Mewtwoova dobrodružství

26.Mewtwo vstupuje na scénu

Na starém hradě se trenéři dosud nevěřícně rozhlíželi po gigantické aréně, když tu se ozval chladný hlas přicházející z druhé strany stadionu: „Vítejte na starém hradě! Jsem nejleší pokémoní trenér jaký kdy žil a vás jsem si pozval ke dvěma účelům. Než vás zničím, chci si otestovat své síly na vašich pokémonech v souboji všichni proti mě! A až vás porazím, nechám si vaše pokémony naklonovat a vás i s originály zničím!“

V aréně se rozhostilo hrobové ticho.

Nikdo se neodvážil promluvit. Až teprve po asi pěti minutách se k tomu odhodlal Gary Oak: „Ty nejlepší trenére světa si vážně myslíš, že dokážeš porazit celou stovku pokémonů, kteří prošli nejedním tvrdým soubojem a někteří dokonce vyhráli i pokémoní ligu?! Ty si vážně myslíš, že stovka pokémonů nedokáže zatočit s tvou sebelepší šestkou?! Tak si to pojď rozdat a zkus si nás porazit! Tohle by nedokázal nikdo! Se šesti pokémony ať sebelepšími se prostě nemůžeš měřit více jak stovce dobře trénovaných pokémonů!“

Chladný hlas ihned na Garho proslov však promluvil znovu stejně sebejistě: To si myslíš ty trenérská nulo, že bych tě nedokázal vyřídit jediným útokem?A navíc proti vám všem nepoužiji šest pokémonů, ale jen jednoho! Ale stejně vás drtivě porazím a pak zničím!

Gary Oak v obličeji trochu pobledl, ale hned se vzpamatoval a vykřikl: „Tak pojď si to se mnou rozdat světový trenére!“ zakřičel na celou arénu, ale v jeho hlase byla slyšet nejistota.

Tak dobrá! odpověděl chladný hlas.

Aréna náhle fialově zajiskřila a po té se rozsvítila temně fialová světla. Všechna ostatní světla zhasla. Aréna fialově potemněla.

Náhle se jakoby ze stropu arény snesl ohromný fialový blesk. Uprostřed cesty mezi stropem a podlahou se blesk zastavil a místo něho se objevil pokémon s zlostně přimhouřenýma očima a dlouhým tlustým ocasem . Na sobě měl různé odstíny fialové barvy a jeho ruce byli vyzáblé, ale silné.

Nastalo ještě větší ticho než předtím. Nikdo se neodvážil ani pohnout. I pokémoni, kteří byli mimo pokebally zůstaly stát na místě ani se nepohnuli.

Fialový pokémon si je zlobně prohlédl a pak se fialově rozzářil. Pootočil svou protáhlou hlavu blíž k nim a pohnul kostnatou paží.

„Jsem genetický klon Mewa, Mewtwo!“ řekl fialový pokémon a zlostně přimhouřenýma očima se nepřestával rozhlížet po vyděšených trenérech.

***

Na Virdianském stadionu stále pokračoval boj Giovanniho a elementární jednotky. Bývalý uznávaný vedoucí stadionu nyní odlétal ve vrtulníku a s úsměvem tiskl tlačítko s velkým Zet směrem k ovladači.

Zkáza, kterou stiskem tohoto tlačítka vyvolal na sebe nenechala dlouho čekat. Ve chvíli kdy Giovanni tlačítko pustil vybuchla na stadionu zeď.

Giovanniho Nidoking, který stál v těsné blízkosti výbuchu se propal dolů a padající stěna smíšená s blesky padala na asi padesátku bojujících trenérů. Ještě však dřív než stěna dopadla, se ozval další výbuch, který tentokrát zasáhl Skarmoryho do křídla a ten padal k zemi.

Velitel elementární jednotky pohotově vypustil z pokeballu Houndooma a naskočil na něj. Houndoom skočil na trosky vybuchlé stěny a velitel elementární jednotky už mohl odtud jen sledovat jak skoro padesát metrů nad nimi odlétá Giovanniho vrtulník.

Než si však stačil rozmyslet co dál dělat prolétl kolem něj Laprsův Ledový paprsek a zasáhl Giovanniho odlétající vrtulník. Ten se zastavil a po té začal padat k zemi.

Giovanni z něho vyskočil i padákem, ale pilot to už udělat nestačil. Vrtulník i s ním dopadl k zemi, kde vybuchl. Všude kolem bylo vidět jen prach a krev. Dole už byla bitva dobojována.

Velitel elementární jednotky zakřičel na Skarmoryho, kterému se jen těsně podařilo výbuchu uniknout, aby rozehnal ve vzduchu vířící prach. Sableye mu začal pomáhat. Ale ani společnými silami se jim nedařilo vířící prach rozehnat tak, aby bylo vidět alespoň nebe.

Po několika minutách ale konečně začalo probleskovat denní světlo.

Velitel elementární jednotky si pronikavým hvízdnutím přivolal zaprášeného a vyčerpaného Skarmoryho a nasedl na něj. Ten s ním pomalu letěl vzhůru proti mračnům prachu a záblesky denního či spíše večerního světla.

Velitel elementární jednotky rukou odháněl dotěrný prach. Konečně prolétli posledními zbytky prachu a ocitli se asi metr pod probořenou střechou.

Velitel elementární jednotky jako první uviděl šedivou střechu a ještě než Skarmory dorazil nad její úroveň, zakřičel: „Ne“! Jeho obavy se potvrdili.