Dobrodružství Ashe Graye

Vítěz poháru

Příští den probíhal stejně jako předchozí. Nasnídat, trénink, tentokrát šli i Blair s Whitney, která coby trenérka stadionu taky přispěla svou troškou do mlýna, pak dát pokémony kteří trénovali sestře Joy do péče, a vydat se směr aréna. Dnešního dne moc tréninku nezadali, protože se začínalo už v deset, kvůli plesu. Alex diskutovala s Blair o použití pokémonů.

„Asi použiju Smoochum,“ říkala právě Alex.

„Nebyl by lepší Slowking?“ divila se Blair. Náhodou se chovala celkem normálně.

„Asi ano. Ale pokud postoupím do finále, tak chci použít jeho.“

„To je rozumný. Ale co když ne?“

„Risk je zisk. A krom toho, vím že Slowking má zkušeností dost.“

„Jak myslíš. Já asi uvidím až na místě.“

„To je dost nepraktické, nemyslíš?“ Blair pokrčila rameny a dala si ruce za hlavu.

„Možná, ale mě to moc nevadí.“

„Závidím ti, jak to bereš sportovně. Já jsem děsně nervózní,“ přiznala se Alex.

„Já nikdy moc nebyla nervovej typ.“

„To máš teda štěstí.“

Před arénou uviděli Ryana a jeho kamarády. S nimi stál ještě někdo, koho ještě vůbec neznali. Byl to kluk, tak Ryanova a Ashova věku, měl delší černé vlasy a v černých očích tvrdý pohled. Triko i kalhoty měl také černé. Bůhvíproč měl ovázaná lýtka.

„Ahoj! Tak Jste připraveni na konečnou část?“ zeptal se kamaráda Ryan.

„To si piš!" dostalo se mu souhlasné několikahlasé odpovědi.

„Ryane? Kdo je to?“ zeptal se Ryana černovlasý kluk.

„A kdo jsi ty?" opáčil Ash.

„Shane Wilson. Trenér a cestovatel. Těší mě.“

„Ash Gray. Trenér. Nápodobně."

„Ty jsi z Johta, co? Ryan mi říkal… ale nikdy jsem tě neviděl.“

„Ty jsi odtamtud taky?" zeptal se Ash studeně. Ten kluk se mu totiž absolutně nezamlouval. „Klid, Ashi," položila mu ruku na rameno Claire. Jen kývl na znamení, že rozumí.

„Hm. No, já půjdu najít nějaká místa. Uvidíme se později,“ řekl Shane a odešel.

„Co to bylo za divnýho týpka?" podivila se Alex.

„Jeden z mých kamarádů z Johta,“ vysvětlil Ryan, „ale prosím vás, nikdy se nezmiňujte před ním o jeho bratrovi, nebo ho přivedete do nepříčetnosti… stala se mu taková tragédie v rodině a on a jeho bratr přežili… nenávidí se…“

„Ok." řekla Claire, než stačil Ash něco namítnout.

„Tak pojďte najít nějaký ty místa, ne?“ navrhla Kris.

„Souhlas," řekla Whitney, která doteď mlčela, narozdíl od Blair s Melody, které si něco šeptaly.

„My asi půjdeme do šaten," kývla daným směrem Alex.

„Tak hodně štěstí!“ ozvaly se Kris a Candice.

„Díky, poděkovaly obě dívky a oddělily se od skupiny.

***

„Vítám vás u posledního dne Wallaceova poháru! Dnes se už dozvíme vítěze. Nyní ale přistupme k semifinálovým duelům! Přivítejte Allison Grainovou a Alex Dylanovou!“ oznámila Marian. Všichni diváci začali jásat a tleskat, a protože obě dívky vešly na pódium zároveň, nebylo od sebe možné fanoušky rozeznat.

„Jako obvykle tu máme naše tři porotce a Wallace, kteří budou dnešní zápasy soudcovat!“ opět propukl hlasitý jásot, i když především kvůli Wallaceovi.

„A teď nás čeká zápas samotný! Obě soupeřky mají pět minut, aby odebraly protivnici co nejvíce bodů, a přitom předvedly krásu svých pokémonů! Začněte!“

Alex vytáhla pokeball s pokemonem, kterého chytila jako druhého. „Do toho, Smoochum!“ malá růžová pokemon se objevila v záplavě růžových srdcí, a pak použila sladký polibek, který poslala divákům, kteří nadšeně jásali.

„Je na čase využít vodní prostředí! Piplupe, tak pojď!“ z Allienina ballu vyskočil v záplavě bublinek tučňáček s roztomilýma očičkama.

