Legenda Thundercool

2. kapitola - Sny mocných

Hodně lidí ví, že na jihu Kanta leží Fuchsiové město, kde si spousty trenérů chodí vybojovat Duchovní odznak (Soulbadge), aby se mohli zúčastnit nejslavnějšího turnaje v pokémonu - pokémonské ligy. Málokdo však ví, že právě zde začne sled událostí, který se zapíše do historie světa pokémonů. Právě zde žil člověk zvaný Lord McFlint. Tento aristokrat si psal deník. Vlastně to tak úplně nebyl deník. Spíš zde shromažďoval informace o osudu jednoho dávno ztraceného pokémona. Ani jeho jméno se do dnešní doby nezachovalo. Jednoho večera Lord McFlint opět zasedl ke svému stolu, aby v psaní svého tajemného deníku pokračoval. Ještě ani nezačal psát a zamyslil se. Nejdříve si raději seště jednou přečte všechny své předešlé poznámky a úvahy, než bude pokračovat v psaní.

-

1. června

Dnes jsem opět, jako každý týden v pátek (když je pěkně) navštívil Safari. Rozhodl jsem se jít se porozhlédnout po nějakých vzácných pokémonech, kteří by se zde dali ukrást. Jako obvykle mě otravoval nepříjemný strážník, napomínal mě, abych žádného pokémona nechytal apod. Narazil jsem na skupinku Ivysaurů. Asi tam brzy pošlu své lidi. Potřebuji svou armádu rozšířil o travní pokémony, protože moji lidé začínají mít problémy s vodnímy pokémony. Např. jedna policistka zastavila Jerryho, aniž by použila někoho jiného, než svou Seadru. Pokračoval jsem dál po lesní stezce a potom mě přemohla únava. Sedl jsem si na pařez na mýtině a usnul jsem. Zdálo se mi něco velmi divného. Přišel, nebo přiletěl (já vlastně ani nevím, jak se tam octl) neznámý pokémon, kterého jsem ještě nikdy neviděl. No a ten prostě jen řekl: ,,Pomoz mi! Najdi mě! Odhal mé tajemství!,, Pak se rozplynul a já jsem se okamžitě probudil. Cestou domů jsem potkával spoustu cenných pokémonů, ale ani jsem je nevnímal. Myslel jsem pořád jeho na toho tajemného pokémona.

-

3. června

Po dvou dnech se opět vracím ke svému deníku. Ať jsem se snažil sebevíc, nemohl jsem na ten sen v Safari zapomenout. Zdravý rozum mi říká, abych tu záležitost nechal plavat, ale přesto...... Nemůžu se zbavit pocitu, že ten pokémon ve snu mi předal poselství, které nemá být zapomenuto. Lidem jsem dal příkaz přestat krást cenné pokémony a mnoho z nich jsem propustil. Asi 10 jsem si však bůh-ví-proč nechal.

-

8. června

Dnes byl obzvlášť pěkný den. Sluneční paprsky se v rybníčku na mém panství krásně odrážely. Normálně bych neváhal a protože je pátek, opět bych spěchal do Safari. Ale dnes je pro mne důležitější den. Dnes jsem dospěl k názoru, že mi ten pokémon nedá spát, dokud jeho tajemství nepříjdu na kloub. Definitivně jsem přestal špehovat Safari. Mám 10 schopných lidí se silnou šestkou pokémonů a co si můžu víc přát? Kdybych chtěl, tak bez problémů obsadím celé Fuchsiové město. Místní bezpečnost je tak slabá.... Ale já k tomu nemám žádný důvod.....zatím. Místo toho jsem začal uvažovat o tom pokémonovi. Co je zač? Odkud přišel? Kde mám hledat? Tyto a nespočet dalších otázek mi stále víří hlavou.

-

12. června

Konečně jsem začal pro objevení tajemného pokémona něco dělat. Zatím moje příprava spočívá jen ve vymýšelní plánu, ale aspoň něco. Musím se vydat do terénu. Začnu fuchsiovým městem. Ten sen se mi zdál v safari, takže právě tam zahájím své pátrání. Budu se asi muset dostat k seznamu pokémonů, který tam žije. Myslím, že začnu takto. Potom zajdu do místního muzea a zeptám se místní legendy. Něco mi totiž říká, že tento pokémon je jen jeden.

-

13. června

Narazil jsem na nepředvídanou překážku. Ten hloupý dědek co střeží všechna tajemství Safari mi o nich odmítl o nich cokoliv říct se slovy: ,,O vaše peníze nestojím! Mým úkolem je chránit zdejší pokémony a vy vypadáte jako pytlák. Vaše peníze vás nezachrání před spravedlivým trestem!,, Když mi své tajemství nechce říct dobrovolně, řekne mi ho pod nátlakem. Jen musím vymyslet akci, která ho k tomu donutí.

-

14. června

Dědek se bránil a tak akce byla docela nebezpečná. Jeho Dratini paralyzoval hodně našich pokémonů. Teď je uzdravují ve středisku. Doufám, že to nebude sestře Joy nebo někomu moc podezřelé. Nakonec zvítězil až Harryho Donphan. Díky bohu, že na něj Blesková vlna nepůsobí. Dědek nám nakonec vydal všechny dokumentace o historii Safari Parku, seznam míst a pokémonů a velkou mapu. To nám prozatím stačí. Bude následovat sanitární týden, kdy se budou uzdravovat naši pokémoni, zatímco já bude studovat to, co zatím mám.

