Dobrodružství Ashe Graye

Porucha, Ursaringové a rozhodnutí

Jídelna byla vysoká místnost plná kulatých stolků s bílým ubrusem a květinami. Ze stropu vysely čtyři obrovské křišťálové lustry, které prosvětlovaly celou místnost. Velkými okny byly vidět černé mraky. Mezi nimi čas od času problesk blesk a osvítil tak zajímavé tvary které vytvářely.

Stoly u oken byly plné lidí, pozorujích tu fascinující scenerii. Mezi ně patřili i Alex, Rory a Matt s Ashem.

„To je nádhera," oznámila jim celkem zbytečně, když jeden blesk zbarvený do oranžova osvítil černé srdce.

„Je. Ale mám trochu obavy," svěřila se Rory.

„A proč?"

„No.. aby se nestalo něco s lodí, víš?"

„Neboj."

„Včera jsem volal domů," řekl mimo téma Ash. Okamžitě postřehli že se chce s něčím svěřit.

„A? Jak to tam vypadá? Co novýho?" zeptal se Matt tak aby mu umožnil mluvit o čemkoli.

„Nó... dobrý," odmlčel se. Čekali až se dostane k tomu, čemu chce. „a... máma je těhotná." vypravil ze sebe konečně. Přemýšlel jestli to má říct, ale cítil se teď o mnoho lépe, takže to bylo moudré rozhodnutí.

Konečně to vyklopil... I když bylo pravdou že tohle bylo oprvadu poměrně nečekané.

„To je skvělé ne?" usmála se zářivě Alex.

„Jo, to jo. Vždycky jsem si přál bráchu nebo ségru."

„Gratuluji ti k sourozenci," poplácal ho po zádech Matt.

„Bude...bude ho vychovávat sama?" zeptala se opatrně Rory. Alex jí večer když kluci usnuli o sobě a o Ashovi s Mattem. Nastalo ticho.

„Ne..." Ashovi ani nepřišlo divné že Rory ví že nemá otce. Alex se začala houpat na židli. Trošku Ashovi mladšiho sourozence záviděla.

„Zasnoubila se. S nějakým Jasonem Dylanem."

Alex se odrazila víc než chtěla. „Cože?" stačila vypísknout když padala.

Všichni se k ní hned vrhli aby jí pomohli na nohy. Alex je sice odstrkovala, ale nakonec se nechal Mattem a Rory zvednout.

„Říkal jsi Jason Dylan?" ujišťovala se .

„Jo. Teď mě tak napadlo: není to tvůj příbuzný?"

„To si piš že ej," potvrdila. „Jason Dylan je můj táta." Ash na ni vytřeštil oči.

„Cože?" zeptali se všichni tři naráz.

„Tvůj táta a moje máma?" nevěřil Ash.

„Zjevně jo," usmála se trochu neveřícně Alex.

„Omluvíte nás?" požádali kamarády. „Chtěli bychom mluvit s rodiči."

„Jistě," kývli. a sedli si. Ash s Alex odešli do místnosti s telefony.

„To je teda něco," vydechla Rory s pohledem upřeným z okna.

„To jo," souhlasl Matt. Entei? zeptal se v hlavě.

Ano?

Je někde poblíž tebe Raikou nebo Suicune?

Ne. Proč?

Prolétáváme bouř a já mám trochu obavy

Aha. S tím si nic dělat nemůžu. A obavy neměj, nic se nestane.

Jakoby to přivolal, z tozhlasu se ozvalo že bude hlášení.

VÁŽENÍ CESTUJÍCÍ. KVŮLI BOUŘI DOŠLO K POŠKOZENÍ NĚKOLIKA PŘÍSTROJŮ, KTERÉ NEOHROZÍ NÁŠ KLIDNÝ LET, ALE NUTÍ NÁS K NOUZOVÉMU PŘISTÁNÍ. DĚKUJEME ZA POCHOPENÍ A OMLOUVÁME SE ZA VZNIKÉ POTÍŽE.

Matt nechal slova doznít ve své hlavě tak, aby je Entei slyšel. Říkal jsi něco? zeptal se ironicky.

Nemůžu vědět všechno, odpověděl bručivě. Matt se rozhodl to dál neřešit.