„Začneme Smoochum!" zavelela Alex. „Sladký polibek!" Smoochum přitiskla pacičky na své rty a pak se rozmáchla a vypustila na tučňáčího pokemona spoustu srdíček., které chvíli poletovaly kolem ní, a pak zamířili k protivníkovi. Allison hned ztratila pět bodů.

„Tak tohle nevypadá pro jednu ze soutěžících nic dobrého! Piplup je zmaten!“ oznámila Marian. Allie se ale pousmála.

„Použij bublinkový proud!“ Piplup vystřelil bublinky do všech směrů, jak byl zmatený. Bylo to nebezpečné, ale nebylo úniku.

Alex taky přišla o pět bodů, ale jak Piplup neodhadl směr, přišla Allison o tři. „Sněhový útok!" Smoochum vypustila proud studeného vzduchu plného sněhu, který bubliny proměnil v led, a ty tím pádem praskly o zem ještě dříve, než se dostaly k cíli.

„Tak něco jiného. Vodní vír!“ Piplup vytvořil v bazénu vír, která poslal na malého soupeře. Zdálo se, že se otřepal.

„Použij blizard!" Smoochum se zhluboka nadechla a pak začala foukat mocnou sněhovou bouři. Ta vodu zmrazila a led se rozpadl. Přesně tak to Allie očekávala.

„Oba pokémoni na sebe zkouší jedny z nejsilnějších útoků, ale vypadá to, že se zatím ani jednomu nedaří,“ komentovala Marian.

Protože Alex útok nečekaně nevyšel, ztratila deset bodů.

„Zkus znovu sladký polibek, a až začne účinkovat, použij sněhový útok!"

„A Smoochum znovu používá sladký polibek, je tak rozkošná,“ rozplývala se moderátorka.

Allie se ale usmívala. „Piplupe, vyhýbej se srdíčkům a pak bude čas na štít!“

„Tohle vypadá na nějaký tajný plán Allison!“

Piplup poskakoval a různě se vyhýbal polibkům malého Pokémona. Pak došlo na sněhový útok, který Piplupa zasáhl. Že by to byla zvláštní taktika?

Pak se rozzářil a odpálil paprsek s dvojnásobnou silou na Smoochum.

„Smoochum ne!" zděsila se Alex.

Když světlo pohaslo, odhalilo omráčenou Smoochum, která se chvíli potácela, a pak padla na zem. V tu chvíli se ozval zamítavý zvuk a na stolech porotců se objevil červený kříž. „A je to tu! Allison nečekaně porazila Alex a dostává se do finále!" její příznivci začali jásat a tleskat, zatímco ti Alexini zaraženě seděli.

„Dobrá práce Smoochum, odpočiň si,“Alex odvolala Smoochum a uvolnila místo pro další kolo. Spolu s ní odešla i rozzářená Allison.

„Tahle holka má něco do sebe,“ ohodnotil Allie Shane.

„To máš pravdu. Tak já teď odejdu. Na finále mi můžete zavolat! Ahoj!“ řekl Ryan a spolu s Kris se chystal odejít.

„Tak ahoj, a neboj, zavoláme," slíbil Ash. Amanda se otřásla a ťukla se do čela.

„Teď je čas na druhé kolo semifinále! Blair proti Michelle Suter! Obě koordinátorky ukázaly svůj veliký talent a obě jsou něčím speciální.“

Obě dívky přivítal potlesk, i když z větší části patřil Blair, protože se mnoha lidem nelíbilo Michellino chování. Blair mávala fanouškům, a vydala své oblíbené Nyooo, a rozpustile se zasmála. Michelle vytáhla růžový pokeball lásky v modrém pouzdru a pohrdavě si Blair přeměřila.

„Tohle bude snadné…porazit někoho kdo se takhle obléká,“ poznamenala opovržlivě.

„Něco se ti nelíbí na mém oblečení?“ zeptala se Blair.

„Všechno,“ odpověděla Michelle.

„Asi bychom měli začít, než se nám tu dívky poperou,“ zakročila Marian. „Máte pět minut! Začněte!“

„Předveď, co umíš a znič ji, Bellossome!“ na pódiu se objevil v záplavě kytiček květinový pokémon, kterého trenéři z Johta dobře znali.

„To máš za to, co jsi provedla mým přátelům a ostatním. Běž Ninetalesi!“ liščí pokemon se objevil v ohnivé kouli, která se posléze rozletěla do malých plamínků.

„Pf. Listovou bouři!“ kolem květinového pokémona se začaly v kruhu točit zářící lístky, a oproti malému pokémonovi to vypadalo dost impozantně. Blair přišla o pět bodů.

„Wow. Takový malý pokémon a umí tak silný útok!“ Michelle se po okomentování potěšeně usmála. Blair ale zůstala v klidu.

„Tak do toho,“ začala Michelle.

