Být nejlepší

Vylíhla se želva.

V malém domku na okraji Cerulean city se právě dvanáctiletý kluk jménem Kenny Parish upřeně díval na modré vejce položené na hnědém, dubovém stole. To vejce tam stálo už asi dva měsíce a uvnitř se skrýval Pokémon, který se brzy stane Kennyho startérem na jeho nadcházejícím dobrodružství ve světě Pokémonů.

,, Tak se už vylíhni" prosil netrpělivě Kenny vejce a nespouštěl z něj pohled, protože podle slov Misty, zdejší trenérky stadionu, se už brzy vylíhne a pak už nebude Kennymu stát nic v cestě za jeho cílem, kterým je stát se úspěšným trenérem Pokémonů. Pokébally i Pokédex už Kenny dostal zásilkou od profesora Oaka, ale kvůli nedostatku startérů odbdržel jen vejce, ze kterého se vylíhne nějaký Pokémon.

,, Nezírej pořád na to vejce a pojď se dolů najíst, protože tím svým pozorováním to líhnutí stejně neurychlíš" pověděl Kennymu jeho otec, který potichu vešel do pokoje a který byl majitelem chovatelského střediska poblíž Cerulean city. Otcovo jméno bylo Jeff Parish a kdysi býval velmi dobrým trenérem Pokémonů, než se rozhodl se vzdát zápasení a začal Pokémony chovat a založil si středisko. Jeff prohrábl Kennymu jeho hnědé, kudrnaté vlasy, které mu zakrývaly krk a poté přešel k posteli, na které ležely věci, ve kterých se Kenny vypraví na své dobrodružství.

,, Ještě chvíli ho radši budu pozorovat, aby mi náhodou neuniklo líhnutí" poznamenal Kenny, ale neodtrhl oči od průzračně modrého vejce, které stálo klidně a nejevilo žádné známky líhnutí.

Jeffovi se objevil úsměv na rtech a pomalu opustil Kennyho pokoj, který byl úhledně uklizený, neboť Kenny po sobě nechtěl zanechat po odchodu žádný nepořádek.

Kenny stále zíral na vejce, ale po chvíli byl už unavený a tak si ustlal na stole u vejce a dal si šlofíka.

,, Co?" zbudil se s výkřikem Kenny a všiml si, že na vejci se objevili dvě praskliny a začali se zvětšovat a zvětšovat až najednou začalo zářit bílé světlo a místo vajíčka stál za pár sekund malý, modrý Pokémon, který vypadal úplně jako želva a usmál se na Kennyho.

,, Fíha, to je Squirtle" byl radostí bez sebe Kenny a vzal malého Pokémona do rukou, kde se Squirtleovi líbilo a začal se znovu usmívat a poté vyskočil Kennymu na hlavu. Kenny si poklepal na rameno, Squirtle tam skočil a opřel se o Kennyho hlavu.

,, Mimochodem, já jsem Kenny a jsem tvůj trenér" oznámil Kenny a pohladil Pokémona po hlavě. Kenny se ihned rozhodl ukázat Squirtlea rodičům a seběhl dolů po schodech do malé kuchyně, kde u stolu seděli jeho rodiče a o něčem zapáleně mluvili, ale když si všimli Kennyho a Squirtlea zmlkli a vstali ze židlí.

,, Takže Squirtle jo?" zamumlal Jeff a začal Pokémona zkoumat pohledem odborníka.

Kennyho matka Julia přiběhla ke Kennymu a sebrala mu Squirtlea, kterého začala hladit a lechtat ho.

,,Ten je tak roztomilý a slaďoučký" rozplývala se Julia na Pokémonem, než jí ho Kenny sebral, vzal jídlo ze stolu a se oznámením, že jde spát se odebral do svého pokoje, kde se převlékl do pyžama, oblečení položil na židli a Squirtlea si vzal k sobě do postele.

,, Dobrou noc kamaráde, zítra nás čeká dlouhý den" řekl a se zívnutím zhasl, přikryl sebe i Squirtlea a po pár minutách přemýšlení usnul.