Gabrielova cesta

14.) První nebo druhý odznak 1.část - Kvalifikace a 2.část - Turnaj

1.ČÁST - KVALIFIKACE

„Proč palíš to oblečení?“ zeptala se Nicole a dívala se na Gabriela jak do ohně háže potrhané oblečení.

„Zbytečná zátěž.“ řekl Gabriel a díval se do ohně jak oblečení hoří.

„Co je stebou?“ zeptala se Nicole „od začátku cesty se chováš divně.“

„Ale jen jsem si vzpomněl na pár věcí a pořád mě pálí ta ruka.“ řekl Gabriel.

„Už to mohlo být lepší kdyby jsi dneska netrénoval.“ napomenula ho Nicole „Stejně tak už jsme mohli být v Battlovém městě a tam by se ti na to podívali.“

„Já musím trénovat, abych nebyl slabý.“ řekl Gabriel a mírně zvýšil hlas „Jsem unavený jdu spát, dobrou.“

Vzal spacák vedle sebe, rozložil ho a vlezl si do něj. Nicole seděla a přemýšlela. Nevěděla jak se má ke Gabrielovi chovat, protože nikdy se nesetkala s nikým kdo by byl nějak zraněný nebo ošklivě zjizvený. Nakonec si řekla, že to nemá smysl řešit, vlezla si do svého spacáku a usnula.

„Vstávej už je ráno.“ řekl Gabriel.

Nicole pootevřela oči a ucítila podivný smrad.

„Fuj, co to smrdí?“ zeptala se.

„Já nic necítím.“ řekl Gabriel.

Nicole se posadila a Gabriel jí podal otevřenou konzervu.

„Smíchal jsem zbytek ananasu s mandarinkami, nechtěl jsem totiž otevírat novou konzervu.“ řekl.

„Děkuju.“ poděkovala Nicole, vzala si konzervu s lžičkou a pustila se do jídla.

„Někdo jsem jde.“ řekl Gabriel, vstal a šel se podívat na cestu.

Přímo k němu šli kluk a dívka, asi stejně staří jako Gabriel a drželi se za ruce.

„Já se ho zeptám, zlato.“ řekla dívka, když došli ke Gabrielovi

„Ahoj, nevíš prosím tě kudy se dostaneme do Battlového města?“

„Asi hodinu po téhle cestě a měli by jste tam dojít. My tam taky právě míříme.“ řekl Gabriel a kývnul k Nicole.

„Áá zamilovaný páreček si vyšel stanovat.“ řekl kluk a políbil dívku.

Nicole to slyšela a zrudla.

„My spolu nechodíme.“ řekl v klidu Gabriel.

„Jen máme stejnou cestu.“

„To určitě.“ zašeptal pro sebe kluk. Dívka do něj strčila: „Nech toho zlato. Děkujeme, ahoj.“ a odešli.

„Vstávej, musíme vyrazit.“ řekl Gabriel Nicole, když pár odešel.

„Už jsem připravená. Jenom si odskočím.“ řekla Nicole ještě pořád trochu rudá.

„Na to není čas.“ řekl Gabriel.

„Ale já fakt musím.“ řekla Nicole.

Gabriel popadl Nicole a dotlačil jí na cestu a ukázal směrem odkud přišel pár. V dálce byla vidět celá řádka lidí. Nicole zřejmě Gabriela pochopila aniž by něco řekl.

„Už nepotřebuju.“ řekla Nicole a vydala se rychle druhým směrem a Gabriel za ní. Šli tak rychle, že dokonce předešli pár, který se jich ptal na cestu

Po hodině cesty dorazili do Battlového města. Gabriel s Nicole došli na místo, kde začínala asfaltová cesta a Gabriel si všiml, že na všech sloupech lamp je plakát stejné barvy. U jednoho z nich se zastavil. Plakát měl světle modré pozadí. Uprostřed plakátu byly dvě malé zkřížené šavle a okolo toho různé znaky. Gabriel si začal plakát číst pro sebe. „Zveme vás na 50. ročník turnaje konaný jednou za dva roky v Battlovém městě bla bla bla. Turnaj je určený pro začátečnické trenéry, kteří mají maximálně dva odznaky a minimálně čtyři pokémony bla bla bla. Hlavní cena: Oficiální ligový odznak Battlového města. To by mohla být moje šance.“ pomyslel si Gabriel.

„Bude to můj „první“ „druhý“ odznak.“ řekli společně Gabriel a Nicole, která si četla plakát u vedlejší lampy.

Nicole se podívala na Gabriela a pomyslela si: „Jestli s ním budu muset bojovat, nesmím s ním prohrát.“ a pak řekla: „Odteď jsme my dva soupeři.“

Po těchto to slovech odešla.

„Co se jí stalo?“ zeptal se Gabriel sám sebe.

Hodlal to prozatím neřešit a vydal se do střediska. Ve středisku dal své pokémony Joy a požádal jí jestli by neprohlédla ještě jeho ruku. Joy ochotně přikývla. Za půl hodiny byl Gabriel vyšetřen.

„Tak nezapomeň, ještě jednou převázat a tak za tři dny si to už můžeš sundat.“ řekla Joy.

Gabriel se na ní usmál a řekl: „Děkuju. Můžete mi prosím ještě poradit kde se můžu přihlásit na turnaj?“

„Ano, vyjdeš ven a vydáš se směrem do centra. Uprostřed je obrovský stadion a tam se můžeš přihlásit.“ řekla Joy.

Gabriel poděkoval a vyšel ze střediska uviděl hordu lidí před kterou utekl, která právě mířila do střediska.

