Příběhy Platinového lesa

Dračí strach

Nastalo pravé slunečné poledne když se vrátil Bagon k jejich domovu u lesa , který se slunil hned pod Stříbrnou skálou, ze svého ranního výletu kde se seznámil se svým novým přítelem Elekidem .Bagon přiběhl celý udýchaný domů a když pohlédl na své rodiče kteří nervózně vyhlíželi svého syna , naprázdno polkl.,,Ehh promiňte já se jen š-šel p-proběhnout , to máme dnes ale krásně"z Bagonova hlasu byl cítit strach , z toho co teď nastane.Paní Salamencová se už nadechla aby ze sebe mohla vypravit první slůvko,ovšem její manžel pan Salamenc jí vstoupil do cesty,tlapou do ní žďuchl a potichu ze sebe vypravil: ,, Nech to na mě Sali , já to s ním vyřídím " ( "Sali" oslovoval pan Salamence svojí manželku , a ona jeho prozměnu "Sale" ) Paní Salamencová jen přikývla a koukla se na malého Bagona,který teď pociťoval sucho v krku a měl ve tváři beznadějný výraz.

,,Víš synu,nám by osobně nijak zvlášť nevadilo,že bys do lesa chodil , ale aspoň ne bez našeho souhlasu,proto aby ses ponaučil ze své toulky dostáváš týden zákaz chodit někam jinam než na Stříbrnou skálu !"řekl rázně pan Salamenc a hned na to nastalo Bagonovo fňukání.,,Ale vždyť já slíbil Ele..".,,Ele.. co ? chtěl si říct,že dnes brzy půjdeš do postele áháá , no to máš pravdu , ale teď nám slib , že zákaz neporušíš a budeš rozumnější , mohl tě v tom lese nám vzít kdejaký brouk , třeba nějaký póvl z rodiny Pinsirů,kteří nám již léta závidí místečko pod Stříbrnou skálou" odvětil prudce pan Salamence ze kterého by teď naskakála kdejakému stvořeníčku husí kůže.Bagon nebyl vyjímkou.

,,No tak dobře tati omlouvám se , a příště už budu rozumnější a ohlásím to.." vydal ze sebe zoufale Bagon a rázem dodal ,, Půjdu se podívat na Stříbrnou skálu a trénovat skoky dolů",rodiče přikývli a potom zavedli rodičovskou diskuzi o jejich synovi.,,Ach ten nám dělá starosti Sale".,,To teda jo,to teda..jo Sali" povzdychl pan Salamence.Bagon si cestou na Stříbrnou skálu povšimnul stop,které vedli jeho obvyklou trasou,která vedla do kopce , byla kostrbatá a sem tam se tu povaloval nějaký kamínek, právě na skálu.Bagon se pozastavil , kouknul se ony stopy a přemýšlel komu by asi tak mohli patřit.Stopy byli asi 4 cm dlouhé a 2 cm široké na konečkách stop byli viditelné drápky.Bagonovi se roztlučelo srdce,co když právě před ním je nějaký Pinsir,který na něj číhá a čeká až si na něm jeho smečka smlsne pomyslel si v duchu,ztuhla mu krev žilách a stál na mlčky místě kde se před chvíli zastavil aby si prohlédl stopy jakéhosi stvoření.Nic méně tiše si pro sebe sebevědomě zamumlal ,, Zvládnu to sem přece Bagon a ten má dračí sílu " ovšem z jeho hlasu bylo patrné,že se bojí.

Pokračoval tedy dál až na vrchol cesty kde stopy pokračovali až za jeden ze stromů,který tu byl jediný a naněmž Bagon s oblibou odpočíval když právě neskákal dolů ze skály.Něco v koruně stromu šustlo,Bagonovi se chvílemi zdálo,že ho někdo pozoruje.Korunou stromů se opět něco mihlo a Bagon cítil jak mu běhá mráz po zádech,otočil se.Za zády pouze viděl kousek cesty vedoucí na vrchol skály a pár šutrů,které byli pro Bagona stejně nezajímavé jako přednáška o tom jak se má a nemá chovat což často slýchal od své mámy.

Rychle se otočil zpět aby mu něco neuniklo a znovu civěl na korunu stromu.Ale teď už šustění sílilo a Bagonovi tlouklo srdce rychleji a rychleji z koruny náhle vyskočil podivný fialový tvor a Bagon strachem zapištěl , a strčil si ruce před obličej.,,Ale vždyť je to.." řekl s úlevou a překvapením v hlase,Bagon.

Co byl onen záhadný tvor ? Má zálusk na Bagona ? To vše v příštím díle ! Příští díly budou delší a kvalitnější máte se na co těšit !