Dobrodružství Ashe Graye

Setkání a karaoke

Do přístavu u Jezera Statečnosti se dostali po třetí odpoledne. Blair ani Amanda tam nebyly, protože nevěděly kdy se vrátí zpět. Chatová oblast topící se v zeleni se zdála pod zataženým nebem téměř šedá. Venku moc lidí nebylo, protože všichni očekávali déšť a nikdo tu nechtěl zmoknout.

„Vypadá to tu docela pěkně“ zhodnotila Whitney když si oblast řádně prohlédla. „Jezero je tam nahoře?“

„Pravděpodobně, jo“ zapřemýšlela Alex. „Matte?“ otočila se na zrzka. Ten otevřel pokénav a něco do něj vyťukal. „Jo. Jezero Statečnosti leží na tom kopci, asi cca pět set metrů od konce těchhle schodů. Na východním a jižním břehu se nachází chaty, penziony a hotely. Podle všeho se pokémonské středisko nachází na konci jižní zastavěné části, tedy velice blízko k nám. A aréna Statečnosti, kde se koná Wallaceův pohár je asi tak zhruba čtyři sta metrů od něj…. Takže, vyrážíme? Pohár začíná ož pozítří, takže asi budou návaly, a já bych měl rád kde přespat.“

„Jídlo nevyjímaje,“ doplnil ho Ash a začal šplhat nahoru.

Nezdálo se to, ale těch schodů byla strašná spousta a po deseti minutách byli kousek nad půlkou. Ash s Mattem si sedli a oddychovali.

„Řekla bych že po tom cestování na lodi jsme trochu zlenivěli, co říkáte?“ zeptala se Alex, jakmile i ona dosupěla k nim. Whitney se u nich zastavila a sedla si taky, ačkoli na ní nebyly vidět žádné známky únavy.

„Odsud je nádherný výhled.“ Byla to pravda. Pod nimi bylo moře, které líně naráželo do skal kolem přístavu. Pod nimi i vedle nich domky které vykukovaly ze stromů jako malí Buneary a odkud občas vyletěl nějaký ten motýlí pokémon. Solí vonící vzduch byl naplněný křikem Wingullů.

Trenérka stadionu se ještě chvíli kochala výhledem a pak se znovu dala na výstup. Zbytek jejího doprovodu ji neochotně následoval. Ačkoli dost zastavovali na to, aby se napili, druhou část zdolali za pět minut. Když vystoupli na poslední schod, otevřel se jim pohled na jezero a jeho okolí.

Přímo pře nimi stálo pětipatrové středisko, bílé jako ostatní budovy. Za nim byly nějaké ty stromy a spousta hotelů a hotýlků, motelů, penzionů a také chat, které postupně šplhaly do kopce za jezerem. Nalevo byl hustý les, který zakrýval zbytek jezera. Jezero samotné bylo vidět v mezeře mezi budovami a divočinou a táhlo se do dálky. Za ním byly vidět zalesněné kopečky.

I přes únavu do střediska skoro doběhli. Vešli dovnitř a hlavy kluků chytily nějaké ruce a zabořily je do něčeho hebkého a oblého. Alex se otráveně podívala na Amandu, které přicházela za Blair, zatímco Whitney doslova zírala.

„Ahoj. Už jste zpátky?“ začala zdvořilostně konverzaci Amanda.

„Ahoj. Ano našli jsme toho, koho jsme hledali,“ strčila před ni Whitney, zatímco se chlapci pomalu začínali dusit. „Tohle je Whitney,“ představila trenérku.

„Těší mě,“ sklonila hlavu Amanda.

„Ráda tě poznávám. Jsi trenérka?“ Amanda přikývla. „Uhodla jsem,“ usmála se Whitney. Kluci se konečně vymanili z Blaiřina dusivého obětí a lapali po dechu.

„Nyoooo!“ vykvíkla Blair. „Tak ráda vás vidím!“

„To my taky,“ zalapal po dechu Ash. Matt jen kývl.

„Asi…bych vás nemohla vyzvat na zápas….?“ Soukala ze sebe Amanda. Whitney se zářivě usmála. „Ale jistě! Ráda si dám zápas! Jdeme ven?“ vyšli směrem k východu. „Ale počkat,“ zarazila se. „Matte?“ zavolala chovatele. „Já a Amanda budeme zápasit, mohl bys nám dělat rozhodčího?“

„Dobře,“ souhlasil zrzek a všichni tři odešli.

„A my bychom měli zamluvit pokoj,“ připomněla Alex.

„Není třeba,“ usmála se na ně Blair. „Já mám pokoj pro čtyři, tam se všichni vejdem.“

„A co Amanda?“ zajímalo Ashe.

„Větší pokoj neměli,“ informovala je fialovlasá čarodějka. „Tak má svůj.“

„No, aspoň si dám prohlédnout pokémony.

„Dobrý nápad,“ souhlasila Alex. Když dávali pokeball na pult sestře Joy, všimla si že nechává jen pět, takže se rozhodl to udělat.

„Tak já půjdu,“ opustil Ash středisko.

„Kam jde?“ nechápala Blair.

„Chytil problémového pokémona a jde ho pustit,“ vysvětlila koordinátorka.

„Ach,“ posmutněla druhá dívka. „Nepůjdeme se podívat jak se daří Amandě?“

„Dobrý nápad,“ souhlasila Alex. Zápasící dvojici našli na zápasišti za střediskem. Matt stál na okraji jako vždy. Amanda stála na vzdálenější straně, zatímco Whitney blíž k nim. Na zápasišti ležela omráčená Nidorina a naproti ní stál na všech čtyřech rozžhavený Quilava.

Ash kráčel po břehu jezera. Chtěl dojít co nejdál, aby na něj nebylo vidět a aby on neviděl civilizaci. Brzy břeh jezera opustil a šel hloub do lesa. Bylo tam čím dál tím míň vidět, ale to mu vůbec nevadilo. Když neviděl vůbec nic, ani stavby, ani jezero, vytáhl návnadový pokeball. Díval se na něj, a vzpomínal, i když vlastně nebylo na co. Pak ho otevřel. Svtělo nebylo bílé, jako obvykle, ale modré. Buizel se na něj podíval.