„Vlnu horka!“ z tlamy liščího pokémona proudilo nesnesitelné horko, až se začal tetelit vzduch a Michelle také přišla o deset bodů. Oba útoky se střetly nad vodní hladinou a začaly se přetlačovat, až do vzduchu létaly kapičky vody.

„Teď hypnózu Ninetalesi,“ Blair měla skutečně dobrou taktiku. Ninalesovy oči se modře rozzářily a vzduchem prolétla sotva viditelná vlna. Když zasáhla Bellosoma, útok okamžitě polevil a pak úplně ustal. Pokemon usnul. A taky přišel o dalších deset bodů.

„Né, Belllosome!“ zasténala blondýnka. „Vstaň!“ křičela a dupla podpatkem. To jí ovšem nebylo nic platné.

„Dobrá strategie, Blair. Ale vypadá to, že Michelle se to vůbec nelíbí.“

„Tak dobrá Ninetalesi. Máme volné pole. Hbitý útok!“ liščí pokémon se začal pohybovat tak rychle, až byl jen občas vidět jako rozmazaná šmouha. Pak květinový pokémon najednou letěl přes plochu zápasiště, a na jeho místě stál Ninetales. To vyneslo Michelle ztrátu dalších bodů. Tentokrát dvaceti.

„Ne! Ne! Ne!“ čílila se blonďatá koordinátorka.

„Teď ohnivý vír!“ spirálovité plameny vyrazili, a dostihly Bellossoma těsně před tím, než dopadl. Ten teď jakoby tančil uprostřed víru. Blair ovšem přišla o deset bodů.

„Tenhle útok Blair nějak nevyšel, protože Bellossom vypadá jako by uprostřed ohnivého víru tančil!“ hlásila Marian.

„Ooo,“ podivila se Blair a pak se usmála, „nevadí. Plamenomet!“ tentokrát Bellossoma zasáhl celistvý proud plamenů. On i jeho trenérka okamžitě začali ztrácet body. A protože Ninetales nepřestával chrlit plameny, body stále ubývaly.

„Toto je velmi zajímavé. Michelle neustále ztrácí body, ale nemůže s tím nic dělat.“

„To stačí,“ usoudila Blair. Aby taky ne. Počet Michelliných bodů totiž klesl na pouhých patnáct. Pak se konečně, tedy jak pro koho, Bellossom probudil.

„A je to tu! Bellossom se konečně vzbudil! Minutu před koncem zápasu!“

Michelle se rozradostnila. „Tak jí ukážeme! Magické listy!“ Bellossom se roztočil a začaly od něj létat zářící listy, a kolem něj se utvořil stříbrný obláček, díky kterému vypadal velmi hezky a díky kterému Blair ztratila pět bodů.

„Vlnu horka,“ řekla fialovlasá čarodějka nevzrušeně, skoro až zlověstně. A taky měla důvod. Útok totiž úplně smetl magické listy, které narazily do Bellossoma a spolu s vlnou horka ho připravili o poslední body. Časomíra se zastavila a ukazovala patnáct vteřin do konce. Na obrazovce zmizela časomíra s bodovaček, a objevil se tam obličej Blair s Ninetalesem a nápisem vítěz. Fanoušci se rozjásali tak, že na chvíli přehlušili Marian a její komentář, takže musela chvíli počkat a pak začít komentovat.

„A tady to je! Druhou finalistkou je Blair!“

„Tohle byl úžasný zápas,“ prohlásil Wallace.

„Ano, bylo to vážně úžasné,“ souhlasil s ním Contesto.

„Ne!“ rozkřikla se Michelle.

Všichni se na ni zvědavě podívali. „To nejde!“ křičela. „Já nemůžu prohrát. Ne!Taková kráska jako já nemůže prohrát!“ a začala pomalu natahovat. Někteří se na i začali dívat se směsicí znechucení a opovržení. „Prosím, dejte mi ještě jednu šanci,“ žadonila. Contesto se zvedl. „Slečno Suterová,“ oslovil ji přísně, „tento zápas proběhl podle pravidel a my nebudeme dělat vyjímku.“

„Ale to přece…. prosím,“ prosila. Sukizo se také zvedl.

„Souhlasím, tato výhra byla naprosto čestná, žádné další šance nejsou.“

„Néééé,“ štkala.

„ Slečno Suterová, uklidněte se, a opusťte zápasiště, nebo vás diskvalifikuji z letošní soutěže o Stužkový pohár na Grand Festivalu.“ Pod touto výhružkou Michelle potlačila slzy a odešla. Celá aréna ji sledovala se směsicí pobavení a opovržení. Ash a jeho přátelé se ale odvrátili. Není hezké kochat se cizím neštěstím. Blair mlčky odvolala Ninetalese, a dívala se na zápasiště, aby neviděla okolí. Pak také odešla. Ash si okamžitě vzpomněl na kamaráda.

