Neobvyklá pokémoní cesta Andyho Malcolma

Díl 10: Raltsino rozhodnutí

Ten den se Kenny probudil až v 10 hodin ráno. Celou noc se mu zdály pomatené sny o tom,že Ralts se s ním rozhodla zústat,ale pak se vyvinula v Gyaradose a zaútočila na nej...

Proto se ráno probudil nevyspaný. Když vstal,oslepilo ho bílé světlo vycházející z okna.

Když vyhlédl ven,zjistil,že celé pokémoní centrum je zasypané-v nánosu bílé hmoty bylo jen pár mezer. Všechno kolem bylo jako odbarvené-Kennymu došlo,že ta bílá hmota je sníh. Nebylo by to nic divného,když byla zima,ale ani ta nejprudší chumelenice nezasype budovu za jednu noc. Kenny sebehl schody a šel do jídelny,ale pak se zarazil a otočil se k Joy,která jako obvykle stála za pultem.

"Jak to,že je celé Sandgem zasněžené,když včera to vypadalo jako pozdní podzim?" Zeptal se sestry Joy.

"Jednoho trenéra napadlo,že když nebude na Vánoce snežit,múže se o to postarat on. Povolal Golducka a rozkázal mu blizzard. Trochu to ale neuhlídal a tak je celé Sandgem town odríznuté od sveta."Dokončila Joy.

Kennyho to zaujalo.

"Myslel jsem,že blizzard je omezený a nedá se použít tolikrát,aby se zmrazilo celé mesto. Říká se tomu PP."

"Prý se jím nechalo inspirovat pár dalších trenéru. Policie je teď shání,prý je to omezování svobody."

Kenny na to zaujate kývl. Potom mu ale došla jedna vec.

"Já ale nemám žádné dárky a zítra jsou Vánoce!"

"Obchodníci ze Sandgemu se rozhodli,že pro tento problém své zboží budou posílat leteckou poštou Staraptorové z celého mesta k tomu byli určeni.

Vybrat si lidé mohou na internetu. Tady je adresa." Podala mu Joy malý útržek papíru. Pak se objevila trenérka ve fialovém triku a začala se ptát na to samé,co Kenny.

Sestra se na Kennyho omluvňe podívala a začala znovu opakovat nacvičené vysvetlení.

Kenny pokrčil rameny a odešel zpátky na pokoj,aby si z notebooku objednal dárky. V tom si jej Joy zavolala.

"Málem bych zapomnela,tvoje Ralts se už probrala. Mužeš ji navštívit na lúžku 215."

Kenny ani nepoďekoval a už odbehl k postelím. Číslo 215 bylo úplne na konci. Ralts zrovna jedla sušenky.

Kenny k ní opatrne došel.

Ralts se na Kennyho podívala a odložila mísu.

Najednou se jí rozsvítily oči a Kenny uslyšel v mysli tenký hlas.

Hlas: "Díky za pomoc."

Kenny: Co... Kdo..."

Hlas: "To jsem já,Ralts."

Kenny: "Pokémoni ale nedokážou mluvit s lidmi. Jak to,že ty jo?"

Ralts: "Pokud psychický pokémon málem zemre a pak se zotaví,dokáže to. Díky za pomoc s tím zlým mužem. Málem ukradl Secret Orb a zranil plno lidí,tak jsem ho teleportovala pryč."

Kenny: "Ty se nezlobíš,že jsem te chytil?"

Ralts: "Uďelal jsi to,co jsi musel. A pokud budeš chtít,abych v tvém pokéballu už zústala,budu ráda. Tady nejsem v bezpečí."

Kenny:"Díky... Budu rád."

Přibližně takhle se odehrával rozhovor v jejich hlavách.

Poté se Raltsiny oči vrátily do normálu a Kenny s úsměvem odešel. Ve spěchu si ale nevšiml,že ho NĚKDO pozoruje...

Pokračování příště