Měli skvělého lipota, protože nikdo z cestujících nepostřehl že začali přistávat. Alex a Ash se vrátili chvíli po hlášení.

„Tak co? Jak je to fakt tak?" neudržela zvědavost Alexina zrzavá kamarádka.

„No jo," potvrdila jí to hnědovláska. Ash jí dal ruku kolem ramen, přitáhl si ji k sobě a dal jí pusu na temeno.

„Před zahájením Grand festivalu bude svatba, že jo moje milovaná sestřičkou?" Alex se usmála, ráda že má z kamaráda sourozence, kterého má ráda a chytila ho kolem pasu. „To víš že jo, ty můj brácho."

„Vypadáte jako pár," okomentovala to jak stojí Rory.

„Hmm," zamručela Alex a Ashe odsrtčila. „Vážně vtipná."

Ucítili lehký náraz, když se loď dotkla země. Okny bylo vidět, že je obklopuje v dálce les. Tady dole bouře nebyla, ale určitě před tím pršelo, protože se v trávě třpytily kapky rosy a když zafoukal vítr, tak vylétly do vzduchu a vypadaly jako létející diamanty. Celou nádheru jen narušoval oblak prachu u lesa.

„Ten oblak se mi nějak nezdá," prohlížela si ho zkoumavě koordinátorka.

„Zvětšuje se," zjistil Matt, ktwerý byl dobrý v rozpoznávání detailů.

„To by mě vážně zajímalo co to je," prohlížela si oblak zkoumavě zrzka.

„To se nepochybně dozvíme až bude blíž," ujistil ji chovatel.

Tak čekali. Jak se to přibližovalo, rozeznávali tam něco obrovského a hnědého.

„Gengare, zadrž je. Noční stín," někdo měl pravděpodobně lepší zrak než oni a věděl co to je. Zezadu vylétl fialový duší pokémon a prolétl oknem jakoby tam vůbec nebylo.

Všichni se otočili tím směrem. Stála tam vysoká mladá žena s pokeballem v ruce. Měla stříbrné vlasy, které jí spadaly do půlky zad, fialové oči a krásný obličej který měla lehce napjatý. Fialové tričko s bílým půl pokéballem zvýrazňovalo její křivky. Modré riflové kraťasy obepínaly štíhlá stehna.

„Co na mě tak civíte? Všichni kdo máte nějakého pokémona bežtě ke dveřím! Sama je nezvládnu.," přikázala jasným autoritativním hlasem.

Nikoho ani nenapadlo že by mohl neposlechnout. Všichni trenéři, koordinátoři nebo každý kdo měl pokémona se hrnul ke dveřím které se nacházely v chodbě před jídelnou. Stříbrovlasá žena šla první.

„Kdo to vůbec je?" ptala se Alex bratra.

„To je přece Karen z elitní čtyřky."

„Nepoznala jsem ji."

„Všiml jsem si."

„Kam asi tak letí?"

„Zkus se jí zeptat."

„Víš že bez tebe by mě to nenapadlo?"

„Neříkej."

Ze dveří byly spuštěny dva provazy po kterých se lezlo dolů. Karen stála pod provazy a všechno organizovala.

„Zdržujete, lezte," pobídla je Rory. Nevlastní sourozenci se spustili dolů.

„Tamhle," nasměrovala je Karen doleva podle lodi.„Rozestupy deset metrů. Všechny pokemony ven." Rozeběhli se tedy tím směrem. Rory s Mattem poslal na opačnou stranu.

„Už jsou docela blízko," poznamenala Rory běžíc vedla Matta.

„To jo. A už vím co to je," zrzka se stejně jako Matt zahleděla do mraku a zastavila. Byla na místě. Viděla velké hnědé medvědy se žlutými koly na břiše.

„Ursaringové," vydechla a rychle povolala své pokémony. Od čtyři kilometry vzdáleného lesa byli skoro u nich. Když se rozhlédla, zjistila že jsou rozprostření stejně jako oni, ale s rozdílem že jich bylo víc. Viděla taky že Karen už začala útočit a zbytek lidí se postupně přidával.

„Tak jo. Jdem na to!" a začala rozdávat svým pokémoním přátelů pokyny.

