|
Mewtwoova dobrodružství |
|
151.Pohřeb Smrt ať už vlastní nebo někoho blízkého vždy změní osudy mnoha lidí. Způsobí zvraty v jejich plánech do budoucna, způsobí, že si lidé uvědomí věci, o kterých dosud nevěděli, zamotá a změní mnoho věcí. Uběhl týden od chvíle, kdy Lance zvedl osudný telefon a hlas z něho mu oznámil, že zemřela Agatha, mistrovská trenérka pokémoní ligy. Lanceovi tehdy zamotal svět před očima. Byla to rána, kterou nemohlo napravit nic. Spikli se proti němu lidé, jejichž jediným cílem bylo ho znemožnit a dostat ze scény. Skoro všichni byli proti němu. Veřejné mínění se potácelo strmě dolů. Všichni z vyšších míst se ho snažili pošpinit. Měl proti nim bojovat, ale copak mohl. Ten týden od smrti Agathy bylo jediné, na co se zmohl, že jí zařídil velkolepý pohřeb. Na nic víc ten týden myslet nedokázal. Odřekl všechna vystoupení, proslovy a rozhovory. Jediné, co byl za ten týden schopný zařídit, byl skutečně jen ten jeden pohřeb, na kterém se nyní nacházel. Nebyl tu však jen on. Uctít památku jedné z nejlepších světových trenérek přišli i Ronald Elementary a Norman Black. Seděli ve druhé řadě a mlčeli každý pohroužen do svých myšlenek. Na čestných místech seděli Lorelei, Clair a Bruno. Všichni tři v černém. Lorelei tiše vzlykala, Clair se dívala do prázdna a měla nepřítomný výraz, zatímco Bruno se snažil ovládat a zachovat nehybou tvář. Nejen však přátelé se přišli podívat. Na poslední chvíli dorazil i prezident Alexander Goldsilph, který se od chvíle, co vstoupil na hřbitov dával záležet na tom, aby nikdo nepoznal, co si ve skutečnosti myslí. A tisíce obyčjených lidí čekali před branami hřbitova, aby se alespoň zdálky rozloučili s tak velikým člověkem, jako byla Agatha Shandow. Mezi nimi rozpačitě postávala i Karen Darkness, které Lance zakázal vstoupit dovnitř. Konečně obřad začal. U řečnického pultu se vystřídalo postupně mnoho lidí. Někteří jako Bruno řekli jen pár slov, jiní jako Lorelei po celou dobu projevu vzlykali. Jako poslední přišel k pultu Lance: „Vážení přátelé, už mnoho řečníků přede mnou řeklo, proč tu jsme, já to však zopakuji, protože žena, která zemřela byla tak výjimečná, že si to zaslouží. Zemřela dáma, která celý svůj život bojovala za hodnoty a to nejen silou. V hodnoty, které hájila, sama pevně věřila. Všichni bychom se od ní měli učit. Hlásala čest, mír a spravedlnost a nehlásala je jako frázi, ale myslela je upřímně. Bohužel se jí to nepodařilo a ještě za jejího života na ní získávali odporní političtí paraziti volební body. Sprostě ji zneužívali ke svému prospěchu. Využili ji, když byla naprosto bezmocná. A měli tu drzost po tom všem sem dnes ještě přijít a předtírat lítost z její smrti. Ve skutečnosti už za pár hodin využijí její smrt k politickému boji. Agatha by si nic víc nepřála než, aby když se jí to nepodařilo za svého života, tak alespoň její smrt prospěla těmto hodnotám. A já věřím, že vy všichni si uvědomíte, jaká je dnes situace. Politika je tak zkorumpovaná, že je nemožné cokoliv dokázat, s volbami se manipuluje a všichni mlčí. Promiň Agatho, ale tohle je poslední a jediná možnost, jak veřejnosti ukázat, jak je situace vážná. Doufám, že i vy pochopíte, jak vážná je situace, když musím na pohřbu někoho mě tak blízkého říkat takovéto věci. Nikdy bych to neudělal, kdybych si nebyl jist, že je to moje poslední příležitost, jak vám toto říct. Sbohem, Agatho. Budeš navždy vzorem statečnosti a cti.“ Lance domluvil a vzdálil se od mikrofonu. Na celém hřbitově se rozhostilo naprosté ticho. Ne však na dlouho. „Mohu také něco říci?“ přešrušil ticho Alexander Goldsilph. Lance v sobě nenašel sílu zařvat, kde se v něm bere ta drzost, takže nikdo neodpověděl a Goldsilph si to vyložil jako souhlas. „Agatha Shandow bylo nepochybně velká a moudrá žena. Hájila čest, právo a mír, a proto by i jistě ona chtěla, aby se národy Johta a Kanta spojily a sama by podporovala, aby se do pokémoní ligy dostal i zástupce Johta. Kdyby dnes žila, sama by podpořila Karen Darkness…“ Goldsilph nedomluvil. Lance se na něj s nepopsatelným vztekem vrhl a začal jím prudce mlátit o zem: „Jak se opovažuješ říkat, co by Agatha dělala, ty úplatný hovado, odporná špíno…“ |