Ryanovo dobrodružství

Elektrická rezervace

„Mudkipe, volím si tebe!“ zvolala Kris a hodila Pokéball do trávy.

„Duskulle, na něj!“ řekl kluk který stál proti Kris a zvolil si podivného Pokémona. Místo obličeje měl lebku a na sobě měl jakýsi „hadr“, a na zádech měl znak dvou kostí. Měl pouze jedno červené oko, druhý oční důlek byl prázdný. Kris vyjekla, že si trenér musel zacpat uši. Pak si postupně dávala ruce z očí a vytáhla svůj Pokédex. Narozdíl od Ryanova, který byl červený, měla Kris bleděmodrý Pokédex. „-DUSKULL, DUCHOVÝ POKÉMON. ZÁŘE Z JEHO JEDINÉHO ŠARLATOVÉHO OKA DOKÁŽE ÚPLNĚ ZMRAZIT STRACHEM I ODVÁŽNÉ DOSPĚLÉ LIDI. JE TO NOČNÍ POKÉMON, KTERÝ SE POHYBUJE POD ROUŠKOU TEMNOTY. NĚKTEŘÍ LIDÉ SE DOMNÍVAJÍ, ŽE DUSKULL JE ZTĚLESNĚNÍM SMRTI-“

„Duskulle, noční stín!“

„M-mudkipe! Z-zažeň tu p-potvoru p-pryč!“ zakoktala Kris. Z Duskullova oka vyšlehl černý paprsek přímo na Mudkipa. Ten se ale vyhnul.

„Honem vodní dělo!“ řekla Kris, které se úplně klepaly kolena. Mudkip vyslal na Duskulla proud vody. Duch překvapivě padnul k zemi. „Duskulle, vrať se. Ten tvůj Mudkip je vážně dobrý!“ řekl trenér a odvolal Duskulla. „Můžu se ještě zeptat, kde je nejbližší město?“ zeptala se Kris.

„Nejbližší město je Mauville. Pokud jsi trenérka, můžeš vyzvat Wattsona na zápas o Dynamový odznak! A pokud ne, tak je to prostě nejbližší město. Měj se!“ řekl trenér a odešel. Kris odvolala Mudkipa do ballu a vydala se směrem k městu.

***

Zanedlouho tam skutečně došla a nejdříve (asi instinktivně) šla do Střediska. Když spěchala k hlavnímu pultu, málem vrazila do černovlasé dívky v bílé halence která prosila sestru Joy aby prohlédla její Pokémony. Ta dívka se pak otočila a leknutím nadskočila. „Promiň, moc se omlouvám. Spěchala jsem,“ vysvětlila Kris a pak se otočila k pultu. „Sestro Joy? Mohla byste vyléčit mého Mudkipa, prosím?“ „Ale samozřejmě!“ řekla Joy a vzala si od Kris její jediný Pokéball. Kris se opět otočila k dívce, která si zrovna šla sednout na lavičku. „Promiň,“ omluvila se ještě jednou Kris, „Ještě jsem se nepředstavila. Jsem...,“

„Je mi jedno, kdo jsi. Omluvila ses, tak už můžeš jít,“ řekla dívka a povzdechla si. „Co se děje?“ zeptala se Kris.

„Ty jsi odtud? Jsem ze Sinnohu a přišla jsem sem odpočinout si!“

„Trochu. Jmenuji se Kris. Kris Doyleová.“

„Já jsem Candice. Candice Icebergová,“ řekla dívka a potřásla si s Kris rukou. Jenže než si stačily říct ještě něco, zavolala sestra Joy na Candice: „Tvůj Snover a Sneasel jsou úplně v pořádku!“ Candice okamžitě přiběhla k pultu a vzala si své Pokébally. Za chvíli byl i Mudkip v pořádku. „Kris? Kam se chystáš?“ zeptala se Candice když si Kris vzala ball.

„Já půjdu do Slateportu. Je tam další soutěž!“

„Odtamtud jsem přišla. Můžu jít s tebou? Hoenn vlastně vůbec neznám. Cestu sem mi doporučil jeden dobrý trenér, jehož syn se vydal sem,“ vysvětlovala Candice.

