Pokémon: Souboj tvořitelů

Rayquaza v moci Jessici

Jessica vlezla do stroje ve kterém na druhé straně visel PokéBall. Pak stiskla potřebná tlačítka.

„Pokud to vyjde, budu moci vládnou Rayquazovi.“ zasmála se a znovu se od stroje postavila.

„Proč ten spěch, mohu přece ještě sledova poníženost Maxieho.“

Zadívala se na obrazovku. „Hm, ten jejich Groudon vůbec nevnímá útoky od Fake Groudona.“

„Takový hloupý plán...“

Znovu si lehla na pás ke stroji.

„Takže budu s Rayquazou rovnou spojená. Sice ne zcela ale ano.“ Přimnouřila oči až je úplně zavřela. Zamávala ve vzduchu chapadly.

„Chapadla přilnou na Rayquazu. Pomocí nich jsou každé mé myšlenky zároveň jeho myšlenkou.“ hlasitě se zasmála.

“Mezi skály?“ zírala nevěřícně Liza.

„Ano, ta žena pak zmizela mezi skály.“ odpověděl Steven.

„Co tu vlastně chtěla?“ zeptala se Tate.

„Já nevím ale nejspíš je ona za tím že Rayquaza zmizel.“

„Proč si to myslíš?“ zeptala se Liza a začala lézt mezi skály.

„To nevím ale kdo jiný by chtěl chytit Rayquazu?“

„A co ti divní lidé s velkým červeným R na obleku?“ navrhla Tate a pustila se do šplhání.

„Ty neznám, ale myslím že jsem o nich četl v novinách. Jsou to Zlý Rakeťáci.“

„Proč takové jméno?“ zachechtala se Liza.

„Tohle nikam nevede, kam se máme dostat?“ povzdechla si Tate.

„Proč zrovna k ní?“ zeptal se udiveně Mondo.

„To je prosté, když zmizel Rayquaza, byla ona nejblíž.“ odpověděl s tichým úsměvem Giovanny.

„A teď zase dolů?“ rozčílila se Tate.

„Po tom že jsem vylezla nahoru musím teď dolů.“ křičela Tate.

„Jde to snadněji.“ zasmála se Liza a vytáhla Pokéball.

„Lunatone! Ven!“ Liza se chytla Lunatone.

„A teď dolů!“ rozkázala. Lunatone zamířil ze skály dolů do propasti.

„Že mě to nenapadlo.“ zamračila se Tate a povzdychla si. Vytáhla Pokéball.

„Solrocku, odnes mě dolů.“ rozkázala sladce.

Solrock se nechal od Tate chytit a odnesl ji dolů.

Steven stál na skále. „Ty holky nemají žádnou odvahu.“ Pak slezl dolů po svých.

„Díky Lunatone,“ pochválila ho Liza „Vrať se.“

„Tobě taky Solrocku.“ řekla Tate a strčila Solrockovi několik PokéBlocků do úst.

„To musíš s sebou vždy nosit PokéBlocky?“ řekla Liza.

„Ne, ale našla jsem v kapse PokéBlock Case tak jsem mu dala pár PokéBlocků.“ odpověděla ji Tate aniž by se na ni podívala.

Tate se podívala nahoru za Stevenem. „Jak dlouho bude trvat než se dostane dolů?“

„Nejspíš třicet minut.“ odpověděla Liza a strčila PokéBlock Case zpět do kapsy a povolala Solrocka zpět.

„Máme se poohlédnout kde se schovává ta ženská?“ řekla Liza a ohlédla se za sebe.

„Hodilo by se to, zabijeme čas.“ přikývla Tate a dívala se za velké kameny.

„Za kameny se neschovává, viděla bys její chapadla.“ zasmála se Liza.

„A nenapadla tě třeba skrýš?“ odpověděla Tate.

Liza se zamyslela. „Vlastně ne.“

„Vidíš.“ řekla uraženě Tate.

„Tady musí být přece skryté tlačítko!“ zařvala Liza.

„Jak by mělo vypadat?“ zeptala se Tate.

„No bude vypadat jako kámen když musí být skryté.“ odpověděla Liza.

„Aha. Tak nebude vypadat jako ocelová kulička ve které jsou skryté mikročipy a některé čouhají ven z ocelového obalu který je zavěšen na té stěně.“ zachichotala se Tate.

