|
Mewtwoova dobrodružství |
|
125.Další konflikt „Potřebujete ještě něco?“ „Vypadněte Strangere! S vámi si to vyřídím později!“ Grave se rozběhl k Darkdoomově kanceláři. Když k ní doběhl, rozrazil dveře a vstoupil do ní. Darkdoom tu nebyl. „To mi snad dělá naschvál.“ procedil Grave mezi zuby. Darkdoom však už přicházel. „Běž dovnitř!“ zasyčel na Grave, sotvva ho Darkdoom spozoroval. „Co se děje?“ překvapeně se zeptal Darkdoom. „Běž!“ postrčil ho Grave. Darkdoom vešel do své pracovny a Grave krok za ním. „Víš, co jsem se právě teď dozvěděl? To ty jsi Strangera jmenoval adminem! A navíc v době, kdy jsme se dohodli na tom, že triadmina jmenuješ ty z adminů a ultra adminů. Tohle byl podraz, Darkdoome!“ „Přestaň s tím! Sám jsi osuhlasil s takovým postupem. Není mojí poviností se před tebou obhajovat! Kdyby sis něco takového dovolil ke Giovannimu, tak už bys taky mohl být po smrti.“ „Ty nejsi Giovanni! Giovanni věděl na rozdíl od tebe, co dělá. Ty se akorát vezeš na Giovanniho schopnostech, ale to nebmůže trvat věčně. Nevím, co tím sleduješ, ale je potřeba se vzpamatovat, nebo je po Rakeťácích. Nejsou to ani dva týdny, co policie chytila toho důstojníka. Policie! Chápeš to! Pitomá policie! Ne, Elementary, ale policie! Takoví hlupáci, navíc zkorumpovaní a chytnou důstojníka!“ „Neovládám každý krok do posledního detailu. Za to jsou zodpovědní jiní a jsou dokonce i potrestatní. Přišli o velký prachy.“ „Kdyby tohle byla jediná chyba, ale těch chyb je víc.V Olivine city jsme přišli o miliony, ve Violet o sta tisíce. Proč? Kvůli dvěma tebou jmenovaným vyšším důstojníkům!“ „Je to shoda špatných okolností. Prostě smůla. To neznamená, že je to něco trvalého. Ty ztráty pro nás nejsou ničím významným.“ „Jenže já mám obavu, že přijde něco horšího a že tohle je jen začátek.“ „Běž se radši starat radši o Goldenrod.“ „Jediné na co čekám jsou Strangerovi podklady.“ „Dobrá, tak to řeknu jinak. Vypadni! Moje trpělivost dochází, můžu tě kdykoliv vyrazit.“ „Víš moc dobře, že to udělat nemůžeš.“ „Proč bych nemohl?“ „Nepředstírej, že nevíš. Mám tu na to příliš mnoho příznivců.“ „To mě nezajímá.“ „Tebe možná ne, ale je ano. Kdybys mě vyrazil, riskuješ rozpad Rakeťáků.“ „Vypadni z mé kanceláře!“ zařval Darkdoom. Grave se otočil a vyšel ze dveří. Darkdoom za ním zlostně koukal. *** „Slyšeli jste o tom požáru u Azaela town?“ zeptal se Celebi. „To se nedalo přehlédnout.“ řekl na to Mew. „Hm.“ přikývl souhlasně Jirachi. „Nade vší pochybost je za tím zase Rayquaza,“ pokračoval Celebi, „ale na druhou stranu to vypadá, že se stahuje do Hoenu a tohle, co tu předvádí jsou jen zastírací manévry nebo nějaké nedůležité podrobnosti jeho plánů.“ „Co ale mi s tím?“ poznamenal Jirachi. „Předně stále nevíme, o co mu jde. K tomu by nám mohlo pomoct zjistit, co je ten kámen Johta.“ řekl Celebi. „To se lehko řekne, ale hůř udělá. Kde to jako chceš zjistit, když za tu dobu, co tu žijeme, o nich slyšíme poprvé?