Ryanovo dobrodružství

Slateportské setkání

„Konečně! Jsme tady!“ zaradovala se Kris. A měla dobrý důvod k radosti. Spolu s Candice konečně došly do Slateportu. „Kris? Ty chceš jít na soutěž, co? Co chceš předvést?“ zeptala se Candice.

„Minule jsem s Mudkipem předvedla žonglování s míčky pomocí vodního děla a dostala jsem za to 23 bodů. Možná bych měla předvést něco jiného,“ odpověděla Kris.

„Já teda nejsem nějaká odbornice na Soutěže, ale poradila bych zkusit Mudkipův ledový paprsek nebo vyzkoušet tvého nového Shinxe!“

„Tak dobře, něco ještě vymyslíme. Ale teď musíme najít nějakou restauraci nebo nějaký obchod, umírám hlady.“

„No jo, ti hlídači v té rezervaci nám řekli, že Slateport je kousek cesty, ale ne den,“ řekla Candice.

„Tak to snad dobře dopadlo ne? Utábořily jsme se a odpočinuly jsme si. A teď už pojď něco najít, nebo tu omdlím hlady,“ řekla Kris. Candice přikývla.

***

Loď jedoucí z Dewfordu do Slateportu konečně dosáhla svého cíle. Ryan si prohlížel svůj nově vybojovaný Kloubový odznak, když vtom k němu přišel nějaký námořník. „Hele, proč seš tak zasněnej? Všichni už vystoupili!“ Ryan se otočil. „Cože? Tak to děkuji. Mějte se!“ řekl a vystoupil z lodě. Pak vyšel z přístavu a rozhlédl se. Slateport bylo docela velké město. Mělo (stejně jako Dewford) vlastní pláž a zde se také pořádaly vyhlášené Slateportské trhy. Nejprve musel ale Ryan najít Sterna a doručit mu balíček z Devonu. Také ho zaujal plakát vylepený u velké budovy s označením POKÉMONÍ SOUTĚŽE. Bylo na něm napsáno, že Slateportská soutěž se koná již zítra. Ryan si určitě domyslel, že tam potká svou kamarádku Kris, se kterou se musel rozdělit právě kvůli soutěži.

***

Mudkipe, Shinxi! Jdeme na to!“ řekla Kris a vypustila své Pokémony z ballů. Objevil se dva malí Pokémoni. Najednou se ke Kris připojil hlouček lidí. Spíš ne lidí, jen holek ve věku asi 10 až 14 let. A všechny pozorovaly Shinxe.

„Ten je tak slaďoučkej!“ řekla jedna.

„Nechceš ho vyměnit za mého Zigzagoona?“ zeptala se druhá.

„Nebo za mého Torkoala?“

„Ne! Ona by chtěla mého Swablu!“

„Nechceš mého Electrike?“

„Nebo mého Wingulla?“

„Nebo Numela?“

„Nebo Azurilla?“

„Nebo Skitty?“ Ty dívky se pořád vyptávaly a nabízely Kris své Pokémony. Najednou mezi nimi propukla bitka. „Můj Shinx není na výměnu. Je mi to líto!“ řekla Kris a vrátila Shinxe zpátky do Pokéballu, protože jinak by ho ty holky umačkaly. Některé z nich se rozbrečely, jiné zlostně pohlédly na Kris a odešly, jiné prostě odešly. „Konečně! Chtěla jsem se připravovat na soutěž a ne vyměňovat!“ oddychla si Kris.

„To máš pravdu. Tenhle Shinx je vzácný, zvlášť když není ze Sinnohu!“ řekla Candice.

„Nevíte, kde bych mohl najít Sterna?“ ozvalo se za Kris. Ta se otočila a uviděla známého kluka s bílými vlasy. „Ahoj, Ryane!“ pozdravila Kris.

„Briane?“ zeptala se Candice.

„Ne, Ryane. Měl bych se představit. Jsem Ryan Conolly, trenér Pokémonů,“ řekl Ryan.

„Já jsem Candice Icebergová. Trenérka stadionu ve Sněžném městě. Ráda tě poznávám,“ představila se Candice a podala si s Ryanem ruku.

„Trenérka stadionu? Mohl bych tě vyzvat a získat další odznak!“

„Tak to nepůjde. A to hned z několika důvodů. Za prvé, musíme zápasit na stadionu Sněžného města. Za druhé, Rampouchové odznaky tu stejně nemám a za třetí, Rampouchový odznak by ti byl v Hoennské lize na nic,“ vysvětlovala Candice.

„A kdo je to vlastně Brian?“ zeptala se zvědavě Kris.

„Brian je můj mladší bráška. Vydal se na cestu ze Sněžného města do Závojného města, aby získal Valounový…No jo! Měla bych zavolat Maylene, jestli tam už dorazil! Promiňte, ale musím do Střediska! Zatím!“ řekla Candice a odešla pryč.

