Náš příběh

Ještě před městem jsem narazila na podivnou skupinu lidí. Jak jsem vyposlechla, tak patřili k teamu Sky a předávali svému veliteli nějaké ukradené papíry. A okradení byli černovlasý kluk s Torchicem a jeho kamarádka... Ten popis odpovídal Mistianovi. Povolala jsem Murkrowa a tomu nečinilo sebemenší problém ty papíry ukrást. S nimi v ruce jsem utíkala pryč. Na cestě mě přepadl jeden z členů teamu Sky a málem mě porazil... jenže pak se Kirlia vyvinula, aby mě ochránila. S Gardevoir jsem zápas vyhrála snadno. A co víc – po chvíli soustředění mě Gardevoir dokázala teleportovat až před dveře Pokémonského střediska v Plzni. Okamžitě jsem nechala všechny své Pokémony uzdravit po náročném zápase se členem Sky. Bylo odpoledne a já jsem se vydala na procházku městem. A její hlavní účel byl pochopitelně zjistit, kde je zdejší stadion.

Šťastnou náhodou jsem narazila na Sammyho. Zjistila jsem, kdo je a on mě pozval na stadion. Nejdřív jsme prošli všechny zajímavosti města – potom jsme si sedli sem, do psychické restauraci a Sammy mi vyprávěl o sobě. Já mu to oplatila svým příběhem. Pozdě večer jsme došli na stadion. Sammy mi o něm hodně vyprávěl. O kresbách Pokémonů, o zápasech, které za dobu, co je na stadionu zažil, o lidech, které poznal, i o Mistrovi Medichamovi, který ho tolik naučil. Ukázal mi všechny místnosti tady – a jednu zvlášť zajímavou. Však ji také uvidíte:) Ráno jsme hned po snídani začali trénovat. Bojovala jsem s Murkrowem proti jeho Chimecovi, pak zápasili proti sobě Alakazam a Gardevoir. Zkrátka se Pokémonilo ^^

No... a pak se to zase stalo. Gardevoir znehybněla a její oči začaly rudě zářit. Sammy se nejdřív dost lekl, ale ujistila jsem ho, že je to ‘v pořádku‘. Najednou byl všude kolem nás nějaký chrám. Zvonky, oltář – Týna – Mistí?!

Do toho se přidal hlas protkaný ozvěnou. To promluvil Mistian:

„Ho-oh... “

„Mistiane? Jsi v pořádku?" Zeptala se po chvíli Týna Mistiana-

„Ano, jsem,... "

Obraz se rozplynul. Sammy na mě a na Gardevoir nechápavě zíral. Pár slov –

„Předpověděla budoucnost. Ten chrám na papírech... Mistí a Týna tam půjdou!“ Ještě jsem mu musela říct, kdo je to Mistí a Týna. „Kdy to mohlo být... Gardevoir... kdy?“ Naznačila mi, že asi za dva dny. „Dobrá. Nebudu se do toho plést, ale jak ho znám, tak hned potom půjde na stadion. Jestli nepřijde do dvou dnů, půjdeme ho tam hledat – “ Sammy byl ještě zmatený, ale přikývl. Večer byl nějaký zamlklý a pak se mě prostě zeptal:

„Gardi... buď moje partnerka v zápase proti němu – “

„Ale Sammy... ehm... no...“ nedokázala jsem si představit, že bych proti Mistímu měla bojovat. Ale... jemu to určitě nebude vadit tolik, jako mě – „Ano Sammy, jistě. Jenom... on nemá dvojici... tak mě napadlo... “ Sammy jen s úsměvem přikývl. Dříve bych jednoznačně vybírala mezi dvěma lidmi. Ale teď... soustředěně jsem přemýšlela, koho vybrat. V hlavě mi utkvěl rozhovor z prvního dne mé cesty. To jsem volala do Jindřichova Hradce, konkrétně k Mistianovi domů. Zvedla to jeho maminka, ale mám pocit, že se tam mihl někdo, kdo byl o něco starší než Mistí... tak možná to byl... „Sammy, už vím! Že mě to nenapadlo dřív! Myslíš, že bychom mohli zítra zaletět do Jindřichova Hradce?“ „Pochopitelně, Gardí.“

Hned druhý den ráno jsme oba nasedli na Swellow, které jsme si vypůjčili ze stadionu a vydali jsme se k Hradci. Netrvalo to dlouho. Přistáli jsme u rybníka a pak už jsme se lehko doptali, kde je adresa, kterou znám naštěstí nazpaměť. Zazvonila jsem a otevřel mi...

Velký Mistí ^^

A vedle mě stál další Mistí...

A přitom ani jeden z nich nebyl Mistí XD

Pozval nás dál... ve dveřích si pořádně prohlédl Sammyho... asi musel být trochu zmatený ^^ Vysvětlila jsem mu, kdo jsme a jak znám Mistiana. Poslouchal a kladl otázky ^^ Takhle jsme si povídali hrozně dlouho... a nakonec jsme mu řekli, co od něj potřebujeme. O co ho žádáme. Ani nepřemýšlel a řekl: „Výborný nápad!“. Hugla jsem ho na znamení díky. Chvíli jsme počkali, než si sbalil pár věcí do batohu a pak jsme odletěli zpět do Plzně.

"Tak honem, dělej, ať už si tady! Těším se na tebe!"