|
Mewtwoova dobrodružství |
|
99.Konec přátelství „Geniální. Giovanni byl přeci jen mistr.“ „A teď k technické stránce, která ještě dořešena není. Původně jsem měl této akci velet já, ale protože se situace změnila, chci abys tu akci vedl ty.“ „Proč bych jí měl vést já, když sám říkáš, že původně jsi jí měl vést ty?“ „Situace se změnila. Musím teď řěšit rakeťáky a nemůžu se naplno věnovat tak rozsáhlé akci. Máš plnou moc. Dokumenty s potřebnými údaji máš tady na stole. Je to rozkaz.“ „Tak dobrá.“ *** Pomalu se blížila temná půlnoc. Ostrovy Whirl islands vypadaly zcela opuštěně. Jen v temně modrém moři se sem tam mihla nějaká Goldeen či Seaking nebo se zavlnil Tentacool. Co vlastně byli ostrovy Whirl islands? Jak vznikly? Proč vypadali právě dnes v noci taky mysticky? Málokdo ví, že tyto ostrovy vznikly zrovna v době, kdy se před několika tisíci lety stavěla legendrání věž Tin tower. Byla to jen náhoda? Proč vlastně vznikly Whirl islands? Čtyři ostrůvky, každý s jedním otvorem d ojeskyně. Co se skrývalo v jejich hlubinách. Před několika lety financovala Johtovská vláda rozsáhlou expedici, která měla jako první zmapovat celé podzemí ostrovů a potvrdit nebo vyvrátit tisíce doměnnek o nových záhadným pokémonech, kteří zde hluboku podzemí žijí a ovládají podviné síly, o tom, že všechny čtyři ostrovy jsou v nekonečném labyrintu chodeb společně propojeny a mnohé další. Jedna z legend, které se v té době o Whirl islands šířila, mluvila dokonce o zlu ukrytém na samém dně labyrintu jeskynních chodeb. Prý se má dole vyskytovat pokémon, který představoval pravý opak legendárního Ho-oha. Podle legendy ti co stavěli Tin tower chtěli stvořit absolutní světlo – pokémona, který by představoval klad a denní světlo. Jenomže vedlejším efektem jejich snahy byl pokémon, tvořící pravý opak jejich snažení. Tehdy se jim prý podařilo oživit věčného Ho-oha a umístit ho do věže, v níž by mohl přetrvávat staletí – Tin tower. Ale vzápětí s tím musela vzniknout temnota, která by vyrovnala to světlo. A tak vznikly Whirl islands a opak Ho-oha, kterému se mysticky říkalo Lugia. Byla to pravda či ne? Kdo ví. Faktem zůstává, že se několik tisíc let po tom, co byla postavena desetipatrová podivuhodná věž Tin tower, objevil vlivem podivných sil Ho-oh. Dalším až výmluvným faktem je, že se tehdy expedice nevrátila. Poslední hlášení, které expedice podala znělo: „Vypadá to tu čím dál podivněji. Stěny jako by jemně fialově zářily. Teď to dokonce vypadá jako bych slyšel vodu. Skutečně voda! Je tu podzemní řeka nebo spíše jezero. Nějak přestávají fungovat vysílačky. Mám takový divný pocit. Začínám mít strach…“ V tuto chvíli přestalo být vysíláně slyšitelné. Něco příliš narušovalo signál. Spojení už se nepodařilo obnovit. Ačkoliv se za expedicí vydala záchranná výprava, nikdy je nenašli. Ve spleti chodeb se jim nepodařilo najít je ani živé ani mrtvé. Vraťme se ale k okamžiku, kdy zbývalo jen pár minut do půlnoci a Whirl islands vypadali jako vždy ponuře a poklidně. Čím víc se však blížila půlnoc, tím víc jakoby z nich vycházela jemná nafialovělá aura. Nebyl to však pouhý klam oka, protože aura sílila. Během několika minut se změnila v oslňující zář. Fialové paprsky zářily do všech stran. Ve chvíli kdy věžní hodiny v nedalekém Cianwood city, odbíjely půlnoc, vyletěl zprostřed paprsků namodralý pokémon. Okamžitě se vydal směrem na širé moře. Než hodiny stačily odbít poslední úder, už nebylo vidět ani oslňující záři ani podivného pokémona. *** „Mewe!“ Mewtwo byl zdálen jen pár desítek metrů od Mewa. Ranní slunce už začínalo pomalu hřát. Mew se otočil. „Co se to stalo včera v Ercuetak city?“ „Nevím co se přesně stalo, ale vím že někdo nebo něco oživilo Ho-oha.“ „Jak to? Pročse to stalo?“ „To bych také rád věděl.“ „Děje se něco, co souvisí se mnou?“ „Možné je všechno. Zatím o tom vím jen velmi málo.“ „Víš o tom mnohem víc než já! Proč mi to nechceš říct?“ zvyšoval Mewtwo hlas. „Mýlíš se. O tomhle nevím o moc víc než ty. A proč ti všechno nechci říct, jsme ti už vysvětloval několikrát a nebudu to znovu opakovat.“ odpověděl klidně Mew. „Nikdy jsi mi na to nedal konkrétní odpověď! Stále předemnou něco tajíš! Proč? Co to je?“ křičel Mewtwo. „To ti nemůžu říct. Pochop to. Dozvíš se to až přijde čas.“ klidně pokračoval Mew. „To opakuješ stále!“ křičel nepříčetně Mewtwo. „Protože nevím co bych ti na to jiného měl říct.“ zůstával Mew v klidu. „Pravdu!“ „Ale no tak. Nebude se opakovat.“ „Takže naposledy: Řekneš mi to nebo ne?“ „Neřeknu.“ odpověděl s klidným výrazem Mew. „Tak v tom případě se naše cesty rozchází.“ „Cože?“ „Končím s vámi! S tebou, Jirachim, Celebim… Už nejsme přátelé! Ode dneška stojíme proti sobě!“ vykřikl Mewtwo a rozletěl se na opačnou stranu než stál Mew. Mew se za ním rozpačitě díval. Byl to konec jejich přátelství? |