„Je konec,“ řekl tiše. V krku se mu udělal knedlík. „Je konec.“ V křoví něco zašustilo. Oba se tam zvědavě podívali. Z listoví vystrčil hlavu Arbok. Následoval Ekans a Seviper. Hlavy pokémonů se objevili z křoví kolem dokola. Jako na povel otevřeli všichni tlamy. Od Ekansů a Arboků letěly fialové jehlice a z tlam Seviperů bahenní střely. Ash se instinktivně přikrčil a zároveň svým tělem zaštítil Buizela. Cítil jak se mu do těla zabodávají jedovaté jehlice a koule bahna se na něm bolestivě rozpleskávaly.

Sesunul se k zemi. „Uteč,“ procedil skrz zuby a litoval že nechal své pokémony ve středisku. Buizel se na něj díval s očima doširoka otevřenýma. „Tak uteč ty pitomče. Já to zvládnu,“ sykl. Buizelovi na tváři naběhl tvrdý výraz. Vyskočil do vzduchu, ocas se mu rozzářil. Švihl s ním a vyletěl ostrý poryv vzduchu, který odpálil některé z hadích pokémonů. Od dalších vyvolal další salvu útoků. Liščí pokémon dal tlapy nad hlavu a mezi nimi se mu začala tvořit voda. Ta se začala točit pak je oba obklopila. Bylo slyšet šplouchání jak do točící se vody narážely útoky.

Ty jehlice tě otrávily oznámil mu hlas v hlavě.

Cože? Děláš si ze mě srandu Raikou?!

Ne. Ty to možná necítíš, ale naše spojení působí tak, že to poznám.

Co mám sakra dělat? Středisko je bůhvíjak daleko!

Rotující voda se rozšířila do všech stran. Pak zmizela a odhalila fakt, že tu už žádní jedovatí pokémoni nejsou. Z mokrých stromů a keřů padala voda, takže to Ash nepoznal hned, ale začalo pršet.

„Zatraceně!“ zaklel. Buizel se mu pokoušel pomoct vstát. „Nech toho. Já se stejně nehnu,“ pokémon se na něj zmateně podíval a pak si sedl vedle něj. Kdykoli se mu zdálo že něco zaslechl, vypustil do toho místa vodní dělo.

Zakřič v myšlenkách co nejsilněji o pomoc.

K čemu mi to bude? , teď už to cítil taky, přestával mít cit v prstech jak na rukou tak na nohou. U pokémonů jed nepostupoval tak rychle, ale u lidí to byla jiná věc.

V jezeře Statečnosti žije jeden ze Sinnohských strážců, Azelf. Svými psychickými silami ti může hodně pomoct. Řekni taky že patříš k Johtovským strážcům, i když tria nikoho jiného než strážce nemůžou. Přesto to bude lepší.

Dobrá začal se soustředit a aby dokázal dost vyslat své myšlenky a mohl vyslat prosbu. Pomoc! Potřebuji pomoc! Jsem Johtovský strážce a otrávili mě! Pomoc! po vyslání vzkazu si uvědomil že už necítí poloviny končetin, zpanikařil a zavolal ještě jednou.

Po téměř nekonečných třech minutách přišla odezva. Od jezera začal vát vánek, na nebi ze začal hýbat vzduch a na zemi na některých místech nedopadal déšť. Pak se zavlnil a odhalil levitujícího pokémona. Buizel se chystal zaútočit. „to je spojenec,“ vysoukal ze sebe namáhavě. Pokémon byl celý modrý. Okolí obličeje a celou hlavu měl tmavší, než zbytek těla. Měl žluté oči a na čele červený ovál. Silně připomínal mimino, ale jeho uši byly placaté a dlouhé a měl dva ocasy. Uprostřed každého ocasu se mu skvěl podobný ovál jako na čele.

To ty jsi mě volal? ozval se mu v hlavě hlas. Na rozdíl od toho Raikouova, ve kterém praskala elektřina, tenhle zněl klidně a hladce, jako jezerní hladina za bezvětří.

Ano. Můžeš mi pomoct?

Pokusím se.

Azelfa obklopila růžovomodrá záře, která pak obklopila Ashe. Z těla se mu vytáhly jehlice a z ran začala proudit fialová tekutina – jed který ho trávil. Cítil jak se mu narovnávají pohmožděné kosti a měl co dělat aby nevykřikl bolestí. Ranky po jehlách se mu pak začaly zatahovat, stejně jako šrámy po bahenních střelách. Záře pohasla a on se cítil jako by nikdy k žádnému zranění nepřišel. Až na to, že měl nesnesitelný hlad.

„Jak jsi to udělal?“ zeptal se normálně.

Pomocí svých psychických sil jsem vytáhl ty jehlice a jed. Pak jsem způsobil, že se v poraněných místech začalo tvoje tělo regenerovat několikrát rychleji něž by to šlo normálně. Proto teď máš hlad a několik dní se budeš cítit fyzicky vyčerpaný.

Páni, to je ale schopnost.

Každý ze strážců má nějakou odpověděl Azelf. Pak opět zprůhledněl a s vánkem se vrátil do jezera. Buizel si ho udiveně prohlížel.

„Mám dobré přátele,“ pokrčil rameny trenér. „A teď běž.“ K jeho překvapení buizel zavrtěl hlavou. „Dobrá. Ale budeš mě poslouchat,“ Bui, souhlasil Buizel. Ash se pokusil vstát, ale podlomila se mu kolena. Liščí pokémon ho podepřel a společně se začali ploužit směrem ke středisku. Déšť je postupně celé máčel. Kousek před koncem střediska Ash uviděl keř s bobulemi, co vypadaly jako růžové banány. Poznal v nich Nanab bobule. Pokynul Buizelovi aby zastavil a začal se jimi ládovat. Nevadilo mu, že sedí na mokré zemi, protože byl stejně promočený.

Když se najedl dosyta, zkusil vstát. Podařilo se mu to, i když se hned začal kácet. Buizel ho chytil aby nespadl.

„Díky,“ usmál se na něj. „ale myslím že už to zvládnu sám.“ Znovu se narovnal, a i když se mírně kácel, už nespadl. Jeho liščí pokémon ho i přesto podpíral. V půli cesty ke středisku přestalo pršet.

Svoje kamarády, včetně Whitney uviděl kousek od střediska. Kolem obydlené části jezera vedla po břehu cesta se zábradlím. Všech pět jich tam stálo a dívalo se do vody. Zjistili že u břehu totiž žijí hejna ryb a Finneonů a teď je obdivovali.

