Mewtwoova dobrodružství

146.Jednoho teplého večera

Ronald Elementary a Norman Black se probrali druhý den v romezí několika hodin kolem poledne. Jediné, co si pamatovali bylo, že utíkali z domku vedle Radio tower, protože uviděli, jak věž padá. Při útěku je však pračtilo každého něco do hlavy a po té už se jejich vzpomínky ztráceli ve tmě. Odpovídalo to lékařské diagnóze, která stanovovala lehký otřes mozku a dvěma cihlám, jež leželi na zemi vedle nich. jinak se ani jednomu z nich nestalo nic vážného mimo několika ran, které se však lehce hojily.

Zatímco se však Elementary s Blackem uzdravovali, Ian Nightfall došel k závěru, že má jedinešnou šanci, aby zbavil konkurence a podařilo se mu dostat na 3. nejvyšší pozici v Elementární jednotce. Dosud se dostal do tzv. Šťastné sedmičky, nejvyšší rady Elementární jednotky, kterou tvořilo 7 vedoucích jednotlivých sekcí Elementární jednotky. Nightfall se zde stal velitelem sekce centrální organizace Elementrání jednotky. Jeden z velitelů v radě byl však vždy ještě nadřazen nad ostatní a zastával tak mimo velitelství své sekce i místo vícevelitele Elementární jednotky, které znamenalo, že pokud Black a Elementary nemohli z nějakých důvodů rozhodnout, příslušela tato pravomoc jemu.

Nightfall tedy neváhal a hned druhý den po Rakeťácké akci, když se dozvěděl, že Elementary a Black jsou živí a jejich návrat je otázkou jen několika dnů, začal jednat.

Jednomu z velitelů v Šťastné sedmičce podstrčil falešné dokumenty, ze kterých vyplývalo, že se mají dva význační Rakeťáčtí činitelé sejít v Ledové jeskyni. Zmíněný velitel nsáledně dle polohy místa zjistil, žersamotnou schůzku může sledovat z bezprostřední blízkosti pouze jeden člověk a ostatní musí být ukryti až o několik set metrů dál. Jak správně Nightfall předpokládal velitel se rozhodl toto místo obsadit sám sebou a z půlkilometrové vzdálenosti se nechal jistit dvaceti lidmi z Elementární jendotky. Darkdoomem vyslaný Rakeťák ho však překvapil a zabil jediným výstřelem pistole a po té pomocí pokémonů spustil sesuv stropu jeskyně, který zabránil, aby ho posily dostihly. Samotný Rakeťák pak uprchl druhým vchodem dřív než stačil kdokoliv jen vydat rozkaz, aby se posily dostavily na druhou stranu.

Další velitel zase padl za oběť nášlapné mině ukryté tentokrát na místě, které Rakeťáci dříve skutečně využívali.

V centru Elementární jednotky začala panovat nejistota. Nemohli dál prověřovat nalezené dokumenty, protože nevědli, jestli neobsahují pasti. Na druhou stranu tím zase zahazovali unikátní příležitost dostat se na stopu dalším Rakeťákům. A každé zdržování navíc ubíralo nalezným dokumentům na ceně.

Elementární jednotka poprvé potácela v nejistotě. Absence Elementaryho spojená s krizí v podobě smrti dvou špičkových velitelů, znamenala pro jedntoku težkou ránu.

A této chvíle chtěl využít Nightfall ve svůj prospěch. Rozhodl, že se údaje musejí prověřovat i nadále ovšem za neuvěřitelně přísných bezpečnostních předpisů, které sice práci výrazně zpomalí za to však zaručí, že se na 99% nikomu nic nestane. Navíc navrhl, aby se do vymyšlení lepší strategie akce, u kterých nelze bezpečnostní předpisy splnit, prostě zatím nekonali. Sám šel do akcí, které se i přes přísné bezpečnostní opatření zdály nejnebezpečnější. Jeho největším úspěchem se stalo odhalení malé Rakeťácké skrýše, v níž se ukrýval jeden z Rakeťáckých adminů.

Tento admin byl zatčen a převezen do vězení, odkud se mu však podařilo druhý den ráno s pomocí zkorumpovaných strážných uprchnout. Nightfallovi však připadla zásluha za jeho polapení, zatímco za jeho útěk nemohl být nijak činěn zodpovědným.

To samé ráno byl z nemocnice propuštěn i Norman Black. Jeho první kroky však kupodivu namířili do centrály Elementární jednotky, ale do hotelu, kde si vydechl. Večer se ale do nemocnice vrátil, nikoliv kvůli nějakým potížím, ale aby doprovodil domů Elementaryho, které měli propustit jen několik hodin po něm.

Jeho propuštění se však kvůli několika závěrečným vyšetřením prodloužilo až na půlnoc. Městská doprava v této noční hodině už nejezdila, a tak se rozhodli dojít k autu, zaparkovanému asi čtyři kilometry od nemocnice (poblíž trosek Radio tower) pěšky. I přesto, že byla půlnoc, tak městský teploměr ukazoval 20° C.

Zhruba v polovině cesty Black prohlásil, že dostal hlad a odebral se koupit do nejbližší pizzerie nějakou pizzu.

Elementary se zatím posadil na lavičku a rozhlížel se noční tmou kolem sebe. Většina obchodů už měla zavříno, jen jedno zlatnictví na rohu ještě svítilo. Právě do něj vstoupil nějaký člověk v mohutném kabátu, s kloboukem přes obličej.

Elementary si ho zprvu nevšímal, ale po chvíli mu přišlo divné, že v takovém teple má někdo na sobě, tak tlustý kabát. Nenápadně se vydal k zlatnictví.

Jeho instinkt se nemýlil. Sotva udělal pár kroků, uviděl ze zlatnictví oslnivý zelený záblesk a uslyšel zděšené výkřiky, které však utichly ve stejnou chvíli jako pohasla záře.

Elementary se dal do běhu. Neuběhlo ani pět vteřin a už vrazil do zlatnictví s pistolí mířící přímo na záda neznámého.

„Vzdejte se nebo střelím!“ vykřikl.

Muž po chvíli zvedl váhavě ruce nad hlavu.

„Otočte se,“ přikázal Elementary.

Muž se pomalu otočil. Přitom však narazil kloboukem do lustru. Klobouk spadl na zem a Elementary spatřil strašlivě znetvořenou tvář.