„Kruci, všichni se určitě budou hlásit do turnaje.“ pomyslel si Gabriel a rychle se vydal do centra.

Za čtvrt hodiny došel k obrovské kovově stavbě a u jednoho vstupu uviděl několik řad trenérů. Gabriel si stoupl do jedné z nich. Než se na něj dostala řada bylo už odpoledne. Gabriel došel k jednomu z deseti pultů.

„Dobrý den, přejete si.“ zeptala se fialovlasá žena se stříbrnou čepicí.

„Chtěl bych se přihlásit do turnaje.“ řekl Gabriel.

„Váš pokédex, prosím.“ řekla žena.

Gabriel jí neochotně předal pokédex a začal se nervózně dívat kolem sebe. Nikdo nic neřekl. Gabriel si oddechl a vzal si pokédex.

„Přijďte jsem zítra v deset a dozvíte se více informací. Přeji vám mnoho úspěchů.“ řekla žena.

„Děkuji, nashledanou.“ řekl Gabriel a odešel.

Vydal se do pokémonského střediska pro své pokémony, aby mohl trénovat. Středisko bylo úplně narvané. Gabriel si zapomněl předtím objednat pokoj takže teď už měl smůlu. Všechny pokoje byly zabrané. Gabriel si tam vzal pokébally Nidorana, Mankeyho, Jolteona a nově chyceného pokémona Oddishe

( „Pošlu ho profesoru Oakovi později.“ řekl si Gabriel.)

Vyšel ven a vydal se kousek za město. Tam je všechny vypustil ven.

„Dobře kamarádi zítra nás čeká boj na turnaji a já vám věřím, že to zvládnete.“ řekl Gabriel a pokémoni přikývli.

„Tak jdeme na to nejdříve běh na tři kilometry a pak začnem s tréninkem.“ řekl Gabriel, rozběhl se a pokémoni za ním.

Trénink trval do šesti a přinesl své ovoce. Nidoran a Jolteon zlepšili své útoky, Mankey se naučil zuřivé švihnutí a Oddish zlepšil ovládání svých pilů. Gabriel odvolal své pokémony a šel se najíst do města. Vybral si jednu pizzerii na okraji města. Sedl si k jednomu stolu a objednal si. Přemýšlel co se asi stalo s Nicole a proč se najednou k němu začala takhle chovat.

„Možná je to tím, že vedu v tý naší soutěži.“ pomyslel si Gabriel „Ale to je vedlejší. Musím se pokusit vyhrát ten turnaj a pak zjistit co se jí stalo. A hlavně nesmím zapomenout nakrmit pokémony.“

Druhý den ráno v deset vešel Gabriel na stadion a došel k pultu, kde se včera přihlásil. Pozdravil ženu za pultem a zeptal se co se bude dít.

„Nejdříve projdete kvalifikací v malých arénách tady v hale, ta je jeden na jednoho poté už v ve velké aréně budou zápasy dva na dva a nakonec finále čtyři na čtyři.“ řekla žena. „Letos je tu hodně lidí i z jiných kontinentů, takže pro postup z kvalifikace potřebujete čtyři výhry, jedna prohra a konec. Vy jste v aréně 8 váš zápas začne za deset minut, pokud si budete chtít vyléčit pokémona u každé arény je zdravotník s přístrojem na rychlé léčení.“

„Děkuju.“ řekl Gabriel a šel hledat svojí arénu.

Za pět minut našel dvoukřídlé dveře s nápisem osm. Otevřel je a vešel dovnitř. Místnost byla docela velká. Gabriel stál vedle laviček, kde stáli ostatní trenéři pokémonů a čekali co se bude dít. Gabriel se vmísil mezi ně a podíval se před sebe. Před ním byla malá zápasnická plocha. K trenérům přišel hnědovlasý muž v pruhovaném triku, zřejmě rozhodčí. „Pravě začíná 1.kvalifikační kolo v aréně osm. Prosím trenéry Gabriela z Oblázkového a Michaela z Fialkového města aby vstoupili do arény.“ řekl rozhodčí

Gabriel si stoupl do červeného pole a Michael do zeleného.

„Zápas je jeden na jednoho. Můžete začít.“ řekl rozhodčí.

„Já si volím Nidorana.“ řekl Gabriel a vypustil Nidorana, přitom ho zabolela pravá ruka.

„Hoothoote do boje.“ řekl Michael a vyhodil pokéball ze kterého vyletěl hnědý soví pokémon „Nemáš šanci tohle je můj první pokémon.“

„Nidorane, rohový ůtok.“ zavelel Gabriel.

Nidoran se rozběhl proti Hoothootovi svým rohem. Hoothoot se mu ale vyhnul.

„Dobře, klovavý útok.“ zavelel Michael.

Hoothoot se rozlétl na Nidorana a začal ho klovat.

„Rychle jedové bodnutí.“ zavelel rychle Gabriel a Nidoran vystřelil jedovou střelu na klovajícího Hoothoota.

Hoothoot přestal klovat a poodletěl od Nidorana.

„Tak a teď dvojitý kop.“ zavelel Gabriel.

Nidoran vyskočil a dvakrát kopl do Hoothoota a ten omdlel.

„Hoothoot není schopný pokračovat. Vítězí Gabriel z Oblázkového města.“ řekl rozhodčí.

Gabriel se začal radovat, podal si s Michaelem ruku, poděkoval mu a odešel se posadit na lavičku, která byla určena pro postupující.

Další kvalifikační kola proběhla výborně a Gabriel postoupil do hlavních zápasů.