Karen průběh bitvy sledovala ze vzduchu. Nepotřebovala svým pokémonům dávat pokyny, oni věděli co mají dělat, tak létala na svém Honchkrowovi. Občas někomu pomohla nebo poradila. Okolo celé lodi bylo rozestavěno asi osmačtyřicet lidí a asi třikrát tolik jejich pokémonů. Vzduchem létaly plameny, blesky, bubliny, proudy vody a občas také pokébally, když si někdo chtěl úlovek ponechat. Nebraánila tomu. Poražené Ursaringy dostával její Gengar pomocí zmatení pryč.

***

Po půl hodině nebyl v okolí jediný Ursaring a tak byly nafouknuty gumové schody aby mohli ven i ostatní cestující než budou dokončeny opravy na lodi a bude se moct pokračovat v cestě.

Seděli ve stínu lodi, diskutovali o zápasení s jedntolivými druhy pokémonů. Jejich pokémoni poklidně spali o kus dál v trávě. Právě když mluvili o dračích pokémonech, přišla Karen s nějakou plačící ženou.

„Komu patří ti travní a létající pokémoni?" otázala se.

„Mě," zvedla ruku Rory.

„A mě," přidal se Ash

„Výborně. Potřebuji od vás pomoct. Té ženě vedlě mě se ztratila dcera. Má Nidorinu která velice dobře ovládá hrabavý útok a ta malá za ní leze do těch děr. Je jí pět, takže se nedivte. Její Nidorina opět vyhrabala díru a ona šla za ní a sami víte že tu není zrovna bezpečno. Už jsem vyslala pár lidí, ale je to málo a ne zrovna hodně ternérů tu má ptačí nebo travní poémony, kteří jsou na to nejlepší. Děkuji," a obě odešly.

„Jde se na věc.," zvedl se Ash z trávy a odvolal Houndoura. Rory nechala venku Ivysaura a Fearow.

„Jdem taky," uvedla se Alex.

„To není potřeba, zvládnem to," posadil ji nevlastní bratr zpátky.

„Ale....," chtěla protestovat, ale Ash jí přiložil prst na ústa. „Žádný ale. Nejsme neschopný, víš?" a oba poodešli vysvětlit svým pokémonům co po nich chtějí

„Chápeš to Matte?" mračila se na bratrovy záda Alex.

„Chce se vytáhnout a ukázat ti že si o něj nemusíš děat starosti. Nech ho," položil jí konejšivě ruku na rameno a pokračoval ve výkladu o slabinách dračích pokémonů.

Ash s Rory beželi k lesu následujíc Chikoritu a Ivysaura, kteří měli nosy zabořené v trávě. Nad sebou Noctowla a Fearow.

„Chduák holčička. Doufám že nenarazila na Ursaringy," doufal trenér.

„To jo. Ale neumím si představit jak se asi cítí její máma."

„Ani to nechci zkoušet."

Jen co vběhli do lesa tak zpomalili. Hledání tam bylo mnohem obtížnější a hledání lidských pachů, cože dělali travní pokémoni, taky. Fearoe ani Noctowla neviděli. Ti hledali svým zrakem. Přestali mluvit aby na sebe náhodou neupozornili nějaké Ursaringy. Byl tedy slyšet jen zpěv ptáků a pokémonů.

Když uži neviděli na kraj lesa, tak se před ně snesli Fearow s Noctowlem a jedním křídlem ukazovali směr. Neváhali a vydali se tím směrem. Za pár minut se ocitli na malé mýtině a tam uviděli přesně to čeho se obávali. Malá uplakaná hnědovalsá holčička si vyděšeně tiskla ručky k hrudi. Před ní ležela bezvládná Nidorina. Kolem nich stáli v kroužku tři Ursaringové.

„Chikorito, nárazový útok!" neváhal Ash ani vteřinu. Malá pokemon skočila na koleno jednoho Ursaringa a shodila ho tak na břicho.

„Spací pyl Ivysaure!" z květiny Roryiného Ivysaura vyletěl oblak modrého prachu a uspal jak Ursaringy, tak malou holčičku.

