Ryanovo dobrodružství

Bitva u jezera

Nad jezerem Statečnosti opět vyšlo slunce. Byl to pro naše hrdiny pátý a poslední den zde. Wallaceův pohár byl už minulostí a jen pro Ryana to mělo význam zůstat. Dnes měl začít plný zápas s jeho kámošem z Johta, Ashem. Ryan se na tento den pečlivě připravoval a věřil, že Ashovi ukáže svou sílu. Teď seděl dole v hotelu a snídal. Když už byl hotový, tak vytáhl PokéNav a vytočil nějaké číslo.

„Prosím?“ ozval se klučičí hlas.

„Ahoj, Miku. Potřeboval bych tvojí pomoc. Slyšel jsem, že jsi profesionální rozhodčí!“ řekl Ryan.

„Ano, to jsem. Co potřebuješ?“

„Dneska mám plný zápas s kámošem… Myslíš, že bys mohl přijet k jezeru Statečnosti? Kde jsi teď?“

„Kousek od Pastorie. Myslím, že máš štěstí. Do hodiny jsem tam.“

„Nemusíš spěchat,“ ujistil ho Ryan.

„Fajn. Budeš tam mít všechno, včetně výsledkové tabule.“

„Tak jo. Zatím ahoj!“ rozloučil se Ryan a zavěsil. Příští zastávka Pokécentrum, pomyslel si.

„Ahoj, Ryane! Tak jak ses vyspal?“ zeptala se ho Candice s Eeveem v náruči.

„Dobře. Dnešní zápas bude fakt pecka, těš se!“

„Určitě, nemohla jsem se dočkat! Um… a kdo vám bude rozhodčího?“

„Na to jsem taky myslel. Volal jsem jednomu kámošovi, který to dělá profesionálně. Aby to nebylo jen tak obyčejné.“

„No to je skvělý! A jak vidíš své šance?“

„Nechci ze sebe dělat machra, ale on má míň odznaků než já. Já mám pět a on dva,“ vysvětlil Ryan.

„Aha. A kam teď jdeš?“

„Do Pokécentra. Vyzvednout svoje Pokémony a provést poslední změny.“

„A co Eevee?“ zeptala se ho dívka.

„Na něj jsem úplně zapomněl!“ Ryan se otočil na Pokémona, „tak a je konec, kamaráde. Můžeš jít. Jsi volný.“

Eevee ale neposlechl a skočil Ryanovi do náruče. „Ty bys chtěl jít se mnou? No tak dobře,“ vytáhl Pokéball a za chvilku bylo po všem. Eevee byl chycen a ihned se transportoval pryč.

„Tak to bychom měli. Tak zatím, sejdeme se u jezera.“

„Dobře!‘“ kývla Candice.

***

„Ryane, všichni tvoji Pokémoni jsou v naprostém pořádku a jsou připraveni na ten zápas!“

„Já vám děkuji, sestro Joy,“ poděkoval Ryan.

„Hodně štěstí!“ popřála mu sestřička.

„Tak zatím nashledanou!“ rozloučil se Ryan a vydal se k jezeru.

Když byl venku, vyhodil všechny své bally. Ihned se objevil Grovyle, Swellow, Quilava, Electrike, Onix a Shellos.

„Tak kluci, jste připraveni na dnešní boj? Musíme Ashovi ukázat, jakou cestu jsme ušli, jak silní jsme! Tak půjdete se mnou?“ Pokémoni souhlasili.

„Moc vám děkuju!“

U jezera už na něj čekal vysoký starší blonďatý kluk, což byl Ryanův kamarád Michael. U jezera měl i velkou tabuli. Teď už musel jen počkat na Ashe a ostatní.

***

Zanedlouho přišli všichni, na koho Ryan čekal. Kris, Candice, Amanda, Damion, ale hlavně Ash s přáteli.

„Ahoj. Tak jsi připraven?“ zeptal se Ryan.

„Ahoj. Ne, ale pojďme na to,“ řekl upřímně Ash, „kdo je to?“ kývl směrem ke klukovi.

„Michael Lauer,“ představil se oslovený, „jsem oficiální rozhodčí na cestách. Ryan mi říkal o vašem plném zápasu, tak jsem přijel jak nejrychleji to šlo.“

„Vážně? To je fajn, že tu bude oficiální rozhodčí. Alespoň bude všechno profesionální,“ ušklíbl se výmluvně Ash.

