Dobrodružství Ashe Graye

V horách 2

Bábi s Agnes se snášely na malou pustou planinu na úpatí hor. Uprostřed planiny byl kruh z kamenů. Nebyly to ani tak kameny, jako spíš balvany neurčitých tvarů a mly načervenalou barvu. Bábi seskočila z koštěte a vytáhl z klobouku jednu ze svých jehlic. Položila si ji na dlaň a postavila do mezery před dvěma kameny. Jehla se začala líně komíhat se strany na stranu a nakonec se odlepila od bábiny ruky a přistála na jednom z kamenů. Bábi jehlu sundala poměrně lehce sundala.

„Ještě nějaká síla zbývá," oznámila Agnes.

„Takže co teď?"

„Uděláme každá magický kruh."

„A chcete požít Skorhianské runové písmo, nebo trojí zaklínání?"

„Moc čteš," zabručela Bábi. Čarodějky žijící v Agnesině byly knižní typy, co si vždycky mysleli že se můžou dívat na svět skrz stránky knížek. Což byl samozřejmě nesmysl, protože vám v tom překážela všechna ta slova. „Já dělám magický kruh takhle," zaryla se patou do země a začala obcházet v poměrně slušném kruhu kameny. Nakonec vrazila zády do Agnes. „Promiň. Tak a je to."

„Tohle že je magický kruh?" nevěřila Agnes.

„Ale no jistě," kruh začal slabě opalizovat. „Tak teď ty." Agnes si vzdychla a rozhodla se vykašlat na všechny ty řečičky z knih a udělat to jednoduše jako Bábi. Narozdíl od Bábi ale do bábi nevrazila.

„Myslela jsem že chceš použít nějaké ty svoje nesmysly z knížek ne?"

„Jsou to nesymysly."

„Dobře žes to uznala."

„Dva budou stačit? Nebylo by lepší jich udělat víc aby se jejich síla znásobila?"

Ayakashi AyashiJestli tě baví chodit jak ten blbec pořád dokola, tak prosím. Ale síla kamenů je zatím dostatečná a když je nezastaví první kruh, další by to taky nedokázaly. Takže ano, dva kruhy stačí."

Agnes už nic neřekla a protože byla zde jejich práce hotová, nasedla na koště a vyrazila do vzduchu. Bábi na zemi zatím běhala sem a tam, ve snaze nastartovat koště. Zastavila a čekala na Bábi. Přemítala jestli Stařenka byla úspěšná v hledání nějakých trenérů.

***

Stařenka a trojice byli v půli cesty ke Stařenčinu domku, když tu zčistajasna na Satřenku spadl dům. Naštěstí se Alex s Ashema a Mattem loudali, takže měli za stařenkou patřičný rozestup. Teď vyděšeně zírali na oprýskané zadní dveře starého dřevěného domku. Alex opatrně dveře otevřela.

„Stařenko?" zavolala nejistě. Za dveřmi byla chodba a uprostřed seděla stařenka, klobouk naražený až na krk. z pod klobouku se ozvalo jakési nesrozumitelné huhlání.

„Asi bychom jí měli ten klobouk sundat z hlavy," navrhl Matt.

„Překvapuje mě že ještě žije," žasl Ash.

„Je to čarodějka. Třeba použila nějaké kouzlo," napadlo jeho sestru.

„Třeba ," pokrčil rameny Ash.

„Nekecejte a poďte jí sundat ten klobouk," usměrňoval je zrzek. Poslechli ho a tak přešli ke staré dámě v černém a začali tahat za krempu klobouku. Ten však držel na stařence jako přibitý.

„Tak na tři," dirigovala je Alex. „Tak raz, dva, tři!" zatáhli společně najednou, ale dosáhli jen toho, že stařence poskočila hlava nahoru a z pod klobouku se ozývalo rozzuřené huhlání.

„Tohle je na nic," odfoukl si Ash a vytáhl pokeball. „Bayleef nám pomůže," jeho listová pokemon se objevila vedle něj. „Byleef, potřebuje aby stáhla pomocí šlehavého útoku téhle ženě klobouk z hlavy," Byleef přikývla a omotala svoje úponky koulem klobouku. Ten se podle všch očekávání nezmuchlal jak by se dalo čekat.

