|
Mewtwoova dobrodružství |
|
123.Zlatnictví Argent Zlatnictví Argent bylo vyhlášeným Virdianským obchodem. Už přes deset let stálo na rohu jedné z rušných tříd tohoto velkého města. Nebylo sice velké, ale zato v něm byl výběr těch nejkvalitnějších a nejdražších šperků jaké existovali. Vlastnil ho asi čtyřicetiletý manželský pár, který právě před více jak deseti lety založil jako malý obchůdek na tom samém místě, kde stálo dodnes. Jeho majitelé ho vypiplali od téměř ničeho. Začínali jen z několika desítek tisíc pokekorun a dobrou pověst si vydobili dlohou a tvrdou prací. Po celém okolí měli výbornou pověst čestných lidí. V zlatnictví se po celých deset let střídali jen oni dva. Většinou zde byl v práci jen jeden z nich, ale občas měli službu společnou. Koneckonců bydleli v bytě hned nad obchodem. Zlatnictví jim vydělávalo, ale oni stále žili v tom samém bytě a peníze si snad střádali napozdější časy. Ten večer byli v obchodě zrovna oba dva. Chystali se zavírat, když tu do obchodu vstoupil muž v dlouhém černém plášti a klouboukem stáhnutým do čela. Manželé Trinketovi nikdy nevěnovali zabezpečení příliš vlekou péči. Samozřejmě, že měli alarm, ale nějaká zvláštní opatření nikdy nepřijali. Celých více než deset let měli štěstí, protože jejich ochod nikdy nikdo nepřepadl a ani se nikdo přepadnou nepokusil. Muž s kloboukem hluboko do obličeje přišel loudavým krokem k pultu. „Budete si přát?“ usmála se na něj paní Trinketová. „Navalte šperky a peníze!“ zasyčel muž. „Co… Pomóc!“ Pan Trinket, který ve vedlejší místnosti právě ukládal několik nově došlých šperků do krabiček okamžitě vběhl do místnosti. „Navalte peníze!“ přikázal muž znovu. Pan Trinket na něj překvapeně pohlédl. V jeho rukou nebyla žádná zbraň. „Tak dělejte!“ opakoval muž. Pan Trinket nepatřil k nejstatečnějším lidem, ale když viděl, že muž není ozbrojen, vytáhl svou zbraň a namířil ji proti muži, o kterém se domníval, že je opilý: „Odejděte, okamžitě odejděte!“ Muž se však zdál být zcela při smyslech. Ve chvíli, kdy na něj pan Trinket zamířil pistolí se jen pohrdavě usmál a pak mrštně přeskočil přes pult se šperky a vyrval muži zbraň z ruky. Vzápětí se však stalo něco neuvěřitelného. Zbraň se v jeho ruce roztekla jako by ji někdo rychle roztavil. Pan Trinket se pokusil utéct, ale marně. Muž na něj vyslal cosi, co vypadalo jako zelený paprsek. Pan Trinket na okmažik strnul a pak padl k zemi. Na jeho zádech se rozlévala velká rudá skvrna, ale než stačila překrýt záda celá, stačil paní Trinketová spozorvat, že okolí rány je jakoby sežehnuté plamenem. Paní Trinketová nenápadně ustupovala a přitom nohou spustila alarm. Muž po ní vztáhl ruku, ale místo, aby jí chytil, vyšlehl z jeho ruky dalších zelený záblesk a paní Trinketová se skácela k zemi. *** „Jedenáctá hodina odbila, lampa však ještě svítila.“ zarecitoval procítěně Black. Hodiny doodbíjeli jedenáctou a Elementary poznamenal: „Už bychom měli skončit. Začínám být unavený.“ „Ty chceš skončit oslavu padesátin v 11 večer? No to snad nemyslíš vážně.“ „Co bychom tu dělali? “ „Slavili, ne?“ „To už děláme 5 hodin.“ „Ty vážně už bez té práce nevydržíš. Kdy ses naposledy pobavil? Jen tak? Když se 15 let nebo jak dlouho celou dobu jen křečovitě ovládáš, ztrácíš pak radost ze života. Měl by ses občas trochu odvázat.“ Elementary něco nesrozumitleného zabručel. „No tak si alespoň pustíme televizi. Něco zábavnýho, co asi dávaj?“ Black pustil ovladačem černý televizor postavený menší skřínce v rohu pracovny. „Dnes večer bylo 10 hodin přepadeno známé zlatnictví ve…“ ozval se televizní hlasatel. „Ale ne, zprávy o jedenácté, ne.“ řekl Black a přepnul na jiný program. „A hele pokémoní grotesky.“ V tu chvíli zazvonil telefon. „Já to vezmu.“ řekl Elementary a došel k telefonu dřív než ho stačil Black zastavit. „Ach jo, to zas bude nějaká práce.“ poznamenal Black. „Elementary, prosím.“ ohlásil se Elementary do telefonu. „Tady Rescue, na zprávy se při oslavě asi nedíváte, takže asi nevíte ani trochu o co jde. Ve Virdian city bylo přepadeno zlatnictví. To samo o sobě není nijak zajímavé, ale teď přide to podstatné. Oby dva jeho majitelé, nějací manželé Trinketovi, byli zavražděni a pozor – jejich zranění neodpovídají žádné existující zbrani ani jinému předmětu či čemukoliv jinému.“ |