„Hlavní zápas a turnaj začne zítra od osmi, na výsledkové tabuly najdeš výsledky.“ řekl rohodčí Gabrielovi po posledním zápase.

„Děkuji, nashledanou.“ řekl Gabriel a odešel.

U výsledkové tabule viděl, že bojuje s nějakým modrovlasým klukem, který se jmenoval Geoffrey a byl z Blankytného města. Gabriel se rozhlížel, kde by mohl být a pak ho uviděl v malém hloučku dívek.

„Tobě se vážně povedlo vyhrát kvalifikační zápasy s jedním pokémonem?“ zeptala se jedna blonďatá dívka.

„Jo, a to bez použití přístroje. Lidi říkali, že v aréně šest jsou nejsilnější trenéři a já je dal jako nic. Teď mě čeká trenér z arény osm a v osmičce byli ti nejslabší trenéři.“ vytahoval se Geoffrey.

„To se ještě uvidí.“ řekl si potichu Gabriel a znovu se podíval na tabuly.

Všiml si tam kluka, který se ho ptal na cestu a...

„Nicole?!“ řekl udiveně Gabriel.

„Co? To jsi si myslel že nepostoupím?“ zeptala se Nicole za ním.

„Já ani nevěděl, že jsi se přihlásila.“ řekl Gabriel a usmál se.

Nicole se nafoukla a odešla.

„Co jsem zase řekl?“ zeptal se sám sebe.

„Hele Geofrey, to je tvůj protivník.“ řekla jedna dívka z hloučku.

„Roznesu tě na kopytech, srábku.“ řekl sebevědomě Geoffrey.

„Jo, jo jasně.“ řekl znuděně Gabrielovi a mávnul pravou rukou, neuvědomil si, že s ní nemůže moc hýbat a ruka ho zabolela.

Gabriel slabě zasyčel bolestí. I když stejné problémy měl při vypouštění pokémonů na tu bolest si ještě nezvykl.

„Fuj, co ten srábek stou rukou dělal?“ zeptala se blondýnka a tvářila se zhnuseně.

Gabriel na nic nečekal a odešel si vyšetřit pokémony do střediska. Ve středisku bylo pořád hodně lidí, takže se Gabriel radši ani na pokoj neptal. Nechal tam sestře Joy své pokémony s tím, že jsi pro ně příjde v zítra v sedm hodin.

„Kde vůbec spíš?“ zeptala se Joy

„Protože batoh sis dal ráno ke mně do úschovy.“

„Ale u jednoho kamaráda, ale můžete mi ty věci tady ještě nechat?“ zeptal se Gabriel.

„Určitě to není problém můžeš si tu nechat i tu svojí kabelu.“ řekla Joy.

„Ne, to je dobrý tu já potřebuju, nashledanou.“ řekl Gabriel a odešel rychle ze střediska.

Do šel až k místu, kde spal a vytáhl spacák, který schoval do blízkého keře.Vlezl si pod něj a snažil se usnout, ale pálila ho ruka. To mu připomělo, že si má ruku převázat. Znovu vstal ruku si převázal a znovu si lehnul. I přes bolest za chvíli usnul.

2.ČÁST - TURNAJ

Ráno se vzbudil pár minut před sedmou. Zbalil spacák a šel do střediska pro pokémony a schoval tam rovnou i spacák. Potom se vydal na stadion. Před stadionem stála stejná žena u které se Gabriel registroval. Pozdravil jí a ona jeho.

„Pojďte za mnou odvedu vás do šatny k ostatním postupujícím.“ řekla žena a vešla dovnitř, Gabriel za ní.

V šatně bylo jenom pár lidí. Gabriel se posadil nejblíž ke dveřím.

„Vy máte až čtvrtý zápas, ale v devět hodin bude turnaj zahájení a všichni trenéři by tam měli být.“ řekl žena a odešla.

Gabriel seděl na lavičce a nudil se. Do osmi hodin do šatny přišlo všech šestnáct trenérů. Nicole si Gabriela vůbec nevšímala a Gabriel jí nechal ať trucuje. Trenéři si spolu povídali až na Nicole, Geoffreyho se kterým do šatny přišly nějaké dívky, takže se vytahoval a kluk, kterému Gabriel ukázal cestu, ten se líbal se svojí holkou. Gabriel si povídal s ostatními trenéry a poslouchal jejich příhody z cest a on jim zase řekl o své cestě Chromovým lesem. V devět hodin otevřel dveře do šatny muž v saku.

„Tak pojďte začne zahajovací ceremoniál.“ řekl muž a trenéři vyšli ze šatny a chodbou vyšli na stadion.

Bylo tam obrovské zápasiště se skalkami a jezírkem uprostřed. Okolo byly tribuny až na místo naproti odkud trenéři vyšli. Tam byl stupeň vítězů a malé podium.

Všichni trenéři se za zvuku fanfár seřadili vedle sebe a na podium vystoupil starší opálený muž s pleškou.

„Dámy a pánové, vítám vás na letošním 50.ročníku turnaje začátečníků v Battlovém městě.“ řekl muž přes mikrofon všichni diváci a Gabriel s pár trenéry začali tleskat. Když dotleskaly muž pokračoval „Sešli jsme se tady, abychom shlédli výborné zápasy našich začínajících trenérů a vybrali toho nejlepšího z nich. Na vítěze tohoto turnaje čeká oficiální ligový odznak a turnajový pohár Battlového města.“

„Hm, když vyhraju budu mít už druhý a možná se mi povede jednou dostat až na mistrovství.“ pomyslel si Gabriel.

