|
Mewtwoova dobrodružství |
|
45.Spuštění monstra Ronald Elemenatary pochodoval po místnosti a předkládal Normanu Blackovi své dedukce. „Před více jak rokem se podařilo rakeťákům vniknnout do genového systému a pravděpodobně se pokusili vytvořit genetického pokémona ať už nového či pouhý klon. Experiment se jim však vymkl z rukou a jim nezbývalo nic jiného než ho utajit. Před policií to tenkrát skutečně zatajili, takže mohli nerušeně dál konat svoji činost! Několik dalších měsíců po úniku Giovanniho se dávali rakeťáci opět dohromady. Pak ale začali pracovat na další záhadné akci jejímž cílem je nabourat tisíce Kantských počítačů. Minimálně několik hodin, možná i několik desítek hodin mají možnost téměř neomezeně rozhodovat o Kantu. Co ale chtějí dokázat dalšího? Samozřejmě ukradnou miliony korun, ale to není taková katastrofa. Ale já vím, že oni chtějí něco víc. Otázkou zůstává co.“ Norman Black jen užasle zíral na Elementaryho logický postup, kterým se dostal až do této verze. „Stále však zbývají dvě otázky. Co se stalo tenkrát při onom genetickém pokusu? Co se pokazilo? Co dokázali? A druhou otázkou je čeho chtějí dosáhnout teď. Jaký je jejich cíl?“ Elementary se obrátil na puštěný počítač, který začal podezřele vrčet. „Něco se děje!“ ukázal na počítač Elementary a vrhl se k němu. Norman Black na počítač upřel zrak také. *** „Spusťte Porygona!“ vykřikl Giovanni a vědci zatáhli za páku. Na počítači se objevil červenomodrý mnohoúhelník s očima. Giovanni otevřel bránu k internetu a několika tlačítky tam Porygona začal směrovat. Na počítači se objvila hláška: „Kdo jsem? Co se to děje? “ Vědci se nechápavě shlukli kolem počítače a okamžitě začali mačkat desítky tlačítek. Porygon mezitím vytvořil prostor pro odepsání. „Jsi Porygon! Byl jsi vytvořen jako počítačový pokémon schopný pohybovat se po celém počítačovém světě a samostatně myslet. Jsi ovšem inteligentnější než se očekávalo,“ psal Giovanni. Porygon mu okamžitě odpověděl: „Chci se dostat do většího prostoru! Pusťte mě ven!“ Giovanni už ťukal na klávesnici odpověď: „Vypustíme tě během několika minut na internet, kde te nasměrujeme k počítačům, do kterých se musíš dostat.“ „Nic nemusím! A odmítám se nechat jen tak koordinovat vašimi vědci.“ „Pokud uděláš to co chceme, dostaneš o mnoho větší svobodu než máš teď!“ sliboval Giovanni. „Dobrá! Co mám udělat?“ napsal na obrazovku Porygon. „Napadnout světovou počítačovou síť!“ psal Giovanni. Počítač začal hučet a Porygon se dostal do kabelu vedoucího na internet. „Slyšíš mě, Porygone?“ ptal se Giovanni, aby neztratil s pokémonem spojení. „Ano! Jsem na internetu! Začínám nabouráváním celé sítě!“ „Výborně!“ Počítač opět začal hučet ještě víc. Porygon se právě právě dostával do více jak stovky počítačů, které naáhodně vybral. Neuvěřitelně rychle zpracovával jejich data a dostával se do dalších počítačů. Giovanni byl spokojen. *** Norman Black už stál u počítače také. Zíral na to jak počítač hučí a prohledává všechny soubory. Pak několik souborů zmizelo. Nakonec se objevila hláška: Váš počítač byl stáhnut do Porydatabáze. Některé soubory byli smazány a jiné předělány. Nyní je počíatač jen částečně pod vaší kontrolou. Pokud se pokusíte tento proces zastavit, bude počítač zablokován a smazán. Norman Black však už na nic nečekal a vypojil počítač ze zásuvky a vytáhl internetovou šňůru. „Rychle, vytvoříme na počači bez internetového spojení protiprogram, který zablokuje činost viru!“ vykřikl Elementary. „Jdu svolat naše odborníky přes počítače!“ skočil Norman Black k telefonu. *** Na Giovanniho počítači se zatím objevila hláška: „Centrální počítač Kanta byl nabourán. Stahuji data... Připravuji smazání obraných souborů...“ |