Potichu se k nim přikradl a….„Baf!“ pobaveně sledoval jak se lekli a chechtal se. Ne na dlouho. Za chvíli mu totiž na nos dopadla pěst jeho sestry. Bolestivě se zašklebil, ale dál se pochechtával.

„Co se stalo?“ zeptala se Alex a dělala jako by mu právě nedala pěstí.

„Spřátelili jsme se a tak u mě Buizel zůstává.“

„Když myslíš…“ pak si ho pozorněji prohlédla. „Co že ses tak loudal, žes celej zmoknul?“

„Upadl jsem a pořádně si namlátil.“

„Taky podle toho vypadáš,“ poukázala na jeho kalhoty od bláta, jak ležel na zemi. „Tak marš do střediska a převlíknout!“ popadla ho za ruku a táhla ho pryč.

„Docela rázná osoba, že?“ poznamenala Whitney.

„Jo, to jo,“ souhlasil Matt a vydal se za sourozenci.

Přede dveřmi střediska uviděli známou postavu a vedle něj Eeveeho. Ash rázem pookřál.

„Ahoj, tak jste konečně dorazili!“ řekl Ryan radostně.

„Ahoj," opětoval pozdrav. „Jo.To jo."

„Nazdar Ryane," pozdravila Alex a vtáhle Ashe dovnitř.

zeptat se Matta co se děje

Ryan se zamyslel. Pak se zeptal jejich staršího kamaráda. „Hele, Matte, co s nimi je?“

„Ash chtěl pustit toho Buizela co šel s nimi a zablátil se. Tak ho Alex nutí aby se převlékl," odpověděl chovatel a snažil se potlačit smích.

„Buizela, jo? Nový úlovek?“

„Přesně tak. Ale měl s ním nějaké problémy a chtěl ho pustit na svobodu. Zdá se ale, že to vyřešil," vysvětlil. „Rád bych ti představil své přátele. Ta fialovlasá dívka, to je naše Blair. Hnědovlásku bys mohl znát. Amanda," pokynul směrem k ní. „a tahle růžovláska, to je Whitney."

Amanda se začervenala a odešla.

„Zajímalo by mě, co jsem řekl," díval se za hnědovláskou zrzek.

„To já nevím, ale mám pocit, že za to nemůžeš ty. Tohle dělala ještě když jsme bydleli spolu v New Barku.“

„Ach," kývl hlavou Matt. „Nepůjdeme za těmi dvěmi?"

„Tak dobře. Taky ti někoho představím,“ řekl Ryan a pro jistotu si utáhl řemínek na rukavici.

„Bude nám potěšením," usmála se Whitney.

Pak se otočili a vstoupili do budovy s velkým P. Ryan uviděl Allie, jak sedí na lavičce. Oslovil jí a ona se otočila na Ryana a ostatní.

Byla to hnědovláska s vlasy po ramena (vzadu delšími) a ofinkou, nádhernýma modrýma očima, oblečenou do purpurové halenky bez rukávů a modrých riflových kalhot. „Ahoj, ráda vás poznávám,“ usmála se.

„Já jsem Matt Warren," podal jí ruku chovatel. „Já jsem Whitney," usmála se trenérka stadionu. „A já Bliar," přidala se fialovlasá čarodějka.

„Allison Grainová,“ přestavila se Allie, „ale ostatní mi většinou říkají Allie. Jsem koodinátorka a zítra tady vystoupím!“

„Já taky," sdělil jí Matt. „Společně se mnou, Ashem a Alex," doplnila ho Balir

„Já se zúčastním taky, tady s Eeveem, slíbil jsem mu to!“ vysvětlil Ryan, „tak mě napadlo, mohli bychom si někam sednout a popovídat si všichni… nevím, ale kde je Damion. A o Kris s Candie nemám žádné zprávy.“

„Oh, zarazil se Matt," tak je najdem, ne? „Souhlasím,"přikývla Blair, „soutěže se budu účastnit poprvé a tak bych se ráda dozvěděla co nejvíce."

„Kam bychom mohli jít? Já Candie zavolám a řeknu, ať tam přijdou, jo?“

„Co třeba na vyhlídku?" navrhla Whitney. „Když jsme sem šplhali tak jsem si všimla několika pěkných míst a byly tam i lavičky se stolkama."

„To zní dobře,"souhlasila Blair.

„Ale ještě bychom měli nechat vzkaz pro Ashe a Alex," vzpomněl si Matt. Ale nebylo potřeba, protože ti dva jmenovaní vyšli ven ze střediska. Ashů Buizel už s nimi nebyl, což značilo že je v pokeballu.

„Výborně,"pochvaloval si Matt. „Co je výborné?" nechápala koordinátorka.

„Domluvili jsme se, že půjdeme si sednout společně někam na vzduch a popovídat si. Ještě by měl přijít Damion, Kris a Candice,“ vysvětlil Ryan.

„Wow," udělala Alex. „Trenérka stadionu sněžného města je tady?" podivila se. Ash si vzpomněl že Erin říkala že její dcera opět cestuje. „Zajímalo by mě, jestli je stejně silná jako její máma," prohodil trenér.

„Tak to se jí můžeš zeptat, nebo si to zkusit,“ usmál se Ryan, „ale teď už pojďme!“

„A kam že to jdeme?" zeptal se ještě Ash.

„Nějaké konkrétní místo?" dodal.

„To já nevím, tady Whitney něco říkala…“

„Že bychom mohli jí na vyhlídku co jsme minuli: Je odtamtud totiž dobře vidět," doplnila ho růžovláska.

Ryanovi teď zapípal PokéNav. „Tak Candie s Kris jsou už tam. Tak pojďte!“

„Kris je koordinátorka, že jo?" ujišťovala se Alex.

„Mám dojem že je dobrá, ne?" pokračovala.

„No to nevím… má dvě stužky… tys o ní slyšela, že se mě tak ptáš?“

„Neslyšela,ale viděla. Mám v pokédexu záznamy letošních soutěží a všimls jsem si jí."

„Oh. Tak o téhle funkci jsem neslyšel… možná proto, že mám jiný model Pokédexu. Ale jak porazila Marinu, to bylo fakt senzační,“ řekl Ryan.

„Ano. To byla skutečně skvělá práce," souhlasila. Ash se naklonil k Mattovi. „doufám že takhle neprokecají celou cestu, řekl mu." Jenže Alex to zaslechla a hned dostal pohlavek.

