Gabrielova cesta

32.) Školní výlet 3.díl – Zápasy před školou

„Skvěle, zlepšuješ se.“ řekl Gabriel.

Danny ztěžka oddechoval. Jeho Scyther stál vedle něho a pořád vypadal docela čile.

„Máš štěstí, že tě Scyther poslouchá.“ řekl Gabriel „Vypadá dost silně a přesto tě poslouchá. Vybral jsi si dobře. Dáme si na chvíli pauzu.“

„Dobře.“ řekl Danny a posadil se na studenou zem.

Foukal vítr a byla docela zima přesto byla obloha docela čistá a slunce aspoň trochu zahřálo.

„Jdu zatím zkontrolovat Nicole.“ řekl Gabriel a podíval se na své pokémony „Můžete si taky odpočinout. Pak si dáte mezi sebou zápasy.“

Pokémoni přikývli a lehli si na zem. Gabriel zatím došel ke stanu, otevřel ho a vlezl do stanu za Nicole. Ta tam zrovna seděl v tureckém sedu a pila vodu.

„Ahoj, jak se cítíš?“ zeptal se hned Gabriel.

„Dobře.“ řekla Nicole „Absolutně perfektně. Můžu už ven?“

„Jen pokud musíš na záchod. Nechci aby se ti zpřetrhali stehy.“ řekl Gabriel, vyhrnul Nicole triko a začal rozmotávat obvaz.

„A proč nepokračujeme do Celadonového města nebo mi zavolej sanitku. Město je odtud deset kilometrů.“ navrhla Nicole.

„Na zádech tě deset kilometrů neponesu a nemám telefon, abych ti zavolal sanitku, jinak by to nebyl špatný nápad.“ řekl Gabriel.

„Já mám mobil, ale je vybitý. Kdybys našel způsob jak ho nabýt tak bych mohla zavolat sanitku a nemusel by ses o mě tak starat.“ řekla Nicole.

Gabriel zranění potřel, opět obvázal a dal Nicole nějaké byliny.

„Půjč mi ho, udělám co budu moct.“ řekl Gabriel.

Nicole podala Gabrielovi mobil, který měla vedle sebe. Gabriel vylezl ven ze stanu a podíval se po pokémonech. Když k nim přišel pokémoni hned přestali odpočívat a zase připravovali na trénink.

„Ještě odpočívejte.“ řekl Gabriel, pokémoni si opět lehli a Gabriel se podíval na Jolteona „Mohl by jsi se pokusit nabýt ten mobil. Stačí malý výboj. Počkej jen otevřu kryt a můžeš to zkusit.“

Gabriel otevřel kryt a mobil položil na zem. Jolteon vystřelil malý proud elektřiny na mobil a ten zapípal.

„Funguje to.“ řekl spokojeně Gabriel „Děkuju Jolteone. Ještě si na chvíli odpočiňte a až sanitka odveze Nicole budeme pokračovat.“

Gabriel odnesl mobil Nicole a ta zavolala sanitku. Do dvaceti minut zdravotníci dorazili. Gabriel jim pomohl naložit Nicole a ještě s nimi nechal jet Meowtha, který se hrozně nudil a tak se chtěl projet. Sanitka odjela a Gabriel s Dannym zůstali samotní.

„No teď jsme tady sami a máme ještě několik dní, než jsem tvoji spolužáci dojdou. Čeká dost práce.“ řekl Gabriel.

„Jasně.“ řekl Danny a podíval se na svého Scythera „Pojď jdeme trénovat.“

Scyther přikývl a začal trénovat společně s Gabrielovým Scytherem a Gabriel zatím cvičil s Dannym. Ostatní pokémoni se zatím řídily rozkazy od Gabriela a trénovali to co jim řekl, co mají cvičit po celou dobu co tu zůstanou, protože se chce věnovat Dannyho tréninku.

Během tréninku byly pravidelné přestávky, během kterých si mohli všichni v klidu vydechnout. Gabriel dal Dannymu nějaké rady, i když jich zrovna moc nebylo. Danny přesto, že říkal jak je nešikovný, tak trénink mu šel docela perfektně a o dost se zlepšil. Jeho Scyther byl dost chytrý a hodný a poslouchal Dannyho na slovo.

