Gabrielova cesta

8.) Návštěva pokémoní restaurace

Do nemocnice se Gabriel vrátil okolo šesté hodiny. Ihned si šel zabalit věci, ale ještě předtím dal Joy své pokémony, aby je prohlédla. V osm hodin si řekl že se půjde navečeřet. Vyšel z pokoje, zamknul ho a šel po chodbě do vstupní haly.

Když vešel do haly Joy ho pozdravila: „Ahoj, kam máš namířeno?“

„Jdu si koupit něco k večeři.“

„Víš co nic si nekupuj a běž radši do té nové pokémoní restaurace.“

„Pokémoní restaurace?“

„Jo, vedou jí jen pokémoni. A co vím je to asi jediná takováhle restaurace v Kantu.“

„Páni tak to si tam zajdu. Ahoj.“

„Počkej!“

„Na co?“

„Vem si sebou Nidorana a Mankeyho, oni tam můžou taky.“ řekla Joy a podala Gabrielovi pokébally.

„Aha, děkuju.” poděkoval Gabriel a vzal si pokébally „Ještě otázku. Kde je vůbec ta restaurace?“

„Když jdeš směrem na svoje tréninky jdeš centrem a na jeho konci je ta restaurace.“

„OK, děkuju. Ahoj.“

„Ahoj.“

Gabriel vyšel z nemocnice a vydal se do centra cestou, kterou chodil na tréninky. Když šel centrem rozhlížel se kolem jestli neuvidí restauraci. Restauraci uviděl na konci centra, jak Joy řekla. Předtím si jí vůbec nevšímal. Byla to jednopatrová budova s velkými okny. Nad restaurací byl neonový nápis: PRVNÍ SPOLEČNÁ POKÉMONÍ RESTAURACE a hned vedle neonový obrázek Kadabry, Mr. Mima a Miltanka jak si podávají ruce.

Gabriel došel k oknu aby viděl jak to tam vypadá. Úžasl. Bylo to tam nádherné. Vlevo a vpravo u stěn byly sedačky ve tvaru písmene U s modrým potahem a vyrobeny byly z tmavě hnědého dřeva. Uvnitř byly dlouhé stoly. Ty byly ze světle hnědého dřeva s kovovýma nohama. Uprostřed místnosti byly podobné stoly, ale byly kulaté. Židle okolo stolů měly stejnou barvu jako sedačky. Na krásně čistě býlých stěnách vysely obrázky pokémonů. Když se Gabriel dostatečně pokochal vytáhl pokébally a vypustil Nidorana s Mankeyem ven.

„Podívejte se, tady budeme dneska večeřet.“ oznámil Gabriel a ukázal na restauraci.

Nidoran s Mankeym se tam podívali a začali se radovat.

„Tak dobře jdeme dovnitř.“řekl Gabriel a šel ke dveřím.

Ty se najednou otevřely a vyletěl z nich Geodude a hned za ním nějaký kluk. Pak ze dveří vyšla Kadabra a vypadalo to jako kdyby jim nadávala. Potom se podívala na Gabriela a pokémony a ukazovala ať jdou dovnitř. Když vešly do restaurace ukázala jim Kadabra ať se posadí kam chtějí. Gabriel si s pokémony vybral místo na levé straně restaurace, které bylo nejblíž ke dveřím do kuchyně. Jakmile se posadili na sedačku, donesl jim Mr. Mime jídelní lístky. Gabriel a Mankey ten svůj otevřeli a dívali se do něj. Nidoran se ani nehnul, jen seděl a čekal.

Gabriel se na něj podíval: „Ty to vlastně nemůžeš otevřít, nechceš pomoct?“

„Nido, Nido.“ zakýval hlavou Nidoran.

„Jak chceš.“ řekl Gabriel a zadíval se zase do lístku. „Tak jídlo jsem si vybral, teď pití.“

Gabriel otočil na nápojový lístek. Najednou uviděl něco zajímavého.

„Mléko a v závorce vždy čerstvé.“ přečetl si pro sebe Gabriel. „Kde ho berou?“ pomyslel si a podíval se na dveře do kuchyně.

Z nich zrovna vyšel Mr. Mime s jídlem v ruce. Gabriel si v kuchyni všimnul jedné Miltank a zamyslel se.

***

„Jedno mléko prosím.“ řekl Gabriel Mr. Mimovi.

„Mr. Mime.“ zavolal do kuchyně Mr. Mime.

Najednou ze dveří vyšla Miltank se sklenicí, došla ke Gabrielovu stolu, nadojila mu mléko do sklenice, postavila ho na stůl a zase odešla.

***

„Hnusná představa.“ pomysel si Gabriel a otřásl se.

