Dobrodružství Ashe Graye

První soutěž

Ash a Alex dorazili do Třešňového města a Alex byla velice nadšená, protože právě zde, se měla konat první soutěž, které se hodlala zúčastnit.

„To je fajn že jsme v Třešňovém městě." pochvalovala si Alex.

„Hmpf. Já bych byl raději ve Fialkovém městě. Chtěl bych tam vyhrát svůj první odznak." zabručel Ash. „O čem vlastně je soutěž?" zajímal se a hned měl přestal bručet.

„No.... Zaprvé přadvedeš útok. Měl by být co nejhezčí. Porota ho ohodnotí a pak, když se dostaneš do dalšího kola, zápasíš s ostatními soutěžícími co se dostanou do dalšího kola. Když vyhraješ všechny zápasy, dostaneš stužku. Aby ses dostal do Grand Festivalu, musíš jich získat pět. Nevím kolik se celkem koná soutěží, ale myslím že docela hodně. Do Grand Festivalu se dostne kolem dvou stovek lidí." Mezitím, co Alex vysvětlovala pravidla, došli k velké, otevřené budově, ve které se soutěž konala. Nad jejím vchodem byl veliký nápis který hlásal POKEMONÍ SOUTEŽ.

Vešli dovnitř a ocitli se v hale, kde byla spousta lidí. Alex přešla k pultu. Ash pomalu za ní.

„Dobrý den. Chtěla bych se přihlásit do soutěže. Jmenuji se Alex Dylanová." oznámila ženě za pultem.

„Dobře. Je to vaše první soutěž?" otázala se.

„Ano." odpověděla jí.

„Tady máte kartičku. Ta vám usnadní přihlášení do dalších soutěží." podala jí kartičku. Alex si ji vzala a zastrčila batohu. Poodešli od pultu aby nepřekáželi ostatním lidem.

„Tak abych si šel sednout někam, abych na tebe viděl." navrfl Ash.

„Dobře. Drž mi palce." požádala ho Alex a odešla do šaten pro soutěžící.

Ash si povzdych a zamířil do hlediště. Bylo tam ještě pár volných míst. Jedno donknce v první řadě. Posadil se na své místo a soutěž začala. Na jeviště vyšla šíhlá žena, s kudrnatými, hnědými vlasy. Na sobě měla překrásné modré šaty.

„Hezký den, dámy a pánové. Jmenuji se Bibian a komentuji všechny souěže, co se odehrají v Johtu. A teď prosím přivítejte našeho prvního porotce! Pan Contesto!" Obecenstvo propuklo v jásot, když na podium vešel vysoký muž v červeném kvádru. Bylo znát že už je starší,neboť jeho vlasy byly místy prošedlé.

„Soutež že nejúžasnější, když je úžasné obecenstvo."

„Nyní, přivítejte druhého z porotců! Pana Sukizo!" Všichni začali tleskat. Sukizo byl v šedém,a oproti Contestovi,byl výrazně mladší.

„Nevšední věci činí svět nevšedním." prohlásil a posadli se vedle Contesta.

„Posledním z našich porotců je sestra Joy z Třešňového pokemonského střediska!" Když vešla sestra Joy, byl halas největší. Ze všech porotců byla nejoblíbenější.

„Je mi ctí,že mohu být zde."

„Nyní uvidíte naše soutěžící! Předvedou nám své koordinátorské schopnosti. A jako první přichází Alex z města New Bark!"

Alex uslyšela své jméno a vyšla na jeviště. Zhluboka se nadechla mírně se uklonila. Připravila si Smoochomin pokeball v speciálním obalu na pokebally.

„Pojď ven Smoochum!" vykřikla. Smoochum se objevila s ní i spousta obrovských bublin, které hned vyrazily k nebi.

„Sněhový útok!" Smoochum se nadechla a pak začala vyfoukávat sníh a ledový vítr. Alex, celá nervózní sledovala jak se stále stoupající bubliny mění v led. Výsledek byl přesně takový jak očekávala. Led se v slunci blyštil a vytvářel tak nádhernou podívanou. Za chvíli se ledové koule začaly řítit k zemi, kde se roztříštily na tisíc kousíčků.

„Sněhový útok. Jeden z nejsilnější, který Smoochum umí."

