Mewtwoova dobrodružství

145.Náhoda

Život je někdy plný náhod. Některé jsou zcela obyčejné, jiné zvláštní a některé neuvěřitelné. Mohou život zkomplikovat i zpříjemnit. Často však udělají obojí, protože každému člověku přinášejí něco jiného. A tak se stalo, že Ronald Elementary a Norman Black zůstali pod troskami Radio tower, kterou se svými činy pokoušeli zachránit, zatímco jednomu z nejvyšších činitelů Elementární jednotky, spadla díky tomu do klína neuvěřitelná moc, moc, kterou neváhal využít ve svůj prospěch.

Ian Nightfall vděčil za mnohé události ve svém životě náhodám. Jen díky náhodě se dostal k Rakeťákům. Za své povýšení také nevděčil zrovna svým schopnostem. Byl prostě jen ve správný čas na správném místě a měl štěští, když se mu podařilo zastřelit obávaného policejního komisaře, který byl na stopě několika Rakeťákům. Další náhodou bylo, že se ho policii nepodařilo vypátrat a zatknout a zabránit mu tak státe se Rakeťáckým adminem. A díky náhodě a svým přátelům se mu také podařilo dostat do Elementární jednotky na nejprve nejnižší bezvýznamné místo a po té, díky tomu, že mohl vynášet některé bezvýznamné informace od Rakeťáků, vystoupat vzhůru po pomyslném žebříku hodností až do nejvyššího velení Elementární jednotky.

Jedna věc však v jeho životě náhoda nebyla – a to, že zrovna on byl vybrán, aby zorganizoval útok na Rakeťáckou skrýš. Že však k tomuto útoku dostane tak ideální podmínky by ho nenapadlo ani náhodou.

Ve chvíli, kdy se však telefonátem dozvěděl o osudu Blacka a Elementaryho, odmítl už na náhodu spoléhat a rozhodl se jednat nanejvýš promyšleně.

Navzdory tomu, že za své dosavadní úspěchy vděčil Ian Nightfall štěstí, nebyl hloupý. Správně usoudil, že pokud útok na Rakeťácké sídlo nevykoná, přijde se na to a on nejen ztratí tak výhodné postavení, ale ponese i další následky svého jednání. Na druhou stranu pokud útok jen pozdrží, zůstane ve své pozici a zároveň dosáhne i svého cíle – zabránit dalšímu vážnějšímu úderu Rakeťákům a umožnit zachránit i většinu dokumentů a majetku.

Jeho následující kroky nebyly nijak obtížné. Vymyslet důvody proč se musí akce o několik hodin odložit bylo jednoduché. Jednodušší bylo snad už jen informovat o nastalých okolnostech Darkdooma.

Útok na Rakeťáckou skrýš se uskutečnil o několik hodin později naž plánoval Elementary. Stalo se tak v době, kdy už v Rakeťácké skrýši nebylo nic důležitého. Při akci byl zatknut pouze jeden Rakeťák, který zaspal poplach.

Spravedlnost opět utrpěla těžkou ránu. Ovšem spravedlnost sama je jen slovo. To lidé jsou potřeba, aby se ze spravedlnosti stalo víc než obyčejné slovo. Jsou potřeba lidé třeba jako Lance Steeldrace. Ovšem ani ten by sám nic nezmohl. Proto měl své přátele, kteří přispěchali na pomoc, když byl v nouzi. A ta situace byla právě teď.

Clair, Lorelei i Bruno neváhali vynaložit své peníze, aby Lanceovi zaplatili nejlepšího právníka. A když se právníkovi podařilo vyjednat u soudu kauci na jeho propuštění v hodnotě 2 milionů pokekorun, ani okamžik ji neváhali zaplatit.

A tak se Lance Steeldrace dostal navzdory nepříznivým okolnostem z vězení. Ovšem známé rčení říká, že všechno zlé je k něčemu dobré. I vězení tento účel splnilo. Lance Steeldrace byl totiž jako nikdy předtím přesvědčen, že do boje za spravedlnost musí vložit veškerou sílu. A víc než kdy jindy byl odhodlán pro to také obětovat všechno, protože jeho uvězenění znamenalo, že se dostal do nejvyšší hry a jeho soupeři ho neváhají zlikvidovat. Co ho však děsilo na celé záležitosti nejvíce, bylo to, že jeho protivníci jsou velmi inteligentní a mají ohromné prostředky, protože v opačném případě by se ho nepokusili zdiskreditovat politicky, ale snažili by se ho zabít, což by vedlo k dalším dohadům veřejnosti a mohlo by se to obrátit proti jim samotným. Takto však Lance stál proti soupeřům s mocí, inteligencí a prostředky, kteří si sami sebou byli jisti natolik, že ho chtěli zdiskreditovat jako člověka.

Vraťme se však k náhodě, protože ta často ovlivňuje náš život mnohem více než to dokážemi my sami. A často může rozhodovat v náš prospěch i neprospěch.

Práce na odklízení trosek věže trosek věže už trvaly mnoho hodin. Goldenrodský orloj zrovna odbíjel půlnoc, když se odklízeči rozhodli práce přerušit a dojít se domů vyspat.

Ovšem byla to právě náhoda, která způsobila, že jeden z dělníků při odchodu spatřil něco, co mu vyrazilo dech.

„Centrálo, zdá se mi to neuvěřitelné, ale…,“ oznámil několik vteřin na to do vysílačky, která ho propojovala s centrálním řízením celé akce.

Než dorazila záchranka, popšel dělník blíž k místu, které ho přinutilo, aby zavolal na centrálu. Pořád se mu to zdálo jako zrak, ale byla to pravda, na které nic nezměnilo nai, když se bolestivě štípl do ruky.

Pod rohovým kusem zdi, který vytvořil cosi jako minuaturní stříšku leželi dva lidé v bězvědomí, kteří však pravidelně dýchali. Nevypadali, že by jim pád věže způsobil nějaké vážnější zranění. Byli to Ronald Elementary a Norman Black.