Dění uvnitř domku zatím pozorovla z venku černá kočka s kloboukem na hlavě. Chvlíli přemítavě kroutila hlavou, pak obešla domek a sedla vedle schodů, které vedly k přednímu vchodu.

Bayleef tahala seč mohla, ale klobouk se skoro nehnul. „Co ho zkusit jakoby vyšroubovat?" napadlo Matta.

„Dobře. Jdem na to," souhlasil Ash a všichni tři začali pomalu a obezřetně kroutit kloboukem. Měli štěstí, protože se klobouk začal hábat směrem nahoru.

„No vida," kroutila Alex kloboukem a svojí hlavou zároveň.

Konečně se jim to podařilo. Klobouk už netrčel na Stařenčině hlavě a oni se zapotáceli, jak jim nenadále vylétl z ruky. stařenka ho hbytě chytila a opatrně si ho posadila na hlavu.

„Není vám nic?" staral se Alex.

„Ne. Ten klobouk má pořádné výztuhy, takže mi jsen sjel na hlavu." Alex se zatvářila zklamaně. „Čekala jsi kouzlo, děvče?" zeptala se Stařenka zúčastněně.

„Tak trochu," pokývala hlavou Alex.

„Stejně je to ale zázrak. Co je to za výztuhy?" vyzvídal Ash.

„Z vrbového proutí," odpověděla hrdě.

„Jak je možné že na vás spadl dům?" nedalo to Mattovi

„To je kruhovým časem. Magie všelijak proudí a tak se tyhle věci občas stávají." Zvedla se na nohy a zamířila si to k předním dveřím. „Tak pojďte," vyzvala je. „Esme už určitě čeká," otevřela dveře a dala se na další cestu.

„Kdo myslíte že je Esme?" ptal se přátel trenér.

„Já bych řela že další čarodějka," napadlo okamžitě koordinátorku.

„Asi," pokrčil rameny chovatel.

Dům Stařenky Oggové měl tak daleko k běžně rozšířené představě o tom, jak má vypadat chaloupka čarodějnice, že se k ní prakticky blížil z druhé strany. Byl plný veselých, hravých barev, namísto černé a byl cítit leštěnkou na nábytek. Nebyla tam jediná lebka ani podivné svíce, až na jednu, růžovou a přesvědčivě tvarovanou.

„Jen se posaďte," vybídla je Stařenka. „Esme s Agnes tu budou každou chvíli." V ten moment se z venčí ozvalo klení a na zem spadlo několik listů a nějaká ta větévka. „Kdo sem sakra postavil ten pitomej strom?" to byla jediná vada na jinak skutečně bezvadném charakteru Bábi Weatherwexové. Byla pevně přesvědčená, že jí všechno musí uhýbat z cesty, když jde ona, a tak musela často slézt ze stromů, na které by sama nikdy nevylezla.

V tomhle ohledu byla Agnes mnohem rozumnější. Přistála vedle domku a opřela koště o zeď a čekala až Bábi sleze ze stromu.

„Proč prostě ten strom neobletíš?" nechápala Agnes.

„Já tu jesem od toho abych oblétávala nějaké stromy."

„To je sice pravda, ale pak bys z nich nemusela lézt dolů."

„Udržuju se tím v dobré kondici." Po tomhle argumentu se Agnes rozhodla vzdát přesvědčování Bábi o tom, že strom jí prostě nikdy neuhne a vydala se za ní do domku. Tam našla sedět trojici mladých lidí a Bábi jim zrovna začala vysvětlovat jejich úkol.

„Půjdede soputěskou směrem na Zlatoprutové město a jakmile to půjde tak zahnete do leva, je to taková malá horská pěšinka a pak už budete u toho údolí. Tam najdete tři druhy Burmyů, chytíte je a přinesete je sem k nám."

„Ale proč zrovna Burmy?" zajímalo Matta. „Co je na něm speciálního?"

„Vám by se to těžko vysvětlovalo, nemáte pro to potřebné předpoklady," odbyal ho Bábi.

