Vzhůru do Johta

05-Nový cíl

Uběhlo asi okolo dvaceti minut, než se celá komise poradila o vítězích soutěže v chytání vodních pokémonů. Kenny už byl celý nervózní, protože chtěl vědět, jestli se svým nově chyceným Mudkipem získali nějakou cenu nebo ne. Starý muž, který dříve zahájil soutěž, znovu vylezl na desku s megafonem v ruce, aby oznámil výsledky soutěže. Muž si prohlédl zúčastněné lidi a poté zvedl megafon k ústům.

„ Takže se nám po těžkém rozhodování podařilo konečně určit vítěze a další dva lidi, kteří si odnesou hodnotné ceny, jako ocenění za to, že chytili dobré vodní pokémony. Takže bych si sem rád pozval Mary Torkovou, která se umístila na třetím místě, protože chytila silného Kinglera.“ Oznámil muž a čekal, až k němu dívka přijde. Poté jí předal ball s jejím pokémonem a také krabičku, ve které byla cena za třetí místo. Podle mužových informací to byl bonbon pro pokémony, díky kterému se pokémon stane rázem silnějším.

„ Na druhém místě se umístil Kenny Elm, který ulovil vzácného Mudkipa a zaslouží si tak naši cenu“ řekl stařec. Kenny se tedy vypravil na desku a čekalm co dostane on. Samozřejmě dostal svého pokémona a také krabičku, ve které byl podle všeho věčný kámen, který slouží k zastavení evoluce u pokémona. Kenny si vzal cenu a odešel znovu ke svým přátelům, aby mohl sledovat, kdo se stane vítězem.

„ A našim vítězem se stal Alex Grey, který chytil Wartortlea a díky tomu si zaslouží obdržet cenu pro vítěze. Dostane svého pokémona a navíc i vodní kámen, ale to ještě není všechno. Dostane totiž i nejnovější model prutu se vším co k rybaření potřebuje.“ Zvolal slavnostně muž a předal ceny chlapci, který stál vedle něj a tvářil se, jako by o svém vítězství ani na chvíli nepochyboval.

„ Gratujuli ti k vítězství“ usmál se Kenny na Alexe, ale ten si jen odfrkl a pokračoval v chůzi pryč od místa konání soutěže. Johny se díval za odcházejícím vítězem a jen nevěřícně kroutil hlavou.

„ Už se mi ani nějak nechce se jít koupat, ale co bys řekl na zápas tvého Mudkipa proti mému Totodilovy“ navrhl Johny a Kenny s radostí souhlasil, protože mohl vyzkoušet, jak je Mudkip doopravdy silný. Zvolil si tedy svého nového pokémona a poté na něj namířil pokédex, který mu řekl: „ Tento Mudkip ovládá útoky: Nárazový útok, Bahenní útok, Hlavový útok a Vodní dělo.“

„ Tak můžete začít bojovat“ řekla Carrie, která se ujala role rozhodčí a odstartovala druhý vzájemný zápas obou chlapců.

„ Totodile, škrábavý útok“

„ Mudkipe, bahenní útok“

Totodile se rozběhl na Mudkipa s vytasenými drápy a ten mu odpověděl tím, že na něj z pusy vypustil kusy bahna, kterým se však Totodile vyhnul a zasáhl svým útokem soupeře. Mudkip si však nenechal nic líbit a vyslal ještě jeden bahenní útok a tím srazil krokodýla k zemi, odkud se však Totodile rychle zvedl.

„ To nebylo vůbec špatné, ale na Totodila to stále nestačí. Teď předveď svůj kousavý útok“ poručil Johny svému pokémonovi.

„ Odpověz mu vodním dělem do pusy“ kontroval Kenny.

Totodile se znovu rozběhl na svého soupeře s úmyslem ho pokousat, ale Mudkip jen stál na místě a čekal než se Totodile přiblíží. Krokodýl otevřel pusu, aby mohl Mudkipa kousnout, ale ten rychle vyslal vodní dělo, které namířil soupeři do pusy a Totodile se zakuckal, přičemž spadl na záda.