„Tak pojď! Cestovat sama není stejně nic moc!“ odvětila Kris a vydala se spolu s novou kamarádkou Candice do Slateportu na další soutěž. Cestou se stavily v pekárně, kdy si koupily něco jídlu pro sebe a v obchodě pro chovatele, kde Kris koupila jídlo pro Mudkipa a Candice koupila jídlo pro ledové Pokémony. Když vyšly z obchodu a všechno uložily, tak se Kris zeptala: „Candice? Ty máš ledové Pokémony, že jo?“

„Přesně tak. Mám Snovera a Sneasela. Jsem trenérkou stadionu ve Sněžném městě,“ odpověděla Candice. Kris zůstala stát s otevřenou pusou. „T-ty jsi trenérkou stadionu? Tak proč si nezůstala tam?“

„Už jsem ti to říkala, ne? Chci si odpočinout od věčného rozdávání Rampouchových odznaků. To bys nevěřila, jak je práce trenéra stadionu nudná,“ řekla Candice.

„To ti věřím,“ řekla Kris a vydala se na cestu.

***

Najednou došly k nějakému velkému plotu. Na ceduli u vchodu bylo napsáno:

REZERVACE ELEKTRICKÝCH POKÉMONŮ

ZDE ŽIJÍ RŮZNÍ ELEKTRIČTÍ POKÉMONI Z JINÝCH REGIONŮ

PROSÍME TRENÉRY, ABY POKÉMONY NERUŠILI A NECHYTALI

PYTLAČENÍ POD POKUTOU 500 000 POKÉDOLARŮ

„Tak to musíme projít tudy?“ zeptala se Candice. „Asi ano,“ odpověděla Kris a šla dál. Bylo to moc pěkné místo. Nejdřív šly hustým lesem, kde se někdy mihnul nějaký Pikachu nebo Pachirisu, až pak došly na velkou louku. Na ní byly velký dřevěný stůl a lavičky. Kris ani Candice nic neřekly a hned šly ke stolu. Kris vyndala ze svého batohu nějaké jídlo a Candice připravila jídlo pro Pokémony do tří misek. „Tak Snovere, Sneasele!“ Candice hodila své bally a objevila se tmavozelená lasička a podivný bílý Pokémon s listy na rukou. Kris se chtěla zeptat Pokédexu ale... „-TENTO POKÉMON NENÍ V DATABÁZI HOENNSKÉHO POKÉDEXU. DATA CHYBÍ-“

„Co se to děje?“ zeptala se Kris a civěla na svůj Pokédex.

„Tvůj Pokédex asi nemá tyhle Pokémony v databázi,“ vysvětlila Candice, „Tak já ti je představím. Sneasel žije jenom v Johtu a v Sinnohu. Byl to můj první Pokémon.“ Pak přišla k bílému Pokémonovi. „A tohle je Snover. Žije jenom v Sinnohu v chladných oblastech blízko Sněžného města.“

„Aha! Tak teď už chápu, proč sis ho chytila!“ řekla Kris a povolala Mudkipa, aby se taky najedl. Pak se všichni pustili do jídla.

Najednou z křoví vylezl nějaký Pokémon. Vypadal jako kotě. Byl modrý, ale zadní část těla měl černou. Přiběhl k Mudkipovi a začal se s ním o něčem bavit. „Co je to?“ Kris vytáhla Pokédex, ale Candice ji zastavila. „To nemá smysl! Tenhle Pokémon je ze Sinnohu. Je to Shinx a je to sameček.“

„Jak jsi to poznala?“ divila se Kris.

„Sameček Shinxe má zadní tlapky černé, zatímco samička modré. Vidíš?“ řekla Candice a ukázala na Pokémona. Pak Mudkip skočil Kris na klín. „Mudkip! Mudkip!“ řekl. „Co? Tenhle Shinx má problémy?“ zeptala se Kris. „Mud!“ řekl Mudkip a skočil na zem a běžel za Shinxem. „Musíme za ním!“ řekla Kris a rozeběhla se za Mudkipem. „Počkej na mě!“ Candice se okamžitě rozeběhla za Kris a rychle vrátila své Pokémony.