„Matte, půjčíš mi pokénav, abych zavolal Ryanovi s Kris?“ zeptal se ho. Zrzek začal štrachat v batohu a pak vytáhl dotyčný přístroj. Ash vyťukal číslo, které mu Ryan dal a přiložil si přístroj k uchu. Chvíli slyšel pípání, a pak to jeho kamarád na druhé straně zvedl.

„Ahoj, co se děje?“

„Ahoj,“ odpověděl Ash, „Blair právě dozápasila a vyhrála, takže během chvilky určitě začne finále a pokud ho chcete vidět, měli byste přijít.“

„Dobře. Za chvíli jsme tam.“

„Tak fajn, zatím ahoj.“ Ash uslyšel zavěšení, zaklapl přístroj a vrátil ho Mattovi.

„Hotovo?“ zeptal se chovatel, překvapený že to trvalo jen tak krátkou chvilku.

„Yup,“ potvrdil Ash.

„Hlavně ať to stihnou.“

„No, pokud dělají to, co si myslím, že dělají…,“ ozvala se Claire, „tak je jim to asi jedno.“ Melody se při té poznámce potuleně usmála. „Jo, jo,“ přitakala.

„Dámy a pánové, teď nás čeká třicetiminutová přestávka, po které následuje finálové kolo Wallaceova poháru! Zápas Allison proti Blair! Těšte se!“ ohlásila Marian, zhasla světla osvětlující pódium, a někteří diváci opustili svá místa, aby si došli na záchod nebo koupili malou svačinku. Zatímco aréna byla v temnotách a uvnitř svítily různé barevné reflektory, tak přišel Ryan s Kris. Stěží našli místa, protože nebylo moc světla.

„Tak už jsme tady. Copak se tu děje, že je tady taková tma? To má navodit atmosféru?“ zeptal se Ryan.

„Ne, momentálně je přestávka,“ osvětlila mu Claire.

„Tak co jste tam venku dělali?“ zeptal se Ash. Pak zroutil obličej do bolestivé grimasy, protože mu Alex dupla vší silou na nohu a zašeptala mu do ucha: „Nebuď zvědavej, nebo budeš brzo starej.“ Samozřejmě to neušlo pozornosti Candice, Claire a Melody, které seděly poblíž a které se rázem rozhihňaly.

„No tak, násilí stranou, jo?“ zasmál se Ryan.

„Mě to neříkej,“ ušklíbl se kysele Ash a mnul si pošlapanou nohu. Na to následovala další salva hihňání, ke kterému se přidali ještě Matt s Alex, která se ušklíbla.

„Myslím, že tě potěším,“ řekla spokojeně hnědovlasá koordinátorka. „Vyhrála Blair a Michelle ztropila scénu, čímž se pěkně ztrapnila.“

„Dobře jí tak, potvoře,“ ušklíbla se Kris.

„Jo, koledovala si o to,“ souhlasila Melody.

Najednou se barevná světla z reflektorů opět změnila na bílá a zamířila na Marian, která se vrátila.„Zdravím vás všechny! Jste připraveni na dnešní finále? Já doufám, že ano! Teď přišel čas pro obě finalistky, aby přišly na pódium, abychom vyřešili letošní tajenku, kdo získá Vodní stužku! Já se jmenuji Marian a přeji vám příjemnou zábavu,“ řekla Marian a odkašlala si. Pak se otočila směrem napravo. „Jako první, Allison Grainová!“ představila finalistku, na

kterou svítila fialová světla.

„A jako druhá, Blair!“ pokračovala Marian a na druhou soutěžící svítila světle zelená světla.

Barevná světla pohasla, v aréně se rozsvítilo a mohlo se začít.

Blair vytáhla pokeball a vyhodila ho do vzduchu. Halu nakrátko osvítil bílý paprsek, a pak se v žlutém oblaku objevil velký vosí pokémon. Jak se oblak rozplýval, rozlila se arénou příjemná vůně medu a včelího vosku.

„To je Vespiqueen!“ poznala pokémona Claire. Alex vytáhla pokedex.

VESPIQUEEN. VYŠŠÍ VÝJOVÉ STÁDIUM COMBEE. VESPIGUEEN JSOU JEN SAMIČKY. VE SVÉ RÁDOBY SUKNI MÁ MÍSTO PRO MLADÉ COMBEE. OVLÁDÁ SPECIÁLNÍ ÚTOKY, KTERÝMI MŮŽE COMBEE OVLÁDAT.

„Páni,“ užasli všichni, kdo nebyli ze Sinnoh nebo jím neputovali.

„Espeone, je čas, aby ses znovu předvedl!“ řekla Allie a objevil se fialovo-růžový Pokémon s rozdvojeným ocasem.

