Mewtwoova dobrodružství

135.Goldenrodské chyby

„Tak a dost!“ odpověděl Marine hlasem, který naznačoval, že se velice přemáhá, aby nezačal křičet, „S takovými chatrnými argumenty mě chcete vyhodit! Jmenoval mě sám Fireflame! Dokud ještě byl schopný komunikovat, sděloval jsme mu svoje plány a konzultoval je s ním. On sám uznal, že je důležité udělat krok takovým směrem, ale dosud nenašel odvahu k tomu, aby ho udělal v takovém rozsahu jako já! Právě proto, že po Maxieho smrti, nebyl tenhle tým zrovna jednotný a on se bál, že by ho takovéhle kroky mohli rozhádat a mohl by skončit ve vnitřních sporech, což teď skutečně hrozí! A rpávě díky takovým jako vy! Chováte se jako malé děti! Nemyslíte pár měsíců před sebe! Teď vám něco řeknu!“

Marineho hlas začal nabývat na síle: „Máte minutu na to, aby jste si rozmysleli jakou cestou půjdete! Pak vás podle vašeho rozhodnutí buď ponechám ve funkcích, nebo degraduju a uvězním za vzpouru!“

Celá delegace se mezi sebou začala neklidně dohadovat. Po necelé minutě předstoupil člověk, který předtím Marinemu oznámil, že má odstoupit, před skupinku a oznámil: „Rozhodli jsme se, že zůstaneme na vaší straně.“

***

Grave seděl v horním patře Radio tower a diskutoval s ultraadminem a několika adminy, co dál.

„Je to paradox. Jsme tu. Máme,co jsme chtěli. Materiály s výkumy a plány, které nám hodně pomohu. Rušíme v části Goldenrodu mobilní spojení na úrovni, že můžeme povolovat a zakazovat čísla, z nichž se člověk dovolá a z nichž ne. Ale jsme v pasti! Ven se možná dostane pár z nás, ale určitě ne všichni. Lidé, kteří by mohli stát rukojmími už utekli, protože jediné obytné domy jsou na okraji námi zabrané oblasti. A vy jste je nezarazili! Hlupáci!“

V místnosti se rozhostilo ticho.

„Mlčíte. Zase to všechni musím vymyslet já. Podle původního plánu jsme je měli vydírat a ještě získat miliony pokekorun. Pcha! Stojí proti nám člověk, který tohle nedopustí. Nevychází to. A nevychází ta část plánu, kterou promýšlel Darkdoom. Proč jsem neprověřil mnohem lépe i tohle?!“

„Grave, tohle už na nic lepšího neuhrajeme,“ vzal si slovo jeden z admin, „selhal jste. Teď musíme najít východisko, jak dostat do bezpečí alespoň to, co máme. Naše zdroje potravin nejsou nekonečné. Na protivníky očividně vydírání nezabere. Dokonce ani nemůžeme použít hrozbu, že to tu zničíme, protože vědí, že bychom šli sami proti sobě. Pokud vím, známe tajné průchody, které oni ne. Navrhuji je použít. Proneseme to podstatné. A většina z nás se zachrání. Bezvýznamné stráže prostě zatknou a odsoudí je na pár let. Záchrana těch informací, co jsme získali je mnohem cennější.“

„Setter má pravdu. Celé to je zpackané. Musíme zachránit, co jde a zbytek obětovat.“ přidal se další z adminů.

V místnosti se začalo mínění pomalu obracet proti Graveovi. Tomu tedy nezbylo než na návrh kývnout.

***

Hodiny ukazovaly 18:12. Elementary a Black za sebou měli těžký den. Poslední hodiny strávili obvoláváním několika desítek členů Elementární jednotky, jichž se měla týkat supermarketová akce. Museli to udělat osobně oni dva a zavolat každému zvlášť. To byla jediná možnost, jak utajit rozměry akce.

„Je všechno připravené?“ zeptal se Elementary.

„Už jo.“ řekl Black, který právě dotelefonoval policii o tajné skrýši Rakeťáků poblíž obsazeného území, která pochopitleně ve skutečnosti neexistovala.

„Teď už zbývá jen doufat, že to vyjde.“

„18:15. Už to začalo.“ oznámil Black.

„Jsou vysílačky na svých místech? Za pár minut jim musíme oznámit, co se skutečně děje.“

„Klid. Všechno je zatím v pořádku.“

***

Bylo 18:18, když Grave scházel po schodech v Radio tower. Přemýšel o tom, co dál dělat. Potřeboval zkontaktovat Darkdooma, ale rušička mobilních telefonů se ráno vymkla kontrole a teď nešlo nijak komunikovat s okolím.

Uprostřed jedné myšlenky však do něj málem vrazil jeden Rakeťák: „Pane, útok na západě!“

„Rychle tam pošlete dostatek lidí!“ zareagoval okamžitě Grave.

Ani ne za pět minut došly ke Graveovi informace o dalším útoku. Grave neváhal poslat na to místo veškerý zbytek volných sil.

A zatímco na těchto dvou místech zuřila bitva, kterou s přehledem vyhrávali Rakeťáci řídil elemnetary osobně skrz vysílačky skupinky u supermarketu. Gravevoi došlo až příliš pozdě, co byl skutečný cíl těch útoků a ve chvíli, kdy většinu sil přemístil k bojům u supermarketu, tak už žádný supermaket neexistoval.

Nebylo ani sedm hodin, když mohl Elemntary s vítězoslavným úsměvem říct, že se akce povedla nad očekávání.

***

Zatímco však v Jothu zuřily boje o kus Goldenrodu, v Kantu se bojovalo o moc. Ovšem prostředky v tomto boji byly zcela jiné než v Johtu. V Kantu se bojovalo v rukavičkách a výroky.

Lance Steeldrace se hned druhý den vrhl do natáčení realityshow ‚Druhá strana voleb‘. Už nechtěl nic odkládat ani vteřinu. Věděl, že každý odklad znamená ztrácení důvery a zájmu veřejnosti. Netušil však, co jeho rozhodnutí způsobí a že to způsobí tak brzy.

Když totiž vstoupil za dozoru kamer do prvního úřadu, který chtěl projít do posledního papírku a dokumentu a v němž chtěl osobně mluvit se všemi lidmi, kteří přišli do styku s volebními informacemi, než stačil cokoliv říct, doklapla mu na rukou železná pouta. Vzápětí k němu přistoupil policista a oznámil mu: „Lance Steeldraci, zatýkám vás pro podezření z vlastizrady.“