|
Mewtwoova dobrodružství |
|
112.Změna prostředí „Lance Steeldrace zpochybnil volby“, „Špičkový trenér označil demokracii za ohroženou“, „Steeldrace žádá o přepočítání hlasů“. To hlásily titulky ranního tisku. Lorelei odhodila noviny: „Teď z toho udělají senzaci a pak ho zničí!“ „To nejhorší teprve přijde.“ optimisticky prohlásila Clair a spolkla další prášek na uklidnění. V tu chvíli do místnosti vpadl Lance. „To nejhorší právě přišlo…“ sarkasticky poznamenala Lorelei. „Proboha, co’s to dělal?“ „Já vím co dělám.“ odsekl Lance. „Ty’s pil?“ „Jedno pivo.“ „Víš vůbec, co jsi udělal.“ „Bohužel mi to začíná docházet.“ skácel Lance na gauč. „Právě teď plníš svými výroky titulky novin.“ řekla Clair a nemilosrdně mu přistrčila k obličeji noviny. „Stojím si za tím.“ odsekl Lance. „My to chápeme, ale po tom, co jsi předvedl na tom úřadě…“ přesvědčovala ho Lorelei. „Řeknu to takhle. Zachráním demokracii i za cenu, že zničím sebe.“ „Tak a dost! Tím nic nezachráníš. Ty musíš mít vliv, jinak tě lidi nebudou poslouchat. A Goldsilph uvítá každou záminku jak tě dostat z ligy.“ „Buď mě lidi budou brát i bez titulu nebo zjistím, že jsou tak bezcharakterní, že nebude proč bojovat za demokracii.“ „Lidi tě brát budou, ale televize, noviny a další média už tolik ne. Uvědom si kolik vlivu bys mohl ztratit. Jak by ses mohl měřit s těmi nejmocnějšími, kteří mají vliv na utváření veřejného mínění jako obyčejný člověk.“ „Já se nebojím! Dokážu si vydobýt respekt i bez titulů.“ „U lidí možná ano, ale proti těm co mjí moc, ne. Uvědom si, co se třeba stane s pokémoní ligou. Goldsilph ji bez tebe zničí. Už tady nebude nikdo, kdo by se za ni postavil.“ Lance na chíli zmlkl a pak odpověděl: „A co ty?“ „Víš moc dobře, že já nemám takovou povahu, abych tě dokázala nahradit. Pro Goldsilpha bych byla příliš snadná překážka.“ „Dobře, přesvědčila jsi mě. Ale co mám udělat teď?“ „Teď toho všeho nech. Zajeď si na moji chatu v Johtu a tam si to všechno nech projít hlavou. Tady máš klíče.“ Lorelei vytáhla svazek klíčů. „Ty myslíš na všechno.“ „Chata je poblíž, ale ne zas tak blízko Blackthorn city v lese. Zaleť tam raději na pokémonech dřív než to tu oblehnou novináři. Tady máš mapu a nový mobil, na který máme číslo jen my.“ „A pak, že bys nezvládla vzdorovat Goldsilphovi sama. Máš to promyšlené do posledního detailu. Mějte se!“ řekl ještě Lance a odešel z místnosti. „Doufám, že něco vymyslí, protože jestli z toho jeho vystoupení Goldsilph vyždíme, co se dá, tak…“ zašeptala Lorelei hned, jak za sebou Lance zavřel dveře. *** Lance přistál s Skarmorym necelých pět set metrů od chaty. „Tak snad nás nikdo nevypátrá.“ zašeptal Lance, když slézal z ocelového pokémona. Lance odvolal Skarmoryho do pokeballu a vydal se po úzké stezce směrem k Loreleiině chatě. Po necelých deseti minutách chůze se zastavil před dřevěnými dveřmi. „Jo, jo. Vypadá to tu hezky. Daleko od civilizace, daleko od problémů.“ pomyslel si. V lese zapraskalo několik větviček. „Není nadpřírodu plnou normálních pokémonů, kteří nemusí každý den bojovat ve velkých arénach o vítězství.“ Lance otevřel dveře a vstoupil do chaty. Jen, co však za ním zaklapli dveře, vynořil se venku z temného křoví tajemný stín a začal se pomalu blížit k chatce. *** Lance usedl do křesla a vzal do ruky náhodně vybranou knížku z knihovny. „Takovýhle odpočinek jsem už potřeboval dávno.“ pomyslel si. Lance se začetl do knížky. Po tolika dnech práce, napětí, strategizování a vážení každého slova ho uchvátil i triviální děj knížky. Uchvátil ho dokonce natoli, že ani neslyšel vrznutí otevíraného okna a kradmé kroky člověka, který se jím dostal dovnitř bez jediného vrznutí. Lance se právě chystal otočit na další stránku, když ho cosi v podvědomí přimělo se otočit. Uviděl za sebou stát tmavě oděného muže s pistolí u pasu a šesti pokebally kolem něj. |