Najednou se Ryan otočil a uviděl jezero Statečnosti. Bylo tak velké a krásné. Okolo jezera byla promenáda, která v noci byla osvětlená a u ní byly různé stolečky s lavičkami.

„Děje se něco?" otázala se Whitney.

A u jednoho stolečku byly dvě dívky. Jedna byla černovláska, to byla Candice a druhá krásná dlouhovlasá hnědovláska s modrýma očima a delší tupou ofinkou, s bílou halenkou s polodlouhými rukávy, v úrovni bříška přepásanou a bílými kalhoty. Ryanovi vyschlo v krku. Candice na něj mávala.

„Nic, to je dobrý. Pojďte támhle, za Candie,“ řekl jí Ryan.

„To je ona?" prohlížel si ji zvědavě Ash. „Docela se podobá mámě, že jo Matte?" „Jo, to je fakt," souhlasil chovatel.

„Copak, vy znáte mojí mámu?“ zeptala se jich Candice, když se všichni posadili.

„Jistě," přisvědčil Ash. „Byli jsme ve Sněžném městě a já s ní zápasil," informoval ji.

„Vážně? A výsledek?“ vyptávala se černovláska.

„Prohrál," řekla za něj Alex. Ash se totiž rozesmutnil, když si vzpomněl na prohru, která by se teď jistě nestala.

„Ah. Máma je vážně dobrá. Jednou, když jsem ještě nebyla na světě, tak měla šňůru 10 vítězných utkání v řadě. Je to fakt třída,“ usmála se.

„To s tebou musím souhlasit," ožil Ash. „A nepředstavíš nám svou půvabnou společnici?"

Ryan se zasekl. Vůbec nevěděl, co říct. Měl sucho v krku a bylo mu horko, i přes to, že venku nepálilo slunce.

„No… víš, já jí ani neznám,“ řekl mu. Dívka se podivila.

„Ryane, to jsem ale já! Kris! Jenom jsem se sebou něco udělala, víš?“ řekla dívka. Ryan vyvalil oči. „A co to máš na sobě?“ zeptala se.

„Taky jsem se sebou něco udělal… kvůli ruce… umělý ruce…“

„Umělý ruce?“ vyvalila oči tentokrát Kris.

„Jo… stala se mi taková nehoda v lesíku… pytlák práskl dveřma a dostal jsem příšenou bolest a dostala se mi tam špína… nakonec mi jí museli amputovat a teď mi dali náhradu, kterou mám tady pod rukavicí,“ dokončil vyprávění Ryan.

„Tak to se ti stalo a proto máš tu rukavici," pochopil Ash. „To muselo bolet...."

Alex se zájmem poslouchala, a pak ji něco napadlo. Vytáhla svůj pokeball lásky a otevřela ho. „Bež si hrát s Eeveem," pobídla ji. Navzájem se očichali a pak začali skotačit. Ryan vytáhl pokédex a nechal ho, aby mu o Skitty řekl několik informací.

„Už víte o dnešní karaoke soutěži?“ zeptala se Candice.

„Já ano,“ kývl Ryan. Allie pokrčila rameny, ale pak řekla, že se raději bude jen koukat.

„Ne, slyšíme o ní prvně," zakroutil hlavou Matt „ale já se rád zúčastním. co vy?" otočil se na kamarády. „Já se zúčastním," přikývla Alex. Blair nadšeně zakývala hlavou. Všichni se otočili na Ashe. „Já asi ne," prohlásil po chvilce přemýšlení.

„Já tě plně chápu,“ kývl Ryan. Pak ho napadla ještě jedna věc. „Ashi, ještě něco mě napadlo.“

„Hmm? Copak?"

„Až skončí pohár, tak bych tě chtěl vyzvat na zápas. Jen ty a já, šest na šest. Kolik budeš potřebovat času na trénink?“

„Kolik ty?" opáčil. „Já navrhuju půl dne."

Pocítil záchvěv vzrušení a nervozity. S kamarádem ze školy se dlouho neviděl a nechtěl se ztratpnit. „Dobrá tedy. Já souhlasím. Ať vyhraje ten lepší,“ usmál se Ryan. Pak se zvedl, Kris s Candice taky. Allie zůstala.

„Tak my půjdeme trénovat, tak zatím,“ oznámila Kris. „Uvidíme se večer!“ ujistila je Candice.

„Ty nejdeš?“ zeptal se Ash Allie.

„Jo, ale mám dojem že nevíte ještě něco.“

„A to je co?“ zeptala se Alex zvědavě.

„Tahle soutěž není jako ostatní. Plocha pro zápasení a taky pro představení je bazén, takže pokud jste už měli něco vymyšleno, budete to muset přizpůsobit,“ poradila jim a pak odešla za svými kamarády.

„Děkujeme!“ zakřičela za ní Alex. „A my bychom měli jít taky,“ zvedla se.

„Trénovat?“ hádal Ash.

„Přesně. Ale každý sám. Bylo by tu riziko okukování, jasný?“ Kluci souhlasně zabručeli. „Tak fajn. Uvidíme se večer,“ a odešla.

„Bere to dost vážně co?“ poznamenal Ash.¨

„No to my měla,“ pousmál se Matt. „Tak já taky půjdu,“ uvedl se.

„Co? Ty taky?“ divil se Ash. „Myslel jsem že bychom si mohli pomoct s trénováním.“

„Já myslím že bysme to měli zvládnout sami,“ vrhl na něj zářivý úsměv a odešel na opačnou stranu než Alex. Zůstal s Blair sám. Trenér si povzdychl. Uvědomil si že Tauros mu moc nepomůže, tak se rozhodl že zavolá profesoru Elmovi a požádá o Lanturna.

„Taky bych měla jít trénovat se svou šestkou,“ oznámila mi čarodějka. Nepřítomně kývl, dokud mu něco nedošlo. „Ty máš šest pokémonů?“ zeptal se překvapeně. „Byli jsme pryč tři dny. Za tu dobu to nestihne nikdo!“

„Když létáš na dýních, tak ano,“ pokrčila rameny fialovláska.

„A koho vůbec máš?“

„Nech se překvapit,“ zlehka mu přitiskla hlavu na své ozdoby a pak odešla. Ash se taky zvedl a šel do střediska.

Alex byla dole u moře. Před ní stáli všichni její pokémoni. Croconaw, Smoochum, Teddiursa, Skitty, Slowking a malý Burmy.