Už jen jeden den zbýval do zápasů se spolužáky. Ti společně s učitelkou přišli odpoledne v den na kterém byly domluveni. Když si jich Gabriel všiml, trénink ukončil a Danny vrátil Scythera do pokéballu.

„Díky bohu jste tady.“ řekla učitelka, když k nim dorazila „Jste oba v pořádku?“

„Ano až na malinkatý škrábaneček jsme v pohodě.“ řekl s úsměvem Gabriel.

„A už má Danny pokémona?“ zeptala se učitelka.

„Jasně a chytil ho úplně sám, ani jsem mu nepomáhal.“ řekl Gabriel „Zítra ho uvidíte.“

„Až zítra, já myslela, že nám ho rovnou ukáže.“ řekla zvědavě učitelka a někteří žáci, kteří slyšeli rozhovor, šli ihned Dannyho přesvědčovat ať pokémona ukáže.

Ten to ale razantně odmítl a vymluvil se na to, že pokémon je po tréninku a musí odpočívat.

„Vyrazíme ještě dneska nebo se utáboříme tady a zítra dojdeme?“ zeptal se Gabriel.

„Ještě bych chtěla pokračovat aspoň pár kilometrů. Ať máme zítra čas na zápasy.“ řekla učitelka.

„Dobře, ještě že jsem to tak trochu tušil a stan už uklidil. Můžeme rovnou vyrazit.“ řekl Gabriel.

„Děti pokračujeme v cestě.“ řekla učitelka.

Děti se seřadili do dvojic. Gabriel a Danny byli na konci. V cestě pokračovali asi tak tři hodiny než se učitelka rozhodla zastavit a utábořit se. Druhý den vyrazili na cestu časně ráno. Dopoledne uviděli mrakodrapy Celadonového města. Do hodiny se dostali k velké moderní budově.

„Tohle je naše škola.” řekla učitelka.

„Páni, to je obrovský.” řekl překvapeně Gabriel.

Učitelka se otočila k dětem.

„Dejte teď vědět svým rodičům, že jste dorazili a pokud chtějí mohou se podívat na vaše zápasy. Které začnou tak za dvě hodiny.” řekla učitelka a děti se rozutekli domů.

Danny šel ještě ke Gabrielovi.

„Co se děje, Danny? Nervózní?” zeptal se Gabriel.

„Jo, trochu.” odpověděl Danny „Můžu tě o něco poprosit?”

„Jasně.” řekl Gabriel.

„Půjčíš mi svůj pokédex?” poprosil Danny

„Jasně.” řekl Gabriel, vytáhl z kapsy kalhot červenou krabičku a dal jí Dannymu „Na co ti to bude?”

„Jen se chci na něco podívat. Tak zatím ahoj.” rozloučil se Danny a odešel.

„Jestli chcete můžete si zatím prohlédnout školu.” řekla učitelka a vytáhla svazek klíčů.

„Skvělý nápad.” řekl Gabriel a společně se vydali do školní budovy.

Gabriel úžasl nad tím jak je škola vybavená po elektronické stránce a zvláště se mu líbil přístroj, který rozprostíral obraz po celé třídě a se speciální rukavicí mohl pohybovat věcmi, které přístroj vytvářel. Gabriel si takhle na hvězdné obloze nakreslil z hvězd několik pokémonů. Když si Gabriel v učebně pořádně vyhrál, ukázala mu učitelka jejich medicínskou výbavu, která byla také na slušné úrovni. Zrovna tam byl jeden učitel. Měl šedé vlasy a byl hrozně bledý. Pod zelenýma očima měl temné kruhy. I když mu bylo teprve devatenáct(jak mu řekla učitelka)vypadal starší.

Učitelka si s ním začala povídat. Gabriel viděl na učitelovi, že je do učitelky zamilovaný a tak je nechal o samotě a vydal se za školní budovu, kde byla zápasiště. Celkem tam bylo pět zápasišť. Čtyři malé a jedno velké. Všechny byly dělané z betonu a velké zápasiště mělo uprostřed malé jezírko. Na okrajích byly malé tribuny pro diváky.