Lesem se náhle rozlehl ohromný řev a Ivysaura odhodila medvědí pracka. Dopadl na strom a bezvládně se svezl na zem. Oba mladí trenéři ztuhli strachem a nebyli chopní pohybu. Z oblohy se snesli jejich ptačí pokémoni aby něco udělali, ale než to stihli, mihl se před nimi zelený lísteček. Ursaring však odhodil Chikoritu prackou ještě za jejícho skoku. Ta ale měla větší štěstí než Ivysaur a tak se jí podařilo vstát.

V ten okamžik ji pohltilo bílé světlo. Začala se vyvíjet. Krk se jí protáhl, tělo zmohutněl. Pupénky kolem krku se zvětšily, list se protáhl a vytvořil se na něm půlkruhový zásek. Světlo zmizelo. Chikoritina barva teď byla žlutá a svěže zelený lístek na její hlavě ztmavl. „Bééj!" vykřikla pokemon, hrábla nohou a celým tělem vrazila do Ursaringa. Ten odletěl do lese. Ještě než dopadl, dostal dávku kouzelných listů.

Ztuhlost je přešla a oba se okamžitě vrhli ke svým pokémonům. Ash Bayleef objal a hladil. „Ty ses vyvinula protože jsi nás chtěla ochránit? To je úžasné!" a začal se se svou nově vyvinutou pokemon mazlit.

„Jsi v pořádku Ivysaure?" ptala se starostlivě Rory. Přikývl. „To je dobře. Vedl sis skvěle, odpočiň si," a její pokémon zmizel v červeném paprsku.

„Tak co teď Ashi?" obrátila se na kamaráda.

„Vypadnem odsud."

„Myslel jsem kdo ponese koho."

„Proč bys chtěla tu Nidorinu nosit? Ta holčička má určitě pokéball," naklonil se aby to zjistil, ale pak se prudce narovnal. „Zjisti to radši ty," zamumlal. Zrzka se pobaveně usmála a prohmatala holčičce oblečení. Pokeball našla a tak rovnou spící Nidorinu odvolala.

„Teď si na řadě ty, Ashi," usmála se zářivě. Trenér vzdych a sehnul se. Opatrně vzal spící děvčátko do náručí a vydal se směrem ven z lesa. Rory s Bayleef ho následovali a Fearow s Noctowlem sledovali ze vzduchu cestu, jestli neuvidí nějaké nebezpečí.

„Ale nebudeme její mámě říkat jak jsme je našli. Jen bychom ji zbytečnš vystavili povitu že za to může ona."

Alex a Mattovi samozřejmě řekli jak to bylo. Opravy trvaly přes poledne a jak odpočívali v trávě, Ashe něco napadlo. „Ty, Rory, nedala by sis zápas? Tři na tři?" zrzka zamyšleně pohodila vlasy. „No, proč ne?"

Odešli dál od lodi aby ji nepoškodili a vytvořili si provizorní zápasište. To vlastně bylo jen to že si yvtvořili odstup. Matt jako obvykle soudcoval. Kolem nich se objevilo spousta lidí. I jim bylo odpoledne dlouhé a zápas v pokémonu bylo vítané zpestření.

„Zápas tiř na tři bez časového limitu," oznámil zrzek pravidla. „Začněte!"

„Ivysaure, bojuj!" začala Rory. Ash se trošku podivil, čekal že ho nechá po dopoledni odpočívat,a le pak pokrčil rameny.

„Do toho Houndoure!" Ashův modrý psí pokémon se objevila aokamžitě ho povalil a olizoval mu obličej. To yvvolal u diváků smích a i rory se smála, ale pak se uklidnila.

„Zvolil jsi typovou výhodu jo? Uvidíme jestli ti pomůže."

„To si piš. Houdnoure, začni s plamenometem!" na travního pokémony vyletěly plameny.

„Listovou břitvu!" spousta ostrých lítsků vyletěla z Ivysaurovy květiny a jak prudce rotovaly rozrazily proud plamenů.

Je vážně dobrá,pomyslel si Ash. „Zkus nárazový útok!" Joundour se rozeběhl. Ivysaur se ani nepohl.

„Víš co máš dělat," řekla klidně zrzka. Ivysaur přikývl a zapřel se. Houndour do něj narazil. Díky svě mohutnosti a faktu že se zapřel náraz Ivysaurovi nic neudělal. Pak vypálil své šlahounky a odhodil psího pokémona od sebe.

