Ta pravá cesta

From beach, to Littleroot!

Kapitola první

Episode 1: From beach, to Littleroot!

Dívám se oknem od letadla ven, na moře.

„Eevee?“ ptá se mne tvor, vyskytující se na Pikachu.cz pod nickem lisakVUK. My mu říkáme Vulpix nebo Vuk.

„No?“ otáčím se na něj s takovým tím šťastno-smutným obličejem „Co se stalo?“ Vuk chvíli váhal a pak odpověděl.

„Je všechno v pohodě?“

„Jo, jenom že poprvé letím letadlem, takže jsem trochu nervózní. Jinak je to fajn,“ usmál jsem se.

„Kdyby se cokoliv dělo…“ nabízel se Vuk, ale já za něj větu dopověděl:

„…Řekni mi. Omlouvám se, že jsem ti skočil do řeči, ale…“ Vuk mi dal svou ruku na tu moji, aby ji zastavil. Stále klepala. Letěli jsme do Las Vegas, na největší PokéČundr všech dob. Jo kasína, to je moje XD. Najednou se ozval hlas pilota, který říkal:

„Prosím, připoutejte se. Proti nám letí neznámý objekt neznámého původu, neznámě vypadající, mně připomíná velkého zeleného hada. Hrozí srážka a pád do moře, ovšem do moře asi ne, protože momentálně prolétáme nad Velkou Británií. Takže, připoutejte se a můžete se nakonec napít. Děkuji.“ Všichni okamžitě věděli, o koho se jedná. Nejdřív jsme se připoutali a pak se celým letadlem rozlehl šepot. Rayquazza!... Ale to je nemožné! Najednou jsem se otočil na všechny ty za námi a řekl:

„Vždyť na tuhle chvíli všichni čekáme už patnáct let, v podstatě, tak proč se ji divíme? Všichni chceme, aby Pokémoni existovali, a tady vidíme, že existují!“ Hodně lidí se mnou souhlasilo. Vlastně všichni. Najednou se něco začalo obtáčet kolem letadla, vypadalo to jako Rayquazza. Její nádherně zelené šupiny zářily jak smaragdy. A najednou jsem si všiml, že jejich záře je čím dál větší. Nakonec všechny na chvíli oslnila a letadlem se prolila zelená záře. Už se mi vybavoval celý život. A najednou…omdlel jsem. Nevěděl jsem, jestli i ostatní, ale já určitě ano.

** h

Probudil jsem se na pláži, v jemném písku. Podíval jsem se vedle sebe a viděl jsem Vuka. Když jsem se celkově podíval dokola, po levé ruce ležel Vuk, po pravé Lapy a vedle Lapy Sui. Asi jsem se rozpomněl jako první. Chvíli jsem tam seděl a čekal, než se proberou ostatní. Jako druhá (to znamená hned po mně) se probrala Lapy a opřela se o lokty. Zmateně se dívala kolem sebe a pak teprve si uvědomila, co se stalo. Kdybych se už předtím podíval za sebe, zjistil bych, že tam jsou naše zavazadla. No, ony to nebyli už ani tak normální zavazadla, jen různé batohy a dvě ledvinky. Nemyslím ty orgány, ale takové ty minibatohy. Však všichni víme ;-) Jedna byla modrá, ve stylu Laprase. Druhá byla napůl černá, napůl bílá, stejně jako mé nové oblečení, které jsem a sobě našel. Ještě na té ledvince byly tři fialové proužky, takové, jako drápy od Zangoose. Zangoose rulí ^___^

„Co to bylo?“ zeptala se sebe Lapy. Podíval jsem se na ni, otevřel pusu, zavřel, a znovu otevřel a konečně něco řekl:

„Upřímně řečeno, nevím,“ pohazoval sem přitom zmateně rukama „byla to Rayquazza, nějakým způsobem spojila naši realitu z tou Pokémonní a tak vznikl tenhle saframodrožlutosvět. Neboli svět Pok…“

„Dost toho filozofování, hlavní je, že jsme to přežili. I když nevím, jak jsou na tom Vuk a Sui…“ Najednou se Sui prudce zvedla, vytáhla dýku a namířila ji na nás.