„Vespiqueen, stříbrný vítr!“ křídla hmyzí pokemon se prudce rozkmitala a tím vytvořila vítr, ve kterém poletovaly stříbrné částečky.

„Vespiqueen začala s krásným stříbrným větrem!“ započala komentování Marian.

„Budoucnost!“ Oči Espeona a jeho červený bod na čele se rozzářily.

I přes tento útok stříbrný vítr Espoena zasáhl a ubral mu patnáct bodů.

„Soustřeď se. A pak přijde čas na psychický útok!“

„Signální paprsek!“ u čela Vespiquuen se utvořila malá zářící bílá koule, ze které potom vytryskl paprsek ve všech barvách duhy.

„Uskoč!“ řekla Allie. Espeonovi uskočil po dopadu a vyhnul se nebezpečnému paprsku. Pak zasáhl včelí královnu svou mentální silou. Pak si s ní pohazoval ve vzduchu a pak jí hodil až k Blair do náruče. Ta přišla o pětadvacet bodů.

„Jsi v pořádku?“ starala se čarodějka. V odpověď včelí pokémon vzlétla do vzduchu.

„Fajn,“ usmála se, „matoucí paprsek a pak vzdušné eso!“ červená část Vespiqueina čela zfialověla a začala střílet fialové paprsky. Samotná pokemon se začala točit, takže vytvořila takový matoucí vír. K tomu se ještě rozletěla, a obklopily ji bílé paprsky. Espeon, zasažen matoucím paprskem ztratil patnáct bodů.

Espeon už začal vypadat divně. Byl zmaten. „Espeone, ne!“

K tomu všemu do něj Vespiqueen narazila plnou silou. Náraz ho odhodil k nohám Allison a připravil o dvacet bodů.

„Zmatený Espeon je na tom špatně a Vespiqeen vede!“

Zdálo se, že je po všem. Do konce zbývaly dvě a půl minuty. Espeon se nedokázal zvednout, když tu najednou zasáhl duhově zbarvený paprsek nic netušící královnu, která sletěla na zem. Potom se Espon vyškrábal pomalinku na nohy.

„Vespiqueen!“ zděsila se Blair. Pokemon padla na jednu z plovoucích desek. Tabule ukázala ztrátu třiceti bodů.

„Toto je úžasné. Vespiqueen, která ještě před chvílí vypadala na favoritku, se teď nemůže zvednout!“ komentovala nadšeně Marian.

Měla pravdu. Vespiqueen se nepodařilo postavit a vzlétnout. Zato se jí po půl minutě podařilo se částečně posadit.

„Skvěle,“ oddychla si fialovláska, „zlověstný vítr!“ od včelí pokemon vylétl fialový, zlověstně vypadající vzdušný útok.

„Ničivý úder!“ Espeon vypustil elektrickou vlnu. Všechno to bouchlo a voda z bazénu, která vytryskla, spláchla oba soupeře. Zbývala minuta a půl.

„Oba soupeři jsou pod vodou!“ hlásila Marian. „ A oba ztratily značný počet bodů.“ To byla pravda. Blair přišla o dvacet bodů a Allison taktéž. Najednou z vody vyletěla Vespiqueen. Kolem ní létaly kapičky vody a vypadala impozantně. Allison ztratila pět bodů. Na druhé straně bazénu se na hladině utvořily bublinky a vyplaval Espeon. V tu samou chvlíli Vaspiqueen padla na zem. Od stolků zazněly dva odmítavé tóny.

„Oba pokémoni nejsou schopni pokračovat! V tom případě nám vítěze ohlásí naše tabule!“ všichni se otočili na velkou tabuli. Čas, který stál, ukazoval půl minuty do konce. Ovšem zajímavější byla čísla pod kruhem, který zobrazoval ztrátu bodů. Chvíli bylo ticho. Pak se Marian vzpamatovala.

„Neuvěřitelné. Je to remíza!“

Arénou se ozvalo zamručení a diváci dávali hvizdy najevo svůj nesouhlas. Chtěli vítěze.

„To je opravdu neuvěřitelné, jakou situaci tu máme! Tohle jsem nezažil už dobrých patnáct let!“ řekl Contesta.

„Pozoruhodná situace!“ ozval se Sukizo. Pak byla opět kratinká přestávka, při které se porotci radili, jak dál.

***

„Porota se dohodla na následujícím,“ ozval se Contesta po deseti minutách, „o vítězi poháru rozhodne obyčejný zápas bez časového omezení a v plném bojovém nasazení. Body se samozřejmě odečítat nebudou, jako by nebyly.“

„Souhlasím. Je to vážně neobvyklá situace, ale vítěz může být jen jeden. Přeji vám oběma hodně štěstí,“ pronesl Wallace.