„Je to tu hezký. Škoda, že je takhle zataženo a chladno.” řekl si Gabriel a vytáhl pokébally „Pojďte ven.”

Všichni pokémoni vylezli ze svých pokéballů a čekali, co jim Gabriel řekne.

„Máme necelou hodinu. Co byste řekli na menší trénink?” zeptal se Gabriel a pokémoni souhlasily.

Po třičtvrtě hodině se na zápasišti objevil Danny. Gabriel pochválil pokémony a vrátil je do pokéballu. Danny k němu došel a oba dva se pozdravili. Pak Danny vytáhl malý černý přístroj s bílými výstupky a malý modrým tlačítkem na boku.

„Na, to je pro tebe. Takový malý dárek.” řekl Danny a podal přístroj Gabrielovi.

„Co je to?” zeptal se Gabriel a vzal si přístroj.

„Vylepšená verze pokédexu. Máš tam pokémony ze všech kontinentů. Obrázky se zobrazují ve 3D formě a můžeš se jich dokonce dotknout a otáčet dle libosti. Taky je tam telefon, internet,....”

Danny dál pokračoval ve výkladu a Gabriel si s úžasem nový pokédex prohlížel.

„...a když zmáčkneš to modré tlačítko z boku, vyleze ti z boku modrá karta s čarovým kódem ve kterém můžeš mít uložené peníze.” skončil Danny.

„Já...nevím co říct. Děkuju.” řekl dojatě Gabriel „Ale proč si mi to dal?”

„Za to, že si mi pomohl a díky tobě určitě dneska vyhraju.” řekl Danny.

Gabriel zčervenal a začal se potit.

„To nic nebylo.” řekl nervózně.

Danny chtěl ještě něco říct, ale na zápasiště přišel zbytek třídy a někteří z rodičů. Za nimi si Gabriel všiml Nicole a Meowtha. Ze dveří ještě vycházel bledý učitel a Dannyho učitělka a tlačili přístroj na léčení pokémonů. Rodiče dětí a Nicole s Meowthem se posadili na lavičky. Učitelka si zavolala k sobě všechny žáky a Gabriela.

„Tak dobře je nás třicet dva. Rozdělíme vás do čtyř skupin po osmi.” řekla učitelka „Z každé skupiny postoupí dva. Gabrieli mohl by si my pomoc dělat rozhodčího, nenašla jsem totiž čtvrtého učitele.”

„To není problém.” usmál se Gabriel a všiml si jak se na něj bledý učitel podíval.

„Dobře teď vás rozdělíme.” řekla učitelka a odešla s Gabrielem a dalšími dvěma učiteli, kteří zrovna přišli kousek od dětí.

Skupiny byly rozdělené do patnácti minut. Danny byl v poslední skupině a Craig v první. Tohle zařazení si Gabriel chtěl prosadit, aby měl Danny nějakou motivaci vyhrát, protože u Craiga to bylo praktický sto procentní, že postoupí. Když byly skupiny rozdělené, každý rozhodčí si odvedl svou skupinku na jedno malé zápasiště a tam si na malou tabulku rozepsal všechny zápasy.

„Není čas abyste bojoval každý s každým proto vás rozdělím na dvě podskupinky a z každé může vyhrát jen jeden. Doufám, že s tím nemáte nějaký problém.” řekl Gabriel a nikdo nic neřekl „Stejně by vám to bylo k ničemu, protože bych vás ignoroval. Dobře, teď ty podskupinky. První podskupinku tvoří Danny, Peter, Cora a Luigi. Druhá, Mellisa, Rolland, Michelle a Rory. Rozumíte.

Děti přikývli.

„OK, teď bude zápasit první skupina. Danny a Peter, první zápas.“ řekl Gabriel a postavil se doprostřed zápasiště

Danny se postavil na levou stranu a blonďátý kudrnáč Peter na pravou.

„První zápas bude probíhat mezi Dannym na levé straně a Peterem na pravé straně. Každý si zvolí jednoho pokémona. Zápas nemá žádné časové omezení. Můžete začít.” řekl Gabriel a pomyslel si „Pro příště to radší zkrátím. Nemáme moc času. Může kdykoliv začít pršet.”

