|
Mewtwoova dobrodružství |
|
18.Konec? Král ohně a žáru, Moltres padal bezmocný spoután silou nepovedeného klona legendárního Mewa, Mewtwoa a od vody ho už dělilo jen několik metrů. O několik desítek metrů nad ním zatím další z vládců živlů, Articuno, polární král ledu a vody s tím samým klonem vedl už předem prohraný boj. A to ani netušily, že tomu kdo je vyslal, Mewovi, zase hrozí ztráta svobody. Všechny bitvy se už chýlily ke konci a to takovému, že Ti co bojovali na straně dobra, v zájmu všech po celé pokeplanetě, měli buď zahynout, nebo skončit bezmocní v zajetí. Oni tři už více udělat nemohli. Bojovali pro dobrou věc a věděli, že při tom mohou přijít i o život, nebo být zajati či těžce zraněni. A přesto toho šli z vlastního rozhodnutí a s cílem zemřít nebo vyhrát. Teď se však ani ne pomalu ale za to s neuvěřitelnou přesností přibližovala možnost první, kterou si na začátku boje nikdo až tolik nepřipouštěl. Prohra a taková ztráta, že Mewtwo nyní mohl bez problémů ovládnout svět. Už mu v tom nemohli zabránit a ostatní pokémoni proti němu byli příliš slabí. Ta nejhorší možnost se měla během pár minut naplnit. Mewtwo už zatím Zmatením zasáhl polárního vládce, Articuna, do světle modré hlavy až se mu zatmnělo před jeho bystrýma očima. Articuno se snažil použít proti rozzuřenému klonu alespoň nějaký byť slabý útok, ale už neměl čas ani sílu. Začínal ztrácet vědomí. Moltresovi už zbývala sotva desítka decimetrů, než by se ponořil do vody. Byl to konec jaký nikdo nečekal. „Vríí“ ( Bojovali jsme zbytečně) ? vydechl z posledních sil Articuno. Molters mu však ani nemohl odpovědět. Narazil totiž právě do vodní hladiny ledově studeného moře a pára kolem začala prudce stupat vzhůru. Ozvalo ostré sssss a Moltres jež prudce dopadl na hladinu moře a tím alespoň trochu ztlumil svůj pád se začínal potápět. Kolem něj prudce stoupala šedobílá pára. Mewtwo byl se sebou spokojen první z jeho protivníků padl. A druhý ho měl následovat za okamžik. *** Masterball se už téměř dotýkal temné clony a Mew vyslal další neúspěšnou mega ránu, která udělala jen sotva znatelnou škodu na nebezpečné temné cloně jíž jako psychický pokémon špatně vzdoroval. Připravil se na chycení. Skrčil se ještě víc do kouta a i když věděl, že to nemá cenu chytil se pevně tuhé hliněnené zeminy. Pokeball mistrů už byl ale tu! *** Od jeskyně vítězů mířil nevelký vrtulník s velitelem pečlivě utajovaných agentů, kterému se kolem pasu houpalo šest plných pokeballů. Velitel cosi mluvil do miniaturní vysílačky. Netrvalo to však dlouho. Když zavěsil, obrátil se na pilota: „Zatím poletujte tady nebo najděte nějaké klidnější místo. V pět hodin máme jednu z nejrozsáhlejších akcí a to v Chromovém městě“. Po té se obrátil na opačnou stranu než byl pilot a dodal: „Přesněji řečeno na Chromovém stadioně. Pěkně se zapotíme“! Velitel několika rychlými kroky odešel do své kabiny ve vrtulníku a pilot zamířil obloukem kolem Chromového města nad pusté lesy a traviny v okolí Oblázkového města. |