„No ech, já bych nic takového nečekala.“ zčervenala se studem Liza.

„Teď bude jen problém se tam dostat.“ řekla Tate.

„Kdo by si to dával tak vysoko?“ odpověděla Liza.

„Použila nejspíš chapadla.“ zamyslela se Tate. „Hej Stevene? Mohl bys zamířit k tomu tlačítku?“

Steven se podíval dolů na dívky a hledal to tlačítko. Našel ho hned blízko něho.

„Tak mám ho stisknout?“ zakřičel Steven dolů.

„Jasně!“ ozvalo se na odpověď.

Steven došáhl na tlačítko a stiskl ho.

Skála se rozevřela kde byla vidět samotná laboratoř Jessici.

„Hej co vy tady?“ vykřikla znenadání a z ruky ji vypadl onen čip.

„Ne to snad ne!“ zpanikařila a začala lézt po zemi.

„Solrocku!“ vykřikla Tate a vrhla Pokéball.

„Ty taky Lunatone!“ zakřičela Liza.

„Metagrossi leť!“ vykřikl Steven a povolal ho.

Jessica se zamračila a podívala se na ně.

„Nemám na vás čas. Vyřiď je Gyaradosi!“ vykřikla Jessica a podívala se pod stůl.

„Co to hledá?“ podivila se Tate.

„Solrocku Psychický paprsek!“ zvolala.

„Lunatone! Vrhač kamenů!“ rozkázala.

„Metagrossi! Hyper paprsek.“ rozkázal Steven.

Gyarados podlehl.

„Mám ho! Vykřikla Jessica.“ Sebrala čip ze země.

„Připravte se na vaši zkázu.“

Vtom se skála zcela zlomila. Tam se objevil v díře v prachu oblaku Mewtwo.

„Zas ten divný Pokémon.“ vykřikla Liza.

Zamával rukou směrem k Jessice a vytrhl ji čip z ruky. „Ať už je to co je, bude to vzácné když to tak sháníš.“

„Vrať mi to!“ vykřikla Jessica. „Tyranitare!“

Tyranitar zaútočil. Mewtwo jedním máchnutím ruky odnesl Tyranitara na druhý konec laboratoře.

„Ne! Ale Tyranitar je temný Pokémon!“ užasla Tate.

„On je nezničitelný.“ ozval se Giovanny za Mewtwo. „Jeho nikdy nikdo neporazí.“

„No to se uvidí!“ vykřikla znenadání Tate. „Solrocku Plamenomet.“

„Mewtwo máchnutím ruky odvrátil útok.“

„To nic lepšího neumíte?“ zasmál se.

„No to si jen myslíš.“ vykřikl Steven. „Hyper paprsek!“

Metagross zaútočil. Mewtwo útok znovu odvrátil. Zaslepen triumfem na napadla Jessica.

„Vrať mi ten čip!“ vykřikla.

„Dej jí ho. A přines mi Pokéball. Rayquazu!“ rozkázal Giovanny. Mewtwo vrhl Jessicu jeden z přístrojů. A přitáhl k sobě Pokéball s Rayquazou.

„Teď je jen můj.“ zasmál se Giovanny a chytil se Mewtwo.

„Odcházíme.“ řekla a Mewtwo se teleportoval.

„Jsou pryč!“ zhrozila se Tate a Liza utíkala na místo teleportace.

„Máte smůlu dívenky.“ zasmála se z kouta Jessica. Zvedla čip ze země a zasadila ho do přístroje o velikosti menší než Pokéball.

„NE!“ vykřikla dvojčata a Steven.

„Bohužel.“ Jessica se ďábelsky zasmála. Přístroj se zvedl z jejích rukou a dostal se do jejích chapadel. „Ať už jsi kde jsi, VRAŤ SE!“ vykřikla.

„Hele!“ vykřikla dvojčata rázem. Helikoptéra Rakeťáků vybuchla. Byl vidět kouř a lidé s padáky. A z kouře se vynořil Rayquaza.

„Pojď ke mě!“ vykřikla Jessica. Rayquaza zamířil k Jessice. Chvíli se kolem ní točil a pak se její chapadla spojila s Rayquazou.

„Teď jsou moje myšlenky. I jeho myšlenky.“