„Tak. A já budu najít Sterna a doručit mu balíček z Devonu,“ řekl Ryan a odešel taky. Kris zůstala sama. Začala přemýšlet o zítřejší soutěži. Nemohla ani trénovat, jinak by jí umačkaly holky obdivující rozkošného Shinxe. Pak se přece jen rozhodla, že začne trénovat. A k překvapení Kris nepřišli žádní diváci, ani nějaké holky uchvácené roztomilostí Shinxe.

„Mudkipe! Shinxi!“ zvolala Kris znovu a hodila své bally. Jenže než stačila dát svým Pokémonům nějaké povely, vzpomněla si že vlastně ani neví, jaké má Shinx útoky. Tak vytáhla svůj Pokédex. Ale ozvalo se znovu: „-TENTO POKÉMON NENÍ V DATABÁZI HOENNSKÉHO POKÉDEXU DATA CHYBÍ-“

„Ale ne, už zase,“ povzdychla si Kris. Takže pokud Pokédex nemá data o Pokémonovi, nemá ani informace o jeho útocích. Jediné, co o něm věděla, že umí elektrošok.

„Copak Kris? Potřebuješ pomoct?“ ozval se Ryanův hlas za ní.

„To víš, že potřebuju! Jenže ty mi asi nepomůžeš. Tenhle Pokémon je původem ze Sinnohu a ani můj, ani tvůj Pokédex ho nemají ve své databázi!“ vysvětlila Kris a ukázala na Shinxe.

„Ten je ale roztomilý! Kde jsi ho získala? Máš pravdu. Hned to bude,“ řekl Ryan a vytáhl svůj Pokédex. Neozvalo se ale že data o Shinxovi nejsou v jeho databázi. Ozvalo se z něj: „-SHINX, ZÁBLESKOVÝ POKÉMON. POKUD ZJISTÍ NEBEZPEČÍ, JEHO SRST OSLŇUJE. UTEČE VE CHVÍLI, KDY JE NEPŘÍTEL DOČASNĚ OSLEPEN. TENTO POKÉMON JE SAMEČEK-“ Ryan zíral na Pokédex. On dokázal zjistit i pohlaví Pokémona? Pak se ale Kris zeptala Ryana: „Ale já jsem potřebovala zjistit jaké umí útoky! Šlo by to?“

„Samozřejmě!“ přikývl Ryan. Z jeho Pokédexu se ozvalo:-TENTO POKÉMON UMÍ ELEKTROŠOK, NABÍJENÍ, NÁRAZOVÝ ÚTOK A ZDVOJENÍ-“

„No to je skvělé! Děkuju, Ryane! Jak to, že tvůj Pokédex zná Sinnohské Pokémony a můj ne?“

„No to díky Damionovi,“ odvětil Ryan.

„Kdo je to Damion?“ ptala se zvědavě Kris.

„To ti vysvětlím později. Neměla bys trénovat na zítřejší soutěž?“

„Máš pravdu. Mudkipe, zkusíme novou techniku! Vodní dělo!“ Mudkip vyslal do vzduchu proud vody, který se začal snášet k zemi.

„Ledový paprsek!“ přikázala Kris. Mudkip rychle vystřelil modrý paprsek na vodu. Ta se okamžitě proměnila v rampouch, spadla na zem a rozbila se. „Dobře! Zkus to ještě víc vody!“ pochválila Mudkipa Kris. Mudkip vyslal ještě silnější proud vody než předtím.

„Ledový paprsek!“ přikázala Kris. Mudkip zmrazil vodu a ta se proměnila ve velký rampouch, který se začal snášet k zemi.

„A teď nárazový útok!“

Mudkip poslechl a skočil do výšky rampouchu a roztříštil ho. Na zem začaly padat bílé třpytivé kousky ledu. „Bezva!“ zaradovala se Kris. Ryan jen tleskal. „Bravo, opravdu říkám bravo!“ ozval se holčičí hlas za nimi.

„Snad to není nějaká z těch holek, které chtěly Shinxe,“ pomyslela si Kris. Otočila se a oči se jí rozzářily. Ryan se otočil a uviděl dívku s dlouhými světle modrými vlasy a modrýma očima. Na sobě měla červenou blůzu, přes ní bílou halenku a krátkou černou sukni. U ní se vznášel malý tmavozelený duchový Pokémon s náhrdelníkem na krku. Kris na ní civěla jako kdyby to byla jediná dívka na světě.

„Kdo je to?“ zeptal se Ryan Kris.

„Ty to vážně nevíš?“ divila se Kris.

„Asi bych se měla představit. Jsem Marina a chystám se na soutěže v Hoennu,“ představila se dívka.

„Ale to pořád nevysvětluje, proč na tebe Kris civí,“ divil se Ryan.

„Cože? Ty neznáš Marinu? Minulý rok vyhrála Stužkový pohár v Johtu! A podle žebříčku časopisu Pokémoní koordinátor se umístila v první dvacítce! Teď už to chápeš?“ zeptala se Kris.