„Turnaj může být zahájen, vypusťte Butterfree.“ řekl muž.

Najednou se nad stadionem objevilo hejno Butterfree a ty začali vypouštět červený pyl.

„Zajímavý tenhle pyl neznám.“ řekl Gabriel. Když pyl začal dopadat až k trenérům ucítil Gabriel příjemnou vůni.

Potom k nim opět přišel muž v saku a poslal všechny trenéry až na dva zpátky do šatny.

„Všichni budete postupně vyvoláni. Stroj na léčení i s obsluhou je ve vedlejší místnosti.“ řekl muž a zavřel za zbývajícími trenéry dveře. Trenéři se vrátili zpátky do šatny a vrátili se zpátky ke své předešlé činnosti. Za deset minut se vrátil jeden z trenérů a radoval se z vítězství mezitím odešli další dva, jejich souboj byl o něco delší, ale poté se jeden z nich vrátil a přidal se k prvnímu vítězi a zase zmizeli další dva.

Gabriel začal být trochu nervózní, protože hned další zápas měl být jeho. Během chvilky se objevil další vítěz a Gabriel se s Geoffreym a jeho fanynkami vydali na stadion. Když stál před dveřma pousmál se.

„Už zase mám ten pocit.“ pomyslel si.

„Nemáš šanci.“ řekl mu Geoffrey.

Gabriel ho vůbec neposlouchal. Dveře se otevřely a Gabriel s Geoffreym vyšli na stadion, každý na jednu stranu. Gabriel byl v zeleném poli a Geoffrey v červeném.

„Čtvrtý zápas je mezi Geoffeym z Blankytného a Gabrielem z Oblázkového města. Každý trenér může použít dva pokémony. Zápas může začít." spustil zápas rozhodčí.

„Volím si tebe Tentacoole.“ řekl Geoffrey a vypustil chobotnicového pokémona do jezírka. Gabriel se usmál, ale ne svým přátelským úsměvem, ale úsměvem, který v Geoffreym vyvolával menší strach.

„To bude snadné. Oddishi do boje.“ řekl Gabriel a vypustil Oddishe z pokéballu, vůbec na sobě nedal znát bolest v ruce.

„Oddishi, paralyzující pyl.“ zavelel Gabriel a Oddish začal vypouštět žlutý pyl.

„Tentacoole pod vodu.“ řekl Geoffrey a Tentacoole se potopil.

Pyl se ve vodě rozpustil. Stadionem se roznášel hlas komentátora, ale Gabriel ho neposlouchal.

„Oddishi absorbování.“ zavelel Gabriel.

Oddish začal odebírat Tentacoolovi energii.

„Kyselinu.“ zavelel Geoffrey.

Tenntacoole se vynořil a vystřelil na Oddishe proud kyseliny.

Ta Oddishe zasáhla a mírně popálila i tak vstal.

„Ještě vydrž Oddishi, teď ho porazíme, paralyzující pyl.“ zavelel Gabriel.

Oddish opět vypustil žlutý pyl a Tentacoole se potopil a pyl se rozpustil.

„Dobře Tentacoole chvilku tam vydrž.“ řekl Geoffrey. „Oddishi, teď co jsme se učili, spací pyl.“ zavelel Gabriel a usmíval se.

Oddish sklonil hlavu a z té začal vylétávat proud modrého pylu přímo do vody.

„Takový útok jsem v životě neviděl.“ pomyslel si Geoffrey a řekl „Stejně je ti to k ničemu.“

Najednou se z jezírka vynořil Tentacoole a tvrdě spal.

„Tentacoole není schopný pokračovat.“ řekl rozhodčí.

„Jak to? Aaa Tentacoole vrať se. Ponyto do boje.“ z druhého pokéballu vyletěl pokémon podobný koni.

„Nebudu riskovat. Oddishi dobrá práce, vrať se.“ řekl Gabriel a vrátil Oddishe do pokéballu „Mankey do boje.“ a vypustil pokéball s Mankeym.

„Ponyto plamenomet.“ zavelel Geoffrey.

Ponyta otevřela pusu a vypustila proud plamenů.

„Vyhnout.“ řekl Gabriel a Mankey se stihl jen tak tak vyhnout, ovšem měl menší zranění.

„Nízký kop.“ zavelel Gabriel.

Mankey se rozběhl proti Ponytě a podkopl jí kopyta. Ponyta dopadla těžce na zem.

„Dobře teď karate úder.“ zavelel Gabriel, Mankey vyskočil a chtěl praštit Ponytu.

„Kopni ho.“ zavelel Geoffrey.

Ponyta nakopla Mankeyho kopytem a ten odletěl. Ponyta se postavila na kopyta.

„Ponyto plamenomet.“ zavelel Geoffrey.

„Mankey vyhni se.“ zavelel Gabriel. Ponyta vystřelila z pusy plameny.

Mankey se jim snažil vyhnout, ale stejně většinu utoku schytal.

Mankey těžce oddychoval a Gabriel vsadil vše na jednu kartu.

„Mankey, zuřivé švihnutí.“ zavelel a Mankey zaútočil na Ponytu, ta se ale stihla vyhnout.

„Ponyto sražecí útok.“ zavelel Geoffrey.

„Mankey karate úder.“ zavelel Gabriel.

Pokémoni se rozeběhli proti sobě a srazili se. Poté oba dva omdleli.

„Mankey ani Ponyta nejsou schopní pokračovat, vítězí Gabriel.“ řekl rozhodčí a zvedl zelenou vlajku.

Stadion se ozval jásot, ale i pískot.

