|
Mewtwoova dobrodružství |
|
84. Legendární tsunami Za Suicunem začala stoupat gigantická vlna. Padali z ní kusy ledové tříště. Vlna nabrala Suicuneho na sebe a stále stoupající se blížila k Articunovu ostrovu. „Articuno!“ zakřičel Mew útokem zesíleným hlasem. *** Lance prohledával Blackthornský stadion. Clair však stále nemohl najít. Nalezl však už jednoho živého trenéra, což mu dávalo naději, že i Clair přežila. Lance se opatrně dostal přes kameny napolo zaplavené lávou a začal prohlédavat Claiřinu arénu, v níž se utkávala s vyzyvateli. „Clair!“ zavolal znovu marně. V tu chvíli mu padl pohled na ruku trčící z pod hromady kamenů. Byla to Claiřina ruka… „Clair!“ vrhl se k hromadě kamenů a z pokeballu vypustil Dragonaira. Společně s ním začal holýma rukama odhazovat žhavé kameny vážící až desítky kilogramů. Po několika minutách zápolení s kameny se Lancemu podařilo odkrýt Claiřino bezvládné tělo. Celé bylo poseté krvavými šrámy. Ale bylo štěstí, že se kameny vzpříčili tak, že ji nerozmáčkly. Lance se k ní okamžitě vrhl, aby zjistil jestly dýchá. Dýchala, slabě ale dýchala. *** Giovanni s Darkdoomem utíkali směrem k vrtulníku. „A ještě něco!“ řekl udýchaný Giovanni. „Ano, pane?“ „Kdybych nepřežil, najdi toho, který nás zradil a pomsti se!“ *** Elementary s Blackem se rychlým krokem dostávali čím dál hlouběji do bludiště rakeťácké základny. On a jeho lidé zatýkali bezvýznamné rakeťácké stráže, ale podařilo se jim už narazit na nižší důstojníky. „Stejně se mi ale něco nezdá…“ prohlásil Elemntary za pochodu. „O co jde?“ zeptal se black. „Je mi divné jak se chovají a že jsme odsud nenarazili na nic důležitého.“ odpověděl Elementary. „Je možné, že to hlavní bude ukryté až dole. Ale na druhou stranu je to trochu divné.“ „Třeba ten archiv. Očividně byl ještě před několika dny, možná i jen hodinami srovnaný v naprostém pořádku. Ale když sme tam dorazili, tak už tam byli jen rozházené bezvýznamné dokumenty.“ „Hmm… Máš pravdu je to divné.“ „Za další tu musí být i vysocí důstojníci. A ti tu zatím nikde nevidím. Tohle je hlavní základna rakeťáků! To poznám! Ale žádní důležití funkcionáři tu nejsou!“ „Co když je to past? Nemohli nám rakeťáci nastražit léčku? Co když za námi vyslali rakeťáci falešného uprchlíka, který nás měl přivést do pasti.“ „Pak by to ale bylo až příliš věrohodné. Ten člověk co za námi přišel by musel mít velký herecký talent a za druhé by to musela být dkonalá lest. Rozhodně jsem věnoval čas tomu abych ověřil jestli to co děláme není jen nějaký váýmysl nebo léčka.“ odporoval Elementary. „Pak by tu ještě mohla být možnost, že někdo rakeťáky varoval.“ „I to je možné. Otázkou však zůstává kdo.“ „Musel to být někdo od nás!“ „Máš pravdu. Nikdo jiný by neměl takové informnace, aby mohl Giovanniho varovat.“ „Kdo ale? Obyčejní agenti o akci příliš nevěděli. Prakticky se to dozvěděli jen hodinu před akcí a to jen minimum informací. A tohle za hodinu připravit nelze.“ „Jenomže všichni velitelé jednotek jsou lidé, které jsme velice důkladně ověřili.“ „Ale i přesto se mohlo stát, že se do vyšších míst dostal někdo nepovolaný.“ „Tohle musíme prověřit.“ zahnul Elementary a v tu chvíli zůstal ohromeně stát na místě. Jen několik metrů před ním kráčel velitel rakeťáků Giovanni. |