„Volím si tebe, Beedrill.” zavelel Peter a z jeho pokéballu vyletěl vosí pokémon.

„Do boje.” řekl Danny a z jeho pokéballu vyletěl Scyther.

„Co? Takže ty máš Scythera?” řekl překvapeně Peter a podíval se na Gabriela.

Pak se začal smát.

„Čemu se směješ?” zeptal se trochu podrážděně Danny.

„Jenom...máš...stejného pokémona jako tenhle ten.” snažil se uklidnit Peter a ukázal na Gabriela „A jestli tě trénoval on, tak to budu mít lehčí než jsem si myslel.”

„To že jsem řekl, že zápas je bez časového omezení neznamená, že si tu budete povídat. Tak se sakra pusťte do boje!” řekl trochu naštvaně Gabriel.

„Dobře jak je libo.” řekl Peter „Beedrill, zuřivý útok.”

„Vyhnout.” řekl Danny a Scyther se rychle vyhnul „Křídlový útok, 1.stupeň.”

Scytherovy se rozzářila křídla a narazil s nimi do Beedrill. Beedrill kousek poodletěla a pak uletěla pryč ze školy.”

„Zajímavé.” pomyslel si Gabriel a řekl „Beedrill není schopná pokračovat. Vítězí Danny.”

Danny zajásal a vrátil Scythera zpátky. Peter rychle utíkal dohnat Beedrill. Další zápas byl mezi Corou a Luigim. Vyhrála Cora. Pak se vrátil Peter a dal si zápas s Luigim. Vyhrál Luigi. Čtvrtý zápas byl mezi Dannym v levé a Corou v pravé části zápasiště.

„Čtvrtý zápas bude mezi Dannym a Corou. Zápas je jeden na jednoho. Můžete začít.” řekl Gabriel

„Scythere, do boje.” zavelel Danny.

„Ekansi, bojuj.” zavelela Cora a z jejího pokéballu vyletěl fialový had „Kyselina.”

Ekans vystřelil z pusy proud tmavě zelené tekutiny. Scyther se snažil uhnout, ale zareagoval později a celou pravou ruku i s břitvou měl popálenou.

„Rychlý útok.” řekl Danny a Scyther se rychle rozletěl na Ekanse.

„Hlupák.” pomyslel si Gabriel.

Scyther do Ekanse narazil. Ten ale neodletěl, jelikož měl konec svého těla už přívázaný na Scytherovo noze.

„Dobře Ekansi. Obvaž ho a zmáčkni ho.” řekla Cora.

Ekans poslechl a ovinul se okolo Scythera a začal ho mačkat.

„Pronásledování.” řekl Danny.

Scyther zmizel z Ekansovo útoku a po chvilce do něj nečekaně narazil. Ekans kousek poodletěl.

„Ukonči to falešným úderem.” zavelel Danny.

Scyther se rozletěl na Ekanse. Naznačil úder levou břitvou z boku a nakonec udeřil Ekanse pravou břitvou zeshora. Ekans omdlel.

„Ekans není schopný pokračovat. Vítězí Danny.” řekl Gabriel.

Oba trenéři stáhli své pokémony a odlešli je vyléčit k bledému učiteli. Po té proběhl předposlední zápas mezi Corou a Peterem. Vyhrála Cora. Teď měl být poslední zápas mezi Dannym a Luigim. Pokud by Danny vyhrál postupuje, pokud ne bude muset znovu zápasit s Corou.

„Šestý zápas bude mezi Dannym na pravé straně a Luigim na levé. Můžete začít.” řekl Gabriel.

„Scythere, do boje.” zavelel Danny a vypustil pokémona z pokéballu.

„Spearow, bojuj.” zavelel Luigi a z jeho pokéballu vylétl ptačí pokémon.

„Nastřádej energii.” řekl Danny a společně se Scytherem zavřeli oči.

„Klovavý útok.” přikázal Luigi a Spearow se rozletěl na Scythera.

„Křídlový útok.” řekl Danny.

Scyther otevřel oči a jeho křídla začala zářit. Když k němu Spearow doletěl vystřelil z nich dva malé víry a ty Spearowa srazily. Útok měl ale i zpětný efekt a zranil i Scythera. Spearow spadl na zem a omdlel.

