Eshenovy cesty

Přítel Dave

Eshen a Riley pokračovali v cestě hustým lesem za městečkem Lively Town. Už šli 3 dny a stále nemohli najít konec lesa, ale měli jasný směr, díky stezce, kterou po dlouhém hledání objevili. Stezka ale nebyla udržovaná, takže někdy musel pomoct Eshenův Heracross nebo Treecko, několikrát i Rileyin Charmander odklízet větve z cesty. Kolikrtát to byli větve tlusté a pevné jako menší stromky. Eshen i Riley a všichni jejich pokemoni kromě Oddishe, který se na tento účel vůbec nehodil, byli z této práce hodně unavení a navíc se už pomalu začínalo ztmívat. To Eshena i Riley dost znepokojovalo. Když už se chtěli někde utábořit, zahlédli po cestě kousek odtud chalupu. Eshena i Riley napadlo to samé a beze slov se rozběhli směrem k chalupě.

"Haló, je tam někdo?" zahulákal Eshen když našel odvahu zaklepat. Dveře se otevřeli.

"Ano, jsem tu já." odpověděl s úsměvem jakýsi chlapec. Vypadal tak na 16 let, byl vysoký a měl hnědé vlasy.

"Potřebujete něco?" zeptal se směrem k Eshenovi.

"Hledáme nocleh." odpověděl bez obalu Eshen.

"Nu, tak mi alespoň řekněte kdo jste?" řekl s úsměvem chlapec.

"Já jsem Riley a tohle je můj kamarád Eshen." odpověděla Riley.

"A co vlastně děláte tady, uprostřed lesa?" zeptal se chlapec a podezíravě koukal na obě děti.

"Jsem trenér a Riley je koordinátorka. Oba dva bydlíme v Lively Town. Máme namířeno do města Wave city, na můj první boj o odznak a na Rileyinu první soutěž." odpověděl stručně Eshen.

"Nu dobrá. Tak tedy pojďte dál." řekl chlapec s úsměvem.

"A kdo jsi vlastně ty?" zeptala se Riley. To zajímalo i Eshena, ale neodvážil se zeptat.

"Já jsem Dave a bydlím tu s dědou. Studujeme lesní pokemony. Proto také bydlíme uprostřed lesa." řekl s úsměvem Dave.

"Aha. A kde ten tvůj děda je?" zeptal se Eshen. V nevelké chalupě si totiž jiného člověka nevšiml.

"Právě šel do vesničky nedaleko odsud pro jídlo." odpověděl Dave.

"Tady poblíž je nějaká vesnička?" vyjek překvapením Eshen. Nedokázal si představit vesničku uprostřed lesa.

"No vesnička....ono je to spíš takový soubor dřevorubeckých chat. Ale i tam je hospoda a v ní se dá koupit vždy nějaké jídlo. Ale dřevorubecká osada, tak tomu říkáme, má teď jeden velký problém." řekl Dave.

"A jaký?" zeptali se naráz děti.

Dave se zasmál jejich zvědavosti, ale pak pokračoval: "Neustále je přepadají hejna divokých Spearow. Berou jim jídlo nebo jiné věci. Někteří lidé jim říkají Spearow - Gang." řekl Dave a zasmál se.

"Zajímavé." řekl Eshen.

"A kdy se ten tvůj děda vrátí?" zeptala se Riley.

"No, nanejspíše zítra. Teď si pojďme odpočinout." řekl Dave a zkončil tak jejich debatu.

"Ráno moudřejší večera." přitakal Eshen a lehl si pod přikrývku na zemi. I Riley si lehla, ale ta dostala k té přikrývce ještě matraci. Eshenovi to nijak nevadilo - vždyť dáma má přeci přednost.

Ráno se Eshen probudil a hned po něm i Riley. Chvilku jen bezcílně leželi a koukali do stropu. Za chvíli přišel Dave se snídaní.

"Dobré ráno ospalci," řekl Dave s úsměvem: "děda se už vrátil. ať vám chutná." řekl a dal jim dva tácy na podlahu. Eshen a Riley se hned pustili do jídlo - bylo skvělé.

"Copak ty takhle dobře vaříš?" zeptal se Eshen ještě s plnou pusou.

"Ne, to uvařil z vědší části děda. Já umím uvařit jen hodně málo věcí." řekl Dave s úsměvem. Za chvilku přišel do místnosti jakýsi pán. Nevypadal nijak moc staře, ale bylo vidět, že už má nějaký ten rok za sebou.

"No ahoj děti, já jsem Horn." řekl ten děda s úsměvem.

"Dobrý den. Já jsem Eshen a tohle je Riley." řekl slušně Eshen.

"Chutná vám?" zeptal se Horn.

"Znamenitě." odpověděla Riley a zase si nacpala plnou pusu jídla.

"Tak to jsem rád. Dave? Spearow - gang je prý mnohem nepříčetnější." řekl Horn směrem k Daveovi.

"Tak to není dobré." řekl Dave a podíval se z okna.

"To není. Mám ti vyřídit prosbu dřevorubců. Jsi jediný trenér široko daleko. Vyžeň ty Spearowi." řekl Horn.

"Ale nemůžu přece sám-." chtěl se ohradit Dave.

"My ti pomůžeme!" skočil mu do řeči Eshen.

"No, to je ale dobrý nápad." řekl Horn.

"Tak tedy dobrá. Vyražme." řekl Dave který se už přestal bránit.

Eshen, Riley a Dave tedy vyrazili. Šli už asi hodinu, když se před nimi objevil jeden Spearow s červeným šátkem přes hlavu.

"To je jeden z nich." vykřikl Dave.

"Nikdo neví, kde ty šátky berou, ale všichni z gangu mají šátek." dodal ještě Dave.

"Tak výborně. Treecko, volím si tebe!" zařval Eshen a hodil pokebal s Treeckem.

"Treecko, vyšplhej na strom!" zařval Eshen a Treecko začal hbitě lézt na strom. Spearow se ho snažil zastavit křídlovým útokem, ale neúspěšně. Treecko se dostal až do koruny, nad Spearowa.

"Vyborně Treecko skoč a ránu!" Treecko neváhal a skočil po hlavě dolů.

"Šílíš?" vyjekla na Eshena Riley. Eshen jí ale ignoroval a sledoval Treecka. Ten mezitím praštil Spearowa do zad, ale Spearow vzlétl a připravil se použít vzdušné eso. Treecko dál padal k zemi.

Spearow už byl těsně u Treecka a oba byli jen několik metrů nad zemí.

"Treecko, teď!" zařval Eshen. V té chvíli Treecko zastavil střemhlaví pád a chytil se větve. Spearow už ale nestihl dobrzdit vzdušné eso a plnou rychlostí narazil do země.

"Pokebale, leť!" zařval Eshen a hodil pokebal. Spearow se v pokebalu zachvěl jednou...dvakrát...třikrát. Pak se pokebal přestal chvět a zůstal ležet nehybně na zemi. Eshen si pro něj doběhl.

"Výborně," zařval Eshen a připásal si pokebal k opasku: "Treecko byl si skvělí. Vrať se." Treecko zmizel v pokebalu.

Ostatní Eshenovi pogratulovali a pak se vidali dál na cestu. Šli asi až do poledne, když se před nimi objevila osada.