Joshiho první dobrodružství

Enteiovo objevení

V minulém díle:

Chikorita prožila své těžké chvilky v Pokémonském středisku u sestry Joy po těžkém zápase se Steelixem. Sice Chikorita měla omotanou hlavičku několika metry obvazu, ale naštěstí to nebylo nic vážného tak se Joshi a Chikorita vydali směrem na Moo moo farmu, aby se doléčila.

Už z dálky Joshi viděl, že po cestě ven z města u stadionu nedočkavě stála Jasmine. Když Joshiho zpozorovala, rozeběhla se za ním a v očích měla to největší štěstí a radost. "Takže je v pořádku!" Pohlédla na Chikoritu a ta jí její péči oplatila roztomilým úsměvem. "Máme namířeno do Moo moo farmy pro mléko." Řekl Joshi s malou hrdostí v hlase. "To jí pomůže. Pětkrát jsem tam už byla. Mému Ampharosovi vždy pomůže po vyčerpávajícím zápase." Zakývala Jasmine hlavou. Dál je už raději nezdržovala, jen se rozloučili a Joshi s Chikoritou se ocitli na dlouhé pěšině, která vedla přímo k farmě, ze které už bylo slyšet bučení.

Joshi si vykračoval svou cestou, Chikorita po jeho boku házela hlavičkou, jako by si sama pro sebe něco zpívala. Cupitala svými tlapičkami po rozpraskané půdě a Joshi byl moc rád, že ji má vedle sebe. Nikdy by v tu chvíli nepředpokládal, co se stane dál. Tuhle dokonalou idylu totiž vyrušil Pokémon, který naší dvojici skočil do cesty. Jeho dlouhá hnědá srst vlála ve větru jako chmýří. Stál hrdě s vypnutou hrudí a jeho pohled byl tak studený, že i led by roztál závistí. Jeho smaragdové oči propichovaly Joshiho, který se nemohl úžasem pohnout. Před něj a Chikoritu právě z vysokého křoviska vyskočil Entei. Jeden ze tří legendárních kočičích Pokémonů, kteří podle legendy křížují celou zemi tam a zpátky a jen pár vyvolených je kdy mělo možnost vidět. Joshi celý ztuhl a nevěřil vlastním očím. Bál se pohnout, aby náhodou Pokémona nevyděsil. Ten ale jen stál asi metr před ním a hypnotizoval svým pohledem jak ho, tak i Chikoritu. Zdálo se, jako by poprvé v životě viděl člověka a zajímalo ho, co je to za podivného tvora na zadních nohou. Stál ale dost nedůvěřivě. Zároveň pevně jako skála, ale bylo na něm poznat, že pokud mu bude hrozit nebezpečí, stačí jediný skok a už bude pryč od toho neznámého dvounožce. Chikorita hleděla vyjeveně jako Joshi, ale jako první se vzpamatovala a promluvila na něj. Entei si ji sjel pohledem, koukal se dost přísně, ale Joshi poznal, že se na jeho tváři rýsuje malý úsměv. Něco na Chikoritu zahučel. Znělo to, jako by ji odbyl, ale podle další Chikoritiny věty to nebylo nic zlého. Joshi si začal uvědomovat, že se už asi může pohnout. Entei postupně získal Chikoritinu důvěru a povídali si spolu jako staří známí. Joshi se tedy pohnul. To ale neměl dělat. Stačil jediný posun o trochu blíž, a Entei bez varování uprostřed rozmluvy s Chikoritou vystartoval a zmizel v křoví. Byl až moc plachý na to, aby důvěřoval nějakému dvounožci. Chikorita byla dosti zklamaná, ale moc jí jeho útěk nemrzel. Zato Joshi se nemohl stále vzpamatovat. Začal si sám sobě v duchu nadávat, proč se vůbec pohnul, ale všechno to přerývala skutečnost, že právě před chvílí měl před sebou Enteie! Mocného ohnivého Pokémona, který dokáže ovládat sopečnou lávu a ve spojení s ostatními dvěma kočičími Pokémony Raikou a Suicunem by byl neporazitelný. V tu samou chvíli ho ale napadaly také věci, jako proč místo pohybu vpřed rychle nevyhodil Pokéball, a kdyby měl štěstí, chytil by ho. Nebo proč na něj neposlal Chikoritu? Všechno to ale byly jen dohady. Entei byl pryč, ale Joshi stále stál jako opařený. Nevěděl, co má dělat. Bude mu to někdo věřit? Má to říct místním novinám? Nebo televizi? Vysmějí se mu, že Entei je jen povídačka?