„A proč si ty Burmy prostě nedojdete chytit sami? Proč musíme my?" nechápala Alex.

„Protože my nevíme nic o chytání pokémonů a navíc musíme tu být, kdyby se sem náhodou dostal někdo z druhé strany," vysvětlila jí mile Stařenka.

„Aha. to dává smysl. Tak kdybychom měli vyrazit?"

„Nejlíp hned," odpověděla jí Bábi a jemně, ale nesmlouvavě je vystrnadila z domku.

„Je příjemná jak osina v zadku," zamumlal Ash, jakmile byli venku.

„To jo, ale je to čarodějka a snad ví co dělá," zadoufal Matt.

„Tak jdeme, ať jsme tam co nejdřív," utnula jejich úvahy hnědovláska a vyšla na cestu, vedoucí z městečka.

Stařenka žila v hlavním městě Lancre, ale byla to spíš vesnice, protože celé království mělo okolo pěti set obyvatel a hlavní město, shodou okolností také Lancre (Lancreští považovali zeměpis za dosti fádní vědu) a Lancre mělo asi tak sto patnáct obyvatel, což bylo na celé království takřka velkoměsto.

***

Už byla tma, ale na Lancresském hradě se všude svítilo a i nádvoří bylo plné ohně. Královský pár měl totiž zrovna tuto noc nechat slavnostně pokřtít svouji dceru. Hradní prostory byly plné lidí a hluku. V trůnním sále stály u trůnů tři čarodějky a velmi nervózní mladý kněz, který měl křest provést.

„Dáte jí klíč do jedné ručičky a necháte ji aby se druhou chytila koruny...." vysvětlovala stařenka právě reverendovi.

„Vážně nechápu proč to děláš Gyto," odfrkla si Bábi. „Mladý Verence už mu určitě všechno řekl."

„Jistota je jistota, Esme," odvětila přítelkyni a dál vysvětlovala. „Pak řeknete, jak se jmenuje její matka a otec, a to druhé musíte trochu zamumlat, pro případ že by si matka nebyla -"

„Stařenko! Mluvíš o královské rodině!" napomenula ji Agnes.

„Pch, já bych ti mohla vyprávět historky, děvče..." naštěstí byla Stařenka přerušena příchodem královských rodičů, kteří došli ke svým trůnům. Magrita si sedla a k Agnesině údivu na ni lišácky mrkla.

Král Verence ale stál a hlasitě si odkašlával. „Ehm!" v té chvíli se na králově trůnu rozvalilo něco, co vypadlo jako velký šedivý polštář a lhostejně se to podívalo na krále. „Mohla byste hoprosím, odstranit paní Oggová?" řekl král.

Královna se napůl odvrátila, loket měla položený na opěradle trůnu a dlaní si zakrývala ústa. Ramena se jí třásla.

„Kočka se snad může dívat na krále," řekla Satřenka.

„Ale ne s takovým výrazem," ladně pokynul shromážděné společnosti aby se uklidnila. „Prosím otče, začněte," vybídl reverenda.

Ten začal velmi nejistě a nejbližší přihlížející měli dojem že měl několik křečí. „- jsme se tady shromáždili před očima... ehm... všech ostatních... abychom... tě pokřtili... tedy křtím tě..."

Nastala dlouhá a strašlivá odmlka. Kněz dal děvčátku du ručky klíč a malou korunu, pak si z kapsy vytáhl malý kousek papírku, přečetl si ho, několikrát němě pohnul rty, jak si slova sám pro sebe opakoval, pak papírek znovu zastrčil.

„Křtím tě jménem.... Esmeralda Pečlivá Výslovnost Margareta Lancreská!"

Šokované ticho bylo náhle vyplněno.

„Esmeralda?" řekla Bábi.

„Pečlivá Výslovnost?" řekla Agnes a Magrita současně.

„Každopádně trochu složité," komentovala Stařenka. „Což ta Esmeralda, to jste trefili. Gyta by taky nebylo špatné, ale to nevadí. Ale znáte děti. Budou na ni pokřikovat "Hečka Pečka" nebo "Slovňa Hovňa" ."