***

Shinx je zavedl do lesa, k jednomu velkému stromu. U něj ležel velký modrý Pokémon a vypadalo to, že ho něco bolí. Shinx a Mudkip se zastavili. „To není možné! To je Luxray! Ten se v Hoennu normálně nevyskytuje!“ divila se Candice. „Co je mu?“ zeptala se Kris. „Mud! Mudkip!“ řekl Mudkip.

„Ten Luxray je zraněný?“

„Mudkip!“ kývnul Mudkip. Kris se k němu pokusila přiblížit, ale z křoví vyskočili dva modří Pokémoni, kteří vypadali jako mladí lvi. „Luxiové!“ řekla s podivem Candice. Ti začali střílet blesky na Kris. Ta jim jen stěží unikla. „Já mu chci jenom pomoct! Prosím!“ řekla Kris. Pak k Luxiům přišel Shinx. Něco jim řekl a oni ustoupili. Kris se podívala na Luxraye. „Kris! Buď opatrná! Luxrayův elektrošok tě může hrozně zranit!“ varovala Kris Candice. Ta se podívala po Luxrayově těle a uviděla velkou ránu. „Vypadá to, že se zranil!“ řekla Kris. Candice se sehnula. „Něco horšího. Otrávil se,“ řekla a mávala s injekcí v ruce. „Asi pytláci,“ pomyslela si Kris. „Musíme ho vyléčit! Nemáš protijed?“ Candice zalovila ve svém batohu. „Promiň, nemám. Je mi to líto.“

***

„Hele Johne, já mám takový pocit že tam dole někdo je!“ řekl jeden chlápek. Ten byl spolu s jiným svalnatým chlápkem nahoře v balónu a pozoroval okolí. „No jo!“ přikývl druhý a vytáhl dalekohled. „Tam dole jsou nějaký malý holky a co to? Jsou u NAŠEHO Luxraye!“ řekl druhý.

„Cože?“

„Tak se podívej sám, Miku!“ řekl John a podal svému parťákovi dalekohled. „A sakra!“ zaklel Mike, když uviděl dole Candice a Kris.

„Musíme sehnat pomoc!“ řekla Kris. Candice přikývla. Mudkip a Shinx běželi za nimi. „Musíme je předběhnout! Jak daleko je základna hlídačů rezervace?“ zeptal se svého parťáka Mike.

„Asi pět minut letu. Ještě štěstí, že ty holky nevědí kde je, a tak budou prohledávat celou rezervaci!“ zasmál se John.

***

Trvalo to dlouho, ale Candice a Kris našly malou dřevěnou chatu, ve které měli být hlídači rezervace. Pomalu zaklepaly na dveře. „Dále!“ ozvalo se a Kris s Candice vstoupily dovnitř. Přivítal je svalnatý chlápek v hlídačské uniformě. „Tak! Co byste potřebovaly?“ zeptal se.

„No víte, našly jsme otráveného Luxraye a tak jsme vám chtěly říct, že tu někde jsou pytláci!“ vysvětlovala Kris.

„Vážně?“ divil se chlápek.

„Johne! Tak tady je mám!“ ozvalo se zvenčí. Před chatou seděl v autě nějaký jiný chlápek a měl vzadu Luxraye a Luxia. „Ještě vezmi toho Shinxe a padáme odtud! Dostaneme za ně pěknou sumičku!“ řekl Mike a zamnul rukama. „Tak jo!“ kývnul John a vrhnul se po Shinxovi. A za chvíli ho měl. „Počkat! Vy nejste hlídač! Mudkipe na něj!“ řekla Kris a Mudkip se připravil. „Sneasele, volím si tebe!“ zvolala Candice a objevil se Sneasel.

„Na vaše bojování nemám čas!“ zaklel John a utekl. Najednou mu z náručí vyskočil Shinx. John si toho vůbec nevšiml a utekl.

„Sneasele, ledový paprsek!“ řekla Candice. Sneasel otevřel tlamu. U ní se utvořila modrý kruh a z něj vyšlehly modré paprsky přímo na Johna. Ten se nemohl vůbec pohnout. Mike okamžitě nastartoval. Candice a Kris okamžitě vyběhly z chaty. „Sneasele, zamraz mu kola!“ přikázala Sneaselovi Candice.