„Tak jo parto,“ začala, „zítra začíná Wallaceův pohár a my musíme trénovat.Podíváme se, co umí noví členové týmu“ vytáhla pokedex , něco namačkala a pak si zobrazila Burmyho. TENTO POKÉMON UMÍ NÁRAZOVÝ ÚTOKA SKRYTOU SÍLU, zapípala zelená mašinka. „Fajn, a teď Slowkning,“ namířila ho na pokémona s ulitou na hlavě. TENTO POKÉMON OVLÁDÁ NÁRAZOVÝ ÚTOK, VODNÍ DĚLO, ZMATENÍ, HLAVOVÝ ÚTOK, VODNÍ PULS, PSYCHICKÝ ÚTOK, DĚLOVOU RÁNU, OCHRANU, SOUSTŘEDĚNÝ VÝBUCH A GIGA ÚDER.

„Mohl jsem ti to říct,“ zabručel pokémon.

„Wow, jsi vážně silný,“ užasla koordinátorka.

„Můj předchozí trenér mě toho hodně naučil,“ přikývl Slowking,

„Dobře. Rozdělíme se do týmů. Croconaw – Burmy, Skitty – Slowking a Teddiursa – Smoochum,“ mezi jejími pokémony nastal rozruch, jak se snažili rozdělit do daných skupin, ale pak se jim to povedlo.

„Jako první jdou Croconaw a Burmy,“ ostatní vytvořili prostor pro zápasení. „Tak začínáme, Croconawe, vodní dělo!“ krokodýl otevřel tlamu a začal chrlit vodu. „Buneary, uhni!“ pro malého pokémona to nebyl problém a na písku zůstala mokrá stopa. „Skrytou sílu!“ kolem Burmyho začaly rotovat bíle zářící koule, které pak vylétli na protivníka. „Zlikviduj je ledovým tesákem!“ dva stříbřitě modré blesky v mžiku zničily všechny koule. „Croconawe, hlavový útok! Burmy, nárazový útok!“ Oba pokémoni do sebe narazili hlavami a začali se přetlačovat.

Matt si našel klidné místo, se starým, mrtvým stromem, nedaleko jednoho malého jezírka kouksek od hlavního. Jeho hladiny byla o dost níže, takže to spíš byla vodou naplněná jáma. Před ním stáli Quilava, Corpish, Staryu, Pidgeott, Snover a Croagunk.

„Takže,“ začal, „všichni až na Snovera se mnou už cestovali, takže ho seznámíte s mým principem tréninku. Já budu se Staryu a Corphishem trénovat představení. Šel s nimi k jezírku, zatímco za ním probleskovaly útoky.

„Začne Staryu. Potop se až na dno!“ hvězdicový pokémon se potopil až na dno, a čekal na další pokyny. „Rychlé otáčky!“ spolu se Staryu se začala točit i voda. Za chvíli vytvořila vodní vír, jehož střed byl okolo Staryu. „Teď bublavý útok!“ z jezera začaly létat do vzduchu bubliny „a teď rychlý útok!“ bubliny nahradily zlaté hvězdy, které po střetnutí s bublinami vytvářely závoj zlato – modrých jiskřiček. „Dobrá práce,“ pochválil ji chovatel. „Teď Corphish,“ hvězdicový pokémon vyskočil z vody. Ta se za chvíli přestala točit.

„Corphishi, krabí kladivo!“ na hladině se vytvořila vlna. „Skoč na vlnu!“ krabí pokémon surfoval po hladině. „Teď další krabí kladivo! Na každou stranu!“ po hladině se rozeběhly další vlny. Odrazily se od stěn a pak se střetly. „Vyskoč!“ Corphish byl ve vzduchu a pod ním se začaly tvořit vodní víry. „Ledový paprsek!“ z jeho klepeta vylétl stříbřitě modrý paprsek a hladina i s víry zamrzla.

Blair šla daleko od budov. Nestála o to, aby někdo vyděl její poletující dýně. Šest kamenů proměnila v dýně a vypustila svůj tým. Její trénink měl spočívat v tom, že se budou snažit zasáhnout své dýně, zatímco budou všelijak poletovat a motat se. Další část mělo být ubránění se její drtící dýni a halloweenskému kanónu. Představení už měla vymyšlené a i nazkoušené. Měla čas, když vystoupila tady.

Ash zjistil že z jezera vytéká řeka a tak se vydal po jejím proudu. Šel tak dlouho, že opustil obydlenou oblast a jak se řeka kroutila, tak se mu i ztratila z dohledu. Najednou řeka prudce změnila směr a před ním bylo slepé rameno, které se po letech změnilo na samostatné jezero. To mu přišlo jako vhodné místo pro trénink představení. Vytáhl dva pokebally. Jeden normální a jeden návnadový.

„Tak pojďte ven!“ ve vodě se objevil Lanturn a na souši Buizel.

„Začne Lanturn. Ten už ve vodě je,“ začal v hlavě nějak kombinovat útoky a pak dal první povel. „Bublinový útok na hladinu!“ velké bubliny pokryly celou hladinu, takže voda vypadala dosti podivně. „Teď matoucí paprsek a pak bleskový útok!“ fialový proud popraskal bubliny, pak jezero zazářilo žlutým bleskem. Celkově se mu to moc nezdálo a protože se Lanturnem už nedalo moc dělat, rozhodl se pro Buizela.

„Dobrá práce, ale zkusíme to ještě s Buizelem,“ rybí pokémon připlul ke břehu aby udělal místo. „Buizeli, větrné ostří! A pak leť!“ liščí pokémon použil útok který Ash viděl teprve dnes a úplně rozdělil celou masu vody na dvě poloviny. Pak Buizel skočil do vzduchu, roztočil ocas a jakmile uletěl první kousek, voda se začala zavírat. „Do toho!“ povzbuzoval ho. „Pak použij vzdušnou střelu!“ po výletu z vodní štěrbiny Buizel vyslal do zavírající se vody dvě střely, které způsobily že vody vytvořila poměrně působivý závoj. „Ještě jednou vzdušnou střelu!“ a závoj se proměnil ve spoustu kapiček, které spadly v podobě deště.

„Skvěle! Představení máme, už jen trénink samotný, ať Ryanovi ukážeme!“ vytáhl zbylé pokebally a vypustil zbylé pokémony ven. Pak mu došlo že vůbec neví co Elekid umí. „Tak co umíš?“ zeptal se sám pro sebe a vytáhl pokedex. TENTO ELEKID OVLÁDÁ BLESKOVÝ ÚTOK, BLESKOVOU RÁNU, ŠTÍT A HBITÝ ÚTOK.