„Jste tedy připraveni?“

„Ano,“ vyhrkl Ash.

„Já taky,“ kývl Ryan.

„Výborně,“ usmál se Michael a zapnul tabuli dálkovým ovládáním. Na ní se objevily fotografie obou účastníků a šest prázdných míst u každé z nich. Pak začal: „Hoenn reprezentuje Ryan Conolly z Littlerootu! Johto reprezentuje Ash Gray z New Barku! Začíná plný zápas šest proti šesti! Zápas není časově omezen a oba trenéři mohou měnit Pokémony podle libosti! Zápas bude u konce, pokud šest Pokémonů na jedné straně nebude schopno pokračovat! Nyní hodíme mincí, abychom zjistili, kdo bude útočit první!“

„Beru si pannu!“oznámil Ryan.

„Dobře, já si tedy beru orla,“ souhlasil Ash. Poté Damion pod dohledem Michaela použil aplikaci na svém Pokétchi. Chvilku bylo napětí, ale hned zmizelo.

„Orel! Ash má tu čest začít!“ oznámil rozhodčí.

„Fajn,“ vytáhl Ash jeden ze svých Pokéballů. Zvětšil ho, a vyhodil do vzduchu. Z dvoubarevného míčku vylétl soví Pokémon. „Mým prvním Pokémonem bude Novtowl,“ oznámil.

„Začneme zostra. Onixi, připrav se na boj!“

„Kamenný pokémon. Dobrá volba. Ale i na to jsem připravenej. Hypnózu!“ z Noctowlova čela začaly proudit uspávající vlny.

„Rychle zmiz! Hrabavý útok!“

„Já to věděl,“ natáhl ruku s Pokéballem. „Vrať se,“ ptačí Pokémon zmizel v paprsku červeného světla. Rychle je prohodil. „Do toho Taurosi! Zemětřesení!“ býčí Pokémon se zvedl na zadní, a pak se předníma nohama zpustil na zem, a ta se začala třást. Za několik vteřin z podzemí vylezl obrovský kamenný had.

„A teď železný ocas!“

„Zkus něco nového, co jsi se naučil, když jsi byl pryč. Ledový vítr!“ proti mohutnému ocasu Onixe začal Tauros foukat studený vítr s příměsí sněhu. Onix s odhodláním praštil Taurose, ale také byl zasažen.

„Znovu ledový vítr!“ vykřikl Ash odhodlaně. Býčí pokemon se nadechl, a potom opět foukal ledový vítr s příměsí sněhu.

„Ale ne, asi má problémy…,“ konstatoval Damion.

„No tak, do toho, Ryane!“ povzbuzovala ho Kris.

„Onixi, vrať se,“ stáhl Pokémona Ryan, „Quilavo, připrav se na boj!“

Ash chvíli přemýšlel, jestli jeho normální pokémon zvládne ohnivého. „Štěrbinový útok! To zvládneme!“ Tauros vyskočil na zadní, a pak se spustil. Od předních nohou teď po zemi jela vlna bílého světla.

„Začíná mě pěkně štvát. Rychlý útok!“

„Zastav ho rohovým útokem!“

Quilava se rozběhl co nejvyšší rychlostí a Tauros zaujmul obranný postoj. Přesto však rychlého Quilavu nedokázal ubránit. Tauros se dokonce chvíli neudržel na nohou, přesto mohl pokračovat.

„Výborně,“ zaradoval se Ash, „teď zemětřesení!“ zem se podruhé v jednom dni začala třást.

„Quilavo, zkus vyskočit a použít plamenomet!“

ohnivý pokémon jen taktak vyskočil a začal chrlit plameny.

„Fajn. Taurosi, zablokuj to použitím šokové vlny!“ vlna elektřiny se střetla s plameny, a zabránila jim zasáhnout Taurose.

„Kouřový útok!“ Zápasiště pokryl tmavozelený kouř a nebylo nic vidět. „A pak použij plamenný kruh!“

„Použij zdvojení!“ vykřikl Ash, i když tušil, že v kouři to skoro k ničemu nebude.

„Pak se ho pokus nabrat na rohy, a vyhodit ho do vzduchu!“ Quilava se proměnil v plamenný útvar připomínající pneumatiku a udělal několik koleček v kouři a Tauros začal ztrácet sílu.

