|
Náš příběh |
|
Kapitola XI. Den: pátý - odpoledne Mise: Filísek... Contest... aargh, moje hlava Tým: já, Týna a Filísek Pokémoni: Torchic, Poliwag
„Dobrý den,“ rozlehlo se celým sálem. „Vítejte při dnešní soutěži roztomilosti!“ zakřičela moderátorka do mikrofonu. I přesto, že v sále bylo málo lidí, se rozlehl ohlušující potlesk. Moderátorka se usmála a její tvář se zároveň objevila na velké obrazovce na stěně haly.
„V dnešní soutěži roztomilosti budou soutěžit těchto šestnáct soutěžících,“ řekla moderátorka a ukázala na obrazovku za sebou. Na ní se objevilo šestnáct soutěžících, spolu s obrázky jejich Pokémonů. Týna byla v řadě jako druhá a měla u sebe obrázek svého Marilla. Jako první byl na řadě nějaký kluk s Weepinbelem. Ten už pomalu nakráčel na pódium a postavil se k moderátorce. „Ještě nám představím porotu, a pak už klidně budeme moci začít,“ řekla do mikrofonu a postoupila dál, ke stolkům, u kterých seděli porotci. Byla tam sestra Joy z Pokéstřediska a nějací dva chlápci v kvádrech, které moderátorka následně představila, ale já tomu moc nevěnoval pozornost. Vzpomněl jsem si totiž na svůj PremierBall a dal jsem ho Filískovi k podepsání. Dopsal svojí přezdívku a PokéBall mi vrátil. Už jsem s ním chtěl začít řešit, jestli ví něco o tom, že pikachu.cz zmizelo z internetu, ale marně, na scénu už totiž vešel ten kluk s Weepinbelem.
Prohrábl si bloňdaté vlasy a potichu, nervózně řekl: „Weepinbelle, předveď svůj Razor Leaf!“. Weepinbell vyskočil do vzduchu a roztočil se dokola. Z roztočeného klubíčka začaly vyletovat různobarevné lístky, v životě jsem takový Razor Leaf (ani ve hře, ani v seriálu, ani naživo) neviděl. Filísek vedle mě taky docela koukal.
Bylo to docela hezký a tak jsem zdovřile zatleskal. Když všichni dotleskali, velké číslice na obrazovce u stěny ukazovaly 21,8. Už jsem se zmínil, že nejvyšší hodnocení bylo 30 bodů?
Moderátorka popošla k porotcům a zeptala se jich na jejich názor. Ten vždy vyjádřili symbolem na obrazovce svého pultíku – kolečko znamenalo dobré, křížek špatné a trojúhelník neutrální. První soutěžící byl zhodnocen kolečkem a dvěma trojúhelníky.
„A máme tu další soutěžící, Kristýnu a jejího Marilla!“ zakřičela moderátorka. Týna vyšla do světel reflektorů a zatvářila se nervózně. Její Marill přihopkal vedle ní a ona mu poručila, ať použije svůj speciální Water Gun. Marill se nafoukl, vychrlil vodu do vzduchu a všichni oněměli úžasem. Když kapičky dopadaly na zem, začali všichni tleskat a věřte tomu nebo ne, tabule ukázala neuvěřitelných 28,3 bodů. Však to za to taky stálo ;)
A porotci na tom nebyli jinak, všichni tři jednoznačně ukázali kolečko. Týna byla nadšená a já s ní. FiLiSeK se bavil hraním si s Torchikama, protože ho Contesty nikdy moc nebavily.
No, bylo na řadě dalších čtrnáct soutěžících, z těch zajímavějších bych jmenoval třeba nějakou holku s Kadabrou, která nejdřív nechala dívku zmizet a pak ukázala nádherný duhový Psybeam, potom Skitty, která žonglovala se třemi míčky na ocásku (okoukaný ze seriálu J) anebo třeba Typhlosiona, který předvedl nádherný ohnivý vír. Jedno bylo jisté, málokdo dostal známku nad 28 a tři kolečka od porotců.
Konečně se předvedl i poslední soutěžící, byl to ten kluk se zelenýma vlasama. Předvedl se se svým Castformem, který měnil počasí v celé hale a ze sněhových vloček ve vzduchu vytvářel nádherné obrazce, nebo z kapek deště a pak vykouzlil nádhernou duhu. Tomu diváci tleskali nejvíc, dostal 29,9 bodů a tři kolečka od porotců.
Pak se ukázala opět tabule s obrázky všech soutěžících a polovina jich byla přeškrtnutá – to byli ti, co dostali nejméně bodů a ohodnocení od poroty. Týna samozřejmě postoupila.
Zbylí soutěžící byli opět rozděleni do dvojic a museli spolu svést zápasy. Týna byla proti dívce s Furretem a jejich zápas, omezený pěti minutami času jen tak tak vyhrála. Ale vyhrála.
Zbyli už jen čtyři soutěžící – ten kluk s Castformem, Týna, nějaký kluk se Slugmou a starší holka s Dragonairem. Týna teď měla zápasit s klukem, který měl Slugmu.
Po přehlídce útoků, jako je třeba Water Gun, Ember, Tackle, Také Down a Flame Wheel nakonec přeci jen vyhrála Týna. Kluk se Slugmou zklamaně odešel.
A z druhé dvojice se do finále dostal ten zelenovlasý kluk, protože ač mezi jeho Castformem a cizím Dragonairem byl obrovský rozdíl ve velikosti, Castformův Icy Wind dokázal Dragonaira hodně rychle zmrazit.
A teď, těsně před velkým finálem, ve kterém se měla utkat Týna a zelenovlasý chlapec, nastala přestávka. Plno zklamaných soutěžících si přišlo sednout do publika, kde je obklopili jejich kamarádi a příbuzní a utěšovali je. Týna ale zůstala v šatně a připravovala se na zápas. Chápal jsem jí.
Podíval jsem se na FiLiSKa. On řekl: „Tak tohle jsem toužil vidět hodně, hodně dlouho. Tahle Contest je fakt super. Ale… já už budu muset jít.“. „Cože?!“ vykřikl jsem. „To ani nepočkáš na výsledek soutěže?“. „Bohužel… mám už někde něco domluveného,“ pokrčil smutně rameny. „No…“ nadechnul jsem se, „tak ahoj.“. „Ahoj a hodně štěstí.“ S těmihle slovy odešel.
Potřásl jsem hlavou, abych zaplašil myšlenky a sledoval pódium, které bylo osvětleno jedním reflektorem. Ze stínů přicházely dvě postavy – zelenovlasý kluk a Týna.
Den: pátý - podvečer Mise: držet palce Týně, ať vyhraje Contest a taky zjistit, proč Filísek tak rychle zmizel o_O Tým: já a Týna Pokémoni: Torchic, Poliwag
|