“ namítl Jirachi. „Ho-oh a Lugia také nepřicházejí v úvahu jako zdroj informací. Před tím než jsme je vrátili na jejich původní stanoviště, tak jsme se jich přece víc než důkladně vyptávali a nic. Ho-oh byl jen zhypnotizovaný a Lugia tvořil jen jeho přirozený protipól, takže o ničem nevěděl, i když se nám s ním nepodařilo navázat rozumný kontakt.“ zauvažoval Celebi. „To už víme.“ poznamenal Mew. „Když to celé zrakpitulujeme, tak třeba něco dáme dohromady.“ namítl Celebi. „Tohle k ničemu nevede.“ prohlásil Jirachi. „A co podle tebe k něčemu vede?“ zeptal se Celebi. „Co takhle najít Rayquazu a zjistit, co dělá?!“ odpověděl Jirachi. „To je hezký nápad, ale na nic. Rayquaza je silnější než my, takže bychom ho museli sledovat ve třech. Jak to chceš provést, aby to bylo navíc ještě nenápadné, to nevím.“ řekl otráveně Celebi. „A co prozkoumat ty místa v Hoenu, kde se stalo něco, co zavinil Rayquaza. Třeba by nám to pak dalo smysl.“ navrhl Mew. „Nic moc, ale nic lepší nevymyslíme.“ ukončil debatu Celebi. *** Blížila se čtvrtá hodina a slunce pomalu mizelo za obzorem. Mewtwo čekal celý den v zastrčené ulici jen pár set metrů od Rocksova domu, jestli tento člověk náhodou nevyjde. Byla sobota, takže Rocks nešel ráno do práce, ale Mewtwo stále čekal, že si vyjde alespoň na malou procházku. Už se chystal, žeto vzdá, protože Rocks prostě celý den nevyšel ani na krok, když se otevřeli dveře Rocksova domu. Ano, Rocks konečně opustil svůj dům a vydal se směrem k horám, zřejmě na delší procházku. Mewtwo se plouživým krokem v bezpečné vzdálenosti vydal za ním. Rocks si nikoho kolem sebe nevšímal a zvolna stoupal směrem do hor. Mewtwo ho ve svém převleku sestávjícího se z kabátu, kalhot a velkého klobouku opatrně následoval. Rocks se brzy dostal z dohledu města do oblastí, kde už nebylo téměř možné potkat nějakého jiného člověka. Mewtwo se tedy pro jistotu držel vždy za zatáčkou, tak aby Rocks ani nezpozoroval, že není sám. Po dvou hodinách cesty se Rocks posadil na staré napolo ztrochunivělé lavičce, stojící jen metr a půl od srázu a vytáhl svačinu. Mewtwo vycítil, že teď přišla jeho chvíle. Vynořil se ze skrytu zatáčky a pomalu mířil k Rocksovi, který si svého okolí příliš nevšímal. Rocks si Mewtwoa všiml teprve až, když stál dva metry od něj. „Zdravím.“ kývl hlavou Rocks a obrátil pozornost ke svačině. Mewtwo se usadil vedle něho a chvíli tiše mlčel. Po půl minutě se však rozhodl přejít k věci. „Vy jste Jerry Rocks, že?“ oslovil Rockse. „Ano. My se odněkud známe nebo víte mé jméno jen ze stadionu?“ „Abych pravdu řekl, tak slovo známe není to pravé. Ovšem naše minulost do jisté míry spjata je.“ „Tomu teď nějak zcela nerozumím.“ „Tomu se ani nedivím.“ „Kdo jste?“ „To je poněkud složitější. Rád bych ovšem, kdybyste mi nyní věnoval kus svého času, abychom oba dva mohli pochopit několik věcí.“ „Prosím?“ zeptal se Rocks, na kterém bylo vidět, že je poněkud vyvedené z míry. „Přejdeme tedy k věci. Vy jste byl před přibližně třemi lety na ostrově Cinnabar?“ řekl Mewtwo. |