„Než se rozloučíme, Smoochum, věnuj divákům svůj sladký polibek." Smoochum stiskla rty a pak svou malou pacičkou vyslala obrovské srdce, které se rozdělilo na stovky malinkých. Z obecenstva se ozval hlasitý potlesk a jásot. Smoochum vyskočila Alex na hlavu. Alex zahlédla Ashe, který se na ni povzbudivě usmál.

„Smoochumin sladký sladký polibek! Jak rozotomilé. Jaký je ale názor naší poroty?" usmála se Bibian.

„Krásný začátek a roztomilý konec." komentoval Contesto. A dal Alex 8 bodů.

„Pan Contesto dává Alex a její Smoochum osm bodů! Další je na řadě pan Sukizo!"

„Velice zajímavé!" usmál se Sukizo. Na obrazovce pod ním 8,5 bodu.

„A poslední porotce, sestra Joy.J aký je její názor?"

„Úžasný sněhový útok a velice sladký polibek od Smochum." Od ní dostala alex 9 bodů. Na veliké obrazovce pro výsledky se objevil celkový součet. 25,5 bodů.

„Celkem získává alex 25,5 bodu. Úžasný začátek!"

***

Konečně odešel poslední soutěžící. Na výsledkové tabuli se objevilo osm tváří. Ash uviděl ten Alexin. Byl třetí od konce.

„Těchto osm soutěžících postupuje do druhé části soutěže. Soubojů o stužku!" ukázala Bibian na tabuli. Alex se v šatně dívla na televizi, která zabírala jeviště. Právě teď na ní byly postupující soutěžící. Pomalu si jednotlivé obličeje prohlížela, až narazila na svůj. Byl třetí od konce.

***

„Dámy a pánové. V tomto zápase se rozhodne o čtvrtém místě soutěže v Třešňovém městě. Přivítejte naše dvě rivalky! Susan Hathcerovou a Alex Dylanovou!" křičela Bibian.

Obecenstvo tleskalo. Na jednu stranu zápasiště vyšla nakrátko ostříháná, černovlasá dívka. Na druhou vešla Alex.

„Zápas jeden na jednoho s časovým omezením pěti minut. Začněte!"

„Volím si tebe,Totodile!" vyřikla Alex už podruhé toho dne.

„Do toho Noctowle!" přidala se Susan

„Vodní dělo Totodile!" začala Alex.

„Alex zahujuje vodním dělem!" komentovala Bibian.

„Uhni se mu!" vykřikla Susan.

„Noctowl se bravurně vahýbá Totodilovu vodnímu dělu." Zatímco se Totodile stále pokoušel zasáhnot Nocotwla vodním dělem, uplynula minuta a Totodilovi ubylo pár bodů.

„Totodile ztrácí první body! Jestli Alex nezmění taktiku, bude brzy konec." Alex zatla zuby a ruce sevřela v pěst.

„Hlavový útok!" zkusila něco jiného.

„Nárazový útok!" Noctowl s Totodilem do sebe narazili hlavami. Začali se přetlačovat. Totodilovi se podořilo Noctowla odstrčit a tomu ubyly body.

„První zásahové body pro Alex!"

„Křídlový útok!" Noctowl roztáhl křídla a ta se rozzářila. Rozlétl se na Totodila.

„Vyskoč a použij vodní dělo!" sotva byl Noctowl od Totodila sotva dva metry, Totodile vyskočil a zasáhl Noctowla do zad proudem vody"

„Alex s Totodilem se zlepšují. Noctowl se Susan ztrácejí dlaší body!" Noctowl se otřepal a zase vzlétl.

„A teď klovací útok!" Susan vypadala velice rozzuřeně. Noctowl začal Noctowla klovat .Zbývali tři minuty. Ukazatele se vyrovnaly.

„Noctowlův úžasný klovací útok vyrovnal zápas!"

„Zakousni se do něj Totodile!" Totodile si počkal na vhodnou chvíli a zakousl se do Noctowlova těla. Noctowlovi ubyly další body.

„Chytré .Alex využila Noctowlovi blízkosti a rozhodla se zaútočit!"

„Noctowle ne!"

„Teď škrrábavý útok!" ukazatel opět ubral Noctowlovi body.

„Noctowle, zbav se ho ve vzduchu!" ptačí pokemon vylétl nad střechu budovy Soutěže.

