Ryanovo dobrodružství

Nový rival

Ráno probudilo Ryana nějaké podivné pípání. Pak se vzbudil také Damion. „To už stačí,“ řekl rozespale. Pak vzal na Jacksonově nočním stolku své hodinky a stiskl tlačítko. Pípání automaticky přestalo.

„Co tohle má znamenat?“ zeptal se Ryan.

„Tohle?“ Damion ukázal Ryanovi své hodinky. „Tohle nejsou jen obyčejné hodinky. Jsou to Pokémoní hodinky, nebo taky Pokétch. Mají spoustu funkcí jako budík, hodiny, krokometr, kalendář, kalkulačku a spoustu dalších. Vyrábí je firma Pokétch Company v Jásotvillu,“ dokončil Damion svůj popis.

„Já mám zase PokéNav,“ řekl Ryan a vytáhl svůj PokéNav. Pak začal vysvětlovat jeho funkce, které mu v Devonu vysvětlili: Mapu Hoennu (dala se přidávat do paměti i mapa jiných regionů), zabudovaný mobilní telefon, budík a zjišťování kondice Pokémonů. „Kam zase zmizel? Copak on nikdy nespí?“ zeptal se Damion a ukázal na Jacksonovu postel, která byla prázdná.

„Myslím, že buď dělá snídani, nebo hlídá les, vždyť je to jeho práce,“ poznamenal Ryan. „Damione? Jaké máš Pokémony?“ zeptal se.

„Na to samé se chci zeptat já tebe,“ řekl Damion. „Víš co? Pojďme ven! Naši Pokémoni jistě snídají!“

***

Když se oblékli, tak vyrazili ven z chaty. Jenže je zastavil Jackson a Breloom. „Copak vy si nedáte snídani?“ zeptal se. „No samozřejmě! Co máš dobrého?“ zeptal se Damion. Jackson jim nabídl a Damion s Ryanem se dali do jídla.

Když dojedli, tak vyšli z chaty. Byli tam všichni Pokémoni Ryana i Damiona. Damion si je všechny naskenoval a zjistil si o nich informace, ale když Ryan zkoušel použít svůj Pokédex na Damionovy Pokémony, ozvalo se známé: -TENTO POKÉMON NENÍ V DATABÁZI HOENNSKÉHO POKÉDEXU. DATA CHYBÍ-

„Ale ne, už zase,“ povzdechl si Ryan.

„Tvůj Pokédex nezná Sinnohské Pokémony, že ne?“ zeptal se Damion. Ryan přikývl. „Snadná věc! Půjčíš mi svůj Pokédex? Pošlu data z mého do toho tvého, souhlasíš?“

„No jistě!“ řekl ohromeně Ryan. Za pár minut byli hotoví. Ryan nejpve přiblížil Pokédex k malému želvímu Pokémonovi, který měl na hlavě list.

-TURTWIG, MALÝ LISTOVÝ POKÉMON. TENTO POKÉMON JE JEDEN ZE STARTOVNÍCH SINNOHSKÝCH POKÉMONŮ. JE NĚCO MEZI ŽIVOČICHEM A ROSTLINOU, PROTO MŮŽE PROVÁDĚT FOTOSYNTÉZU. ŘÍKÁ SE, ŽE JEHO KRUNÝŘ JE Z HLÍNY-

Pak se Ryan podíval na Damionova ptačího Pokémona, který si hrál s Taillowem. -STARLY, POKÉMON ŠPAČEK. TITO POKÉMONI SE SHROMAŽĎUJÍ DO VELKÝCH HEJN. POKUD JE JEDEN Z NICH OSAMĚLÝ, JE ZRANITELNĚJŠÍ PŘED PREDÁTORY JAKO JSOU GROWLITHE, POOCHYENA NEBO GLAMEOW-

A v rybníčku, kdy byl Lotad, plaval také Pokémon podobný vydře. -BUIZEL, MOŘSKÝ VYDŘÍ POKÉMON. PŘI PLAVÁNÍ DOKÁŽE VYVINOUT OHROMNOU RYCHLOST TAK, ŽE KROUTÍ SVÝMI OCASY JAKO LODNÍ ŠROUB. ŘÍKÁ SE, ŽE BUIZEL DOKÁŽE POMOCÍ KROUCENÍ OCASŮ I LÉTAT NA KRÁTKÉ VZDÁLENOSTI. TATO INFORMACE ALE NENÍ POTVRZENÁ-

„A co náš zápas?“ zeptal se Damion.

