Vzhůru do Johta

04- Vodní chytání

Všichni tři přátelé se během blížili k pokémonskému středisku, které se rýsovalo před nimi. Lidé, kteří byli v ulicích malého města, se na běžící děti se zájmem dívali a uvažovali, co se asi stalo. Carrie se podívala na Hoothoota, kterého měla v ruce a viděla, že je stále v bezvědomí a je opravdu hodně zřízený. Nejinak na to byli i všichni tři jejich pokémoni. Cyndaquil by stále zřízený od Nidokinga, ale celkově na tom byl asi nejlépe, protože měl delší čas na odpočinek. Chikorita byla úplně vyřízená a tak uvítala odpočinek ve svém útulném pokéballu. Totodile sice nebyl nijak moc zraněný, ale dolehla na něj únava z boje proti tolika nepřátelům a tak se také rozhodl pro větší odpočinek. Přátelé právě doběhli do střediska a hned zamířili k pultu, kde stála sestra Joy a usmívala se na všechny přítomné.

" Dobrý den, potřebujeme vyléčit tohohle Hoothoota a naše pokémony" vychrlil rychle Johny a všichni tři vyndali své pokébally a stejně jako Hoothoota je položili na pult, odkud si je Joy vzala a odešla do nějaké místnosti vzadu. Všichni tři se usadili v pohodlných křeslech a poté samou únavou podlehli nástrahám spánku.

Kenny se probudil a všiml si, že oba jeho přátelé stále spí. Navíc bylo víc než jasné, že venku je již tma a tak tu museli v těch křeslech pořádně vytuhnout. Celý rozlámaný vstal a došel k pultu, za kterým stále byla sestra Joy a zrovna se dívala na televizi, kterou měla na zdi. V televizi zrovna běžel nějaký pořad o pokémonech, kteří se vyvíjejí pomocí evolučních kamenů. Pořad přitáhl Kennyho pozornost a tak se chlapec opřel o pult a začal stejně jako Joy pořad se zájmem sledovat.

" Takže jestli chcete, aby se váš Poliwhirl vyvinul v Poliwratha, musíte ho vystavit záření vodního kamene" oznámil muž v bílém plášti, ve kterém Kenny ihned poznal profesora Oaka, který byl velmi uznávaným odborníkem v oblasti pokémonů. Vtu samou chvíli si sestra Joy všimla, že za ní Kenny stojí a otočila se s úsměvem k němu, aby zjistila, co potřebuje.

" Chtěl bych se zeptat, jak je našim pokémonům a Hoothootovi" řekl Kenny a prohrábl si vlasy, přičemž uznal, že by potřeboval pořádnou sprchu a zároveň tedy požádal Joy o klíč jednoho z pokojů ve středisku.

"Vaši pokémoni jsou už v naprostém pořádku, ale ten Hoothoot tu bude muset zůstat až do zítra, aby se pořádně zotavil" vysvětlila Joy situaci a podala Kennymu klíč a zároveň počkala, než si vezme pokéball se svým pokémonem, aby mohla další dva pokémony opět schovat pod pult, protože jejich trenéři stále spí.

Kenny tedy využil možnost a vydal se mírně osvětlenou chodbou k pokoji číslo pět, aby si dal sprchu a trochu si odpočinul na měkké posteli. Chtěl s sebou vzít i Johnyho s Carrie, ale na druhou stranu se mu je nechtělo budit a tak je radši nechal tak jak jsou na křeslech. Kenny hned vlezl do sprchy a poté co se umyl, tak zapadl unaveně do postele a blaženě se ponořil do říše snů.

***********************

Johny se vzbudil a viděl, že i Carrie se pomalu probouzí, ale Kenny není nikde poblíž. Johny si všiml, že dovnitř pronikají silné paprsky světla, a když se podíval doleva, tak si všiml Kennyho, který přicházel z chodby a vypadal neuvěřitelně odpočatě. Vedle jeho levé nohy kráčel spokojeně Cyndaquil a prohlížel si interiéry střediska. Johny se postavil a společně s Carrie si došli pro své pokémony a optali se na Hoothootův stav. Poté co jim Joy řekla, jak to se zraněným pokémonem vypadá, bylo jasné, že ve městě Cherrygrove budou muset zůstat ještě aspoň jeden den.