„Jsi v pořádku?" staral se Ash. Houdnour přikývl a narovnal se. „Temný puls!" dvě temně fialové spirály vyrazily.

„Sluneční paprsek!" díky slunci Ivysaur sebral potřebnou energii rychle a vyápil útok když byl temný puls na dvou třetinách cesty k němu. Došlo k výbuchu. Oba trenéři si preventivně zakryli oči rukou. Když je dali pryč, uviděli své pokémony jak stojí proti sobě a měřá se pohledy.

„Zkus spac pyl!" na Houndoura se začal snášet oblak modrého prachu.

„Použij protiútok!" houdnoura obklopilo oranžovo-červené světlo a nevpustilo spací pyl k Houdnourovu tělu.

„Ha! Stejně prohraješ. Pijavičí semínko!" z květiny tentokrát vyletělo hnědé oválné semínko o velikosti palce. Narazilo do Houndourova protiútoku, rozevřelo se a obmotalo pasího pokémona svými úponky. Pak je ozářilo červené světlo a Houdnourův protiútok zmizel.

„To ne!" zděsil se Ash. Červené svtělo zesilovalo až se Houndour sesul na zem a omdlel.

„Houndour není schponý pokračovat! Vítězí Ivysaur." část diváků která začala fandit Rory zajásala.

„Dobrá práce. Teď si odpočiň." Houndour zmizel ve svém pokéballu a Ash ho vyměmil za další. „Bayleef! Teď je to na tobě!" Ashova pokémon byla nadšená.

„Tohle bude větší zábava. Ale ic si neslibuj. Šlehavý útok!"

„Ty taky Bayleef! Zablokuj ho!" Bayleef omotala okolo Ivysaurových úponků ty svoje.

„Hezké," ocenila to Rory. „Teď listvovou břitvu!" na Bayleef vyletěla salva ostrých lístků.

„Kouzelné listy!" bíle zářící ty normální rozsekaly a ještě narazily a pořezaly Ivysaura. Ten nemohl uhnout protože ho Bayleef držela za úponky.

„Brzy tohle skončí. Tělní náraz!" Bayleef se s dusotem rozebehla a své úponky pořád udržovala napnuté aby Ivysaur nemohl uhnout.

„Listovou břitv!" Bayleef vyskočila do vzduchu aby se útoky vyhnula a pak s tvrdým nárazem dopadla na Ivysaura.

„Ivysaur není schopný pokračovat! Bayleef je vítěz!" teď zase jásali příznivci Ashe.

„Vedl sis skvěle," odvolala svého stratera zrzka a vytáhla další pokeball. „Je řada na tobě, Poliwhirle!" modrý pulčí pokémon s černou spirálou se postavil naproti Bayleef.

„Cože? Použila jsi zase pokémona který je v tipové nevyýhode?!" nevěřil Ash.

„Tys asi Matta moc neposlouchal když vyprávěl o slabinách travních pokémonů, co?"

„Jsou slabí proti ohnivím, ledovým, jedovatým a létajícím." vyjmenoval všechny které Matt říkal.

„Správně. Ale nejen ledový pokémoni umí ledové útoky." usmála se široce a Ashovi došlo co tím myslela. „Ledový paprsek!" a Bayleef se náhle ocitla v kusu ledu.

„No páni," užasl Ash. Pak se ale vzpamatoval. „Zkus e dostat ven kouzelnými listy!"

vSmůla, to se nepovede. Tělní náraz!" Poliwhirl led rozbil a odhodil Bayleef. Ta spadla na zem ale začala se škrábat na hohy,

„Dělovou ránu a pak dvojitý úder!" pulec uděřil Bayleef zářící rukou až udělala svým tělem rýhu do země. Pak ji začal svýma silnýma rukama fackovat.

„Bayleef! Zkus šlehavý útok!" Bayleef se útok podařila a Poliwhrila odhodila. Jenže vzápětí padla na zen a omdlela.

„Poliwhirl je vítěz. Bayleef není schopná pokračovat."

