|
Mewtwoova dobrodružství |
|
100.Věštba se vrací Bylo 8:30. Slunce vycházelo zpoza hor a v hlavní jednací místnosti týmu Magma stálo shromážděno celé vedení týmu Magma. Byli zde nejvyšší admini i obyčejní důstojníci. Čekali na to jestli a kdy se Fireflame probere e svého bezvědomí. Minulý den a noc ho operovali špičkoví doktoři, ale jeho přežití stejně nebylo jisté. Důstojníci se mezi sebou tlumeně bavili, když Fireflame těžce otevřel oči. Hovor okamžitě ustal. „C-co se stalo?“ promluvil tězce Fireflame. „Archie vám při boji prostřelil hrudník,“ připomněl jeden z důstojníků. „Hmm… Už vím.“ Zavzpomínal Fireflame. „Chcete si odpočinout, pane? Máme odejít?“ zeptal se jiný důstojník. „Ano, děkuji. Odejděte. Do večera si promyslím kdo mě bude v době mé zdravotní neschopnosti zastupovat ve velení.“ „Rozkaz!“ řekli jednohlasně všichni přítomní a opustili místnost. Fireflame unaveně zavřel oči. *** „Je načase abych začal pátrat sám,“ pomyslel si Mewtwo. Letěl právě nad Virdianským lesem stále naštvaný na Mewa. „Musím začít znovu od začátku. Je načase se držet alespoň toho mála co vím.“ Mewtwo zamířil směrem ke staré laboratoři na Cinnabar islandu. Za několik desítek minut dorazil na místo. Byl to zvláštní pocit vrátit se na tak tajemné místo. Před schátralým domem, který přiliš nepřípomínal laboratoř rostly stovky geneticky upravených rostlin. Bylo to až obdivuhodné jak odolávaly všem nepříznivým vlivům okolí od prašného prostředí Cinnabar islandu až po kamenitou půdu. Mewtwo dopadl na prašnou písčitou zem a bez otálení otevřel dveře laboratoře. Uvnitř s toho příliš nezměnilo. Na zvlášním podstavci dosud ležela fosforeskující deska s Mewem pod nímž byli roztodivné čísla a znaky. Mewtwo si pamatoval, že to je Mewův genetický kód. Mewtwo nezapomněl ani Mewovu historku o tom co se stalo. „Tak tedy odtud musím začít pátrat…“ pomyslel si Mewtwo. Mewtwo přešel do vedlejší místnosti, kde si minule četl některé zápisky. Nyní se je rozhodl přečíst všechny. Možná, že obsahují klíč či alespoň malé vodítko k tomu co hledá. *** Ho-oh letěl po bezoblačné obloze Johta. Pod ním se míhali stromy a osamělé domy, které sem tam stály na některých cestách. Takto křižoval dousd nespatřen nad Johtem už několik hodin. Teprve krátce po poledni se objevil nad Olivine city. Lidé udiveně vzhlíželi k obloze a ukazovali na fénixe letícího vysoko nad nimi, který zářil všemi barvami duhy. V tu chvíli však z Ho-ohova zobáku vytryskly rudé plameny a začala hořet skupinka stromů. Lidé začali křičet. Ho-oh vyslal další plameny, které tentokrát roztavili železnou sochu na Ampharosově náměstí. Lidé začali utíkat na všechny strany, jen aby se dostali z dosahu Ho-oha. Ho-oh však použil nějaký velmi silný létající útok, kterou udělal kráter ve skále, jež z jedné strany ohraničovala Olivine city. Hned na to odletěl kamsi z dohledu. *** „Je to nějaké divné. Proč by Ho-oh jako pokémon, který má chránit Johto měl takhle ničit vše kolem sebe?“ „Taky to nechápu. Ho-oh je přeci symbol kladu, co ho vede k takovému chování?!“ „Vůbec mi to nejde dohromady. Už jen to, že se tak náhlle objevil, ale teď když sám ničií Johto… Něco mi tu prostě nehraje.“ „Hmm…“ Jirachi se odmlčel. „A to navíc není jediná špatná zpráva.“ Pokračoval Mew. „Co zase?“ „Pohádal jsem se s Mewtwoem a tentokrát to bylo skutečně vážné.“ „Cože? Ty jsi snad blázen. Vždyť vůbec nevíme na čem jsme a ty se hádáš s Mewtwoem. Snad ti nemusím opakovat věštbu. Víš jak jsi celou situaci zkomplikoval? Vždyť teď jsi přidal do celé situace další faktor, který se může obrátit proti nám. Víš, že on je ten…“ |