Mewtwoova dobrodružství

31.Rok po souboji eM

Uběhl jeden rok od gigantického souboje psychických titánů, Mewa a Mewtwoa. Nikdo by netušil jak se za tak krátkou dobu dokáže změnit tolik věcí. Z před rokem zastaralého pokesvěta se stal pokesvět moderní a počítačový. To co bylo před rokem řízeno ručně, nyní ovládali složité počítače, u kterých stačilo aby seděl jeden člověk a pár kliknutími vše ovládal.

To ale nebylo všechno. Později osídlené světy Johto a Hoen stále více posilovaly svou pozici. Hoen si vydobyl možnost mít vlastní pokémoní ligu, kterou právě v této době dokončoval, zatímco Johto povolení nedostalo a tak se alespoň domáhalo podílu na Kantovské pokémoní lize. Hoenská liga se zatím úspěšně dostavovala. To však Johto štvalo, takže hrozilo nepřátelství mezi oběma zeměmi.

Ronald Elementary za uplynulý rok chytil několik desítek významných zločinců, ale pořád nemohl narazit na žádnou větší Rakeťáckou stopu. Ačkoliv mu Norman Black pomáhal a s jeho pomocí se mu skutečně podařilo občas dopadnout a usvědčit nějakou Rakeťáckou stráž, nic lepšího ať se snažili sebe víc nevypátraly. Čekali tedy alespoň na nějaký náznak, který by prozradil jestli Rakeťáci nabývají na síle. Ač žádný nedostali, tušili, že Rakeťácké impérium se znovu vrátí.

Mewa a Mewtwoa za celý rok nikdo neviděl a pravděpodobně se schovávali kdesi v neprobádaných lesích Johta či Hoenu. Ať ale byli kdekoliv za celý rok nebyl důvod, aby se znovu objevili na scéně.

Za rok co uplynul od jejich velkého souboje se ale stalo i mnoho vědeckých objevů. Počet pokémonů, kteří již byli objeveni vzrostl na 354, což byl velký úspěch. A to z oblasto vědy nebylo ještě všechno. Začala se totiž více rozvíjet genetická věda a i přes velký odpor tisíců lidí začali oficiální genetické pokusy. Ty se ovšem neprováděli v takovém měřítku jako když byl před skoro dvěma lety stvořen Mewtwo při neúspěšném pokusu naklonovat Mewa. Pracovalo se na menších vylepšení útočných vlastností a ani nejodvážnější pokusy nepřesáhly pár neúspěšných pokusů vytvořit klon Rattaty.

Svět se prostě úplně změnil. I když něco zůstalo stejné. Třeba o odznaky trenéři bojovali stále stejným způsobem. Na tom nic nezměnil ani technický pokrok.

Jinak ale byl ubráněn světový mír a žádné velké katastrofy nenastaly. O to zasloužily nejen hlavy států, ale i Ronald Elementary s celou svojí jednotkou včetně svého zástupce a přítele Normana Blacka.

Co vlastně ale dělaly oni dva? Právě teď šli kolem bývalého Giovanniho stadionu, který se za rok podařilo celý opravit, předělat a vylepšit, ale dosud se pro něj nenašel nový stadionový trenér. Právě probíraly Rakeťácký problém.

„Získal jsem důkazy na další Rakeťáckou stráž,“ říkal právě Norman Black, kterého si kdysi spletl velitel elementární jednotky Ronald Elementary s Giovannim a málem ho zastřelil.

„Alespoň něco,“ smutně přikývl velitel elementární jednotky, „ale tímhle tempem nikdy Rakeťáky neporazíme. Potřebujeme nějaké informace o velitelích! Ale ti se po tom co jsme málem chytili Giovanniho, ukrývají mnohem důkladněji.“

„Musíme začít pátrat nějakým novým způsobem,“ řekl Norman Black.

„Ale jakým?“povzdechl si velitel elementární jednotky. „Zkoušeli jsme se už dostat do jejich sítě pod jejich maskou. Pátrali jsme na jejich bývalých základnách. Všechno jsme už prostě zkoušeli.“

„Třeba ne dost dokonale,“ odvětil Norman Black, „Mohli bychom se pokusit se k nim dostat oklikou. Co takhle se zkusit zamaskovat za nějakého zloděje a začít pátrat v okruhu zločinců. Nemuseli bychom se soustředit jenom na Rakeťáky, ale mohli bychom pátrat i po jiných zločincích a přes ně bychom se někam snad už dostat mohli,“ vykládal svůj nápad zaujatě Norman Black.

„Zkusit se to může,“ pokrčil velitel elementární jednotky, „Vyčlením na to několik mužů, ale stejně to asi bude na nic.“

Norman Black chtěl něco odpovědět, když se v tu chvíli vyřítil z ulice za rohem jakýsi černě oděný muž s pistolí v ruce a bez míření na něj vystřelil. Norman Black se skácel k zemi.