Ash poklekl a objal Bayleef která pootevřela oči. „Byla jsi skvělá. Díky." a odvolal ji. Lanturna povolat nemohl, bez vody byl jako ryba na suchu. Takže volba byla jasná. „Noctowle,volím si tebe!" ptačí pokémon se proletěl nad Poliwhirlem a pak se vrátil na svou polovinu. . „Vzdušné eso!" Noctowl se vrhl proti zemi a od zobáku se objevily proudy bílého světla. Těsně nad zemí Noctowl svůj let vyrovnal.

„Ledový paprsek!" Poliwhirl vystřelil ledový paprsek.

„Uhni se tomu!" soví pokémon uhnul a pulčí to zkusil zas. A zase neuspěl. Zato Noctowl se trefil.

„Využij toho že je u tebe, dělovou ránu!" a Noctowl dostal pumelici. Oba od sebe odlétli. Noctowl do vzduchu, Poliwhirl na záda.

„Zkus křídlový útok!" Noctowlovy křídla se bíle rozzářily a pták vyrazil na Polowhirla.

„Pokej až bude u tebe!" pulec se zapřel a čekal. Oba čekali. Noctowl by metr před ním. „Hypnózu!" vykřikla a spirála na Poliwhirlově břiše se dala do pohybu. Noctowl okamžitě usnul. Jenže Rory asi nedošlo že Noctowl bude mít setrvačnou sílu, protože Poliwhirla stejně zasáhl. Noctowl hladce přistál na břiše, zatímco Poliwhirl na zádech. Jeden spal, druhý byl v bezvědomí.

„Ani jeden není schopný pokračovat! Vítězem zápasu je Rory!" přihlížející jásali. Ash byl zklamaný, ale věděl že Rory je mnohem zkušenější než on a tak se rozhodl že začne pořádně trénovat aby ji příště porazil.

„Dobrá práce Noctowle. Pořádně si odpočiň."

„Vy taky Poliwhirle," přišla k němu a natáhla ruku. „Byl to skvělej zápas." Ash ji stiskla.

„Jo to byl," přisvědčil Ash. „Jsi vážně silná." zrzka se usmála.

„V Indigové lize jsem byla mezi nejlepšími deseti," nechlubila se. Bylo to vysvětlení.

„Wow. To budu muset hodně trénovat abych tě dohonil."

Usmála se ještě víc. „To jo."

A Ash se rozhodl. Otočil se na své přátele. „Nepoletím zbytek cesty do Zlatoprutového města," oznámil jim. Dívali se trochu nechápavě. „Půjdu pšeky abych mohl trénovat a abych porazil Whitney."

Matt s úsměvem zakroutil hlavou.„Ty nás utaháš."

Ash se rozzářil. „Vy půjdete se mnou?"

„No jistě. Přece tě nenechám samotnýho. Ještě by se ti něco stalo," postavila se se škodolibým úsměvem hnědovlsáka vedle něj. Matt se připojil taky.

Rory posmutněla. „Takže budu zbytek cesty sama?" Alex ji objala. „To zvládneš. Už nejsme malý, nebo jo?" zrzka zarkoutila hlavou. Tak vidíš." pak se Aley připojila ke kamarádovi a nevlastnímu bratrovi a spoelčně vyrazili na západ, kde se před nimy tyčily hory.

4.

Rachel Rossi - kapitánka

- specializuje se na vodní pokémony (Kingler, Swampert, Milotic, Floatzel, Lapras, Slowking)

http://bleachbankai.b.l.pic.centerblog.net/u0sdn59f.jpg

Kimberly Downey - podkapitánka

- její specializací jsou létající pokémoni (Pidegot, Xatu, Swellow, Staraptor, Altaria, Noctowl)

http://www.nautiljon.com/images/perso/grandes/Bleach/kotetsu_isane.jpg

Lídé patřící do čtvtré divize se učí ošetřování pokémonů a jak se stát pokémonní sestřičkou.

5.

Aiden Shick - kapitán

-má psychycké pokémony (Alakazam, Espeon, Gardevoir, Gallade, Hypno)

http://planetrenders.net/renders/albums/userpics/40497/Aizen%20Sosuke%20Render.png

Harmony Mantell - podkapitánka

- specialistka na oheň (Flareon, Typhlosion, Torkoal, Camerupt, Inferno, Cahrizard)

http://cjblackwing.files.wordpress.com/2008/02/hinamori.png

Lidé v páté divizi se stávají chovateli.