„Děkuji,“ řekly obě dívky naráz.

Tak je tedy rozhodnuto! Můžete začít!“ oznámila Marian.

Blair vytáhla jeden ze svých pokeballů. Nebyl v pouzdru, protože nastalou situaci nečekala.

„Ještě jsme se nepředvedli, takže jim to ukaž, Flaafy!“ objevil se růžový ovčí pokémon.

„Já si volím Cherrima!“ Allie povolala třešňový květ, který byl teď opět zavřený.

„Druhý zápas o stužku začíná! Flaafy vs. Cherrim!“ křičela vzrušeně Marian.

„Flaafy, začni ohnivou ránou!“ ovčímu pokémonovi se kolem tlapy objevil oheň. Pokemon se rozeběhl a začal přeskakovat s plošiny na plošinu.

„Působivý útok, který by mohl určit vítěze!“ hlásila Marian.

„Semínkový útok!“ nařídila Allie a Cherrim začal pálit po soupeři semínka, čímž mu znemožnil rychlejší postup.

„Světelnou clonu!“ kolem ovčího pokémona se objevila zlatá krychle složená z hvězdiček, bránící semínkům ho zasáhnout.

„Báječné. Cherrim využil výhody své podstaty, ale nepodařilo se mu prorazit!“

„Takže ty si se mnou budeš takhle hrát, jo? No tak fajn! Skoncuju to rychle. Travní píšťalku, Cherrime!“ arénou se ozval hlasitý vysokofrekvenční zvuk a Flaaffy padl.

„Flaafy ne! Co je ti? Vstávej!“ vyděsila se čarodějka. Její hlas ale nepomohl, pokémon spal jak dřevo.

„Giga odčerpání!“ spící Pokémon byl teď svázán zelenými paprsky a část jeho energie byla v Cherrimově moci.

„Uspání a odčerpání energie je skvělá taktika!“ komentoval nadšeně Sinnohská komentátorka.

Nikdo nevěděl, jestli to způsobil právě Cherrimův útok, ale Flaafy se probral. Chvíli mu to trvalo, ale nakonec vyskočil na nohy.

„Tak tohle ti jen tak neprojde. Bavlněné semeno!“ od Flaafyho vylétly bílé chomáčky bavlny, které Chrrima celého zabalily, takže z něj byla jen bílá kulička.

„Skrytou sílu!“ kolem Flaafyho začaly poletovat bílé kuličky, které se pak rozletěli na travního pokémona a zasáhly ho.

„Tak a dost! Pijavičí semínko!“ Cherrim vyplivl jediné semínko a zasáhl soupeře. Ten byl svázán a jeho energie byla odčerpávána.

„A zápas se stupňuje! Ani jedna z dívek to nehodlá vzdát!“

„Jsi docela zábavná,“ pokývala hlavou Blair, „Flaafy, odpočinek.“ pokemon usnul, a začal obnovovat energii, která mu byla odčerpávána.

„Zdá se, že Cherrimovy útoky nechávají Blair klidnou.“

„Tak fajn! Slunečný den!“ Cherrim se rázem otevřel. A teď sluneční paprsek! Pošli ho tam, kde nebude mít šanci!“ Cherrim odpálil paprsek na spícího Flaaffyho a ŽBLUŇK! spadl do vody.

„A toto by mohl být Flaafyho konec!“

„Flaafy!“ všichni napjatě sledovali vodní hladinu. Po chvíli se pokémon objevil. „Jsi v pořádku?“ Flaafy se jentaktak vyškrábal na desku. „Fajn! Otravu!“ otevřel tlamičku, a vypustil spoustu fialových kuliček. Cherrim se sice uhýbal, ale nakonec so několik kuliček zasáhlo.

„Cherrim je otráven. Tohle mu hodně iblíží!“

„Sluneční paprsek!“ řekla Allison a Cherrim vystřelil další paprsek na soupeře. Cherrimova přesnost byla omezena, přímo soupeře nezasáhl, trefil jen desku a Flaaffy zase upadl do vody.

„Začínám toho mít dost. Flaafy, využij toho, že jsi ve vodě, a shoď do ní i Cherrima! Nárazový útok na jeho desku!“ ovčí pokémon sice nebyl nijak zvlášť dobrý plavec, ale podařilo se mu ze spodu vrazit do desky na které travní pokémon stál, a shodit ho do vody. Na Blaiřině tváři se usadil pomstychtivý výraz.

„Skvělý tah!“

„Teď použij to, co jsme trénovali,“ řekla nebezpečným tónem, „signální paprsek a hromový útok!“ voda okamžitě začala jiskřit. Kolem Flaafyho tančila elektřina a mezi rohy se utvořila duhová tečka. Vzápětí byly oba útoky uvolněny a květinový pokemon dostal přímý zásah.