„Dobrá práce Mankey, vrať se.“ pochválil Gabriel pokémona vrátil ho do pokéballu. „Ponyto, vrať se.“ řekl smutně Geoffrey.

„Myslely jsme, že jsi větší kádr, ale to byla chyba.“ řekla blondýnka a i s ostatními děvčaty odešla.

„Děkuju ti za zápas.“ řekl Gabriel a nastavil Geoffreymu pravou ruku. G

eoffrey se podíval na Gabrielův obličej a viděl, že se přátelsky usmívá. Geoffrey se usmál taky, stiskl Gabrielovi ruku a poděkoval.

„Určitě si dáme odvetu.“ řekl ještě.

„To určitě.“ řekl Gabriel, pustil Geffreyho ruku a vydal se za potlesku zpátky do šatny.

Z té zrovna vyšel další pár. Gabriel vlezl dovnitř a posadil se zase na lavičku. Nicole se na něj podívala a Gabriel se na ní usmál. Nicole hned otočila oči jinam. Gabriel jen nevěřícně zakroutil hlavou. Najednou se otevřeli dveře a v nich byl opět muž v saku.

„Trenéři, kteří mají po zápasech mohou jít ven se najíst, další zápasy začnou v půl dvanácté“ řekl muž a zase odešel.

Gabriel vstal a chtěl jít ven, najednou si ale vzpoměl že musí vyléčit pokémony. Joy by Mankeyho tak rychle nevyléčila a ten stroj moc používat nechtěl, ale bylo by to poprvé a to není pro pokémony škodlivé.

Gabriel vylezl ze šatny a vešel do druhé místnosti. Tam stála sestra Joy a vedle ní přístroj na léčení pokémonů.

„Ahoj, jdeš si vyléčit pokémony?“ zeptala se Joy

„Jo, ale nejsem si moc jistý tím přístrojem.“ řekl Gabriel.

„Buď v pohodě, to je nový model.“ řekla Joy a vzala si od Gabriela pokébally a dala je do přístroje.

Přístroj zablikal a za pár sekund Joy pokébally vytáhla.

„Tak tady je máš. A hlavně je během přestávky moc nepřetěžuj.” řekla Joy.

Gabriel vyšel z místnosti a vydal se ven ze stadionu, když vylezl uslyšel řev diváků a komentátora. Gabriel, ale neposlouchal a šel se nasnídat a projít. Na stadion se vrátil ve čtvrt na dvanáct, někteří lidé se taky vraceli na stadion. V šatně už byl muž v saku.

„Tak už tu jste všichni, teď vás čekají čtvrtfinálové zápasy a hned po nich vítěze semifinálové, po hodinové přestávce nás čeká souboj o třetí místo a finálový zápas.” řekl muž a odešel s první dvojicí.

Gabriel si všiml rozpisu zápasů a podíval se proti komu bude bojovat. Byl to John z Oblázkového města, druhý zápas. Gabriel ho poznal už jednou s ním bojoval, ale John ho nepoznal. Podíval se jestli postoupila i Nicole. Postoupila a bojovala proti klukovi, kterému Gabriel ukázal cestu, třetí zápas. První zápas skončil a do šatny se vrátila, rozesmátá hnědovlasá dívka. Gabriel s Johnem vyšli ze šatny a vešli na zápasiště. John se postavil do červeného pole a Gabriel do zeleného.

„Druhý čtvrtfinálový zápas je mezi Johnem a Gabrielem, oba z Oblázkového města.” řekl rozhodčí „Zápas je dva na dva můžete začít.”

„Geodude do boje.” řekl John a vypustil kameného pokémona.

„Nidorane do boje.” zavelel Gabriel a z pokéballu vyletěl malý pokémon.

„Geodude, padající kamení.” zavelel John.

Z výšky začali na Nidorana padat kameny, ale ten se jim hbitě vyhýbal.

„Skvěle Nidorane, jedové bodnutí.” zavelel Gabriel a Nidoran vystřelil na Geoduda jedové střely. Geoduda střely zasáhly, ale nic mu nuedělali.

„Tenhle útok je ti na nic.” řekl John.

„Nidorane, dvojitý kop.” zavelel Gabriel. Nidoran se sklouzl pod Geoduda a dvakrát ho kopl, Geodude vyletěl do vzduchu a když dopadl omdlel.

„Geodude není schopný pokračovat.” ohlašoval rozhodčí.

„Co? Jak?” zeptal se John.

„Jednoduše, když Nidoran vystřelil Geodude se bránil a měl zavřené oči a díky tomu se k němu mohl Nidoran nepozorovaně dostat.” řekl Gabriel.

„Geodude vrať se.” řekl John, vrátil Geoduda do pokéballu a vytáhl druhý pokéball. „Pikachu, do boje.”

Z druhého pokéballu vyletěl malý žlutý pokémon.

„Pikachu, elektrická vlna.” řekl John.

„Nidorane schovej se za kámen.” řekl Gabriel a Nidoran se schoval za nejbližší kámen.

Pikachu začal okolo sebe sršet blesky a ty se rozléhaly po celém stadionu. Nidorana ale minul, protože byl schovaný.

„Dobře Nidorane nárazový útok.” zavelel Gabriel.

„Pikachu, rychlý útok.” zavelel John.

Pokémoni se rozběhli proti sobě, Pikachu byl, ale rychlejší a vrazil do Nidorana plnou rychlostí. Ten odletěl na okraj zápasiště.

„Nidorane, jsi v pořádku?” zeptal se Gabriel.

„Nido” řekl Nidoran a zase se postavil.