„ To je ono, a teď hlavový útok Mudkipe“

„ Pořádný kousavý útok“

Mudkip chtěl využít toho, že je Totodile na zemi a tak se do něj rozhodl narazit hlavovým útokem, ale Totodile se rychle odrazil od země a zakousl se útočícímu pokémonovi do hlavy. Poté udělal ve vzduchu přemet a zahodil Mudkipa o několik metrů dále, kde se pokémon s kousanci na hlavě zvedal.

„ Dobrá to stačí. Vyhrál jsi“ přerušil Kenny najednou zápas, protože Mudkipa teprve před chvílí chytil a vodní pokémon si ani nestačil odpočinout, před tímto zápasem, takže bylo moudré to vzdát.

Johny se na Kennyho podiveně podíval, ale potom objal svého vítězného pokémona a začal ho točit ve vzduchu. Totodile měl také velkou radost, protože konečně oplatil Kennymu tu porážku, kterou mu uštědřil s Cyndaquilem.

„ Ten Mudkip bojuje docela dobře a myslím si, že při troše tréninku to jednou bude hodně silný pokémon“ poznamenala Carrie, když zápas skončil. Všichni tři se potom rozhodli jít do střediska, aby si pokémoni odpočinuli. Navíc se začínalo pomalu stmívat, takže už se jim nikam moc jít nechtělo.

„ Jsem opravdu zvědavá, jak na tom je ten Hoothoot“ zapřemýšlela nahlas Carrie, když se blížili ke středisku, kde byl ptačí pokémon ošetřován a musel tam ještě den zůstat. Kennyho napadlo, že by si mohli zavolat domů a tak se každý posadil u jednoho videotelefonu a zahájil rozhovor se svými rodiči.

„ Ahoj Kenny, tak kam už jste došli? A už sis chytil nějaké pokémony?“ zeptal se Kennyho jeho otec profesor Elm, který zrovna něco dělal ve své laboratoři, když mu zazvonil telefon.

„ Jsme ve městě Cherrygrove a musíme tu počkat do zítra, protože jsme po cestě zachránili jednoho Hoothoota a ten tu bude až do zítra, takže tu počkáme a ujistíme se, jestli je v pořádku. A co se týká pokémonů, tak už jsem si jednoho chytil. Dneska tu byla soutěž v chytání vodních pokémonů. Chytil jsem si Mudkipa a skončil na druhém místě“ pochlubil se Kenny svému otci, který uznale pokyvoval.

„ Mám teď moc práce, ale doufám, že mi brzy zase zavoláš, jak pokračuje vaše cesta. A hlavně mám pro tebe jednu hodně blbou novinku. Contesty v oblasti Johto byli pro tenhle rok zrušeny“ oznámil Elm provinile, i když za to nemohl.

„ C-Cože?“ nechápal Kenny a zíral na obrazovku s otevřenou pusou, jako by ji chtěl celou v kuse sníst.

„ Ano, bohužel je to tak, ale aspoň si můžeš splnit svůj starý sen. Vždycky jsi chtěl stát trenérem stadionu a teď máš možnost. Ve městě Violet je zápis do soutěže o to, kdo se stane jedním novým trenérem stadionu. Ale teď už musím končit. Měj se“ řekl vše Elm a spěšně zavěsil, jako by se bál synovi reakce na neočekávanou novinku.

Kenny se zvedl ze židle a nevěděl, co měl dělat. Jeho dva kamarádi se k němu záhy připojili s chápavými výrazy, což znamenalo, že už tu novinku také vědí. Kenny se na své dva přátele podíval a v srdci mu zahořela touha po novém cíli.

„ Stanu se tedy tím nejlepším a nejsilnějším trenérem stadionu, který kdy žil“ pronesl Kenny slavnostně se zaťatou pěstí a podíval se ke dveřím. „ Někde tam venku na nás čeká úspěch a sláva. A my si pro ně už brzy dojdeme“…