Cherrim ještě nebyl poražen, ale vypadalo to, že je mu strašně špatně z otravy. Byl konec. Allie, vědoma si jeho stavu ho odvolala zpět a zdvihla ruku. Vzdala se, ale ne proto, že by nemohla dál.

„A tady to máme! Allison se vzdává, aby ušetřila svého pokemona! Velmi ušlechtilé. Vítězem tohoto neuvěřitelného zápasu a tudíž i Vodní stužky se stává Blair! Wow!“ křičela Marian.

Diváci i porotci se zvedli a začali tleskat. Tleskali vítězce i poražené, protože tohle byl skutečně velmi dobrý zápas. K potleskům se přidaly pochvalné hvízdoty a skandování jmen obou finalistek. Přes ten kravál nebylo slyšet jak Blair Flaafyho chválila a nakonec ho povolala zpět do pokeball. Nakonec vítězka obešla zápasiště a objala poraženou. Potlesk, který pomalu začal utichat, znovu vypukl, a ještě zesílil, když Allison obětí opětovala. Obě finalistky se od sebe odtrhly, ale zůstaly se držet za bok, jako kamarádky a společně mávaly nadšenému publiku, které stále tleskalo a jásalo.

Wallace opustil své místo, aby předal Blair stužku. Ostatní porotci ho následovali. Ta ji s radostí přijala, a vítězně s ní zamávala. Jásot a potlesk, pokud to bylo ještě možné, zesílily. Pak Blair dostala nápad, a něco pošeptala Allie do ucha. Ta se nečekaně rozzářila. Pak se obě chvíli domlouvali s Wallacem a porotci. Přes jásot nebylo slyšet, co říkají, ale pak se najednou stužka ocitla v ruce Allie. Zmatená Marian šla zjistit co se děje. Když to zjistila, usmála se a chopila se mikrofonu.

„Dámy a pánové, tomu nebudete věřit. Zdálo se, že po tomto zápase je držitel Vodní stužky jasný, ale asi jsme se všichni mýlili. Blair se totiž rozhodla postoupit stužku Allison!“ na chvíli nastalo překvapené ticho.

„Tak tohle jsem ještě nezažil,“ usoudil Contesta.

„Úžasně pozoruhodné!“ řekl Sukizo.

Blair požádala o mikrofon. Marian jí vyhověla a podala jí ho. Blair možná vteřinku přemýšlela, než spustila.

„Ráda bych řekla, proč předávám stužku Allie. Tohle byl vážně tvrdý zápas, a i když mohla ještě pokračovat, vzdala se, aby ušetřila Cherrima. Musím říct, že chvílemi jsem na ni měla vztek, ale tohle na mě udělalo dojem. Myslím, že kdyby se rozhodla pokračovat, vyhrála by. Snad jsem tím nezklamala své fanoušky, ale myslím, že s klidným svědomím můžu Vodní stužku předat Allie a že jí bude dělat čest. A kdoví, možná se ještě setkáme. Ale to už ji šetřit nebudu,“ usmála se a vrátila mikrofon. Ještě chvíli bylo ticho, ale prolomil ho Ash s přáteli, kteří znovu začali tleskat. Zbytek diváků se postupně připojil.

„Tak a tím končí letošní Wallaceův pohár! Děkuji vám za pozornost a zase někdy příště ahoj,“ řekla Marian a odešla. Poté zmizeli porotci a publikum začalo odcházet.

Obě finalistky zmizely do šaten. Cestou tam a v šatně si ještě povídali, a pak se jejich cesty rozdělily. Blair našla své přátele čekat ve vstupní hale. Jakmile ji uviděli, tak začali všichni mluvit jeden přes druhého a vůbec jim nerozuměla. Na jednu chvíli se jí to podařilo.

„Úžasný zápas,“ chválil Ash.

„Postoupení stužky… wow!“ žasla Alex.

„Zachovala ses šlechetně,“ obdivovala ji Claire.

„Úžasné gesto,“ chválila ji Melody.

„Vážně skvělé vystoupení,“ říkal Matt.

„Nic podobného jsem dlouho neviděla,“ prohlašovala Whitney.

Pak se ale jejich znovu slily, a ona ničemu nerozuměla, a tak se jen usmívala. Pak se potkali s Ryanem a jeho partou a bylo vymalováno. Nakonec se rozdělili na dvě skupiny. V jedné byly dívky, a v jedné chlapci. Dívky probíraly přípravu na ples, a chlapci zápas, který před chvílí skončil. Zatímco Alex s Kris si chtěly zajít na nějaký koktejl a něco dobrého, ostatní to považovaly za ztrátu času. A vyvalily se z budovy jako lavina, a zamířili si to do obchodů.