„Spearow není schopný pokračovat.” řekl Gabriel „Vítězem a prvním postupujícím se stává Danny.”

Danny stáhl s pochvalou svého pokémona a odběhl si ho vyléčit. Gabriel začal s dalšími zápasy. I tak si všiml, že učitel se Dannyho na něco ptá a Danny ukazoval na něho. Gabriel si všiml změny na učitelově tváři, který na něj vrhl nenávistný pohled. Ten ale hned zmizel, když k němu přišla Dannyho učitelka.

Dalším postupujícím v Dannyho skupině se stala Michelle. Gabriel, Danny a Michelle museli ještě chvíli čekat než skončí zápasy ostatních skupin. Po půl hodině už byly znamí všichni postupující. Z první skupiny: Craig a Miguel, z druhé: Michelle a John, z třetí: Oliver a Peter a ze čtvrté: Danny a Michelle.

Zápasy se přesunuly na velké hřiště a rozhodčím se stala Dannyho učitelka. První zápas byl mezi Craigem a černovlasým Miguelem.

„První zápas bude mezi Craigem na levé straně a Miguelem na pravé straně. Zápas je jeden na jednoho bez časového omezení. Můžete začít.” řekla učitelka.

„Vulpixi.” řekl Craig a vypustil liščího pokémona.

„Pidgeotto.” zavelel Miguel a z jeho pokéballu vyletěl velký ptačí pokémon „Větrný vír.”

Pidgeotto začal mávat křídly a vytvářet vír, který smetl Vulpixe.

„Rychlý útok.” zavelel Craig.

Vulpix se postavil a vrhl se směrem k Pidgeottovi. Ten se bez problémů vyhnul.

„Skvěle, teď plamenomet.” řekl Craig a Vulpix smetl Pidgeotta svými plameny, které vypustil z pusy.

Pidgeotto spadl na zem a už nevstal.

„Pidgeotto není schopný pokračovat. Vítězí Craig.” řekla učitelka.

Oba stáhli své pokémony. Gabriel si až teď uvědomil, že si může jít sednout a tak se přidal k Nicole a Meowthovy, kteří seděli ve třetí řadě.

„Ahoj.“ pozdravil je a oni pozdrav opětovali „Jak se cítíš, Nicole?“

„Už líp, ale mám menší problémy s chůzí, takže jsem dostala na pár dní hůl:“ odpověděla Nicole a ukázala dřevěnou hůl.

„Hezká.“ řekl Gabriel „A co ty Meowth?“

„Procházel jsem se po nemocnici a pak jsem zašel i do města a našel jsem tam i něco co by se ti mohlo líbit. Ale to ti řeknu až po těch zápasech tady.“ řekl Meowth.

„Doufám, že to bude něco zajímavého.“ řekl Gabriel a podezřele si Meowtha prohlížel.

„Určitě, budeš šťastný jako blecha. Tomu věř, přísahám na svou dobrou pověst.“ řekl Meowth a zvedl pravou packu.

„No, jestli vůbec nějakou máš.“ pomyslel si pro sebe Gabriel a zase začal sledovat zápasy.

„Čtvrtý zápas bude mezi Dannym na levé straně a Michelle na pravé. Zápas je jeden na jednoho, bez časového omezení. Můžete začít.“ zahájila zápas učitelka.

„Scythere do boje.“ řekl Danny a vypustil pokemona.

„Poliwagu do boje.“ řekla Michelle a z jejího pokéballu vyletěl malý modrý pokémon se spirálou uprostřed.

„Rychlý útok.“ zavelel Danny a Scyther se prudce rozletěl na Poliwaga.

„Vyhni se. A pak hypnózu.“ zavelela Michelle.

Poliwag se jen tak tak vyhnul útoku. Jeho spirála se začala točit a uspávat Scythera.

„Rychle zavři oči a soustřeď energii.“ řekl Danny a stejně jako Scyther zavřel oči.

„Poliwagu, vodní dělo.“ zavelela Michelle.

