|
Mewtwoova dobrodružství |
|
110.Starý spor Rakeťácký důstojník se na okamžik zamyslel a pak řekl: „Ne. Já se takovýhlema kecama přemluvit nenechám. Jste dobrý řečník, ale mě neoblafnete. To si zkoušejte na jiný.“ „Dobrá, tak tedy sbohem.“ bez jediného pokusu ho dál přemlouvat odešel Elementary pryč. Rakeťák se za ním trochu nejistě díval. Řekl, že ho přemlouvat nebude a skutečně to neudělal, ani pohledem se nepokusil. To ho na okamžik trochu znejistělo. Nemluvil přeci jenom… Rychle zapudil takovéhle myšlenky. Rakeťáci ho v tom přece nenechají. Nebo… *** Mew se skrýval za vysokým jehličnanem. Byl to jediný úkryt v nejbližších několika set metrech. Ho-oh kroužil nad nedalekou loukou a sem tam vyslal ohnivý paprsek do trávy. Ta vždy jen vzplála a za několik sekund po ní zbyly jen ohořelé zbytky. Bylo poměrně vlhko, takže se oheň nikdy nešířil dál než několik metrů. Mew držel první směnu v pozorování Ho-oha. Dohodli se s Celebim a Jirachim, že se budou střídat v seldování Ho-oha, aby konečně zjistili cíl jeho pustošení Johta. Ho-oh zase popoletěl o kilometr dál a Mew ho nenápadně následoval. Tentokrát se musel pohybovat vysokou trávou. Ho-oh zatím sežehl vysoký uschlý jehličnan, který jen tak tak, že nespadl směrem k lesu, který by mohl začít hořet. „Jaký to má ale účel?“ pomyslel si Mew a vydal se Ho-oha dál sledovat. *** Mewtwo seděl v laboratoři na Růžovém ostrově. Ačkoliv bylo teprve odpoledne, začínalo se už ochlazovat. Mewtwo strávil několik dní pročítáním zápisků profesora Russela a jeho asistenta Jerryho. Nejdříve četl Russelův deník a po té postupně začínal studovat spisy dokumentující chování geneticky modifikovaných rostlin a některé základy pokémoní genetiky. Bylo však zřejmé, že to nejpodstatnější si někdo, snad Russel, odvezl někam pryč. To, co tu nacházel byly jen zbytky profesorovi práce. Navíc představovaly jen základy příslušných výzkumů. Hlavní detailní dokumenty prostě chyběly. Mewtwo tušil, že se bude muset podívat po tom, co hledá jinam, někam dál. Nevěděl však kam. Proto se pokoušel najít alespoň nějaké vodítko, kterého by se mohl chytit a které by ho vedlo dál. To však mohlo trvat i měsíce… *** „Mám tady pro tebe ty výsledky. Vypadá to, že všechno souhlasí.“ přivítal Black Elementaryho hned ve dveřích. „Zatraceně! Zatracená byrokracie! A ten rakeťák taky nic neřekl.“ odhodil Elementary kabát a sedl si do křesla. „Co se děje?“ zeptal se udiveně Black. „Nejdřív jsem byl za tím rakeťákem. Neřekl absolutně nic. I když… Vlastně se přiznal, že je rakeťák a mám to na diktafonu. To je mi ale stejně na nic. Na to mám víc než dost důkazů. Pak jse byl ale v přestrojení vyzvídat na všech možných úřadech a nedal jsem dohromady ani polovinu toho, co jsem chtěl.“ „Mám to někde zkusit já?“ zeptal se Black. „Klidně ti dám desetistránkovej seznam.“ odfrkl Elementary. „Podám prst a …“ „No jo, no. Když zmenším psímo, vyjde to i na stránku. Ale nepřečteš to.“ „Dej sem těch deset stránek.“ „Dobře. Na,“ vytáhl Elementary z kapsy několik pomačkaných listů papíru, „U každého máš stručně napsaný co máš prověřit nebo zjistit.“ Black se podíval na papíry: „Jseš si jistej, že tolik úkolů zvládne jeden člověk za alespoň za rok?“ „Ne, ale…“ „Díky, to mi stačí.“ řekl Black a odešel obvolávat a objíždět dlouhý seznam úřadů a institucí. *** Lance přecházel zuřivě po pokoji: „Co to je hloupost? Tomuhle se snad ani nedá říkat sfalšované volby. To vypadá jako výsměch demokracii přímo do očí! Proti Goldsilphovi se vyjadřovalo tolik lidí! Průzkumy mu nikdy nedali víc jak pět a třicet procent a teď si vyhraje volby s víc než jasným náskokem! To…“ „Lance, uklidni se už konečně,“ přistoupila k němu Lorelei, „tohle nemá cenu!“ „Máš pravdu tohle nemá cenu!“ zahřímal Lance, „Přecházet po pokji nemá cenu! Jdu jednat! Zápasy až do večera ruším.“ Lance sebral kabát z věšáku a vyběhl z místnosti. „Lance, neblázni…“ zavolal ještě Lorelei, ale pak to raději vzdala. Znala Lanceho až moc dobře, aby se ho pokušela přesvědčit. *** Grave vstoupil do Darkdoomovi pracovny. „Jsem tu jenom na skok. Přišel jsem ti oznámit, že akce G začne přibližně za 4 až 5 týdnů.Budu potřebovat okolo osmdesáti lidí.“ oznámil Darkdoomovi. „Beru na vědomí.“ řekl Darkdoom aniž by zvedl hlavu od dokumentů. „Pokémony ještě nemám rozplánované, ale ty ti můžu dát jenom na seznamu. Budeš je potřebovat dřív než dva týdny před začátkem akce?“ „Ne, ne.“ trochu nepřítomně poznamenal Darkdoom. „Tak to je snad všechno, co jsem potřeboval. Snad ještě…“ „Co?“ zeptal se Darkdoom a na okamžik pozvedl hlavu od dokumentů. „Vrtá mi to hlavou už delší dobu. Vlastně už od doby, co jsem se vrátil.“ Darkdoom zpozorněl. „O co jde?“ „Chtěl bych vědět – detailně – jak zemřel Giovanni. Něco mi tu totiž stále nehraje.“ |