„Už teď ty prodavače lituju,“ prohlásil Ash soucitně.

„To jo,“ souhlasil Matt.

Alex s Kris vyrazily, ale ještě se rozešly. Alex aby předala své pokémony do péče sestry Joy, a Kris chtěla ještě něco v hotelu. Chlapci se rozdělili, aby ještě zlepšili své dovednosti před nadcházejícím zápasem.

Když Alex přišla do baru, kde se měly sejít, Kris už tam byla. Seděla u volného stolku pro dva a dávala se na barmana, jak míchá koktejly.

„Tak copak si dáme?“ zeptala se Kris.

„Co třeba Tropical mystery? Píšou, že jsou tam broskve, banány, kiwi, ananas a dotek plodu kakaovníku,“ navrhla Alex koktejl, jehož popisek ji zaujal.

„To vypadá skvěle, dám si to taky!“ kývla Kris.

Alex skočila k baru, a objednala zmíněné drinky. Uviděla, že tem mají mini zákusky, a napadlo ji, že by nemuselo být špatné si nějaký dát. Otočila se ke kamarádce.

„Kris? Nechtěla bys nějaký mini zákusek?“ křikla.

„Ne, děkuju,“

„Hmm. Ještě bych si dala dva mini větrníčky, trubičku a štafetku prosím,“ objednala si.

„Jistě. Hned to bude,“ odvětil barman a Alex se vrátila ke Kris.

„Tak jak jde cesta?“ začala Kris.

„Jo, jde to docela dobře. Mám dvě stužky, kluci jsou fajn a mí pokémoni stále sílí. Co u tebe?“

„No… jsem na tom se stužkami stejně, ale mám takový problém s Ryanem…“

„Vážně? Povídej. Třeba ti dokážu pomoct.“

„Ehehe… já… já… ho…,“ Kris zrudla.

„Myslím, že vím, co máš na mysli,“ usnadnila jí práci Alex.

„V-vážně?“

„Stačí mi vidět, jak jsi rudá, koktáš a ten tón hlasu. Musím říct, že jsem jeden čas o Ashovi uvažovala jako o možným klukovi. Ale pak jsem to zavrhla. Hlavně proto, že budem nevlastní sourozenci.“

„A co bych mohla udělat? My jsme se totiž jednou pohádali, já od něj odešla, ale pořád to cítím…“

„Řekla bych, že nejjednodušší by bylo mu to nějak naznačit, a zjistit co cítí on k tobě.“

„A jak třeba? Promiň, že se takhle vyptávám, ale…“

„Jasný no. Tak jako extrém by byl zeptat se ho, co by dělal, kdybys mu řekla, že ho miluješ. I když… potkala jsem jednoho, na kterýho jsem to zkusila, a on to nepobral.“

„A co takhle mu něco dát?“

„Jak to myslíš?“

„Třeba nějakou sladkost, nebo něco jiného… prostě dáreček.“

„Jako že bys to podle reakce poznala?“

„Možná… nebo nemám mu něco chytit?“ Kris se zahihňala.

„Jo. Chyť mu pořádnou rýmu,“ zasmála se Alex, „tohle by spíš mohl brát, jako že podceňuješ jeho trenérské schopnosti a že si myslíš, že potřebuje pomoct.“

„Já to myslela dobře… ach jo…“

„Já vím. Možná by bylo snazší omotat si ho kolem prstu.“

„Ahááá… no, když to říkáš…“

„Určitě by ti to ušetřilo spoustu starostí. Já s těma svejma klukama manipuluju pořád. A ani jeden si toho ještě nikdy nevšiml.“

„Oh.“

„Neříkej, že ty jsi to ještě nikdy neudělala?“

„Samozřejmě, že ne! Jsme na Ryana dvě holky a Damion s námi necestuje pořád.“

„Hmm. Měly byste se domluvit a kdyžtak to skusit.“

„Hehe… třeba,“ začervenala se Kris, když vtom jí zazvonil telefon. Kris to vyřídila rychle. „To byl Ryan… už jsou hotoví a půjdou na ples… tak já už asi taky… děkuju za příjemný posezení. Ahoj!“

„Taky děkuju. Ahoj,“ neseděla tam ještě moc dlouho. Spořádala mini zákusky a také vyrazila.

Došla se převléknout do šatů. S kluky se potakala až před arénou. Oba dva se také připravili. Měli na sobě saka a všimla si, že byli u holiče, protože měli o dost kratší vlasy.

Vevnitř se setkali s Kris, Ryanem a všemi. Na plese se vážně bavili a užívali si ho. Taky proto šli spát až o půlnoci, a Ash už se nemohl dočkat zítřka, i když byl nervózní.