První setkání aneb jak to všechno začalo
První setkání aneb jak to všechno začalo
Byla jsem zavřená v pokéballu v laboratoři nějakého profesora. Jeho jméno nevím. Měla jsem být dána nějakému začínajícímu trenérovi. Neustále jsem se bála, že to bude nějakej malej kluk(holka), kterej toho ví o nás asi tolik, že si myslí, že ponyta je malá roztomilá kočka. Ale mé přemýšlení vyrušilo: „Tak já si beru Charmandera!!!“ A pak mě kdosi vyvolal z pokéballu. Hleděla jsem na kluka. Mohlo mu být asi 12, což mu taky bylo, jak jsem později zjistila. Pak řekl: „Ahoj Charmandere. Jsem tvůj nový trenér.“ Pak se od profesora dozvěděl, že jsem holka. On na to: „Aha. Můžu ti říkat Charlien?“ Já jsem odpověděla: „Charmandr char char“ (což znamená: proč ne.) a zakývala jsem hlavou. Pak mě chtěl dát zpátky do pokéballu, ale já jsem nechtěla. Naštěstí to pochopil profesor a řekl mu: „Tenhle Charmander asi nechce být v pokéballu. Tak ho nech venku, ano?“ On odpověděl zakýváním hlavou. Já jsem byla spokojená. Pak mu profesor dal několik pokéballů, pokédex a pronesl nějakou řeč. To mě nezajímalo. Co mě zajímalo, bylo to, jak se o mě bude ten trenér starat. Pak jsem s ním vyšla ven. |