" No skvěle, tak to se můžeme jít vykoupat do moře" navrhla Carrie s nadšením a oba její kamarádi rádi souhlasili a rozběhli se i se svými pokémony k moři, které na ně čekalo. Když doběhli k moři, tak viděli, že na hladině plavou celkem tři desky v jedné rovině. Na prostřední desce stál starý muž s megafonem a oznamoval aasi padesátce lidí nějaké informace.

"Soutěž o chycení nejlepšího vodního pokémona začíná už za dvacet minut. Ti z vás, kteří se soutěže chtějí zúčastnit, nechť se přihlásí u stánku, který vidíte na pobřeží. Každý přihlášený dostane jeden z prutů a pět diveballů, aby bylo lehčí pokémony chytit. Poté si můžete půjčit malé čluny a začít pomocí prutů chytat. Když se vám podaří pokémona vytáhnout, tak vám může s chycením pomoci jeden z vašich pokémonů. Na celkové chytání je čas celé jedné hodiny. Až uplyne jedna hodina, tak se vámi chycený vodní pokémon předloží komisi a budou určeni vítězové." Vysvětlil starý muž průběh soutěže a poté se odmlčel.

" Tak to by mohlo být skvělé. Jdeme se přihlásit" křikl Kenny a rozběhl se ke stánku, kde dostali všichni tři identifikační čísla, pruty a také divebally. Hned potom si našli i volný člun a než se nadáli, tak soutěž začala.

Všichni tři začali pádlovat a po chvíli se ocitli dostatečně daleko od pevniny, aby mohli začít pořádně rybařit. Všichni měli své pokémony vypuštěné z jejich pokéballů, aby byli připraveni. Poté všichni ponořili své pruty do vody a začala etapa čekání na to, než nějaký pokémon připluje k jejich člunu.

" Doufám, že nějaký pokémon připluje ještě dneska, protože se mi chce z té nudy docela spát" řekl Kenny zrovna ve chvíli, kdy mu prut málem vyjel z rukou, protože nějaký pokémon ve vodě pořádně zabral. Kenny si tedy stoupl a vynaložil velké úsilí, aby se mu podařilo prutem dostatečně trhnout. Tím trhnutím vyhodil pokémona do vzduchu a všichni tři spatřili malého modrého pokémona, který dopadl na okraj člunu a podíval se na Kennyho.

" Vždyť to je Mudkip." Zajásal Johny, ale Kenny věděl, že nesmí promeškat ani vteřinu zbytečným tlacháním.

" Cyndaquile, kouřovou clonu" poručil Kenny a jeho pokémon vypustil oblak kouře, který zakryl celý člun, a bylo slyšet jen tlumené žuchnutí. Poté co se kouř rozptýlil, bylo vidět, že Mudkip stojí uvnitř člunu a zírá Cyndaquilovi do očí.

" Je na čase ukázat prudký útok" řekl Kenny a jeho pokémon zasáhl Mudkipa několika hvězdičkami, které srazili pokémona na zem, odkud se snažil vstát, ale Cyndaquil ho bleskurychle zasáhl dalším prudkým útokem a hned poté uskočil dozadu.

" Čas nadešel. Diveballe leť" zvolal Kenny a mrštil po Mudkipovi míček, který vtáhl modráska do sebe a začal se povážlivě klepat. Kenny byl napětím bez sebe a sledoval kymácející se pokéball, který se stále převracel, ale asi po minutě kymácení se zastavil a bylo rozhodnuto o tom, že Kenny má nového pokémona do své party.

" Ano, mám Mudkipa" zakřičel na celé kolo Kenny a vyzdvihl ball do vzduchu, aby ho ukázal všem okolo. Poté už zase všichni začali čekat jestli se i na ně neusměje štěstí, ale do konce hodiny už se ani jednomu z trojice nepoštěstilo dostat nějakého pokémona a tak se po vypršení limitu vrátili na pevninu, kde všichni úspěšní odevzdali své pokémony komisi a ta začala zkoumat, který pokémon je nejlepší a

určovat pořadí…