Poliwag vystřelil proud vody a zasáhl jím Scythera. Scyther odletěl až k Dannymu a pomalu se postavil.

„Scythere teď znovu rychlý útok!“ zavelel Danny.

Scyther teď letěl mnohem rychleji a srazil Poliwaga. Ten se postavil, ale Michelle znervózněla.

„Po-poliwagu, t-t-teď ten...no..to.“ koktala nervózně Michelle.

„Scythere, křídlový útok, 1. stupeň.“ zavelel Danny.

Scytherovi se rozzářila křídla. Rozletěl se na Poliwaga a narazil do něj. Poliwag poodlétl a omdlel. Scyther zůstal unaveně stát na zápasišti a těžce oddechoval.

„Poliwag není schopný pokračovat. Vítězem zápasu je Scyther." řekla učitelka a někteří z rodičů zatleskali.

Danny stáhnul Scythera zpátky do pokéballu a poděkoval mu. Gabriel začal nervózně poklepávat nohou.

„Co se děje?" zeptal se Meowth.

„Vedlejší účinky rychloléčících přístrojů se začali projevovat." odpověděl Gabriel.

„Co to znamená?" zeptala se Nicole.

„To je na delší vysvětlování. Později to vysvětlím." odpověděl Gabriel a pomyslel si „Pokud byl jeho bývalý trenér alespoň trochu ošetřovatel, tak má Danny docela velký problém."

Gabriel dál nervózně sledoval zápasy. A nejenom Dannyho Scyther, ale i ostatní pokémoni vypadali oslabeně. Žádný z trenérů si toho ale nevšiml. Zápasy pokračovaly dál až konečně bylo finále do kterého postoupili Danny a Craig.

„Finalový zápas bude mezi Dannym na levé straně a Craigem na pravé straně. Můžete začít." řekla učitelka.

Kluci si zvolili své pokémoni. I přesto, že byli zrovna ošetření unaveně oddechovali.

„Co se to se Scytherem děje?" zeptal se sám sebe Danny.

I Craig vypadal překvapeně, přesto zaútočil jako první: „Uhlíkový útok."

Vulpix vystřelil na Scythera několik žhavých uhlíků. Scyther se jim stihl vyhnout.

„Rychlý útok." nařídil Danny a Scyther zpruda vrazil do Vulpixe.

„Plamenomet." zavelel okamžitě Craig a Vulpix sežehl svými plameny Scythera.

„Dokážeš vstát?" zeptal se Danny popáleného Scythera.

Scyther se pomalu postavil a přikývl.

„Má docela výdrž." řekl Craig „Vulpixi kousni ho."

Vulpix se chtěl do Scythera zakousnout. Scyther se ale vyhnul.

„Křídlový útok 1." zavelel Danny a Scyther na razil se zařícími křidly do Vulpixe.

Ten poodletěl a tvrdě dopadl na zem. Přesto se postavil.

„Rychlý útok." zaveleli Danny a Craig zároveň.

Pokémoni do sebe prudce narazili a pak odletěli až ke svým trenérům. Pomalu se postavili a oba začali najednou zářit a proměňovat se. Všichni na to s úžasem hleděli. Místo zeleného Scythera tu teď stál červený Scizor s klepety místo rukou a místo malého hnědého Vulpixe, bílý Ninetales s mnoha ocasy.

„Oni se vyvinuli." řekli společně Danny a Craig a oba z toho byly u vytržení.

První, kdo se vzpamatoval byl Craig a hned využil své šance: „Ninetalesi plamenomet."

Bílá liška vypustila ze své tlamy proud plamenů.

„Vyhni se." zavelel vzpamatovaný Danny a Scizor se jen taktak vyhnul zničujícím Ninetalesovým plamenům „Železný dráp."

„Jak ví o tom útoku?" zeptal se Gabriel.

V tuhle chvíli to bylo jedno. Scizor se rozletěl na Ninetalese a sekl ho svými železnými klepety. Ninetales odletěl až ke Craigovi. Už se nebyl schopný pohnout.

„Ninetales není schopný pokračovat, vítězem soutěže se stává Danny a jeho Scizor." řekla překvapeně učitelka.