„Tak objednáme si?“ zeptal se rovnou a pomyslel si „Nebo se z těch svých představ ani nebudu mít chuť najíst.“

Nidoran s Mankey souhlasili a Gabriel přivolal Mr. Mima. Mr. Mime k nim došel a zapisoval objednávky.

„Tak já si dám kuře na kari a Sprite.“ řekl Gabriel. Mr. Mime si pečlivě zapisoval.

„Mankey, Mankey...Mankey“ řekl Mankey.

Mr. Mime si zapsal a podíval se na Nidorana.

„Nido, Nido, Nido, Nido, Nido“ řekl Nidoran.

Mr. Mime vykulil oči a pak se začal smát.

Nidoran se rozzuřil a začal křičet na Mr. Mima: „NIDO, NIDO!“

Mr. Mime se mu začal omlouvat a Nidoran se uklidnil. Mr. Mime si oddychl a odešel. Gabriel tam seděl jako zmražený. Vůbec neměl tušení co se mezi nima stalo a radši to nehodlal zjišťovat. Za půl hodiny jim Mr. Mime s Kadabřinou psychickou pomocí donesli jídlo. Gabrielovi kuře na kari s rýží a Sprite. Mankey dostal nějaké červené jídlo v misce a k pití něco zlatavého co vonělo hrozně sladce. Nidoran dostal v misce červenou tekutinu a k jídlu dva hamburgery vysoké jako on. Nidoranovi radostí zářili oči a sliny, které mu tekly z pusy. Gabriel s Mankeym koukali s otevřenou pusou.

„Počkej, to všechno sníš?“ zeptal se Gabriel.

Nidoran přikývl a pořád sledoval hamburgery.

„OK.“ řekl Gabriel a podíval se na svoje jídlo „tak se dáme do...“

Ani to nestačil doříct a Mankey s Nidoranem už jedli. Nidoran rychle okusoval hamburgery a Mankey do sebe postupně lil svoje jídlo. Muselo být zřejmě dost pálivé, protože se Mankey dost potil a funěl. Gabriel si toho radši nevšímal a pustil se do svého jídla. Za necelé dvě minuty byli pokémoni najezeni a pustili se do svého pití. Mezitím Gabriel v klidu jed a byl aspoň rád že jeho pokémonům jídlo chutná. Když všechno snědl a vypil všiml si na pokémonech něčeho divného. Mankey těkal očima na všechny strany a klepal nohama. Zatímco Nidoran zavíral oči, škytal a blaženě se usmíval.

„Co se to s vámi děje?“ zeptal se Gabriel.

Mankey na něj vykuli oči a Nidoran se na něj usmál a říhnul si. Gabriel nevěděl co dělat.

Nakonec zvedl ruku a řekl: „Platim.“

Tentokrát k němu přišla Kadabra s účtem. Gabriel se na něj podíval a vyděsil se. A nebyla to jenom cena co ho vyděsilo, ale taky to co si pokémoni objednali. Mankey si objednal chilli con carne a energy drink. Nidoran si zas k hamburgerům objednal červené víno.

Gabriel zaplatil a řekl: „No, tak asi abychom šli, co?“

Ani to nemusel říkat dvakrát. Mankey seskočil ze sedačky a vyběhl ven z restaurace. Nidoran se mezitím svalil ze sedačky a pomalu vrávoral ke dveřím. Gabriel šel za ním a pomalu ho popostrkoval. Když vylezli ven viděl Gabriel Mankeyho přešlapovat na místě. Jakmile ho Mankey uviděl začal utíkat.

„Počkej tady.“ řekl Gabriel Nidoranovi a běžel za Mankeym.

Nemohl Mankeyho vůbec dohnat, po dvou minutách skončil Gabriel zase u restaurace a viděl jen Mankeyho jak utíká dál. Pak viděl Nidorana jak zrovna vyhrožuje pouliční lampě. Gabriel vypadal že ho ranní mrtvice a pak se praštil do čela.

„Že mě to nenapadlo dřív.“ řekl, vytáhl pokéball a vrátil do něj Nidorana.

V tu chvíli přiběhl Mankey a hodil po něm něco černého. Gabriel to chytil a vrátil rychle Mankeyho do pokéballu, pak se podíval co to chytil. Byl to ultraball, vylepšená verze pokéballu. „No, aspoň k něčemu to bylo.“ řekl a strčil ultraball do kapsy.

„Ale jsme to povedená parta.“ řekl si pocestě do střediska Gabriel

¨ „Idiot, notorický prcek, hyperaktivní opice a cholerická kobra.“ Gabriel se pousmál.

Za půl hodiny došel do střediska. Vevnitř bylo pár trenérů, kteří si spolu povídali o pokémonech. Když šel okolo pultu pozdravil Chansey (Joy tam nebyla) a vydal se chodbou do svého pokoje. Tam se jen převlékl a hned ulehnul do postele.