„A to ještě když bude mít štěstí," dodala Agnes zachmuřeně.

„Nečekala jsem taky že to přečte," zasyčela královna. „Chtěla jsem mít jen jistotu že neskončí u Magrity.

„Můžeme to přece změnit ne?" rozhlížel se kolem zamteně král.

„Ne, to změnit nemůžete," zavrtěla hlavou Stařenka. „Jakmile je to řečeno při oficiální příležitosti, nedá se to změnit. Vemte si například starého Krávobuče chudokura z Dílů."

„A co je sním?" zajímal se král.

„Ten se jmenuje celým jménem Jakub Proč Tady K Sakru Bučí Ta Kráva Chudokur," doplnila ji Magrita.

„Taky jsme jen měli krále který se jmenoval Můj Bože Ten Je Ale Těžký," vzpomínala Stařenka.

„Kromě toho, existují lidé který se jmenují Syfilíd Vylhal, Jódl Zlehoučka a Totál Keks, protože jsem se s nimi setkala," dodala Agnes. Pak sebou trhla a Bábi taky. Ta na ni upřela pohled, který jednoznačně říkal: Jsou tady.

***

K údolí dorazili brzo ráno. Slunce ještě nebylo díky horám vidět, ale světla už bylo dost a dost. Údolí nebylo možná správné označení pro toto místo. Spíš by se hodilo slovo propadlina. Byla kruhovitého tvaru a s průměrem okolo kilometru a půl. Na jejich straně du údolí spadal vodopád a na opačné si prorazil cestu skálou a mizel v černé tmě.

„Wow," hlesl Ash.

„Na tak už se nedivím proč tu žijí Burmyové. tohle místo musí být rájem pro hmyzí pokémony," prohlížel si místo Matt.

„Ale jak se dostaneme dolů?" patal se přátel alex, zatímco se dívala dolů. Bylo to pořádná hloubka. Odhadovala to na sto metrů.

„Dívej se," její nevlastní bratr vytáhl dva pokebally. „Bayleef, Noctowle, potřebujeme vaši pomoc."

„Pidgeote, tvoji taky," přidal se zrzek.

„Dva z nás dolů slétnou na Noctowlovi a Pidgeotovi a třetí se dolů dostane s pomocí Bayleef."

„Chci Nostowla," ozvala se hnědovláska než to její bratr stačil doříct.

„Pidgeot je můj, takže..." udělal na Ashe omluvný obilčej Matt.

„Dobrý. Já a Bayleef to zvládneme."

Jako první se dolů vydali Alex s Mattem na Noctowlovi a Pidgeotovi, aby v případě noze mohli ptačí pokémoni Ashovi pomoct. To naštěstí nebylo potřeba a všichni se úspěšně dostali dolů. Neměli ovšem tušení, že na větvi jedoho obřího stromu stojí čtyři postavy v černých hábitech s rudými mraky. A na jiném, o kus dál blodnýna a zelenovlásek v černých uniformách s červeným R.

8.

Kyle Cross - kapitán

- duší pokémoni (Gengar, Banette, Dusknoir, Midreaus, Spiritomb, Sableye)

http://static.diary.ru/userdir/6/6/3/8/663849/28913128.jpg

Nicole Longoria - podkapitánka

- miluje boj, takže má bojobé pokémony (Primeape, Machamp, Hitmontop, Haiyma, Medicham, Lucario)

http://media.comicvine.com/uploads/0/6342/406797-162234-nanao-ise_large.gif

Osmá divize se specializuje na pokémoní badatele.

9.

Tayler Keeley - kapitán

- jeho specializace je elektřina (Raichu, Electrod, Menactroke, Luxray, Jolteon, Ampharos)

http://media.animevice.com/uploads/0/361/15917-bleach_tousen0025_large.jpg

Scott Hall - podkapitán

- má zemní pokémony (Dugtrio, Marowak, Claydol, Gliscor, Nidoking, Nidoqueen)

http://xd0.xanga.com/473c2426d4432163786084/z123557623.jpg

Lidé v deváté divizi se stávají fotografy.