyní se rozlehl Jessien výkřik: "Slizká obluda!"

Celá jeskyně se začala chvět. Všude kolem Joshiho začaly padat kameny z tvrdých stěn kolem. "Musíme utíkat pryč!" Zvolal na Chikoritu. "Támhle za tím světlem !" Ukázal v dál, kde jako by zářila světelná koule. "Všechno to tu spadne!" Vykřikla Candy a spolu s ostatními Rakeťáky se rozeběhla vpřed. James utíkal, jako by ho poháněla stovka bičů, s Poliwagem na své hlavě. Všichni tři pelášili tak rychle, až před sebou zaznamenali světlo z baterky, které také zuřivě pádilo kamennou chodbou, která se postupně řítila. Joshi na nic nedbal, vyklepaně svítil před sebe, aby s Chikoritou věděli, kam mají pádit. Náhle se ale světlo lomilo a Joshi před sebou zaregistroval velkou díru. Tak tak s Chikoritou ubrzdil těsně před tmavou a kam až oko dohlédlo, hlubokou průrvou.

"To světlo před námi se zastavilo, co to znamená?" Podivila se Jessie. "Já nic nevidím!" Křičel James, kterému Poliwag zakryl oči ocasem. "Co se to děje?" Otočil se Joshi za vlasy, které se k němu spěchem přibližovaly. Zasvítil Rakeťákům přímo do očí. Ti bezhlavě utíkali dál a na chvíli zábleskem světla oslepli. "Stůjte!" Vykřikl Joshi, ale než to dořekl, Rakeťáci do něj vrazili. James zakopl o Chikoritu a shodil ji spolu s ostatními do propasti.

V tu chvíli jim všem proběhl celý život před očima. Joshi se zase ocitl u profesora Elma a držel v ruce Pokéball se svou Chikoritou. Vrátil se mu okamžik, kdy dostal knížku o Legendárních Pokémonech. V tu chvíli pomyslel na svou rodinu, na své přátelé a sám nechtěl uvěřit, že je už nikdy neuvidí. Stále všichni padali s křikem dál, do hlubin pusté díry.

Joshi ani nepřemýšlel nad tím, kde se tu ti Rakeťáci vzali. Proč jeden z nich má Poliwaga na hlavě. Pohlédl na Chikoritu, která padala střemhlav vedle něj. Tvářila se tak vyděšeně a kníkala. Joshi věděl, že je to nejspíš naposledy, co ji vidí. Natáhl k ní ruku a chytil ji pevně za přední packu. Chikorita přestala křičet a pohlédla na něj. Joshi se na ni usmál.