„Fajn, takže začínáme. Bayleef, listovou břitvu! Houndoure, plamenomet! Laturne, vodní pumpu! Noctowle, vzdušné eso! Elekide, bleskový útok! Buizeli, vzdušnou střelu!“ všechny útoky se ve vzduchu střetly a ozvala se hlasitá rána.

***

V podobném duchu se neslo celé odpoledne. Nakonec se všichni poměrně unavení sešli na domluveném místě. Aréna byla dobře osvětlená a polepená plakáty. Našli Ryana a kamarády. Přibyla k nim malá blondýna a Damion. Proběhl tradiční představovací rituál a připojili se k davům hrnoucím se dovnitř.

Vevnitř to bylo stejně velkolepě osvětleno jako zvenčí. Kvůli hlučícímu davu tam nebylo slyšet vlastního slova. Dav se před nimi rozděloval na dvě části. Jednu, velice masivní, která kráčela doprava nebo doleva a druhou, mnohem menší,která mířila rovně.

„Tak, zápis je asi rovně, co?“ zeptal se Ryan.

„Vypadá to na to," pousmál se Ash

„Dobrá tedy. Kdo chce zpívat, ať jde se mnou rovně a kdo ne, ať jde doleva a posadí se do hlediště, ano?“

„Souhlas," zamručeli všichni. Ash s Allie se vmísili do davu mířícího doprava, zatímco zbytek se vydal rovně.

Kate popřála Damionovi štěstí a připojila se k nepěvecké dvojici.

Ostatní se vydali vpřed. A dostali se do krátké fronty před nějakou recepcí, kde se asi zapisovalo.

Matt se záhadným způsobem dostal do čela jejich skupinky a tak se jako první dostal k recepci. Seděla tam mladá hosteska se zápisníkem a propiskou. „Dobrý večer," pozdravil nervózně, „já bych se rád zapsal." hosteska se mile usmála. „Dobrý. A já bych byla ráda, kdyby jste mi řekl jméno a píseň," požádala ho. „Oh," zadrhl se zrzek. „Jistě. Matthew Warren a Full Moon." Jakmile se všechno ocitlo na papíře, podíla ho aby šel dál.

Dál se na řadu dostala Kris. „Jméno a píseň?“ zeptala se hosteska

„Kristen Doyleová. Písnička bude Not Fair od Lilly Allen,“ řekla Kris.

„Dobrá tedy. Běž dál, dámská šatna je nalevo, jestli se potřebuješ převléknout.“

Dál se na řadu dostala Kris. „Jméno a píseň?“ zeptala se hosteska.

Takhle prošli všichni a rozdělili se do šaten.

Mezitím se Ash s dívkami usadil do hlediště. Holky si koupily něco k pití a upřely své pohledy na jeviště.

Světla se zaměřila da jedno místo, které byly zahalené temně rudými závěsy. Vyšla z nich Nádherná světle-hnědovlasá žena v červených šatecha mikrofonem v ruce. Postavila se doprostřed pódia a spustila. „Dobrý večer dámy a pánové!" její hlas se rozezněl po celé hale. „Vítám vás na karaoke soutěži u jezera Statečnosti. Zároveň bych chtěla přivítat svého partnery pro dnešní večer!" ukázala dlaní na zzatažené závěsy. „Dámy a pánové, Orlando Bloom!" ozval se hlasitý poslech a z nich vyšel černovlasý muž v černém obleku, který se připojil k ženě a půjčil si od ní mikrofon. „Děkuji za přivítání a vás vítám taky. Také bych rád představil svoji půvabnou společnici. Kiera Knightley!" následoval potlesk ještě hlasitější než ten první.

„Myslím, že bychom už neměli dále čekat, takže vám představíme dnešní pěvecké hosty, z nichž někteří budou porotci na karaoke!“

„Jako první bych vám chtěl představit populární zpěvačku a královnu popu," začal Bloom. „Madonna!" Výskot který následoval byl téměr nesnesitelný. Známá blondýna byla celé v černéma a mávala fanouškům.

„Teď přivítejte dalšího popového aktéra! Miku!“ řekla Keira a na pódim vstoupil kudrnatý černovlasý chlápek v bílé košili a černých kalhotách.

„A jako další je tu snad jeznámnější rebelka! P!ink!" krátkovlasá světlovláska na sobě měla béžové triko a děravé džíny.

Takhle to pokračovalo a moderátoři představili Belgičanku Kate Ryan, Katy Perry, Lady Gaga, Aly a AJ, Beyoncé, dívčí skupinu Pussycat Dolls, Sharon den Adel ze skupiny Within Temptation, Métisse, September, popovou hvězdu mládeže Miley Cyrus jako Hannu Montanu a nakonec takové překvapení, které uvítaly hlavně mladší slečny v podobě chlapecké kapely Jonas Brothers.

***

„A tady je soutěžící číslo třicet čtyři! Matthew Warren a Full Moon!" Matt vešel na pódium, mírně nervózní a přivítal ho poměrně velký jásot. Náhodou tu totiž byli nějací lidé kteří ho slyšeli zpívat na vzducholodi. Zhluboka se nadechl a spustil.

„When the full moon turns white that ´s when I ´ll come home

I am going out to see what I can sow

And I don ´t know where I´ll go

And I don ´t know what I´ll see

But I ´ll try not to bring it back home with me....."

http://www.youtube.com/watch?v=ZNTR02FGIuw

Když se utišil potlesk, převzala slovo Kiera. „Podle mého názoru podařené. Ale co porota? Začneme u Joea z Jonas Brother, když je v porotě jediný muž," podala mu mikrofon.

„Tak já si myslím že Matt je dobrá zpěvák na amatéra, takže dávám osm bodů," za tohle byl odměněn potleskem. „Výborně. Přesouváme se k dalšímu z porotců, Sharon Den Adel. Co ty si myslíš?" černovláska si převzala mikrofon.

„Já v zásadě souhlasím s Joem, ale myslím si že by mohl ještě trochu přidat, takže dávám sem bodů." „A jako další je tu September!"

„Velice dobré. Šest bodů."

„Krásná píseň, velice pěkně předvedená. Sedm bodů,“ řekla Kate.

„Nemám co dodat. Šest a půl bodu,“ ozvala se Katy.