„Mudkipe, zkus to taky!“ řekla Kris. Sneasel opět vystřelil modré paprsky, které zamrazily obě přední kola toho auta. Mudkip otevřel taky tlamu a objevil se modrý kruh. Jenže hned zmizel. „Snovere, pomoz nám!“ Z druhého Candicina ballu vyskočil Snover. „Použij ledový vítr proti té kleci!“ Snover otevřel ústa a z nich vyšel mrazivý vzduch. A mříže klece povolily. Luxiové okamžitě vyskočili z klece, ale Luxray tam zůstal. „Kruci! Pitomý auto!“ řekl Mike a vystoupil z auta. „Co? Kdo mi to zmrazil kola co? Tak za tohle mi zaplatíte! Rhydone, do boje!“ Z Mikova Pokéballu vyskočil hrozivý šedý Pokémon s rohem na hlavě, který mohl používat jako vrták.

„Sneasele, ledový paprsek! Snovere, Sněhový útok!“ řekla Candice svým Pokémonům.

„Mudkipe, zkus ještě jednou ten ledový paprskek!“ řekla Kris.

„Rhydone, Vrtákový útok!“ Rhydon okamžitě roztočil svůj roh jako vrtačku a namířil si to přímo na Sneasela a Snovera. Jejich útoky ho zasáhly, ale on se blížil dál. Jenže najednou ho zasáhl nějaký ledový paprsek. Rhydon se otočil. Byl to Mudkip, kdo ho zasáhl. „Bezva, Mudkipe! Ještě ledový paprsek!“ zaradovala se Kris.

„Sneasele, Snovere, pomozte mu!“ Všechny tři paprsky zasáhly Rhydona a ten byl úplně zmražen.

„Rhydone, vrať se,“ řekl zklamaně pytlák. Mezitím z klece vyskočil Luxray a společně se Shinxem a Luxii. Luxray vypadal úplně zdravě. Pytlák naskočil do auta a snažil se ujet. Ani si nevšiml, že má kola přimrzlá k zemi. Luxiové, Luxray a Shinx použili elektrošok přímo na auto. Ozval se obrovský výbuch a pytlák odletěl někam daleko. A jeho parťák? Ten konečně rozmrznul a snažil se utéct. „Kam tak rychle?“ zeptala se Kris. „Shinxi, elektrošok!“ Shinx překvapivě Kris poslechl a vyslal modré blesky přímo na druhého pytláka. Ten odletěl stejně jako jeho kámoš. „Tak a je to! Můžete jít!“ řekla Kris Shinxovi.

„Ale počkat? Kdo vyléčil Luxraye?“ divila se Candice. Z chaty vyšli nějací kluci. „Moc vám děkujeme. Ti pytláci chtěli sebrat vzácné Pokémony, kteří se jinak v Hoennu nevyskytují. Svázali nás a sebrali nám naše rezervní uniformy,“ vysvětlil jeden z nich.

„No jo, ale kdo vyléčil toho Luxraye? Před chvílí byl ještě otráven, nebo snad nebyl?“ ptala se Kris. „Když jste bojovaly s tím Rhydonem, tak na něj nějaký kluk použil protijed. Pak nás rozvázal a zmizel. Tvrdil, že spěchá do Mauvillu,“ řekl druhý z hlídačů.

„Tak běžte! Už jste v bezpečí!“ řekla Kris. Luxray a Luxiové utekli, ale Shinx zůstal a skočil Kris do náruče.

„Ty bys chtěl jít se mnou? Ale víš, že to nemůžu. Tady se Pokémoni chytat nesmějí. Musíš tu zůstat,“ řekla trochu smutně Kris a položila Shinxe na zem.

„To máš pravdu. Ale pokud to ten Shinx chce, tak můžeme udělat výjimku!“ řekl hlídač. Kris se rozzářila. „O-opravdu můžu?“ ptala se. Hlídači přikývli. „Tak Pokéballe, leť!“ Shinx se vůbec nebránil, naopak dokonce do Pokéballu skočil. Ball se ani nezachvěl. Shinx byl chycen. Kris se začala radovat.

Když už přestala, tak se zeptala, jak je to daleko do Sleteportu. „Kousek cesty,“ odpověděl hlídač.

„Díky! A mějte se!“ rozloučila se Kris a spolu s Candice a svým Pokémonem Shinxem se vydala vstříc další soutěži.