Cesta pomsty

Crusher útočí - Povstání legendy

Pátek

11:00

Klidné moře

Klidné? Ale kdeže, z hlubin právě povstal legendární Crusher a zaútočil na jednu loď mířící do Hoennu.

Lenny uvádí: Povstání legendy

*

Prásk! Loď sebou trhla a mě s Maxem to odmrštilo ke zdi. Pracně sme se zvedli, a vyšli na palubu. Uviděli jsme obřího Tentacruela, zdál se nám snad ještě větší, než když nás zahnali do kajut. Kolem něj něco kroužilo, a střílelo to blesky. Účinek? Patrně žádný, akorát to „Crushera“ ,(jak mu říkali námořníci) více rozzlobilo a zasáhl loď vodním dělem.

Rozeznily se sirény a z rozhlasu se ozvalo „ Vážení cestující, pro vaše vlastní bezpečí se dostavte k záchraným člunům.“ Běžely jsme k Herbovi, který pevně stál na nohou a křičel „ No tak pokračujte, silnější bleskový útok! Běž jim na pomoc Pelippere “ Z ultraballu vyletěl Pokémon podobný pelikánovi a zamířil k Tentacrulovi. Až teď jsme poznali, že ta malá tečka kroužící kolem, je Pidgeot s Raichuem na zádech.

*

Sora: Herbe, nech ho! Útočí na loď jen proto, že ho dráždíš!

Max: Proč to vlastně děláš?

Herb: Proč? To je mi otázka! Jak už jsme tvýmu kamarádíčkovi říkal jsme lovec a lovce zajímá jen vzácná kořist.

Sora: Tebe nezajímá, že kvůli tvé potrhlosti se evakuuje loď?

Herb: Nemám na vás náladu usmrkanci. Kapitáne! Tihle dva mě ruší od práce

*

Jak jsme se snažili Herba přesvědčit, nevšimli jsme si, že se zas námi objevil kapitán.

*

Kapitán: Tak dost hoši. Jdeme ke člunům a necháme tu profesionála pracovat.

„Profesionála?“ vyhrkli jsme oba zároveň.

„No ano, kdo mohl vědět, že když loď napadnou Gyradosové a on se rozhodne ji bránit.

A teď, když se objevilo tohle, rozhodl sem bojovat až do konce.“

„Ale kapitáne, on to celou dobu plánoval. Chce toho Tentacruela pro sebe, ne pro vaše dobro“

„Nesmysl!“ zamručel kapitán a táhl nás směrem k záchytným člunům.

„Ale přijdete tak o loď.“

„Mám ji pojištěnou“ zasmál se kapitán, a nová kocábka mi jen prospěje.

*

POW! Max se vysmekl a vrazil jednu kapitánovi, (ten kluk mě čím dál víc překvapuje) ten to očividně nečekal, pustil mě a my se rozběhli zpátky k bojišti. Z dálky jsme slyšeli rozzlobený kapitánův hlas: „ Klidně si tu chcípněte parchanti!“ a poté zvuk člunů dopadajících na vodu. Loď byla vyklizena, tak jak Herb chtěl. Připlížili jsme se k přídi, ale ten syčák tam nebyl. Kolem Tentacruela stále kroužily dvě tečky, které se občas zableskly. Ten se nešikovně oháněl chapadly a ne a ne se trefit.

*

„Kde je sakra Herb?“ zeptal se mě Max. Na tuhle otázku jsem mu neodpověděl.

*

*Copak dělal Herb? No tohle sice ani Sora ani Max nevěděli, ale určitě nebudete proti, když vám to prozradím*

*

Takže jakmile kapitán odvedl kluky na záchranný člun, chvíli počkal a poté se vytratil na velitelský můstek. Nasadil si sluchátka a z radia ladil určitou frekvenci. Po chvíli vítězoslavně zajásal vyndal si špunty do uší a pustil výsledný zvuk do všech rozhlasů po lodi.

Pokračování příště