„No jo! Zápas!“ vzpomněl si Ryan. „Hele, počkejte, až se vaši Pokémoni nají jo?“ řekl Jackson a dal všem Pokémonům do misek potravu. Ryan s Damion tím získal čas na promýšlení taktiky, když věděl jakém má ten druhý Pokémony.

***

Když se Pokémoni najedli a vrátili se do Pokéballů, bylo všechno připraveno na zápas. „Já budu dělat rozhodčího, ano?“ řekl Jackson.

Za chvíli oba soupeři stáli na svých místech a rovné travnaté ploše. „Zápas mezi Ryanem Conollym z Littlerootu a Damionem McQuarem z Dvojlistového města! Trenéři se dohodli, že zápas bude probíhat bez časového omezení a každý z nich použije tři Pokémony! Tak začněte!“ řekl Jackson a odmávnul začátek zápasu rukama, protože neměl praporky jako skutečný rozhodčí.

„Do toho, Turtwigu!“

„Lotade, volím si tebe!“

Proti sobě nastoupil Damionův Turtwig a Ryanův Lotad. „Zajímavé,“ pomyslel si Jackson, protože Lotad byl jako Turtwig travní, ale byl zároveň i vodní typ.

„Lotade, zkus listovu břitvu!“

„Turtwigu, Vtažení!“

Lotad vyslal ostré listy, ale Turtwig stáhnul svou hlavu a končetiny do svého krunýře, takže se listy rozplácly o krunýř.

„Lotade, zkus ho probrat vodním dělem!“

Damion se jen usmál. Lotad vyslal malý proud vody na Turtwiga. Ten vylezl z krunýře, ale začal tancovat, jako by se mu to náramně líbilo.

„Copak nevíš, že Turtwig je travní Pokémon? Tvůj Lotad jenom plýtvá energií! Jako když zaléváš kytky!“

„Tak zkusím něco jiného. Přírodní sílu!“

Lotadův list začal nějak svítit a pak na Turtwiga použil Hvězdicový útok.

„To bylo všechno? Skoncuj to Nárazovým útokem!“

Turtwig se rozeběhl a vrazil do Lotada. Ten to nevydržel, zapotácel se a omdlel. „Lotad není schopen pokračovat! Vítězem je Turtwig! Skóre je 1:0 pro Damiona!“ oznámil Jackson.

„Taillowe, volím si tebe!“ z hozeného Pokéballu vyletěl vlaštovčí Pokémon.

„Klovací útok!“

„Vtažení!“

Taillow se pokusil klovnout Turtwiga, ale ten se bezpečně schoval do krunýře. Takhle to pokračovalo ještě čtyřikrát. Ryana ale něco napadlo.

„Taillowe, klovací útok!

„Turtwigu, Vtažení!“

„To je ono! A teď ho křídlovým útokem roztoč!“

Stalo se to přesně a rychle. Taillow roztočil Turtwiga schovaného v krunýři. Ten se točil a když se přestal točit, bylo jasné, že už není schopen dalšího boje. „Turtwig není schopen pokračovat! Vítězem je Taillow! Skóre je 1:1!“ oznámil Jackson.

„Tak bojuj, Starly!“ Oba zápasící Pokémoni byli létající.

„Křídlový útok!“ ozvali se oba trenéři najednou.

Starly a Taillow do sebe vrazili velkou rychlostí, ale oba byli poraženi. „Starly ani Taillow nejsou schopni pokračovat! Skóre je 2:2!“ oznámil Jackson.