„Zkus ještě jednou zemětřesení!“ přes ten zatracený kouř nic neviděl, a neměl tušení, jak by ho mohl rozehnat. Potěšilo ho, když ucítil, jak se země chvěje, protože to znamenalo, že je Tauros stále schopný boje. Kouř se vypařil a Quilava upadl, neporažen.

„Plamenný kruh!“

„Štěrbinový útok!“ tentokrát se ohnivé lasičce nepodařilo uhnout, a dostal plný zásah. Tentokrát byl už poražen… skoro. A to nebylo nic dobrého. Plameny se rozhořely víc a Quilavovy oči rudě zářily.

„Žár,“ usmál se Ryan, „plamenomet!“

„Vykryj to šokovou vlnou!“

Quilava vychrlil další oheň a tentokrát zasáhl přesně. Plameny byly tak silné, že je nic nezastavilo.

Na Taurosovi se podepsaly následky z boje s Onixem, a Quilavovo náhlé vzpamatování ho přemohlo. Padl na zem v bezvědomí. Jeho obraz na tabuli zhasl a u Ryana se objevila jednička.

„Skvělý zápas. Vedl sis dobře,“ odvolal svého Pokémona.

„Quilavo, stačí. Vrať se.“

„Mým dalším Pokémonem bude Buizel.“

„Electriku, tak pojď!“

„To jsem čekal. Vodní puls!“ Buizelovi se mezi packami vytvořila vodní koule, kterou potom hodil na zem, a vytvořil tím vlnu, která se hnala na Electrika.

„Světelnou clonu!“ Electrika obklopila oranžová krychle, o kterou se voda rozplácla.

„To stačí, vrať se,“ vodního Pokémona odvolal. Electrika nezasáhlo nic, ale byl zmatený.

Ash si připravil další Pokéball.

„Bayleef, jsi na řadě!“ jeho žlutá travní Pokémon se objevila celá natěšená na zápas.

„Electriku, vrať se. Swellowe, připrav se!“ provedl Ryan chytrou změnu Pokémonů a na zápasišti se objevil tmavomodrý vlaštovčí Pokémon s červeným hrdlem.

„Ty taky, Bayleef. Noctowle, tohle kolo bude naše,“ proti vlaštovčímu pokémonovi vylétl pokémon soví. Obrázky ta tabuli přibyli, zhasly a zase se rozsvítily.

„Co má ten kluk k čertu za lubem?“ divil se Damion.

„To nevím, ale Ryan to nebude mít lehké,“ konstatovala Candice.

„Ty to dokážeš, Ryane,“ povzbuzovala ho Kris.

„Hm. Tohle bude oříšek, tenhle Noctowl není jen obyčejný ptačí Pokémon… Vím, že umí uspávat a možná ovládá i matoucí útok,“ pomyslel si Ryan. „Ale zastrašit se nenechám! Swellowe, zdvojení!“ řekl nahlas.

„Zbytečné. Použij zmatení,“ Noctowlova čelní pera se fialově rozzářila, a záře stejné barvy obklopila i Swellowy.

„Hypnózu,“ z očí ptačího pokémona vylétly uspávací vlny.

Jenže okolo všech klonů se objevila žlutá kostka a zabránila psychickému útoku.

Naneštěstí jen jednomu. Hypnóza zaúčinkovala, a Swellowům se začaly klížit oči.

„Ale ne! Swellowe!“ jenže nic nepomohlo. Ptáček se svalil na zem a všechny jeho repliky zmizely.

„Dokonči to Noctowle. Nálet!“ Noctowl vystřelil vzhůru a pak začal střemhlav padat k zemi. Těsně nad ní to vyrovnal, a mířil na Swellowa, obklopený bílými paprsky. Jelikož se protivník nemohl bránit, zasáhl soví Pokémon přesně. Swellow dopadl na zem a stále spal.

„Teď křídlový útok! A zkoušej to pořád dokola!“ zářící křídla Ashova Pokémona zasahovala Ryanova spícího zas a znova. A ten jen spal, a spal. Když ho zasáhl křídlem počtvrté, tak to bylo do obličeje a to Swellowa probralo. Udělal ve vzduchu kruh a zašvitořil.

„Swellowe! Jsi v pořádku?“ zeptal se Ryan.

„Swellow!“ mrkl na něj Pokémon.