„A jako poslední Nicole Scherzinger! Tvůj verdikt?“

„Bylo to pěkné, na amatéra, taky šest a půl bodu,“ řekla svůj názor brunetka.

„Děkujeme za vaše ohodnocení a teď už přejděme k další soutěžící! Prosím přivítejte Kris Doyleovou s písničkou Not Fair!“ Na pódium přišla Kris, která byla oblečená podle autorky, v bílém a ve vysokých stříbrných lodičkách. Kris se pomalu přiblížila k mikrofonu a začala.

„Oh, he treats me with respect, he says he loves me all the time

He calls me fifteen times a day, he likes to make sure that I ‘m fine

You know I ´ve never met a man who ´s made me feel quite so secure

He ´s not like all them other boys, they ´re all so dumb and immature…“

„To bylo vážně něco,“ řekl Orlando, „a co na to porota?“

„Mě se to líbilo, měla jsem skoro pocit, že je tady Lily osobně. Musím taky pochválit, že Kris přidala nějakou choreografii a neupadla. Ale hlas byl trochu jinde. Dávám sedm bodů,“ řekla Belgičanka.

„Tak to s tebou nesouhlasím, Kate. Mě to přijde, že Kris prostě nedokáže vymyslet nějaký vlastní obleček a radši použije to samé, co Lily v oficiálním klipu. To se mi vážně nelíbí. Nic proti tobě, Kris… Za snahu dávám tři body,“ řekla Katy.

„Bylo to zajímavé. K outfitu nemám žádné poznámky, mě se to líbilo. Souhlasím s Kate, že jako Kris nebude nikdy stejná jako Lily. Pět a půl bodu,“ vyřkla verdikt Joe Jonas.

„Nemám žádné výhrady k předchozím výtoků. Vzhled není ani dobrý ani špatný. A zpěv byl taky dobrý, takže dávám šest bodů," komenzovala černovlasá zpěvačka. „Mě se to celkově líbilo, takže dávám sedm bodů," hodnotila stejně jako Kate September. Jako poslední zbývala hnědovlasá zpěvačka Pussycat Dolls. „Já souhlasím s Katy, ale za dobrý zpěv pět bodů."

„Děkujeme za ohodnocení a už to máme další soutěžící," otočila se z závěsům odkud vyšla Alex. Ta na sobě měla to co obvykle, protože jí bylo celkem jedno, kdo si co myslí. „Alex Dyaloná a Boom Boom Ba," Alex přistoupila k mikrofonu a spustila.

„A-boom boom ba

A-boom boom ba

A-boom boom ba

A-boom boom ba

Can you hear my heart beat in this bond

Do you know that behind of this bond

Lies the deep desire I ´m in love hey

Make a wonderful love if I may

All my dreams to be all I can do

Only I love, only love

And you say I knew we should find a new way

Make a wonderful love if I may..."

http://www.youtube.com/watch?v=3iORj3vbADw&feature=PlayList&p=4DB32BFD11CECBBE&playnext=1&playnext_from=PL&index=15

„Mě se to líbilo, ale záleží na porotě a ne na mě," usmála se Kiera.

„Docela se mi líbí že Alex není nijak jinak oblečená a zůstává pořád sama sebou, ale trochu se zadrhává ve cizích výrazech. Pět a půl bodu," oznámila verdikt brunetka. Jako další hodnotila blonďatá zpěvačka.

„Myslím že to bylo dobré a i já bych měla s těmi výrazy problém, takže sedm bodů." A jako poslední zbývala zpěvačka s havraními vlasy.

„Alex působí přirozeně a uvolněně a i zpěv mi přišel dobrý. Šest bodů."

„Nerozuměla jsem ani slovo,“ zasmála se Katy, „ale pěkně to zazpívala. Taky šest bodů.“

„Já části rozuměla a přišlo mi to hezké. Bodů dávám pět a půl.“ ocenila Alex Kate.

„Bylo to zajímavé, to ano. Ale můj šálek kávy to není. Za snahu a provedení pět bodů,“ řekl Joe.

„A teď přivítejte Candice Icebergovou a písnička Because You Loved Me!“ oznámil Orlando. Na pódium přišla Candice a tak krásnou jí ještě nikdo neviděl. Černé vlasy měla rozpuštěné a na sobě tyrkysově šaty a stejně barevné boty s podpatky. Přišla k mikrofonu a řekla: „Tuhle písničku bych chtěla věnovat všem, kdo ztratili svou lásku nebo se trápí láskou.“ A pak už začala:

„For all those times you stood by me

For all the truth that you made me see

For all the joy you brought to my life

For all the wrong that you made right

For every dream you made come true

For all the love I found in you

I ´ll be forever thankful baby

You´re the one who held me up

Never let me fall

You ´re the one who saw me through through it all…“

Efekt písničky byl úžasný. Někteří diváci se dokonce rozplakali. Dokonce i Joeovi ukápla slzička.

„Nádherně procítěná písnička. Ani moje oko nezůstalo v suchu. Sedm bodů,“ ohlásila Kate.

„Souhlasím. Hlas máš hezký, ale tak něco tam nebylo ono. Za ten efekt dávám šest a půl bodu,“ řekla Katy.

„Nemám co dodat. I mě Candice dostala. Sedm bodů,“ oznámil Joe.

„Vážně skvěle zazpíváno. Sedm bodů," souhlasila Sharon.

„I mě se to líbilo. Šest a půl bodu," přidala se September.

„Naprostý souhlas se všemi. Osm bodů," dokončila hodnocení Nicolle.

„A další soutěžící se Blair se Sexy,Naughty,Bitchy," celá hala s příchodem fialovlásky zašuměla. Blair na sobě totiž měla černé, elastické a velice kraťoulinké kraťasy, které zahalovaly jen to nejnutnější a podobné to bylo v horní části těla. Její ozdoby vlastně vykukovaly ze všech stran. Blair nahodila svůdný výraz a spustila. „I pick all my skirts to be a little too sexy.

Just all like my thoughts, they always get a bit naughty.

When i ´m out with my girls, i always play a bit bitchy.

Can ´t change the way i am, Sexy naughty bitchy me!"

http://www.youtube.com/watch?v=oiCWKnUWG2c

„Tak musím přiznat že toto vystoupení mě dost překvapilo. Bylo smělé a dobře zazpívané. Devět bodů," hodnotila Sharon.

