Dobrodružství Ashe Graye

Vánoce

Byl štědrý den a Ash, Alex a Matt byli stále ubytovaní ve středisku Srdcového města. Ash se ráno probudil plný nedočkavosti. Strašně moc se těšil na večer. Pohlédl na protější postel. Matt ještě spal. Vytáhl svou krabičku na odznaky, kde už se třpytily dva z osmi. Ponořil se do představ jak získává další. Ze snění ho bohužel vytrhl Matt který se na své posteli vrtěl. Probodl ho zlostným pohledem a pak se vyhrabal z postele. Nahoře nad ním spala Alex a její dlouhé vlasy jí spadaly přes postel. Hodil na sebe nějaké věci a provedl ranní hygienu. Pak popadl krabici s cukrovím od mámy a sešel dolů, do haly. V hale nebyl jediný člověk. Všichni byli doma, nebo u někoho. Za pultem byla jen Chansey. I sestra Joy měla na svátky dovolenou. Jakmile ho dobrotivá růžová pokemon spatřila, zamířila do kuchyňky aby mu udělala snídani. Ash se posadil k jednomu ze stolků a podíval se ven. Venku ležela půlmetrová vrstva sněhu a pořád ještě jemně sněžilo. V tu chvíli přišla Chansey se snídaní. Byl to hrnek horkého kakaa a vánočka.

„Děkuju Chansey." Chansey se usmála a vrátila se na své místo za pultem. Pojídal vánočku a prohlížel si stromeček. Byla to třímetrová, hustá borovice, zdobená spoustou ozdob a opletená řemeny. Její zářící světýlka mala barvy a tvary pokémonů.

Právě když dojedl vánočku, se objevila Alex. Chansey opět zmizela v kuchyňce. Hnědovláska si přisedla a zívla.

„Dobré ranko." popřál jí.

„Dobré." zívla znovu Alex.

„Copak? Nevyspalá?"

„Ne, jen nějak zívám."

„Dáš si nějaké cukroví?" přistrčil k ní krabici a sám ci vzal perníček.

„Díky." poděkovala a vzala si oříškovou kuličku. Jen co ji dojedla, přinesla jí Chansey snídani. Poděkovala, a dala se do jídla. Ashi si do kakaa namáčel perníčky, a čekal, až přestane být tak horké. Když už nebylo, vypil ho několika doušky. Právě když Ash chystal jídlo pro svoje a Alexiny pokémony, objevil se Matt, už se snídaní.

„Ahoj." pozdravil je.

„Nazdárek." opětovali pozdrav Ash s Alex unisono.

„Jak dlouho jste vzhůru?" zajímalo ho.

„Moc dlouho ne. Mám připravit jídlo i pro tvoje pokémony?" zajímalo Ashe.

„Když se ti bude chtít." pokrčil rameny Matt. Ash jen připravil misky navíc a všechny naplnil jídlem.

„Dík." děkoval Matt s plnou pusou.

Když se všichni najedli, šli před středisko stavět sněhuláky. Jejich stavba se ale zvrtla v obří koulovačku, které se účastnili i pokémoni. Odpoledne strávili rozehříváním sebe sama a hraním společenských her. Chansey jim dokonce dovolila si na počítači pustit nějakou tu vánoční pohádku. Večer přišel nečekaně rychle. Alex se pustila do přípravy krocaních stehen které koupili včera, a do nádivky. Ash s Mattem se jí snažili pomáhat, ale spíš jí překáželi, a tak šli odnosit dárky pod stromeček. Když byla večeře hotova, nechali ji v troubě aby zůstala teplá a Matt se pustil do přípravy speciálního jídla pro pokémony.

Večeře proběhla v tichosti, kromě občasného napomínání pokémonů, kteří se navzájem pošťuchovali. Ani jeden z nich nevěděl co říkat a tak byli během jídla ponořeni do vzpomínek na vánoce doma a do úvah, co asi teď jejich blízcí dělají.

Po umytí nádobí přišla ta vytoužená chvíle. Pokémoni už pochrupovali, takže měli klid. Rozdávání dárků podle jmen se ujal Ash. Alex měla čtyři, Ash čtyři a Matt tři.

Alex vybalila první dárek. Byla to pidi soška Suicunea z křišťálu, udělaná jako přívěšek. Okamžitě si ji připevnila na krk.

„Je nádherná." obdivovala jak se třpytí.

Další kdo rozbalil dárek, byl Ash. Jeho dárek byla jakási pidi kartička. Přizvedl si je k oku a zkoumavě ji prohlížel.

„To je do pokedexu. Obsahuje to informace o výskytu pokémonů které jsi už viděl." objasnil mu Matt.

Mattovi se z balíčku vykutálela žlutá vejčitá věc.

„Wow, pokenav." podivil se a okamžitě ho pustil, aby ho vyzkoušel.

„Takže nehrozí že se ztratíme?" ujišťovala se Alex.

„Jistěže ne!" strčil jí pokenav nesmlouvavě pod nos. Na obrazovce byla zobrazená mapa Srdcového města a v místě kde se právě nacházeli, blikali tři červené tečky.