„Vypadá to,že Susan má ještě eso v rukávu. Zbývají dvě minuty!" Notowl začal létal kolem dokola.

„Drž se Totodile!" Alex si zoufala. Pokud něco neudělá bude konec. Minuta čtyřicet.

„Zrychli Noctowle!Ty to dokážeš!" minuta třicet. Noctowl tedy zrychlyl. Odstředivá síla působila na Totodila obrovskou silou a ten začal klouzat. Minuta dvacet.

„Susanina taktika vychází. Totodile se drží už je na pár peříčkách!"

Totodile se držel už jen opravdu na posledním peříčku. To se utrhlo a Totodile odlétl.

„Nééé. Totodile!" zastnénala Alex. Totodile odlétl přes celé zápasiště a tvrdě přistál na zemi.

„Vypadá to,že Totodile není schopne pokračovat! Je schopen pokračovat?" otočila se na porotce. Na obrazovkách jejich stolků se obejvily tři křížky.

„Totodile není schopen pokračovat!" vykřikla výsledek zápasu Bibian. Do kone zápasu zbývala minuta. Na tabuli se objevil Susanin obličej. Vedle ní Noctowl. Pod nimi nápis VÍTĚZ. Lidi v sále se roztleskali.

Alex smutně odešla do šatny a poté z celé budovy soutěže. Sedla si na lavičku a přemýšlela o zápasu.

„Byla si skvělá." ozvalo se nad ní. Před ní stál Ash.

„S tím na mě nechoď." ohradila se

„Ne, vážně." přesvědčoval ji Ash. „Byla to tvá první soutěž. V té příští určitě vyhraješ."

„Asi máš pravdu. Raději bych měla nechat prohlédnout Totodila a zavolat domů." vstala a začala se rozhlížet po pokemonském středisku. Naštěstí bylo naproti budově soutěže.

„Hele, není sestra Joy ještě na soutěži?" zeptal se Ash Alex.

„No jo, máš pravdu. Je jedna z porotců."

„Tak pojď na oběd." odtáhl ji do střediskové restaurace

Po obědě vyrazili nakoupit potřebné věci. K nim patřil lehký skládací stan .Po nákupech se rozhodli,že se trochu rozhlédnou po městě, kde bylo díky přímořské poloze velice teplo. Na kopcích za městem byly rozsáhlé vinice, z nichž právě vinaři sklízeli víno. Ash a Alex si utrhli jeden z hroznů a pochutnávali si na něm. Když to všechno dojedli, vyšplahali na jeden z mála kopců, který nebyl pokryt vinicemi nebo sady .Odtamtud měli celé město jako na dlani. Třešňové město nebylo nejmenší, ale ani největší .Za ním se třpytilo moře. Dosyta se vynadívali a seběhli zpátku do města ke středisku. Vešli dovnitř. Sestra Joy tam byla.

„Dobrý den sestro Joy. Mohla by jste ošetřit moje pokemony?" otázala se Alex.

„A moje taky?" přidal se Ash.

„Ty jsi před chvílí byla v soutěži že?" zeptala se Alex. Ta přikývla. „Samozřejmě že můžu. A podle mě se ti dařilo."

„Děkuji." poděkovala. „Máte volný jeden pokoj pro dva?" zeptala se ještě.

„Ale jistě. Tady je klíč." podla jim ho.

„Proč tu chceš zůstat přes noc?" divil se Ash.

„Pořád jsme na cestě, takže si trochu odpočineme a taky zavoláme domů. Teda aspoň já." vysvětlila Alex a přešla k telefonům. Ash se k ním přidal. Vytočil číslo domů a za chvíli se mu na obrazovce objevil maminčin obličej.

„Ahoj Ashi. Tak ráda tě vidím." pozdravila.

„Ahoj. Já tebe taky."

„A kdepak jsi?" vyzvídala.

„V Třešňovém městě. Moje kamarádka Alex se tu zúčastnila soutěže."

„Kamarádka? Alespoň necestuješ sám. A jak se máš?"

„Docela dobře. Už mám druhého pokemona .Noctowla."

„Noctowl je dobrý pokemon."

„To je .Hele, já už půjdu. Ahoj."

„Ahoj."

Zavěsil a šel si lehnout do pokeje. Za chvíli se k němu přidala Alex. Společně strávili zbytek dne hraním dne, a dalšího dne ráno se vydali na cestu.