„J-jo už jo,“ zakoktal Ryan. Marina se zasmála. „Má pravdu. Ale každý jednou začínal. A ty s tím Mudkipem máš velkou šanci. Slyšela jsem o tvém vystoupení ve Verdanturfu. Nevedla sis špatně,“ usoudila Marina.

„Opravdu?“ divila se Kris. Marina přikývla.

„A co takhle si dát zápas?“ zeptal se Ryan. „Pokud jsi prvotřídní koordinátorka, tak musíš být i dobrá trenérka!“

„Ne Ryane. Já bych si chtěla dát zápas. Koordinátorka proti koordinátorce. Aspoň si prověřím Shinxe v boji!“ řekla odhodlaně Kris.

„A to ti ani nevadí, když tě porazí? Je to přece dobrá…,“ řekl Ryan, ale Kris jen mávla rukou.

„Neboj se Ryane, vím co dělám. Tak přijímáš výzvu, Marino?“ Marina se chvilku rozmýšlela. „Tvou výzvu přijímám. Uvidíme, co v tobě je!“ řekla Marina a připravila si bally. Ryan si mezitím zjistil údaje o tom duchovi, který se vznášel blízko Mariny. „-MISDREAVUS, PIŠTIVÝ POKÉMON. ŽIVÍ SE STRACHEM KTERÝ ABSORBUJE DO ČERVENÝCH KULIČEK NA SVÉM KRKU. VE DNE SPÍ NA TEMNÝCH MÍSTECH-“

„Tak jdeme na to! Shinxi!“ zvolala Kris a Shinx skočil před ní.

„Tak Shinx? Hmm…,“ zamyslela se Marina. Pak si vybrala jeden Pokéball. Ryan tím pádem usoudil, že si nezvolí Misdreavuse, protože ten byl mimo ball.

„Wani-Wani, volím si tebe!“ Z Marinina Pokéballu vyskočil velký modrý Pokémon podobný aligátorovi. Ryanův Pokédex ho sice nenaskenoval, ale Marina vytáhla svůj a pro Kris s Ryanem se z jejího Pokédexu ozvalo: „-FERALIGATR, POKÉMON S VELKÝMI ČELISTMI. JAKMILE SEVŘE PROTIVNÍKA DO SVÝCH SILNÝCH ČELISTÍ, NEPUSTÍ HO DOKUD SE MU NEVZDÁ-“

„Shinxi? Nebojíš se ho, že ne?“ ptala se Pokémona Kris. Ten kývnul. „Tak použij elektrošok!“

„Wani-Wani, Vodní dělo!“

Feraligatr vyslal se své tlamy mocný proud vody přímo na Shinxe. Ten (na příkaz Kris) vyskočil a vypustil modré blesky na soupeře. Protože se Feraligatr pořád snažil zasáhnout Shinxe proudem vody, tak to schytal ještě víc.

„Wani-Wani, použij Vodní ocas!“

„Shinxi, znovu elektrošok!“

Feraligatr roztočil svůj ocas a okolo něj se utvořil vodní vír. Pak se sehnul a veškerá voda letěla přímo na Shinxe. Ten opět odpověděl elektrošokem, ale voda už byla příliš blízko něj a odnesla ho někam daleko. Ryan se rozeběhl za ním a vzal ho do náruče. Pak přiběhl ke Kris. Shinx nevypadal zle ani zraněně, jen se hodně zakuckal.

„Nic mu není. Ale musíš přiznat, že ten Feral…“

„Wani-Wani,“ opravila Ryana Marina.

„Jo. Wani-Wani. Musíš přiznat že Wani-Wani byl prostě silnější.“

„Máš pravdu. Tak pojď ke mně Shinxi!“ řekla Kris a Shinx jí skočil do náruče. „Tak se měj, Kris! Uvidíme se zítra na soutěži!“ rozloučila se Marina a odešla. Kris nejprve vrátila Mudkipa a pak se vydala s Ryanem směrem ke Středisku.

***

Tam už na ně čekala Candice. „Co vás tak zdrželo?“ zeptala se Ryana.

„Kris potkala svůj koordinátorský vzor. A dala si zápas. A co ty?“ zeptal se Ryan a ukázal na Kris, která se o něčem bavila se sestrou Joy.

„Já? No volala jsem své kamarádce Maylene, která je trenérkou stadionu v Závojném městě. A ta mi řekla, že Brian už získal Valounový odznak. Řekla jsem jí ještě, aby ho ode mě pozdravovala,“ řekla Candice.

„Závojné město? To bude určitě v Sinnohu, mám pravdu?“ Candice přikývla. „No, docela bych se chtěl někdy s tím Brianem setkat. Šlo by to?“

„Možná, ale on je teď v Sinnohu a my jsme v Hoennu. To je docela daleko, ne?“ vysvětlila Candice.

„To máš pravdu,“ odpověděl Ryan.