Rayova pokémoní cesta

Silný protivník

„Skarmory, do boje!“ vykřikl dívčí hlas.

„Na něj, Quilavo!“ pobídl hlas chlapce svého pokémona.

Již podruhé proti sobě stáli Ray s Winonou. Právě začínající zápas na travnatém palouku nad Azalkovým Městem sledovalo pár místních lidí, ale největšími fanoušky byla Mia s Arthurem, který opět zaujal úlohu rozhodčího.

„Skarmory – ocelový pokémon – tento pokémon vypadá poněkud těžce. Jeho křídla jsou však dutá, a tak je pro něj létání více než jednoduchým úkonem,“ ohlásil Winonina pokémona elektronický hlas pokédexu.

„To je chytrý tah, Rayi,“ přikývla Mia, „oceloví pokémoni jsou slabí proti ohnivým útokům!“

„Tak to by mělo být snadné,“ řekl si Ray.

„Skarmory, ocelové křídlo!“ Winona zahájila zápas.

„Vyhni se!“ křikl Ray první věc, která ho napadla, ale Quilava už nestačil povel splnit. Skarmory ho zasáhl.

„Ne!“ vykřikl Ray. Jeho pokémon se už ale sbíral ze země. „Dobře, a teď Plamenomet!“

Ve Winonině tváři byl znát strach. Její Skarmory však útok přestál.

„Vynikající, Skarmory!“ pochválila ho. „Teď použij písečný útok!“

Qilava měl oči rázem plné písku. Zaútočil znovu plamenometem, ale minul.

„Quilavo, rychlý útok!“ rozkázal Ray.

Mia si v duchu řekla, že to byla chyba - normální útok na pokémona s tak silnou obranou...?

Rayův pokémon se rozběhl, ale jeho soupeř se vznesl do vzduchu a tím se útoku vyhnul.

„Plamenomet!“ vykřikl Ray.

Quilava se rychle otočil a vychrlil na Skarmoryho proud plamenů. Winonin pokémon padl k zemi.

„Skarmory není schopen pokračovat, vítězem prvního kola je Ray!“ vykřikl Arthur.

Winona vrátila svého pokémona zpět do pokéballu a Ray učinil to samé se svým Quilavou.

„Teď si volím Tropiuse!“ Ray vhodil do zápasiště druhý pokéball. Z něj se v záplavě třpytu vynořil zlatý Tropius.

„V tom případě… Na něj!“ I chlapcova soupeřka si zvolila tropického pokémona.

„Druhé kolo začíná!“ ohlásil Arthur.

„Tropiusi, šavlový tanec!“ křikla Winona.

„Tropiusi, vznes se!“ zavelel Ray a jeho pokémon se odlepil od země, zatímco Winonin se na okamžik roztočil ve víru přízračných ostří.

„Tropiusi, létací útok!“ ozval se Ray.

„Nárazový útok!“ zakřičela Winona.

Tropiusové se prudce srazili. Ani jednoho z nich však soupeřův útok neskolil.

„Dobře!“ křikli Ray s Winonou jednohlasně.

„Křídlový útok!“ nařídila dívka.

„Nárazový útok!“ zakřičel Ray.

Winonin pokémon zasáhl cíl, Rayův Tropius ho však okamžitě srazil k zemi. Pak se svalil také.

„Rayův ani Winonin Tropius nejsou schopni pokračovat, druhé kolo končí remízou!“

„Bojoval jsi výborně!“ usmál se Ray na pokémona a dopřál mu odpočinku v pokéballu.

„I ty jsi byl skvělý!“ pochválila Winona svého Tropiuse.

„Poslední kolo,“ usmála se trenérka stadionu ze Stromového Města v Hoennu. Ray jenom soustředěně přikývl.

„Pelippere, do toho!“ vykřikla náhle Winona a z vrženého pokéballu vyletěl pelikánovi podobný pokémon.

„Pelipper – pelikánovitý pokémon – ve svém vaku pod zobákem může přenášet menší pokémony. Tento vak ale využívá i k lovu potravy,“ ozval se pokédex.

„Ještě si troufáš?“ zeptala se Winona.

„Slowbro, na něj!“ vykřikl Ray v jasnou odpověď.

„Slowbro, použij zmatení!“

„Vyhni se a použij křídlový útok, Pelippere!“ zareagovala okamžitě dívka.

Diváci bouřlivě jásali, když Slowbro zasáhl Pelippera zmatením a ten mu to oplatil křídlovým útokem.

„Zívnutí!“ křikl Ray.

„Supersonický útok!“ rozkázala Winona a ukázala na Slowbroa.

Už tak zmožený Slowbro vydal hlasité zívnutí a sám málem usnul. K tomu ho ještě zasáhla supersonická vlna. Pokémon byl zmatený a svalil se do trávy. Rayovi už zůstal jen Quilava. Vrátil Slowbroa do pokéballu a povolal svého posledního pokémona.

Winona vsadila na jistotu. „Dešťový tanec!“ rozkázala a Pelipper začal se zvláštními přemety kroužit nad paloukem. Za okamžik se dalo do hustého deště.

„Quilavo, rychlý útok!“ Ray to ještě nehodlal vzdát, i když se nad ním stahovaly mraky jeho prohry.

„Pelippere, skonči to!“ vykřikla Winona. Její pokémon zasáhl Quilavu proudem vody. Quilava padl k zemi. Byl konec zápasu.

„Quilava není schopen pokračovat. Vítězem je Pelipper a tedy… Winona je vítězkou celého zápasu!“ vyhlásil Arthur výsledek a Mia si zklamaně povzdychla.

Ray vrátil Quilavu do pokéballu a jen tak tam stál, v dešti, jenž stále padal z oblohy.

Kamarádka, která se na chvíli stala jeho soupeřem, přišla blíž.

„Byl to skvělý zápas,“ řekla a podala Rayovi ruku. „Myslím, že Rojový odznak zde získáš. A taky doufám, že za mnou někdy přijedeš do Hoennu pro tvojí odvetu!“ dodala a zajiskřilo jí v očích.

„To se můžeš spolehnout! Odvetu si určitě někdy dáme!“ přikývl Ray a stiskl Winoně ruku. Vyburcoval v sobě alespoň špetku radosti, navzdory tomu, že prohrál.