U dalšího Ashova dárku byl lísteček. NEVĚDĚLI JSME CO TI DÁT, A PAK NÁS NAPADLO TOHLE. SNAD SE TI BUDE LÍBIT A NECHÁŠ SI HO. BABI S DĚDOU.

Ashe zvědavě dárek otevřel, nedočkavý co mu prarodiče poslali. Byl to pokeball. Zvědavě ho otevřel. Něco modrého a těžkého ho povalilo na záda a začalo olizovat obličej. Instinktivně oči zavřel, takže neměl tušení co je to za tvora. Slyšel ale, jak se Matt s Alex otřásají smíchy. Začal s ním tedy zápasit a po chvíli se mu ho podařilo odstrčit stranou a posadit se. Před ním stál modrý psovitý pokémon, s oranžovou tlamou a břichem. Neměl ponětí co je to za pokémona a tak vytáhl pokedex.

HOUNDOUR. PES POKEMON. HOUNDOUR JE SCHOPEN POUŽÍVAT OHNIVÉ A TEMNÉ ÚTOKY. LEBKA NA JEHO ČELE HO HRÁNÍ PŘED TVRDÝMI NÁRAZY.

Mezi Houndourem v pokedexu a Ashovým byl ale rozdíl. Ten v pokedexu byl černý a měl červené břicho a tlamu.

Alex s Mattem se pořád smáli.

„Moc vtipný." utrousil, ale už byl rozhodnutý že si Houndoura nechá a tak ho vrátil zpátky do pokeballu.

Dalším rozbaleným dárkem byla Mattova soška Enteie, která skončila na jeho krku. Při dalším dárku co Alex dostala, vykřikla. Dostala poké-hodinky.

„Wow, ty jsem chtěla! Víte co všechno umí?" vyptávala se rozjařeně.

„Ne." přiznali kluci.

„Ukazují čas, kolik jsi udělal kroků, jak moc tě má pokémon rád..." brebentila nadšeně. Ash už ji ale neposlouchal, protože rozbaloval svůj nejobjemnější dárek. Otevřel ho a vytřeštil oči leželo v něm sedm pokeballů a každý vypadal nějak jinak. Matt si všichnul jeho pohledu a tak do balíčku nakouknul.

„To jsou neruňákové pokebally." objasnil mu co jsou zač.

„To jsou jako z meruněk?" nechápal Ash.

„Ne. Jsou ze stromů zvaných meruňáky a každý z nich má jinou vlastnost. Tenhle oranžový s červeno-černým trojúhelníkem..." ukázal na první z nich „je level ball a můžeš s ním chytat slabší pokemony bez zápasu. Ten modrý, s červeným trojúhelníkem a třemi žlutými čárkami je návnadový. Ten je na chytání vodních pokemonů. Modro-černý s měsícem je měsíční a je dobrý na chytání pokémonů typu Clefairy. Zelený s červenými tečkami je přátelský pokeball, na chytání pokémonů co mají strach. Ten s bleskem je rychlý, na rychlé pokémony, černý s bublinkami je těžký na těžké jako je Snorlax. Růžový se srdíčky je pokeball lásky a je na chytání pokémonů opačného pohlaví než je tvůj první pokémon."

„Docela vyčerpávající." ohodnotil přednášku Ash.

„To teda jo." souhlasila Alex.

„Mohlo to být delší."

„Jen to ne!" zhrozila se Alex.

„Víte co? Mám ještě čtyři prázdné pokebally a dalších sedm je na mě moc. Nějaké vám dám." napadlo Ashe.

„Ale..." chtěl namítnout Matt, ale to už v rukou držel těžký pokeball a rychlý. Alex dostala pokeball lásky a měsíční. Ashovi tedy zbyli tři. Levelový, návnadový a přátelský.

„Tak teda děkujem." vydechla Alex a pokebally si schovala.

„Jo dík." Matt ty svoje strčila do batohu.

Mírně vykolejená Alex si rozbalila svůj další dárek, který byl od její sestry - plavky. Nad těmi jen zakroutila hlavou. Ashův poslední dárek byla křišťálová soška Sucinuea.

„Tak teď máme všechny tři legendy." prohlásil když mu vysela na krku.

„To jo." usmála se Alex a rozbalila si další dárek. Okamžitě bylo jasné že je od Matta protože to byla podobná pidi kartička jako dostal Ash.

„Taky výskyt pokémonů?" obrátila se na kamaráda.

„Nee. Když si to strčíš do pokedexu, můžeš přijímat kanál na kterém se vysílají soutěže a můžeš je sledovat online, nebo ti je uloží do pokedexu a ty se na ně můžeš dívat zpětně."

„Wow." užasla Alex a vytáhla pokedex aby ho ihned vylepšila.

Ashův dárek pro Matta byla příručka o křížení pokémonů. Byla poměrně tlustá a obsahovala spousty informací.

„Páni. Díky. To bych rád někdy vyzkoušel." děkoval a hned se do knihy začetl.

Alex se dala do shlížení poslední soutěže. Ash si projížděl výskyt pokémonů a Matt si četl knihu. Spát šli až o půlnoci, ačkoli se jim nechtělo. Byly to šťastné a veselé vánoce.