„Dobře, jedové bodnutí.” zavelel Gabriel.

Nidoran začal na Pikachu střílet jedové střely a Pikachu se jim uhýbal.

„Pikachu, bleskový útok.” zavelel John a Pikachu vystřelil na Nidorana proud blesků.

Nidoran dostal plný zásah a teď vrávoral.

„Nidorane, ty to zvládneš. Dvojitý kop a vyhýbej se jeho útokům.” zavelel Gabriel.

Nidoran se rozběhl na Pikachu a vyhýbal se jeho bleskům. Když k němu doběhl kopl první nohou. Tomu se Pikachu vyhnul, poté vykopl druhou nohou a trefil Pikachu. Ten odletěl a narazil do skály.

„Teď rohový útok.” řekl Gabriel, tak rychle, že ani John nestihl zareagovat. Nidoran se rozběhl a narazil do Pikachu rohem. Pikachu byl přimáčknutý ke skále a nemohl se pohnout, omdlel.

„Pikachu, není schopný pokračovat. Vítězí Gabriel z Oblázkového města.” řekl rozhodčí a zvedl zelenou vlaječku.

Trenéři vrátili své pokémony, podali si spolu a poděkovali si. Pak každý odešel vlastní cestou.

Když Gabriel vešel do šatny oddychl si že má další kolo za sebou. V dalším zápase měla bojovat Nicole proti klukovi, kterému ukazoval cestu. Gabriel se nudil a tak si v šatně lehl a usnul do doby než měl začít semifinálový zápas. Najednou s ním někdo cloumal.

„Vstávej, teď máme spolu bojovat.” řekla dívka.

Gabriel vstal a vydal se s dívkou ze šatny na zápasiště, stihl si ještě všimnout, že Nicole byla taky v šatně, takže postoupila.

Na zápasišti si Gabriel stoupl opět do zeleného pole a dívka do červeného.

„První semifinálový zápas bude mezi Jasmine ze Zlatoprutového a Gabrielem z Oblázkového města. Zápas je dva na dva. Můžete začít.” řekl rozhodčí.

„Sandshrew do boje.” zavelela Jasmine a z jejího pokéballu vyletěl žluto-bílý pokémon.

„Oddishi volím si tebe.” zavelel Gabriel a z pokéballu vyletěl malý modrý pokémon s listy na hlavě „Spací pyl.”

Oddish vypustil modrý pyl

„Sandshrew.” řekla Jasmine a Sandshrew zmizel v zemi.

„Hezký.” uznal Gabriel „Dávej si pozor Oddishi.”

V tu chvíli ze země zaútočil Sandshrew a vyhodil Oddishe do vzduchu.

„Paralyzující pyl.” zavelel Gabriel.

Oddish se vzpamatoval a vypustil na Sandshrewa žlutý pyl.

„Paralyzující pyl Sandshrewa zasáhl, ale Oddish díky tomu dopadl tvrdě na zem.

„Sakra, Sandshrew to zvládneš, škrábavý útok.” řekla Jasmine a Sandshrew se pokusil pohnout.

Povedlo a Sandshrew začal škrábat Oddishe, který se pokušel vstát. Oddish omdlel.

„Oddish není schopný pokračovat.” řekl rozhodčí.

„Bojoval si dobře, vrať se.” řekl Gabriel a vrátil Oddishe do pokéballu a vytáhl druhý pokéball.

„Jolteone rychlý útok.” Z pokéballu vyletěl žlutý pokémon s bílou hřívou a ostny na těle a hned se prudce rozběhl proti Sandshreowi.

Ten se nemohl pohnout a schytal útok naplno. Odletěl až za zápasiště a narazil do stěny.

„Sandshrew není schopný pokračovat.” řekl rozhodčí.

„Sandshrew vrať se.” řekla Jasmine a vytáhla druhý pokéball „Slugmo do boje.” z pokéballu vyletěl slimáku podobný pokémon, který vypadal že je z lávy.

„Musím být opatrný, vypadá, že je z lávy takže se ho Jolteon nemůže dotknout.” pomyslel si Gabriel.

„Slugmo uhlíkový útok.” zavelela Jasmine a Slugma vystřelil několik žhavých uhlíků. Jolteon se většině vyhnul, ale jeden nebo dva ho zasáhly.

„Jolteone elektrickou vlnu.” zavelel Gabriel.

Jolteon nabil elektřinu a pak ji vypustil po celém zápsišti. Slugma se nemohl hýbat.

„Jolteone, bleskový útok.” zavelel Gabriel a Jolteon vystřelil na Slugmu proud blesků.

Ty zasáhly Slugmu naplno a Slugma omdlel.

„Slugma není schopný pokračovat. Vítězem a prvním postupujícím do finále je Gabriel z Oblázkového města.” řekl rozhodčí a zvedl zelenou vlajku.

Gabriel se začal radovat: „Jo, jupí vyhrál jsem dobrá práce Jolteone, vrať se.”

Jasmine vratila Slugmu a podala si s Gabrielem ruku. Pak se oba vracely do šatny. Gabriel se před šatnou zastavil a raději si šel vyléčit pokémony.

Po vyléčení měl Gabriel víc jak hodinu volno. Tak se rozhodl že se půjde naobědvat. Rovnou nakrmil i pokémony, ale dal jim míň jídla, aby se moc nepřejedli. Když se vrátil do šatny viděl tam sedět Nicole, Jasmine a trenéra proti kterému bojovala. Nicole se na něho podívala a bylo na ní vidět odhodlání.