„Ani stát, teda hnout!“ a pak si všimla, že jsme to my, tak se omluvila „Vážně, omlouvám se, cítím se trapně… Co to máte kolem pasu, kde jste to vzali?!“ začala se divit, protože věděla, že ani jeden z nás neměl ani jednu ledvinku. Pak se porozhlédla po okolí, a když si všimla batohů, přitáhla je blíže k nám a trochu se zamyslela.

„Ty ledvinky. Viděli jsme je na pláži, byly v našem stylu, tak jsme si je vzali,“ vysvětloval jsem „Jediné, co mi teď vrtá hlavou je, proč se tohle stalo.“ Najednou mi začal zvonit mobil, Nokia 2600, však víte ;)

„Ahoj Kirto!“ zařval jsem se do telefonu.

„Ahoj Jearynene!“ ozvalo se z telefonu pobaveným tónem „Tak co, máš tam někde Gardi? To tvoje zlatíčko? A už sis ji přejmenoval na Haruku?“ Rychle se mi zvedal krevní tlak. Za chvíli jsem ho měl tak na stovce.

„Tebe to ani po pěti letech nepřešlo?!!!“ zařval jsem, div neohluchla (no mobily, no ^___^).

„Neřvi tolik. Teď jsem tě jen tak trochu poškádlila, ale jinak nic. Strašný, ta událost, co?“ Byl jsem strašně zmatený, za těchto okolností.

„Ehm, no, byla,“ odpovídal jsem s kapičkou na spánku „Teďka jsem s Lapy, Sui a Vukem na nějaké pláži, kde jsi ty?“ Kirta se na chvíli odmlčela.

„No, my jsme ve složení já, Nia Wolf, Black Lugia a FireAnne,“ to mi jako odpověď stačilo „a jsme v nějakém hustém pralese. Hele, já budu muset končit. Čau.“ Když ukončila rozhovor, slyšel jsem jízdu auta. Za pár vteřin před námi zastavil terénní vůz, Land Rover *Jearynen in love xD*. Všichni jsme v něm poznaly docela známou postavu z Pokémonního anime, byl to profesor Birch.

„Ahoj!“ pozdravil „Naskočte!“ Rychle jsme si vzali batohy. Sui ten Akela Takovský, Vuk Vukovský, Lapy Lapyovský a já ten Jin a Jangový xD. Pak jsme naskočili do Land Roveru a profesor nás někam vezl. Za pár minut se ukázalo, že to místo, kam nás vezl, je Littleroot town. No, v podstatě jsme to všichni tušili, ale nějak nedošlo na to, abychom si o tom popovídali. Tak, k popisu Littleroot. Je úplně jiné než ve hrách. Nejméně 50 domů, plus jedna laboratoř, jak jsem řekl, jiné než ve hrách. Zastavili jsme před laboratoří a vešli. Pobíhalo tam tak deset vědců, uprostřed místnosti byl stůl. Přešli jsme k němu a profesor Birch se za něj hned postavil.

„Takže, startovní Pokémoni už byli rozdáni! Máte smůlu snad příště,“ oznámil rychle profesor. Ovšem když viděl moji smutnou tvář, řekl „Ale mám tu ještě pár Pokémonů navíc!“ Pak přešel zase k jinému stolu a otevřel zásuvku. Vytáhl čtyři Pokébally a vysvětloval:

„Pro tebe, pro tebe bude Eevee,“ vzal jsem si Pokéball. Pak profesor ukázal na Lapy „Ty ode mne dostaneš Laprase,“ nevím, jak to ten profesor dělal, ale věděl, které Pokémony máme nejraději. Pak přišli na řadu Sui a Vuk „Pro vás dva už žádný Pokémon bohužel nezbyl. Ale mohl bych vám dát nějaký ten Ultraball, ať máte Pokémona chyceného skoro hned, souhlasíte?“ Vuk a Sui souhlasili a vyrazilo se.

„Počkejte,“ zastavil jsem je, když jsme procházeli kolem tzv. mobilárny „asi budeme potřebovat mobil s foťákem, videem a takhle, protože cestujeme, navíc jsme zatím jen takhle, ve čtyřech, kdo ví, jestli ještě někdo z pika chodí po Hoennu.“ Jelikož všichni souhlasili, zašli jsme do krámu a tam si nějaký ty mobily koupili. Nokii N73 ;). Pak jsme už opravdu vyrazili do dalšího města, které se nazývá: Oldale town! No to je zázrak, co xD.