|
Mewtwoova dobrodružství |
|
138.Rozhovor ve vězení „Víte, že riskujte svůj život?“ zeptal se ho Grave, který už zase získal zpět svou sebejistotu. „A nebo také vy.“ odpověděl klidně Setter a vytáhl pistoli. Grave překvapeně zamrkal. Setter zatím namířil zbraň přímo na jeho hlavu. „Co to děláte? To má být vzpoura?!“ „Ne,“ pousmál se Setter a sklopil zbraň, „to je jen upozornění, abyste změnil své chování.“ „Zpackal jste celou akci a teď to svádíte na jiné,“ pokračoval Setter a hlaveň zbraně opět namířila na Graveovu hlavu, „ukazuji vám, že se nenechám zastrašit nějakýma vašima výhružkama a zároveň tím dokazuji, že pokud se tu takhle rozhádáme, tak na to doplatíme všichni.“ Setter definitivně sklopil zbraň. „Teď se nesmíme začít hádat. To by byl náš konec. Jak jste viděli nebyl by problém se tu za pár vteřin postřílet (projel napřaženou rukou s pistolí kolem sebe) a povyhazovat z oken. Chováte se jako hlupáci. Jistě, že došlo ke spoustě chybám, ale to teď prostě není čas řešit. Pokud nebudeme jednotní, tak si sem za chvíli přijde Elementary a ani nás nestačí pozatýkat, jak se ještě navzájem na poslední chvíli povraždíme.“ „Na tom něco je.“ kývl Grave. Setter zastrčil pistoli: „Výborně. Takže se teď konečně můžeme v klidu dohodnout, jak se odtud odstaneme a co a jak zachráníme.“ *** Bylo nádherné ráno. Slunce svítilo už od šesti. Venku přetrvával ještě stále příjemný, svěží ranní chlad. Zatímco však venku bylo nádherně, Lance Steeldrace seděl ve studené tmavé cele a pojídal odpornou snídani. „Dobrý den, pane Steeldraci.“ pozdravil ho nečekaně jeden ze strážných, procházející kolem cely. „Dobrý den!“ odpověděl ze zdvořilosti Lance a dál se věnoval pokusům najít ve snídani něco poživatelného. „Právě teď jste povolán k výslechu.“ oznámil mu policista. „Ale já… hm… eh… no zrovna jedení se tomu říkat nedá.“ odpověděl Lance. Policista se Lanceovi naklonil blíž a řekl šeptem: „Prosím, je to důležité. Chci vám pomoci.“ Lance překvapeně zamrkal, ale pak se zvedl se židle a vyšel z cely za strážným. „Kdo jste?“ zeptal se policisty cestou. „Mlčte. Pak vám to vysvětlím.“ zašeptal policista, že sotva pohnul ústy. Po pěti minutách dorazil Lance s polistou do výslechové místnosti. Když to ní vstoupili, policista zamkl a po té se unaveně posadil na židli. „Tak kdo teda jste?“ zeptal se Lance. „Nebudete z našeho setkání zřejmě nadšen, ale považuji ho skutečně za nutné.“ odpověděl muž. Lance znejistěl. „Dračí hněv přemůže i zlatého Snubbula.“ řekl šeptem muž. „Vy?!“ málem vykřikl Lance. „Já chápu, že teď ke mně cítíte averzi a já nevím co, ale situace je taková jaká je.“ „Co chcete?“ „Potřebuji si ověřit pár věcí. A vy jste jediný, kdo mi na ně může dát odpověď.“ „Asi nemám na výběr.“ „Bohužel máte. Ale věřte mi, že pro vás bude lepší, když mi pomůžete.“ „No tak se ptejte.“ „Je pravda, že jste chtěl vynést ty dokumenty? Nebo spíš, co je z toho obvinění pravda? Ale ocenil bych velmi upřímně, protože lhaním byste ohrožoval mnoho lidí.“ „Z toho obvinění není pravda vůbec nic. Já jsem dokonce ani nikdy neměl přístup k takovým dokumentům.“ „Tím to do sebe zapadá. Ale mám ještě jednu otázku. Vystupujete takhle už přes měsíc. Proč vás zatkli až teď? Dal jste jim k tomu něco jako spouštěcí mechanismus? Další provokace nebo něco takového? Nové informace?“ „Chtěl jsem začít točit realityshow, kde budu za dohledu kamer prověřovat volby.“ „Děkuji. Teď do sebe spousta věcí zapadá. Při prověřování voleb se musela stát zřejmě chyba. Moc jste mi pomohl.“ „To mě sice těší, ale co mám dělat teď? Jsem zavřený ve vězení. Zčásti kvůli tomu, že jsem se řídil vašimi radami.“ „Já vím. Je to špatné. Bohužel já s tím nic moc nemůžu dělat. Podle toho, co jste mi řekl je všude kolem nás neuvěřitelně rozsáhlá korupční síť. Zdá se to až neuvěřitelné, že všechny úřady kolem nás jsou podplacené. A připadá mi to jako řízené těmi nejvyššími státními představiteli. Ale zatím mi nezbývá nic jiného než vám ještě jednou poděkovat za pomoc. Pokusím se vás v nejbližší době nějak dostat z vězení.“ *** Zatímco však Elementary řešil sřídavě zabrání Goldenrodu a zatčení Lanceho Steeldracea, jinde v Johtu se odehrávala mnohem podivnější a závažnější věc. Do jednoho z menších, avšak význačných obchodů se starožitnostmi, vstoupil muž s pláštěm s kapucí, která mu zakrývala obličej. Venku už byla tma a také poprchávalo, takže to majitelům obchodu, kteří zde zároveň prodávali nepřišlo v první chvíli nijak divné. To se jim však stalo osudným. Několik minut po vstupu neznámého cizince do obchodu, totiž ulici osvětlilo několik zelenavých záblesků a z obchodu se ozvalo několik výkřiků, které však již po třetím záblesku utichly. V té době po ulici nikdo nešel, kdyby však ano jistě by ho k smrti vyděsil pohled na to, co se skrývalo pod kapucí toho, co vstoupilo do obchodu se starožitnsotmi. |