„Takže se s ní utkám ve finále.” pomyslel si Gabriel a lehl si na lavičku.

„Zápas o třetí místo bude začínat.” řekl muž v saku hned jak otevřel dveře.

Jasmine s trenérem odešli. Po dvaceti minutách se otevřely dveře znovu.

„Tak pojďte finalisti. Jste na řadě.” řekl muž v saku.

Gabriel s Nicole vyšli ze šatny aniž by se na sebe podívali. Když došli na zápasiště šel Gabriel do červeného a Nicole do zeleného pole. Diváci na tribunách jásali.

„Ve finálovém zápase budou proti sobě bojovat Gabriel a Nicole, oba z Oblázkového města. Zápas je čtyři na čtyři. Můžete začít.” řekl rozhodčí.

„Oddishi volím si tebe.” řekl Gabriel a vypustil Oddishe.

„Volím si tebe Bellsproute.” řekla Nicole a z pokéballu vyletěl malý kořínkovitý pokémon s listama místo rukou „Kyselinu.”

Bellsproute vystřelil proud kyseliny. Oddishe to zasáhlo, ale moc mu to neublížilo.

„Oddishi jedový pyl, přímo.” řekl Gabriel a Oddish sklonil hlavu a začal vypouštět fialový pyl.

„Šlehavý útok, Bellsproute a do zdi.” zavelela Nicole.

Bellsprout vystřelil svoje úponky a svázal Oddishe, ten přestal vypouštět pyl a hodil jím. Oddish narazil prudce do zdi a omdlel.

„Co se jí sakra stalo?” pomyslel si Gabriel a zatvářil se vyděšeně nad Nicoliinou zbytečnou surovostí.

„Oddish není schopný pokračovat.” řekl rozhodčí.

„Vrať se Oddishi, dobrá práce.” řekl Gabriel a vytáhl další pokéball. „Volím si tebe Mankey.”

Mankey vyletěl z pokéballu a aniž by něco udělal už ho drželi Bellsproutovi úponky. Gabriel si všiml, že Bellsprout je trochu unavený takže trochu pylu ho zasáhla.

„Mankey karate úder na jeden z úponků.” Mankey sekl rukou do jednoho úponku, ten sice nepovolil, ale tlak na úponek strhl Bellsprouta k zemi a úponky povolili.

„Dobře Mankey teď zuřivé švihnutí.” zavelel Gabriel.

Mankey se rozběhl proti Bellsproutovi a už ho chtěl švihnout, ale Bellsprout se rychle vyhnul.

„Skvěle, teď kyselinu a potom listovou břitvu.” zavelela Nicole.

Bellsprout vystřelil na Mankeyho kyselinu a ta ho popálila, potom uskočila o kousek dál a použila listovou břitvu. Mankey omdlel.

„Mankey není schopný pokračovat.“ řekl rozhodčí.

„Vrať se snažil si se.“ řekl Gabriel, vrátil Mankeyho do pokéballu a pomyslel si„Co teď? Je hrozně silná. No, ještě uvidíme.”

Vytáhl pokéball a vypustil Nidorana: „Rohový útok, ale na jeho hlavu.“

Nidoran se rozběhl a srazil Bellsprouta svým rohem a on omdlel. „Bellsprout není schopný pokračovat.“ řekl rozhodčí.

„Bellsproute vrať se.“ řekla Nicole, stáhla Bellsprouta a vytáhla další pokéball „Volím si tebe Rattato.“

Z pokéballu vyletěla fialová myš.

„Rattato rychlý útok.“ zavelela Nicole.

Rattata se rozběhla a narazila do Nidorana, ten odletěl a přistál na nohy.

„Nidorane dvojitý kop.“ zavelel Gabriel.

Nidoran se rozběhl a dvakrát kopl do Rattaty. Rattata se ovšem druhému kopu vyhnula.

„Rattato, hypertesákový útok.“ zavelela Nicole.

Rattatě začali zářit tesáky a zakousla se do Nidorana. Nidoran zaskučel bolestí.

„Nidorane, rohový útok.“ zavelel Gabriel a Nidoran zapíchl svůj roh do Rattaty.

Rattata ho pustila a odskočila od něj. Oba pokémoni těžce oddychovali a najednou začali zářit a zvětšovat se.

„Vyvíjejí se.“ podivil se Gabriel

„Nidoran se vyvinul v Nidorina a Rattata v Raticata.“

Teď proti sobě stál velký růžový pokémon s velkým rohem a ušima a velká hnědá krysa s velkými tesáky.

„Nidorino“ „Raticate“ nárazový útok.“ řekli Nicole a Gabriel najednou.

Pokémoni se proti sobě rozběhli, narazili do sebe a omdleli.

„Ani jeden pokémon není schopný pokračovat. Gabrielovi zbývá jeden pokémon a Nicole dva.“ řekl rozhodčí.

„Vrať se Nidorino.“ řekl Gabriel.

„Vrať se Raticate.“ řekla Nicole „volím si tebe Staryu.“ a z jejího pokéballu vyletěl oranžový hvězdicový pokémon s růžovým středem „Tak teď určitě pošle svého Arboka a ten ho neposlouchá. Jen se na něj podívejte, je úplně vyděšený.“ myslela si Nicole a usmála se.

Gabriel se doopravdy tvářil vyděšeně.

„Dva pokémoni, oba dva jsou silní, ale kterého z nich. Musím to zvládnout.“ myslel si Gabriel. Po minutě se rozhodl a vzal pokéball z opasku.