„Buizele, na něj!“

„Treecko! volím si tebe!“

Proti sobě teď stáli vydří Pokémon a stromový gekon. Treecko (který si zase vzal do úst větvičku) měl jasnou výhodu.

„Buizele, Hbitý útok!“

„Treecko, Facku!“

Buizel se rozběhl ohromnou rychlostí, ale Treecko se mu vyhnul a plácnul ho svým ocasem.

„Rychle! Vodní dělo!“

„Skonči to, Treecko! Rychlý útok!“

Buizelovo vodní dělo mělo stejný účinek jako Lotadovo vodní dělo na Turtwiga. Treecko dal do svého útoku všechno a....Buizel byl v mdlobách. „Buizel není schopen pokračovat! Vítězem je Treecko! Konečné skóre je 3:2 pro Ryana! Ryan je vítězem!“ oznámil Jackson.

„Ale jak to?! Vždyť jsem vyhrál Kamenný odznak a......“ Damion stále nemohl uvěřit tomu, že prohrál.

„Neboj se. Dokážeš to jindy,“ utěšil ho Ryan. „Ty už taky sbíráš odznaky Hoennské ligy?“ zeptal se.

„No jo...ale další stadion je v Dewfordu. A to je přes moře!“ odpověděl Damion. „Víte co? Vyvedu vás z lesa. A pak si cestu už najdete, ne? Jste přece trenéři, nebo ne?“ řekl Jackson.

„Jasně! Dokážeme to!“ řekl Ryan.

„Když to zkusíš ty, já taky! Sice jsme soupeři, ale můžeme být přátelé, ne?“ zeptal se Damion.

„No jasně!“ souhlasil Ryan.

Jackson je pak vyvedl z lesa a rozloučil se s nimi. „Tak a kam teď?“ zeptal se Damion. „Pan Briney!“ vykřikl Ryan a ťukl se do čela.

„Kdo je to?“ zeptal se Damion. Ryan mu neodpověděl a vydal se k malé chatce na pobřeží. Patřila totiž panu Brineyovi a pokud je někdo mohl dostat do Dewfordu, byl to jenom on.

Ryan zaklepal na dveře. „Dále!“ ozvalo se a dveře se otevřely. „Á! Ahoj! Ty jsi ten kluk co byl u toho, když byla Peeko v nesnázích! Nechcete sidát něco? Třeba čaj?“ řekl Briney. Ryan s Damionem souhlasili. Oba měli společnou cestu do Dewfordu, kde chtěli získat druhý odznak Hoennské ligy.

***

„Tak vy byste potřebovali dopravit do Dewfordu, je to tak?“ zeptal se Briney.

„Ano. Přesně tak. Odvezete nás tam?“ zeptal se Ryan.

„No... abych řekl pravdu....tak ne. Musím se starat o Peeko!“ řekl Briney.

„Co? Ale jak se tam dostaneme?“ zeptal se Damion Ryana. Ten pokrčil rameny.

„A co já, dědečku? Mohla bych je dopravit do Dewfordu, ne?“ ozvalo se. Ukázalo se, že hlas patří hnědovlasé dívce. „Bonnie? Ty by si je dopravila do Dewfordu?“ zeptal se Briney.

„Samozřejmě, dědo. Věř mi,“ odvětila dívka. „Tak pojďte za mnou!“

Ryan a Damion jí následovali.

Došli do nějakého přístavu pod střechou. Uvnitř byly tři lodě. Jedna z nich byla zvláštní, vypadala jako Wingull. „To pojedeme tímhle?“ zeptal se Damion.

„Ne. Dědův Wingull-expres je speciální loď, kterou používá výhradně děda,“ řekla Bonnie.

Pak došli k jedné z lodí. „Tak si nastupte!“ řekla Bonnie Ryanovi s Damionem. Pak odvázala lano a mohlo se vyplout. Ta loď byla ale motorová, takže se ještě musel nahodit motor. Když už bylo všechno připraveno, tak se vyplulo.

„Tak! Jestli poplujeme takhle, budeme v Dewfordu asi zítra,“ oznámila Bonnie.