Diváci začali tleskat. Bohužel na další oslavy nezbyl čas, protože se konečně z temných mraků začali spouštět provazce vody a do toho ho začal doprovázet blesky a jeho výbušné rány. Všíchni diváci a školáci se rychle rozběhli do školní budovy. Danny a Craig rychle stáhli své pokémony a přidali se k ostatním. Učitelé rychle před sebou tlačily vozík na léčení. Jediný, kdo zůstal stát venku a díval se na oblohu byl bledý učitel. Gabriel si ho všiml a rychle se za ním rozběhl. Když k němu doběhl chytil ho za ramena a zacloumal s ním.

„Pane učiteli, musíte rychle do školy nebo nastydnete." řekl Gabriel.

Učitel se na něj podíval. Jeho pohled byl znavený a šílený.

„Já nejsem tvůj učitel!" zařval a dal Gabrielovi pravou rukou facku.

Gabriel udělal pár kroků zpátky. Učitel vytáhl pokéball.

„Jsem Christian a vyzívám tě na zápas." řekl učitel.

„Cože?" zeptal se nechápavě Gabriel „Pane učiteli nechcete to odližit na jindy."

„Ne! Chci zápas teď hned nebo se snad bojíš?" zeptal se Christian.

„Jdeme na to." řekl Gabriel a vytáhl pokéball.

***

„Co tam ti dva dělají?" zeptala se Nicole a sledovala rozmazané postavy Gabriela a Christiana jak se od sebe vzdalují.

„Vypadá to, že budou bojovat." řekl Meowth.

„To je špatné." řekla vyděšeně učitelka a přimáčkla obličej na mokré sklo dveří.

„Proč?" zeptala se Nicole.

„Pan učitel...tedy Christian je nemocný." začala učitelka „Je příliš fyzicky slabí na to, aby se mohl stát trenérem pokémonů. Tak mu jeho pokémony nachytal jeho otec a on je začal trénovat, zároveň se začal hodně učit a jelikož po základce nemohl na jinou školu nechali jsme si ho tady jako učitele, protože byl velice chytrý."

***

„Jdeme na to. 4 na 4." řekl Christian a vyhodil první pokéball „Azumarille do boje."

Z pokébalu vyletěl modrý králičí pokémon s modrou koulí na tenkém ocásku.

„Woopere volím si tebe." řekl Gabriel a vypustil malinkatého bezrukého pokémona.

„Valivý útok." zavelel Christian.

Azumarill se schoulil do kuličky a vyrazil na Woopera.

„Bahenní střelu." poručil Gabriel.

Malý pokémon začal na Azumarilla střílet bahno ze své pusy. Azumarilla to ani trochu nezpomalilo a tak srazil Woopera, který po útoku hned omdlel.

„Vrať se." Wooper zmizel v pokéballu a Gabriel si pomyslel: „Minule jsem tenhle útok málem zastavil díky Nidorinovi, tohle je o něco menši pokémon, tak se o to pokusím znovu se stejným pokéballem."

Gabriel vytáhl pokéball s Nidorinem a pokémon se bez jakéhokoliv rozkazu rozběhl na stále se valícího se Azumarilla. Gabriel byl překvapený tím, jak Nidorino předpověděl útok dřív něž ho Gabriel zavelel. Nidorino narazil do Azumarilla a ten se točil na místě. Voda cákala na všechny strany a králiččí pokémon začal pomalu zpomalovat, dokud úplně nezastavil.

„Nidorino dvojitý kop." řekl Gabriel.

„Vyhni se!" zařval Christian.

Azumarill se prvnímu kop vyhnout nestihl, druhému se už ale vyhnul.

„Dobrá práce, teď vodní dělo." zavelel Christian.

Unavený Azumarill odskočil od Nidorina. Pak se zhluboka nadechl a vystřelil na Nidorina proud vody. Nidorina proud kousek odhodil.

„Rohový útok." zavelel Gabriel.

Pokémon uposlechl a narazil do Azumarilla svým rohem Azumarill odletěl a tvrdě dopadl na zem. Dál už se nemohl pohnout. Christian ho stáhl a hned vyhodil druhý pokéball, ze kterého vyletěl velký netopýr s obrovskou tlamou.