„Jediné co bych vytkla je přílišná vyzývavost, i když k téhle písni to patří, takže devět bodů," přidala se Nicolle.

„Nemám výhrad proti předchozímu hodnocení. Taktéž devět bodů,"souhlasila September.

„Já nemám slov. Zazpívané skvěle, outfit mi přijde takový až moc vyzývavý, jak už se tady někdo zmínil. Sedm bodů,“ oznámila blonďatá Belgičanka.

„Mě se tohle moc nelíbí. Přílišná vyzývavost a text… připomíná mi to někoho jiného,“ řekla Katy. „Cože?! Jestli mi něco chceš říct, tak mi to řekni do očí!“ ozvala se hned Lady Gaga.

„Dávám pět bodů,“ dokončila Katy.

„Řeknu jen: Woooow! Osm bodů,“ oznámil Joe

Dále vystoupil Ryan s písničkou z osmdesátých let Together Forever, Damion s písničkou Always On My Mind od Pet Shop Boys, blondýnka Vera Backlundová s písničkou Can’t Get Over (September jenom zírala) a Amanda se smutnou písničkou Listen to Your Heart od švédského dua Roxette, ,dokonce i Ryanova sestřenka Gabrielle s písničkou Moi… Lolita od Alizée (Damion si jí ale vůbec nevšiml, jen jí slyšel). Zajímavé také bylo, jak na sobě dívka zdůraznila svou hrdost k francouzskému národu. Byla oblečená do tmavě modré halenky, krátké bílé sukně, červený sandálů s podpatky a nehty na nohou červeně nalakované (na nehtech na rukou měla tmavomodrý lak, což ocenila hlavně porota.

***

Tak! Vyslechli jsme si už řadu písniček a nyní jdeme do závěrečné fáze! Nejprve první finalistka! Gabrielle Latendressová s písničkou Babacar!“ oznámila Keira. Kate se otřásla, protože tuto písničku nedávno přezpívala a vydala. Na jeviště pak vstoupila Gabriella, která měla na sobě tentokrát halenku pískové barvy, béžovou sukni a černé boty s podpatky. Otřásla se, přistoupila k mikrofonu a začala:

„J ´ai ton cœur qui tape qui cogne

Dans mon corps et dans ma tête

J ´ai des images qui s ´entêtent

J ´ai des ondes de chaleur

Et comme des cris de douleur

Qui circulent dans mes veines…“

„Tak to bylo francouzské finále v podání Gabrielly. A co porota?“ řekl Orlando.

„Moc se mi to líbilo, outfit i zpěv. Osm a půl bodu,“ řekl Joe.

„Pěkné. U Gabrielly je vidět, že to je její mateřština, protože kdyby to zpíval někdo jiný, asi by to nebylo tak francouzsky dokonalé. Nerozuměla jsem, ale dávám sedm bodů,“ oznámila Katy.

„Teď mi asi Gabriella udělala reklamu a původní autorce France Gall taky. Bylo to pěkné, i když dokonalé ne. Šest a půl bodu," oznámila Kate.

„Líbilo se mi to, i když jsem vůbec nic nerozuměla," usmála se Sharon. „Dávám osm bodů."

„Já také nemám výhrady. Osm a půl bodu,“ hodnotila September.

„Bylo tu řečeno snad už všechno, kromě toho, jak hodnotím, sedm bodů,“ skončila hodnocení jedné z finalistek Nicolle.

„A naše druhá finalistka je velice vyzývavá mladá dáma," navázal Orlando. „Přivítejte Blair a Let´s dance!" Blair přivítal bouřlivý potlesk, obzvláště ze strany mužů.

Tentokrát na sobě neměla to co poprvé, ani to co potom, totiž delší černé kraťasy a triko stejné barvy, které jí kompletně zakrývalo vrchní partie. Měla na sobě bílé triko, které zakrývalo spodní část až k pupíku a vzadu o něco užší pruh. Místo kraťasů měla do čtvrtiny stehen šedě proužkovanou sukni. Barala vše s nadhledem, takže ani nervózní nebyla.

„Daaaaaaance!

It ´s so hot

I can ‘t stop

The music fills the room

Vibrations

Sensations

That beat goes boom boom boom

I ´ve got to keep it together

I ´ve got to keep it together

I ´ve got to keep it together

Watch the crazy people dance!“

http://www.youtube.com/watch?v=lUwkVmTPnHY

„Tak to byla další show od Blair!“ zatleskal Orlando. „Zajímalo by mě, jak toto vystoupení hodnotí porota?“

„Úroveň Blaiřina zpěvu neklesá a ani nestoupá, ale svůj outfit nevychytala. Sedm a půl bodu,“ zahájila hodnocení tentokrát Nicolle.

„Jak už řekl Orlando, úžasná show, hlavně pro pány. Pro nás dámy, by to mohl být návod jak sbalit muže, včetně zpěvu. Devět a půl bodu,“ pokračovala Sharon.

„Dle mého názoru se Blair moc předvádí, ačkoli zpěv je dobrý. Sedm bodů,“ a hodnocení bylo v polovině.

„Souhlasím. Bylo to zajímavé,“ řekla Kate, „šest bodů.“

„Podle mě diváci čekali zase něco vyzývavého, takže je to překvapení. Outfit zajímavý, ale zdá se, že se s tím moc experimentuje. Šest a půl bodu,“ ohlásila Katy.

„Nemám co dodat. Sedm bodů,“ ozval se Joe.

„A pokud se nemýlím, je o vítězi rozhodnuto!" otočila se Keira na tabuli, která ukazovala celkové součty bodů a portréty soutěžících. Teď na ní byl obličej Gabrielly a číslo 45,5 a Blair s číslem 43,5. Arénu zaplnil jásot Gabrielliných fanoušků.

Orlando měl co dělat aby je překřičel. „Vítězkou se stává Gabrielle! Získává tedy možnost zazpívat si duet s někým z přítomných hostů a evoluční kámen dle vlastního výběru! Blair, která je na druhé místě získává košík bobulí pro pokémony! A třetí Vera získává dárkový košík!" pak mu ještě něco došlo a dodal: „Ale ne pro pokemony."

***

Blair si v zákulisí vyzvedla velký koš plný různobarevných bobulí. S nezpěváky se sešli venku před arénou. Chvíli si povídali, ale pak se rozloučili a každý šel svou cestou. Ryan a spol. do hotelu a oni do střediska.