|
Mewtwoova dobrodružství |
|
48.Tajemná historie Ross usedl na židli a vyčerpaně oznámil: „Tlak na počítače povolil. Podařilo se napadnou Porygona a pravděpodobně ho i odpojit od řídící sítě. Ovšem antivir, který ho napadl se mu podařilo zničit a vypadá to, že se dál pohybuje volně po síti. Ovšem už nenapadá hromadně počítače.“ Elementary zkusil jestli už fungují telefony, ale ze sluchátka se místo tónu ozval hlas, který jakoby patřil nějakému androidovi: Mobilní a telefoní sítě jsou zablokovány! Vláda počítačů začíná! Ve chvíli kdy vyslechl Elementary poslední slova z telefonu, objevila se na počítači hláška: Počítač smazán. A pak i ta zmizela a zůstala jen černá obrazovka. Ross se otočil k Elementarymu: „Vypadá to, že se něco pokazilo! Zničili jsme sice spojení ovládacího centra s virem, ale virus funguje úplně bez problémů dál!“ *** Mezitím už začal nastávat celosvětový zmatek. Trenéři stadionů i ligy se snažili zachránit co se dalo, ale vzhledm k tomu, že všechny bylo řízeno počítači, nemohl se s ostatními nijak spojit. Dokonce nešlo využít ani centrální varovný systém. Televize a rádia také nefungovaly, počíatče nebylo možné ovládat. Poslední šancí byl vnitřní systém Elementrární jednotky fungující bez naůojení na počítače. Ten ač s obtížemi naštěstí fungoval, takže mohl Elementary kontaktovat asi deset klůčových porgramátorů a probrat s nimi několika základních informací. Když se však spojil s prvním znich, málem mu vypadl telefon z ruky. Programátor mu to totiž ihned oznámil: „Děje se něco hrozného! Už začínají vypadávat i počíatče bez napojení na internet. A mám pocit, že se ten záhadný virus pokouší dostat i do našeho systému. Nejhorší však je, že v Kantu už nemáme pod kontrolou vůbec nic. Továrny pracují bez našeho vedení. Dochází ke gigantickým výpadkům proudu! Tohle nemůže mít na svédomý obyčejný virus! Jestli ihned to co to způsobuje nevyřadíme z funkce, můžeme se s Kantem rozloučit.“ Elementary vyděšeně poslouchal a pak se zeptal: „A co Johto a Hoen?“ „Tam kupodivu všechno zatím funguje normálně. Akorát v Johtu zaznamenaly pár napdení počítačů, jinak nic! Pane, co...“ nedořekl programátor svou větu a v tém chvíli spojení vypadlo a ozval se hlas oznamující, že spojení bylo přerušeno z důvodu napdení sítě neznámým virem. „To snad ne!“ vykřikl Elementary a opřel se zničeně o zeď. *** V Giovanniho laboratoři zatím nastala tma. V celém komplexu vypadl elektrický proud a nešlo ho nahodit. Giovanni vytřeštěně zíral do tmy a pak pronesl: „Vypadá to, že tenhle experiment se nám úplně vymkl z rukou. Musíme odtud zmizet. Vykliďte co můžete a převezte to na základnu v Johtu. Musíme se odtud dostat co nejrychleji pryč.“ *** „Je to deska s mým genetickým kódem!“ zopakovaly se v Mewtwoově hlavě Mewowa slova. „Ale co dělá tady?“ „Je to příliš dlouhá a složitá historie.“ „Co to má ale společného se mnou?“ „Bohužel až příliš. Dodnes si ten okamžik živě pamatuji.“ „Tak co se stalo? Proč tu je ta deska? Co to znamená?“ „Asi ti budu muset něco říci. Ta deska hodně změnila svět. Bez ní by se mnoho věcí nestalo.“ začal těžce Mew. „Tak mluv!“ naléhal Mewtwo. „Bojoval jsem teknkrát s Tyranitarem, když to začalo. Ta deska byla sliuho ztracená a ani já o ní nevěděl. Netušil jsem ale co způsobí. Celebi sice tenkrát něco věštil, ale nedokázal říci přesně co se stane. Mluvil tenkrát o hrozném nebezpečí, které může zničit svět. V jeho věštbě se také naskytla ta deska. Po té co to vyvěštil, začali jsme po ní pátrat, ale marně. Až tenkrát...“ Mew se odmlčel ale Mewtwo stále zaujatě poslouchal. Konečně se opět dal do vyprávění: „Ta deska ležela tady na růžovém ostrově ve skalách. Naneštěstí tu tenkrát pátrali dva vědci. Nebo snad spíš vědec a jeho asistent. Pracovali na genetických pokusech s rostlinami, ale jednou ve skalách nalezli víc než by kdy mohli doufat. Snad ani netušili jak nebezpečnou věc mají v ruce. Já jsem bohužel uviděl vědce pozdě. Nedokázal jsem se včas dostat přes Tyranitara a zabránit nejhoršímu. Ano, tušíš správně! To oni byli příčinou proč tu dnes jsi a možná ani netušíš jaký to mělo vliv na mnohé další události. Kvůli těm pár okamžikům tenkrát se stalo a možná ještě stane příliš věcí.“ |