„Volím si tebe,“ řekl Gabriel a vyhodil pokéball „Jolteone.“

„Cože? Nevěděla jsem že má takového pokémona.“ řekla si Nicole.

„Jolteone, rychlý útok.“ zavelel Gabriel

„Staryu , hvězdicový útok.“ zavelela Nicole. Jolteon se prudce rozběhl proti Staryu, ta ale vystřelila hvězdy a zastavila Jolteona.

„Jolteone , bleskový útok.“ zavelel Gabriel a Jolteon vypustil proud blesků na Staryu a ta omdlela.

„Staryu není schopná pokračovat.“ řekl rozhodčí.

„Staryu vrať se.“ řekla Nicole a vytáhla další pokéball

„Volím si tebe, Pikachu.“ Z pokéballu vyletěla žlutá myš.

„Jolteone písečný útok.“ řekl Gabriel a před Jolteonem se začal zvedat oblak písku a ten letěl

na Pikachu.

Pikachu začal kašlat a mnout si oči.

„Pikachu bleskovou vlnu.“

Pikachu začal nabíjet elektřinu a proud se rozšířil po celém zápasišti. Jolteon se nemohl pohybovat.

„Pikachu, teď rychlý útok.“ zavelela Nicole a Pikachu se rychle rozběhl proti Jolteonovi.

„Lehni si.“ řekl Gabriel a Jolteon si lehl a schoval hlavu. Pikachu narazil do Jolteona a zaskučel bolestí.

„Jolteone promiň, ale teď udělej hromový útok.“ řekl Gabriel.

Jolteon se začal nabíjet a pak vystřelil obrovský blesk do vzduchu a ten pak sjel na Pikachua. Pikachu omdlel.

„Pikachu není schopný pokračovat. Vítězem turnaje se stal Gabriel z Oblázkového města.“ řekl rozhodčí a zvedl červený praporek.

Nicole padla na kolena a řekla: „Prohrála jsem, jsem na nic.“

Gabriel tomu nemohl uvěřit, vyhrál. Jásal radostí a poskakoval. Najednou si všiml Nicole zhroucené na zemi. Vrátil těžce oddechujícího Jolteona do pokéballu a šel směrem k Nicole.

Když kní došel napřáhl k ni ruku a řekl: „Děkuju za výbornej zápas.“

Nicole se na něj podívala ubrečenýma očima a podívala se na Gabriela. Usmíval se.

„Děkuju.“ řekla Nicole, chytila Gabrielovu ruku a postavila se na nohy.

Oba dva si potřásli rukama a uklonili se publiku. Publikum jásalo a tleskalo. Poté si Gabriel s Nicole a Jasmine, která vyhrála 3.místo postavili na stupně vítězů. Pořadatel turnaje každému z nich pogratuloval a začal jim dávat ceny. Všichni tři dostaly Měsíční kámen a Gabriel pak dostal ligový odznak a skleněný pohár ve tvaru šavle. Gabriel zvedl ceny nad hlavu a diváci jásali a tleskali mu. Gabriel si připadal jako ve snu. Poté měl pořadatel závěrečné slovo, popřál trenérům mnoho úspěchů a ukončil turnaj.

Gabriel ještě šel k pultu, kde se před tím přihlásil.

„Dobrý den, chtěl bych abyste mi zaregistrovala tento pohár." řekl Gabriel.

„Vážně? Na mistrovství se hlásí ti nejlepší trenéři. Poslední trenér si pohár registroval před šesti lety." řekla žena u pultu.

„Já to nějak zvládnu." řekl Gabriel a podal jí svůj pokédex.

„Dobře." řekla žena za pultem, vzala si pokédex a strčila ho do jednoho z přístrojů a začala psát, pak zeptala „Ještě něco?"

„Ano, před třemi lety jsem vyhrál malej turnaj tak mi ho tam zapište taky." řekl Gabriel „Nevím jak se jmenuje přesně, koná se každý rok v Oblázkovém městě."

„Ten znám hned vám ho tam zapíšu." řekla žena a začala zase psát, potom vytáhla pokédex z přístroje a podala ho zpátky Gabrielovi „Tady ho máte a jestli chcete nechte tady tu trofej a mi vám ji bezpečně pošleme domů."

„To byste byla hodná." řekl Gabriel, podal ženě trofej, poděkoval a rozloučil se sní.

Gabriel přišel k Nicole a oba dva se vydali na cestu do střediska.

„Co jsi tam ještě řešil?" zeptala se Nicole.

„Ale, jen hlouposti. Jak se cítíš?" zeptal se Gabriel.

„Docela dobře. Jsem ráda aspoň za ten kámen. Je to vzácnost." řekla Nicole.

„To máš pravdu. Ten už se nedá jen tak někde sehnat." řekl Gabriel.

„Co máme teď v plánu?" zeptala se Nicole.

Gabriel se pousmál a řekl: „No, nejdříve půjdem do střediska ošetřit pokémony, pak se omluvim Jolteonovi a zítra snad budeme moct jít do Blankytného města."

„Proč se chceš omlouvat Jolteonovi?" zeptala se zvědavě Nicole.

„Kvůli tomu závěrečnému útoku, hrozně ho totiž vysiluje a domluvili jsme se že ho použijem v nejhorší situaci." řekl Gabriel.

„Cože? To mi musíš vysvětlit? A jak to že jsi mi neřekl že máš Jolteona? Určitě máš i jiné pokémony o kterých nevím. Co?" vychrlila Nicole svoje otázky na Gabriela.

„Neřeš to, máme důležitější věci." řekl Gabriel unaveně a snažil se neposlouchat Nicole, která na něj dorážela.