-

20. června

Jsem velmi vyčerpaný a téměř bez výsledků! Začnu rekapitulací: ten seznam pokémonů mi nebyl k ničemu - všechny pokémony, kteří na něm byli znám a většinu i mám nebo je mají moji lidé. Alespoň ale vím, kde mají mí lidé příště krást. Ta místa, co byla v dokumentacích uvedena moji lidé prošli - a dokonce něco našli: tajemný fialový čtyřstěn. Nevím k čemu může sloužit, ale rozhodně není přírodního původu. No a v historii parku jsem našel jen 2 zajímavosti: Kdysi tudy proletěl Moltres - ohnivý legendární pták, ale tak ten tajemný pokémon nevypadal, to vím jistě. Dále vím, že kaňon uprostřed parku zde není původní. Je to 116 let zpátky a předtím zde kaňon vůbec nebyl. Zničehonic se tam prostě objevil. A nikdo nic neviděl! To je opravdová záhada. Žádný meteorit nebo něco, prostě jeden den tam byl les a druhý den se tam objevil kaňon. A ten čtyřstěn našli právě nedaleko onoho kaňonu. Zvláštní, ale zatím žádné horké stopy.

-

23. června

V muzeu jsem prohlédl všechny památky a něco jsem našel: úlomek ametystu. Měl stejnou barvu jako čtyřstěn. Navíc po důkladném zkoumání jsem zjistil, že čtyřstěn je ulomený u jednoho z jeho vrcholů. Musím ten úlomek za každou cenu ukrást, abych se dostal ve svém pátrání dál.

-

Muž přestal číst, neboť zde jeho poznámky končily. Vytáhl se svého stolu, který musel stát celé jmění, propisku a ještě se na chvíli zamyslel. A potom napsal:

30. června

Dnes, posledního červnového večera znovu usedám ke svému tajnému deníku, abych vysvětlil několik po sobě následujících událostí. Loupež v muzeu jsem naplánoval na pondělí, 25.6. Vybral jsem jen tři nejschopnější muže, protože bychom byli všichni příliš nápadní. George měl u sebe Xatu, Sandslash a Poliwhirl. Jerryho trojka se skládala z kamenného Rhydona, ohnivého Arcanina a travního Bellosoma. Frankův tým sestával z Golbata, Spinarak a Noctowla. V jedenáct v noci jsme se co možná nenápedněji přiblížili k budově muzea. Zámek vyvrtal pomocí svého mohutného rohu Rhydon bez problémů. Nenápadně jsme se přiblížili ke strážníkovi, kterého uspal Bellosom pomocí spacího pylu. Dveře k památkám byly chráněny proti vyvrtání, ale ohnivzdorné nabyly. Arcanine použil plamenomet a rozžhavil dveře. Nato je Poliwhirl zchladil svým vodním dělem. Dveře to nevydržely a pukly. Snadslash pak už dveře hravě rozbil a my jsme se dostaly dále. Ještěže Jerry upozornil, že muzeum může být chráněno lasery. Bývali bychom se jistě chytili do pasti. Naštěstí měl Frank Noctowla, který použil útok Objevení a odhalil neviditelné lasery. Spinarak utkat na stěne pavučiny a přelezl po nich. Nahoře na stěně potom vypl alarm, takže jsme již bez dalších problémů dorazili až k nerozbitnému sklu, za nímž ležel kousek ametystu. Golbat použit ultrazvukový útok a sklo se rozpadlo. Nic nám již nebránilo ukrást ametyst. Pak ale George napadlo, že na nás jistě padne podezření. Ukradli jsme proto dalších pět památek a ukryli jsme je do strážníkovi skříně. (Klíč objevil Xatu, když pomoci telekineze nakoukl do strážníkovy mysli, který věděl, kde se klíč nachází). Podezření tedy padne na něj a já budu nerušen dál odhalovat tajemství onoho pokémona, který jednoho dne skončí v mém pokéballu. Doma jsem zkoumal onen úlomek a čtyřstěn. Přesně do sebe pasují, ale zatím je nedokáži spojit. Asi se ještě vrátím do toho kaňonu.....

-

Lord McFlint vstal od svého stolu. Poprvé za dlouhou dobu měl pocit, že jeho pátrání se posunulo o, byť jen malý, krůček dál. Opustil svou pracovnu a mířil rovnou do své ložnice. Zamknul ji na dva západy a z pod postele vytáhl malý klíček. Poté sundal ze stěny obraz, který vyobrazoval Eeveeho a jeho vývoje, tj. vodního Vaporeona, elektrického Jolteona, ohnivého Flareona, psychického Espeona a temné Umbreona. Na místě, které předtím kryl obraz, byla ukrytá málá díra. Vlastně to byla klíčová dírka. Lord otočil klíčem a otevřel tak tajný trezor, o kterém věděl jen on sám. Vyndal dvě věci: fialový čtyřstěn s jedním ulomeným rohem a malý úlomek, který ukradl v muzeu. Přiložil je k sobě tak, že malý úlomek dokonal vyplňoval roh čtyřstěnu. Položil čtyřstěn s úlomkem na noční stolek. Potom zase Lord McFlint trezor zamkl, klíč ukryl pod postel a na stěnu pověsil obraz. Lehl si a brzy usnul. V jeho snech ho provázel tajemný pokémon.