„Golbate, sonický útok." Z pokémonovi tlamy začal vycházet nepříjemný monotóní zvuk.

Gabriel i Nidorina bolely uši. Když zvuk ustal, Gabriel si všiml zmatného Nidorinova výrazu.

„Nidorino, snaž se odolat!" zakřičel Gabriel „Rychlý útok."

Nidorino se ovšem ze zmatení nemohl dostat a začal ubližovat sám sobě.

„Golbate, mega sání." zavele Christian.

Golbate se přisál na Nidorina a začal mu odebírat energii dokud pokémon neomdlel. Gabriel ho rychle stáhl, pak spojil ruce k sobě.

„Je to jen experiment, ale snad to vyjde." pomyslel si a řekl „Soustřeď se."

***

„Ovšem to není všechno." ozval se obtloustlý plešatějicí učitel a všichni jenž ho slyšeli se k němu otočili „Christian má i psychické problémy."

„Jaké?" zeptala se Nicole.

„Je schizofrenik." odpověděl učitel. „Občas se může zhroutit a omdlít, protože na tuhle nemoc má slabou tělesnou schránku. A týká se to obou případů, i když to v sobě drží nebo když vychází nemoc na jevo."

„Aha....Co je to schizofrenie?" zeptala se nechápavě Nicole.

„Na vysvětlovaní je to moc dlouhé a pro někoho složité." odpověděl učitel „Mohu jen říci, že schizofrenici často trpí například bludy, halucinacemi a dalšími problémy."

***

Christianovi se začalo rozostřovat vidění a motat hlava. Když se dal trochu do pořádku všimnul si Gabrielových spojených rukou. Najednou se vedle něho objevila vysoká postava s hnědými vlasy červeným trikem a modrými kalhotami. V obličeji vypadal stejně jako Gabriel.

„JÁ TĚ PORÁZÍM MICHAELE SLOANE!" zařval z plna hrdla Christian.

Gabriel sebou trhl.

„Cože? Odkud zná bratrovo jméno a proč jím oslovuje mě." pomyslel si Gabriel „To je teď jedno. Jsme připraveni."

Gabriel vytáhl pokéball.

„Scythere, seknutí." zavelel Gabriel.

Hned jakmile Scyther vyletěl z pokéballu se napřáhl a vystřelil na Golbata ze svých břitev stříbrné břitvy. Ty Golbata zasáhli a on omdlel.

„Kruci, vrať se!" zakřičel Christian a po vrácení Golbata vytáhl další pokéball „Rhyhorne do..."

Christianovi oči ztratily veškerý život a učitel spadl na zem. Gabriel za ním doběhl a snažil se ho probudit. Nandal si ho tedy na záda, vrátil Scythera do pokéballu a blížil se ke skleněným dveřím školní budovy. Hned jak k nim došel, mu někdo otevřel. Gabriel vstoupil dovnitř a položil učitele.

„Nevím co se mu stalo, asi omdlel." vysvětlil rychle.

„To je dobré mladíku." řekl obtloustlý učitel a v ruce držel nějaké prášky „Dej mu to a za pár hodin mu bude lépe."

Gabriel poslechl a strčil prášky do Christianova krku.

„Teď mi s ním pomozte na ošetřovnu ať nenachladne na té studené podlaze." řekl učitel.

Gabriel přikývl a společně s učitelem odnesli Christiana na osštřovnu v prvním patře, pak se Gabriel vrátil zpátky sám s ujištěním, že Christian bude v pořádku.

„Gabrieli jsi v pořádku?" zeptala se starostilivě Nicole.

„Jo v naprostým." odpověděl Gabriel a díval se ven na zápisště.

Za hodinu se déšť zmenšil a tak začali rodiny s dětmi odcházet. Gabriel se rozloučil s Dannym a Craigem, kteří se spolu už smířili a Dannyho učitelkou, která mu poděkovala za pomoc.

„Kam teď půjdeme?" zeptal se Meowth a vyskočil na Gabrielův batoh.

„Do střediska a tam mi řekneš, co tak zajímavého si zjistil." řekl Gabriel.

„Jasně." řekl Meowth a začal spokojeně podřimovat.