„Tak teď mu to vrátíme i s úroky! Zdvojení a pak ocelové křídlo!“

„Zastav ho zmatením,“ řekl klidně Ash. Okolo Swellowů a Noctowlova čelního peří se objevila fialová záře. Útočící Pokémon i s klony se zastavil a nemohl se dále hnout.

„Do háje! Krucinál!“ Ryan se začínal pomalinku rozčilovat.

„No tak! Uklidni se, kámo! Dokážeš ho porazit!“ povzbuzoval ho Damion.

„Tak fajn! Swellowe, vrať se!“ Ryan odvolal ptáčka a sáhl po Pokéballu, který použil jako první, „Onixi, připrav se!“

„Odpočiň si,“ ptačí Pokémon zmizel a Ash znovu vytáhl meruňkový Pokéball. „Buizele, vodní vír!“ jakmile se vodní Pokémon objevil, vytvořil vodní vír, a poslal ho na Onixe.

„Vyhni se mu hrabavým útokem!“ Onix zmizel pod zemí a voda se ho je trochu dotkla.

„Vodní puls!“ vlna vytvořená koulí z vody, se hnala kupředu, kde byla díra do země a vtekla do ní. Onix musel teď být rychlý. Překvapil Buizela a zasáhl ho z podzemí, jenže za ním vytryskl gejzír a kamenný had začal skučet.

„Super,“ pochválil si Ash. Buizel se totiž držel rohu na Onixově hlavě, „vodní dělo!“ Pokémon vyskočil do vzduchu, a zasáhl kamenného hada mocným proudem vody. Řev byl ještě intenzivnější a hlasitější. A pak se Onix svalil a s otřesem omdlel.

Onixův obrázek na tabuli zhasl, a u Ashe se objevila jednička, stejně jako u jeho kamaráda.

„Vrať se, Onixi. Zkusil jsi to.“

„A co teď? Ten kluk ho má na lopatkách, může vytáhnout Ryanovi eso z rukávu a to znamená problémy…,“ konstatoval Damion.¨

„Eso?“ zeptala se Candice.

„Grovyle je jeho eso. Byl to jeho první Pokémon, ne? Jenže jestli ho povolá, tak ten kluk asi vezme Noctowla nebo kdo ví, jestli nemá něco ohnivého… Na druhou stranu, když použije Electrika, tak toho Buizela zase stáhne… Quilava je na lopatkách a Swellow už toho má taky dost za sebou… toho by si měl šetřit na tu Bayleef… Musí přemýšlet.“

Ryan nejprve sáhl po trumfovém ballu, Damion se otřásl, ale pak vzal do ruky jiný.

„Electriku, volím tebe!“

„Odpočiň si,“ odvolal vydřího Pokémona. „Do toho, Elekide!“ Ashův nově vylíhnutý Pokémon vypadal že se na svůj první zápas velice těší.

„Hm, Elekid… Podívám se na něj,“ řekl Damion a vytáhl Pokédex. Ozvalo se: „-ELEKID, ELEKTRICKÝ POKÉMON. VYTVÁŘÍ ELETŘINU MÁCHÁNÍM RUKOU-“

„Jak dlouho máš toho Elekida?“ houkl Ryan.

„Okolo pěti dní. Proč se ptáš?“ zajímalo Ashe.

„Pět dní? Tak to je mi ho opravdu líto…“

„Proč?“

„Myslím, že to není třeba vysvětlovat. Světelnou clonu!“

„Defenzivní útok… my si počkáme až zaútočíš,“ usmál se Ash.

„Jak si přeješ. Hlavový útok!“

„Ochranu,“ kolem Elekida se objevila zelená kopule, která Electrika zastavila.

„Zkus to ještě jednou!“

„Nepolevuj!“ Elekidův štít držel.

„No dobře. Posil světelnou clonu!“ Electrike posílil žlutou světelnou kostku a tím prodloužil její působení.

„Přes to se jen tak nedostaneme. Počkej si, až přijde k tobě,“ poradil svému Pokémonovi Ash.

„Electriku, odvedl jsi, co šlo. Teď se vrať,“ Ryan vrátil zelenožlutého Pokémona do ballu a pak sáhl po jednom, který ještě nepoužil.

„Vypadá to, že čas nastal, příteli. Grovyle! Sejmi toho prcka!“ z Ryanova ballu vyskočil zelený ještěr.

„Tak na to došlo. To jsem si mohl myslet,“ zamumlal Damion.