|
Mewtwoova dobrodružství |
|
117.Návrat Karen Co to znamená? Celebi o tom ani nestačil zauvažovat, protože musel uhnout před Ho-ohovými plameny. „Seberte ten kámen, co září! Má zřejmě ohromnou cenu!“ křičel Celebi. Začala velká bitva. Ho-oh vrhal útoky po všech třech pokémonech a ti mu je opláceli. „Psychický útok!“ „Listový lis!“ „Ocelový úder!“ Ho-oh však útoky odrážel a sám vysílal další. *** Karen Darkness se vracela z dovolené, na kterou odjela ihned po propuštění z vězení. Odjela na ni, aby si urovnala v hlavě myšlenky. Dosud se jí však nepodařilo vysvětlit proč tenkrát udělala to, co udělala. Policejní vyšetřování případu tehdy ustalo díky milosti Alexandra Goldsilpha a tak nikdo neznal příčiny jejího jednání. Proč se tenkrát zachovala, tak jak se zachovala? To byla záhada pro mnoho lidí včetně jí samé. Karen vstoupila do budovy Indigo pletau. Přijela v tajnosti, aby nemusela odpovídat novinářům. Chtěla se nejdříve vyhnout i členům Elitní čtyřky, což se jí však nepodařilo. Ze schodů právě sbíhal Lance Steeldrace a s ním i Lorelei a Bruno. Před několika minutami dostali zprávu, že poblíž Violet city byly zaznamenány podivné výbuchy a snad i zahlednuti legendrání pokémoni. Nikdo z nich tedy na nic nečekal a všichni se okamžitě vydali za událostmi, které mohli vysvětlit, to co se stalo u Tin tower. Lance do Karen doslova vrazil. „Co tady děláš?“ byla jeho první slova než byl zase schopný uvažovat. „Vracím se do práce.“ odpověděla Karen. „A jak si to představuješ? Odjedeš si na měsíc pryč, nikomu nic neřekneš, zápasy na tobě váznou a… a kdyby teď nebylo tolik událostí, tak už dávno dělám všechno proto, aby tě vyhodili.“ „A-ale…“ „Výmluvy si nech na potom. Jakmile budu mít trochu času, tak tě vyrazím a žádný Goldsilph mi v tom nezabrání! Já už mám těch tvých privilegií vážně dost! Jinak si hoď zavazadla do svého pokoje a běž dohanat všechny své zápasy, seznam máš na stole. A doporučuji ti to udělat dost rychle, protože za chvíli už v lize nebudeš! Jdeme!“ Karen zůstala na schodech stát s otevřenou pusou. „Já nevím,“ řekla tiše Lorelei, když vyšli z budovy, „Neměla by přeci jen dostat šanci. To co udělala, snad ani nemohla udělat příčetná.“ „Členka elitní čtyřky si nemůže dovolit být nepříčetná. A je tak neschopná, že každá záminka ji odtud vyhodit je vítaná.“ „Třeba…“ „Karen je neschopná! Všech jejích šest pokémonů jsem porazil dvěma!“ „No…“ „Nesnaž se jí obhajovat!“ „Máš pravdu. Goldsilph ji sem podstrčil podlou cestou, tak my se nemůžeme chovat jako svatoušci.“ „Už to neřeš. Tohle Goldsilphovi omlátím o hlavu a zamíchám to do novin tak, že vyletí než si stačí uvědomit, co se děje.“ *** Boj s Ho-ohem trval už přes půl hodiny. Byl tak urputný, že se zatím ani jedné straně nepodařilo ukořistit kámen, o který celou dobu šlo, a který byl pravděpodobně klíčem k mnoha záhadám psoledních měsíců. „Psychický paprsek.“ zakřičel Mew. Sil ubývalo na obou stranách. Všichni už očekávali nějaký zásadní zvrat v boji, ale ten nepřicházel. „Plamenomet!“ zařval Ho-oh. „Listový úder!“ „Psychoocelový štít!“ „Zmatení!“ Útoky létali na všechny strany a osvětlovali i ty nejtemnější zákruty okolních jeskyní. To však trvalo do chvíle než přišla tma. Nebyl to večer ani noc, co způsobilo náhlé zšeření prostoru. Jen kilometr od bojiště bylo vidět siluetu jakéhosi pokémona. Boj na okamžik ustal. Všichni čtyři pokémoni pohlédli na stranu odkud přicházela tma. Co to bylo za pokémona? *** Ronald Elementary seděl v křesle u svého pracovního stolu. Po pravé ruce měl desítky obrazek monitorujících nejen budovu sídla elementární jednotky, ale i významná místa Kanta, Johta a Hoenu – namátkou řečnický pult, kde se odehrávali nejvýznamnější politické proslovy, stadion v Indigo pletau a parlament Johta. Do místnosti vstoupil Norman Black: „Tak mám ty výsledky ověření pravdivosti voleb.“ „Ano, poslocuhám.“ otočil se Elementary s mírným úsměvem. Black se stále tvářil neutrálně. „Nevím jestli je to důvod k radosti nebo ne, ale volby zfalšovány nebyly.“ prohlásil pomalu. |